Metody mučení a pronásledování v Ženské věznici provincie Jilin

Úvodní strana > Pronásledování > Příběhy pronásledování

Srp. 11, 2026 | Korespondent Minghui v provincii Jilin, Čína

(Minghui.org) Osmé oddělení Ženské věznice provincie Jilin je využíváno k pronásledování praktikujících Falun Gongu. Nově přivezené praktikující jsou umisťovány do tohoto oddělení, kde jsou vystavovány psychickému a fyzickému týrání a vysoce intenzivní práci s cílem přinutit je, aby se vzdaly své víry.

Níže jsou popsány některé metody mučení používané v této věznici.

Psychické a fyzické týrání

Po přijetí do věznice je praktikujícím nařízeno podepsat pět prohlášení, v nichž se mají vzdát své víry. Protože věznice požaduje, aby byly praktikující zcela „transformovány“, dozorci podněcují vězeňkyně, aby je mučením přinutily podrobit se.

Ke každé praktikující jsou obvykle přiděleny dvě vězeňkyně, které ji po celý den sledují, a to i během jídla, používání toalety, osobní hygieny a setkání s rodinou. Vězeňkyně praktikující nejen sledují, ale také je bijí, ponižují a mučí.

Nejčastější metoda mučení: sezení na malé stoličce

Stolička je vysoká jen několik centimetrů a má nerovný povrch. Sedět na ní lze pouze se skrčenýma nohama, přičemž hýždě se sotva dotýkají sedátka. Praktikující musí na stoličce sedět od 4 hodin ráno do 9 hodin večer a zároveň mají omezený přístup k vodě a na toaletu. Když se jim na hýždích nakonec vytvoří hnisající rány, vězeňkyně nasypou na stoličku sůl, aby jejich bolest ještě zesílily. I za nepatrné shrbení jsou praktikující fackovány, kopány nebo škrceny.

Jednotlivé případy

Paní Liu Guijie byla nucena 50 dní sedět na malé stoličce a měla velmi vysoký krevní tlak

Paní Liu Guijie z města Gongzhuling byla zatčena 6. února 2023 a 25. srpna 2023 odsouzena ke třem letům vězení. V listopadu téhož roku byla převezena do Ženské věznice provincie Jilin a umístěna do cely 102 osmého oddělení.

Zhang Qidi, vězeňkyně pověřená sledováním paní Liu, jí odmítala dovolit pít vodu nebo používat toaletu. Trochu vody jí dala pouze tehdy, když si musela vzít léky. Zhang byla známá tím, že dokázala člověka vytáhnout z toalety ještě předtím, než potřebu dokončil.

Paní Liu byla nucena sedět na malé stoličce od 4 hodin ráno do 9 hodin večer, se skrčenýma nohama, rukama položenýma na kolenou, vzpřímeným tělem a bez pohnutí. Nesměla pít vodu ani používat toaletu. Při sezení na stoličce byla nucena sledovat videa očerňující Falun Gong a učit se nazpaměť vězeňská pravidla. Pokud je nedokázala odříkat, nesměla se umýt, byla slovně urážena a nucena psát texty očerňující Falun Gong.

Třetího dne jí hýždě začaly krvácet. Kalhoty měla opakovaně nasáklé krví, poté zaschly, znovu se nasákly krví a nakonec velmi ztvrdly. Přestože její systolický krevní tlak dosahoval až 220 mm Hg (normální hodnota je 120 mm Hg), byla každý den po dobu 50 dnů nucena sedět na stoličce.

Poté, co se pod nátlakem vzdala své víry, byla přemístěna do cely 10 a každý den od 7 hodin ráno do 4 hodin odpoledne se musela účastnit vymývání mozků. Při sledování televizních zpráv v 19 hodin nesměla zavřít oči. Každý týden musela psát zprávu o svých myšlenkách, v níž měla očerňovat Falun Gong.

Její hýždě se zcela nezhojily ani po dobu dvou let; zůstaly na nich dvě černé skvrny a téměř žádná tkáň.

V dubnu 2025 už paní Liu nedokázala psychické týrání snášet a požádala, aby mohla pracovat, přestože věděla, že její tělo náročnou práci nezvládne.

Pracovala od 7 hodin ráno do 6 hodin večer a toaletu směla použít pouze čtyřikrát denně. Když bylo nutné spěchat, aby byly splněny výrobní normy, byl počet návštěv toalety snížen na tři. Přestávka na oběd trvala jen několik minut a mnoho lidí nedostávalo dostatek jídla. Kdo nesnědl všechno přidělené jídlo, nesměl si objednávat kvalitnější výrobky z vězeňského obchodu.

Jídlo ve věznici bylo mimořádně nekvalitní. Maso i nudle chutnaly žlukle. Všem bylo podáváno staré obilí. Kdykoli ve věznici probíhala inspekce, vedení věznice odkládalo oběd, aby se špatná kvalita jídla neodhalila.

Potraviny objednávané z vězeňského obchodu se blížily konci doby použitelnosti. Těm, které je nedokázaly spotřebovat, byly potraviny zabaveny a byly jim strženy body. Body byly zásadní pro možnost zkrácení trestu a jejich odečtení znamenalo, že po dobu šesti měsíců neměly šanci na zkrácení trestu.

Všem, které pracují v dílně, je více než 60 let, přičemž nejmladší je 62 let.

Další případy pronásledování

Paní Zhao Shuyu měla velmi vysoký krevní tlak. V dílně měla na starosti manipulaci s oděvy, kvůli čemuž musela neustále přecházet z místa na místo a často omdlévala.

Paní Li Hong, 45 let, se po dobu tří měsíců odmítala „transformovat“ a byla nucena sedět na malé stoličce, dokud se jí na hýždích nevytvořily hnisající rány. Vězeňkyně sypaly na stoličku sůl, aby její bolest zesílily. Také jí dávaly více jídla, ale odmítaly jí dovolit používat toaletu, takže se v noci pomočovala do postele.

Další praktikující s příjmením Liu odmítla podepsat prohlášení, v nichž by se vzdala Falun Gongu. Proto byla nucena dlouhou dobu setrvávat v podřepu, následkem čehož u ní došlo k výhřezu konečníku. Vězeňkyně proti ní použily pepřový sprej a vláčely ji po zemi. Nakonec musela být převezena do nemocnice.

Paní Liu Minjie, která byla držena v desátém oddělení, byla nucena podepsat prohlášení, v nichž se vzdala své víry. Ani poté, co nátlaku podlehla, ji však vězeňkyně nepřestaly mučit a ponižovat. Vytrhávaly jí ochlupení v intimních partiích, štípaly ji do prsou, tahaly ji za vlasy, kroutily jí ušima, kopaly do stoličky, na které seděla, polévaly jí oblečení studenou vodou, tloukly ji kartonem přes nos, v zimě ji záměrně vystavovaly chladu a v noci jí nedovolovaly používat přikrývky.

Cela 007: nejbrutálnější „temná místnost“ pro transformaci

Praktikující, které se odmítaly vzdát své víry, byly nakonec posílány do cely 007. Vedoucí cely Dai Yu jim strkala fotografii zakladatele Falun Gongu do kalhot a ponižovala je, což u některých praktikujících vedло k psychickému zhroucení. Nakonec byla většina praktikujících poslaných do cely 007 donucena podepsat prohlášení, v nichž se vzdaly své víry.