Od farmáře a hada k vzestupu KS Číny

(Minghui.org) Příběh o farmáři a hadovi je známou Ezopovou bajkou. Farmářovi bylo líto zmrzlého hada, a tak si ho přitiskl k hrudi, aby ho zahřál. Když had ožil, muže uštkl. Ten před smrtí pronesl jedinou větu: „Poučte se z mého osudu a neslitovávejte se nad ničemou.“

Bohužel se podobný scénář odehrává i ve skutečném světě. Jak je vysvětleno níže, Spojené státy v uplynulých desetiletích pomáhaly Komunistické straně Číny (KS Číny) v jejím růstu. Poté, co KS Číny dostatečně zesílila, opustila strategii „skrývat svou sílu a vyčkávat na vhodnou chvíli“ a začala ohrožovat Spojené státy a podkopávat svobodnou společnost.

Vzestup KS Číny

Ačkoli KS Číny zpočátku podporoval Sovětský svaz, vztahy mezi nimi se vyhrotily poté, co Nikita Chruščov v roce 1956 odsoudil brutalitu Josifa Stalina. K tomuto vnějšímu tlaku na KS Číny se přidaly její vnitřní problémy, včetně Velkého hladomoru (1958–1962), kulturní revoluce a incidentu Lin Biaoa (1971).

Právě v době, kdy se KS Číny nacházela na jednom ze svých nejnižších bodů, navštívil v roce 1972 Čínu americký prezident Richard Nixon a v roce 1979 byly mezi oběma zeměmi navázány diplomatické vztahy. Poté, co prezident Jimmy Carter v roce 1980 přiznal Číně obchodní status doložky nejvyšších výhod (MFN), usnadnil ještě téhož roku její vstup do Světové banky a v roce 1986 následovalo členství v Asijské rozvojové bance.

V roce 1983 byla zmírněna omezení vývozu technologií do Čínské lidové republiky. David Stilwell, náměstek ministra zahraničí USA, v projevu v roce 2019 připomněl: „V roce 1986 Reaganova administrativa dokonce pomohla Čínské lidové republice zavést výzkumné programy v oblasti genetického inženýrství, automatizace, biotechnologií, laserů, kosmických technologií, pilotovaných kosmických letů, inteligentní robotiky a superpočítačů.“

Ačkoli Bill Clinton v prvních letech důrazně kritizoval stav lidských práv v Číně, během svého působení ve funkci prezidenta Spojených států (1993–2001) poskytoval Číně rozsáhlou podporu. Stilwell uvedl: „V 90. letech dvacátého století americké investiční banky spolupracovaly s představiteli Čínské lidové republiky na vytvoření obřích státem vlastněných společností, jako je China Mobile, a následně pro ně získávaly kapitál prostřednictvím kotací akcií například v New Yorku a Londýně. Americká politika jim zároveň umožnila získávat peníze od amerických investorů, přestože nesplňovaly základní regulatorní požadavky. Do státní pokladny Čínské lidové republiky tak přitekly desítky miliard dolarů.“ Dodal: „Žádná jiná země neobdržela od Spojených států tak rozsáhlou pomoc při budování svých kapacit jako Čínská lidová republika.“

Důsledky podpory ničemy

Při pohledu na uplynulá desetiletí je patrné, že Spojené státy Číně pomáhaly, často za cenu lidských práv, svobody, západních hodnot a vlastních ekonomických zájmů. Situaci ještě zhoršuje skutečnost, že tato podpora bez přerušení pokračovala i po masakru na náměstí Tiananmen v roce 1989 a po zahájení pronásledování Falun Gongu v roce 1999.

S podporou Spojených států získala Čína v roce 2000 status trvalých normálních obchodních vztahů (PNTR) a v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO). V roce 2009 předstihla Německo a stala se největším světovým vývozcem. V následujícím roce se stala druhou největší ekonomikou světa.

Na rozdíl od očekávání některých západních představitelů však hospodářský růst v Číně nevedl k větší otevřenosti a svobodě. Díky silnému finančnímu zázemí začala KS Číny postupovat ještě agresivněji při represích uvnitř země, infiltraci v zahraničí a nyní také při nadnárodních represích, včetně pronásledování Falun Gongu.

Není to překvapivé vzhledem k tomu, jak pochodeň komunismu přešla od Karla Marxe k Sovětskému svazu a následně ke KS Číny. „Proletáři nemají co ztratit než své okovy. Dobýt mohou celý svět,“ napsal Marx. Vladimir Lenin následně založil Komunistickou internacionálu (Kominternu), jejíž vliv se rozšířil do Číny a přispěl ke vzniku KS Číny.

Již v roce 1999 představitelé čínské armády navrhli strategii neomezeného vedení války, jejímž cílem bylo zničit nepřátele, jako jsou Spojené státy, za každou cenu. Od druhého desetiletí 21. století začala v zahraniční politice KS Číny převládat takzvaná diplomacie vlčích válečníků. To vše odpovídá katastrofálním škodám způsobeným KS Číny během nedávné pandemie i 27 let trvajícímu pronásledování Falun Gongu, nejrozsáhlejšímu pronásledování lidí kvůli jejich víře v moderních dějinách.

V Číně existuje obdoba příběhu o farmáři a hadovi, má však jiný konec. V příběhu Vlk ze Zhongshanu spatřil učenec jménem Dongguo vlka pronásledovaného lovcem. Když ho vlk prosil o pomoc, učenec ho ukryl do vaku na knihy a zachránil před lovcem. Jakmile však lovec odešel, nevděčný a hladový vlk chtěl učence sníst a řekl mu: „Když jsi mě jednou zachránil, proč mě nezachráníš ještě jednou?“

Naštěstí přišel farmář, který si vyslechl učence i vlka a vyjádřil pochybnosti s tím, že vak je příliš malý, než aby se do něj vlk vešel. Aby ho přesvědčil, vlk znovu vlezl do vaku. Farmář rychle zareagoval, vak zavázal a společně s učencem vlka zabili, čímž příběh skončil.

Nakonec je na nás, které verzi tohoto příběhu se rozhodneme věřit.