(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1996. Během mnoha let na své kultivační cestě mě Mistr Li vždy ochraňoval. Cítím, že může využít všeho, s čím se v životě a v práci setkávám, aby mi pomohl zlepšovat se a pozvedat svůj charakter.
Když se ohlédnu zpět, utrpení a zápasy z let pronásledování již dávno vybledly. Zůstává jen Mistrův nesmírný soucit s jeho učedníky a vnímajícími bytostmi a moje bezmezná vděčnost. Z Fa jsem pochopila, že nikdo z dnešních lidí nemá jednoduchý původ a že praktikující nesou odpovědnost za jejich záchranu.
Kráčet svou cestou záchrany lidí
Minulý rok jsem pracovala půl dne jako manuální pracovnice. Poté, co jsem dokončila cvičení Dafa, vysílání spravedlivých myšlenek a jednoduchou snídani, musela jsem být v práci v 7:30.
Po práci jsem cestou domů objasňovala lidem pravdu. Jednoho dne se mi však z nějakého důvodu nepodařilo pomoci nikomu vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny) ani z jejích přidružených organizací, a tak jsem měla špatnou náladu. Po poslechu podcastu Minghui jsem od Mistra dostala náznak: Mé pole není čisté, silně mě ovlivňuje kultura strany a jsem připoutaná ke svému egu a k potvrzování sebe sama. Projevovalo se to tím, že jsem si při objasňování pravdy vybírala, koho považuji za hodného toho, abych s ním mluvila.
Zeptala jsem se sama sebe: „Dokážu opustit své já? Dokážu všechno přenechat Mistrovi? Věřím, že je všemocný? Proč se snažím sama uspořádat svou kultivační cestu? Proč jednoduše nenechat věci přirozeně plynout?“ Poté jsem se pokusila opustit své ego a požádala Mistra, aby mě posílil. Následně mě obklopil nesmírný soucit.
Následujícího rána jsem si vzala více než deset kalendářů Dafa. Cestou do práce jsem předpokládala, že každý, koho potkám, má se mnou předurčený vztah, a proto jsem mu nabídla kalendář. Spěchala jsem, takže jsem téměř celou cestu běžela. Potkala jsem dvě starší ženy a zeptala se: „Nechcete kalendář? Propaguje Pravdivost, Soucit a Snášenlivost.“
Jedna z nich řekla: „Prosím, dejte mi jeden.“ Zeptala jsem se jí, zda ví, čeho se týká, a zda již takové kalendáře někdy viděla. Řekla, že ano a že také vystoupila z KS Číny a jejích mládežnických organizací.
Poté jsem se zeptala druhé ženy. Ta řekla, že nevystoupila. Když jsem jí vysvětlila, proč je vystoupení ze strany důležité, s radostí souhlasila.
Kalendář jsem nabídla také jednomu staršímu muži, který byl členem strany. Uznal, že Dafa je dobrý, a rozhodl se z KS Číny vystoupit. Bylo úžasné, že se mi během desetiminutové cesty do práce podařilo pomoci několika lidem vystoupit z KS Číny.
Když jsem šla v poledne domů, pokračovala jsem v rozdávání kalendářů. Pokaždé, když jsem někoho potkala, řekla jsem si: „Kvůli vnímajícím bytostem musím opustit své ego.“ To, co se následně stalo, bylo opravdu úžasné. Den předtím se mi nepodařilo přesvědčit k vystoupení nikoho, ale toho dne byl ochoten vystoupit téměř každý, s kým jsem mluvila. Bez ohledu na věk či původ jsem jim po několika větách dokázala pomoci vystoupit a všichni mi poděkovali. Celkem jsem pomohla vystoupit z KS Číny jedenácti lidem. Cítila jsem, že mě obklopuje teplé energetické pole, a pochopila jsem, že mě posiloval Mistr.
Následujícího dne jsem potkala jednu ženu a šla rovnou k věci: „Dobrý den! Slyšela jste o tom, že vystoupení z KS Číny může zajistit bezpečí? Podívejte se na všechny přírodní katastrofy a pohromy způsobené lidmi v posledních letech. Kolik lidí během pandemie zemřelo? Slyšela jste, že lidé museli stát ve frontách, aby mohli nechat zpopelnit své příbuzné?“
Žena odpověděla: „Během pandemie zemřeli čtyři členové mé rodiny. Teď už jsem se s tím vyrovnala, takže když o tom mluvím, nepláču. Dříve jsem však nedokázala přestat plakat, jakmile se o tom někdo zmínil.“
Poté jsem jí vysvětlila, proč je potřeba kvůli bezpečí vystoupit z KS Číny. Souhlasila a s lítostí řekla: „Kdybych vás potkala dříve, možná mohli být členové mé rodiny zachráněni!“ Když to řekla, vstoupily mi do očí slzy.
Smích u jídelního stolu
Po čínském novém roce jsem změnila zaměstnání a začala pracovat pro jeden starší manželský pár. Každý den jsem jim vařila jídlo, uklízela a prala.
Muži bylo 96 let a jeho manželce 87 let. Oba byli bývalými funkcionáři KS Číny a jejich zdravotní stav byl poměrně špatný. Muž se pohyboval s chodítkem a žena měla rovněž potíže s chůzí. Jejich mysl však byla stále velmi jasná. Když mě poprvé potkali a dozvěděli se, že je mi přes šedesát, ale jsem v dobrém fyzickém i duševním stavu, požádali mě, abych začala pracovat hned následujícího dne.
