(Minghui.org) Rád bych se podělil o jednu ze svých nedávných zkušeností, která mi pomohla získat nové pochopení a jasněji uvidět hranici mezi „záležitostmi běžných lidí“ a „cestou kultivace“. Znovu jsem si uvědomil, jaké místo by kultivace měla skutečně zaujímat v mém každodenním životě.

Před několika měsíci se blížila jedna z největších událostí v životě naší rodiny – svatba mého syna. Od samého začátku jsem věděl, že tato odpovědnost bude vyžadovat mnoho času a energie. Bylo třeba zařídit spoustu věcí, včetně plánování, častého cestování a různých příprav, a tyto rozmanité starosti vyplňovaly mé dny. Každý den jsem byl zaneprázdněn různými úkoly a měl jsem pocit, že čas plyne velmi rychle.

Během tohoto období jsem si uvědomil, že jako praktikující Falun Dafa mám velmi málo času na studium Fa a cvičení. Často jsem si říkal: „Až přípravy na svatbu skončí, vrátím se k dřívějšímu způsobu kultivace.“ Kultivaci jsem tak odkládal až na dobu, kdy dokončím své každodenní povinnosti, a praktikoval jsem pouze tehdy, pokud mi ještě nějaký čas zbýval.

Dny však rychle ubíhaly a tento volný čas se téměř nikdy nenaskytl.

Svatba naštěstí proběhla velmi dobře. Oslava byla poklidná a zanechala všem členům rodiny i hostům krásné a nezapomenutelné vzpomínky. Zdálo se, že všechno dopadlo dobře, přesto jsem po skončení svatby cítil hluboko v srdci zvláštní tíhu a smutek.

Tento smutek nepramenil z fyzického vyčerpání, ale z uvědomění, že jsem během tohoto období nebyl ve své kultivaci pilný a dovolil jsem, aby záležitosti běžných lidí nahradily nejdůležitější část mého života.

Když jsem se podíval do sebe, uvědomil jsem si, že má chyba pramenila z nesprávně stanovených priorit. Dovolil jsem, aby záležitosti běžných lidí, přestože byly důležité a zdály se nezbytné, nahradily v mém životě kultivaci.

Položil jsem si otázku: „Zvolil jsem si kultivaci jen pro svůj volný čas? Jsem praktikujícím pouze tehdy, když nemám každodenní povinnosti? Cestu kultivace jsem si zvolil jako něco, co patří ke každému dni a každému okamžiku mého života, a ne pouze do chvílí, kdy jsou běžné záležitosti vyřízeny a zbývá mi nějaký volný čas.“

Jasně jsem pochopil, že pokud kultivaci odsunu na vedlejší kolej, ani záležitosti běžných lidí nebudou probíhat tak dobře, jak by měly. Když má mysl není vedena spravedlivými myšlenkami praktikujícího, stávám se při řešení problémů netrpělivým, ustaraným, připoutaným a neklidným. Navenek mohou věci stále postupovat kupředu, ale uvnitř ztrácím klid a jasnost, které potřebuji.

Rozhodl jsem se, že od nynějška, když se ráno probudím, nejprve splním své kultivační povinnosti, než začnu dělat cokoli jiného. Budu studovat Fa, cvičit, vysílat spravedlivé myšlenky, udržovat si v mysli spravedlivé myšlenky a objasňovat pravdu. Tyto věci musí být mými prioritami a nikdy by neměly být odkládány na „později“. Pokud bych tuto zásadu zanedbával, celý můj den by stál na nestabilním základě.

Poté, co jsem se k tomuto přístupu vrátil, jsem jasně viděl, že se nejen zlepšila má kultivace, ale také mé každodenní záležitosti začaly probíhat plynuleji a harmoničtěji. Má mysl se zklidnila a při řešení rodinných a společenských povinností jsem měl více trpělivosti a moudrosti.

Tato zkušenost mě naučila, že kultivace není něco odděleného od každodenního života a že kultivující by neměli praktikovat pouze ve svém volném čase. Kultivace je základem našeho života a všechno ostatní by na ní mělo být postaveno. Když tento princip správně uspořádáme, naše cesta kultivace se stane jasnější a záležitosti běžných lidí, aniž by nás odváděly z naší cesty, přirozeně zaujmou své správné místo.

Doufám, že toto sdílení může ostatním praktikujícím připomenout důležitost kultivace i v těch nejrušnějších obdobích života a pomoci jim učinit z kultivace stálou volbu pro každý den a každý okamžik.

Nakonec bych rád vyjádřil svou vděčnost našemu soucitnému Mistrovi a doufám, že se dokážu pilně kultivovat a jednoho dne se s Mistrem vrátím do svého pravého domova.