Ženě jsem řekla, že praktikuji Falun Dafa, a protože jsem se odmítla vzdát své víry, byl můj manžel před více než dvaceti lety donucen se se mnou rozvést. Nedokázal snášet policejní obtěžování a chtěl žít bez neustálého strachu. Řekla jsem: „Můžete si o tom s manželem promluvit. Pokud to nedokážete přijmout, nevadí. Stačí mi zavolat a zítra už nepřijdu.“
Krátce poté, co jsem dorazila domů, mi muž zavolal a řekl: „Vaše víra není pro tuto práci překážkou. Zítra můžete přijít podle domluvy.“ Byla jsem ráda, že se rozhodli pro laskavost a byli ochotni dát mi příležitost.
Žena byla velmi náročná na čistotu. Jejich plně automatickou pračku vyměnila za poloautomatickou, protože se domnívala, že prádlo bude čistší, když se část vypere ručně. Musela jsem postupovat podle jejích pokynů: nejprve jsem musela všechno oblečení ručně vydrhnout, poté je vložit do pračky, vždy jen po dvou kusech. Tento pracný postup jsem opakovala, dokud nebylo všechno vyprané. Nakonec jsem musela vložit všechno prádlo do pračky ještě jednou a společně je vymáchat.
Pro kultivujícího není nic, s čím se setká, náhodné. Muselo mi to pomoci odstranit některá připoutání. Protože jsem byla netrpělivá, byl to způsob, jak se zocelit.
Ženě špatně seděla nová zubní protéza, a tak jsem s ní každých několik dní chodila k zubaři, aby ji upravil. Někdy jsem také pomáhala jejímu manželovi kupovat léky a zařizovat další pochůzky. Jednou mě požádal, abych koupila brambory, a cestou mi zavolal, že mám ještě vyzvednout léky na vzdáleném místě.
Původně jsem si chtěla najít práci s kratší pracovní dobou, protože jsem měla i jiné věci, které jsem chtěla dělat. Často jsem však pro ně vyřizovala záležitosti ve svém volném čase, a to se mi opravdu nechtělo. Přemýšlela jsem, co bych udělala, kdyby to byli moji rodiče. Napadlo mě, že se mnou pravděpodobně mají silný předurčený vztah a měli by být zachráněni.
Po zvážení celé situace jsem vždy, když manželka řekla, že něco potřebuje, šla a koupila jsem to, i když to nepatřilo do mých povinností.
Jednou jsem jejich léky sháněla v sedmi různých lékárnách. Trvali na tom, že mi zaplatí jízdné za taxi, ale odmítla jsem. Žena řekla: „My sami bychom museli jet taxíkem a cesta do tolika lékáren by stála hodně peněz. Náhradu musíte přijmout. Nemůžeme vás nechat jezdit tak daleko zadarmo.“
Řekla jsem: „Mistr Li nás žádá, abychom mysleli na druhé. Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, pravděpodobně bych si vaše peníze vzala. Nemohu však lhát: místo taxíku jsem jela veřejnou dopravou.“ Nakonec jsem přijala pouze náhradu jízdného za autobus.
Svěřila se mi: „První ženě, kterou jsme zaměstnali, bylo přes padesát a byla ve velmi špatném zdravotním stavu. Nedokázala nést nákup těžší než dva kilogramy a musela jet domů taxíkem. V autě se jí navíc dělalo špatně. Neustále si stěžovala, že je unavená. Už jen při poslechu toho, jak říká, že je unavená, jsem se cítila unavená i já.“
Zasmála jsem se: „Podívejte se na mě. Byla jsem požehnána dobrým zdravím. Kdybych nepraktikovala Falun Dafa, pravděpodobně bych dopadla stejně jako ona. Dříve jsem byla velmi nemocná.“
Když jsme hovořili o současném stavu společnosti, připouštěli, že není dobrý. Jakmile jsem však řekla, že KS Číny není dobrá, nechtěli poslouchat. Uvědomila jsem si, že musím postupovat pomalu. Pokud se budu dobře kultivovat, možná časem změní názor.
Jednoho dne žena utrpěla srdeční zástavu a byla převezena do nemocnice v hlavním městě provincie. Využila jsem této příležitosti a podrobně jsem s jejím manželem hovořila o Falun Dafa. Poté souhlasil s vystoupením z KS Číny a jejích přidružených organizací a přijal ode mě také amulet.
Když s námi obědvali jejich dva synové, připravila jsem pro ně čtyři jídla. Během oběda mi nabídli alkohol, ale rozhodně jsem ho odmítla. Řekla jsem jim, že je to kvůli mé víře, a začala jim objasňovat pravdu. Byli velmi laskaví a pravdu pochopili.
Starší syn, kterému bylo přes sedmdesát let, řekl: „Slyšel jsem, že jste mému otci dokonce ušila bryndák, takže musíte být velmi laskavá.“ Odpověděla jsem, že kdyby můj otec ještě žil, byl by o rok starší než jejich otec. Viděla jsem v něm vlastnosti svého otce: byl tichý, laskavý, chápavý a nikdy nechtěl druhé obtěžovat.
Nakonec starší syn navrhl přípitek: „Za vašeho svědectví všichni vystupujeme z KS Číny.“ Zvedla jsem svou misku s rýží, abych si s nimi připila, a všichni propukli v smích.
Praktikující Dafa jsou požehnanými bytostmi. Pouze když budeme dobře dělat tři věci, můžeme Mistrovi splatit jeho nesmírný soucit a milost záchrany. Je mi přes šedesát let, ale mé tělo je lehké a jsem zalita božským světlem Dafa. Získala jsem zcela nové pochopení smyslu života a patřím mezi bytosti, kterým nebesa závidí.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.