(Minghui.org) Falun Dafa praktikuji již desítky let. Když jsem v poslední době sdílel své kultivační zkušenosti s ostatními praktikujícími, uvědomil jsem si, že každý má nějaké základní připoutání, kterého je obtížné se zbavit. Neustále do nás zasahuje a brání nám v pokroku: je to připoutání k „vlastnímu já“. Projevuje se mnoha způsoby, zejména mezi praktikujícími. Ve zdánlivě nepodstatných záležitostech tvrdošíjně lpíme na vlastním já a zakrýváme to učením Mistra. Chtěl bych se podělit o své pochopení.

Předvádění se

Mistr hovořil o předvádění se v knize Zhuan Falun. Někteří praktikující zmiňují, kolik přednášek ze Zhuan Falun každý den přečtou nebo kolik odstavců se naučili nazpaměť. Jiní říkají, že meditují tři hodiny nebo že dvě hodiny provádějí druhé cvičení. Někteří hovoří o tom, kolik materiálů ten den rozdali nebo kolika lidem pomohli vystoupit z KS Číny: „Udělal jsem tohle, udělal jsem tamto,“ a podobně. Někteří praktikující se dokonce chlubí: „Byl jsem zatčen, ale s policií jsem nespolupracoval, křičel jsem: ‚Falun Dafa je dobrý.‘ Odmítl jsem si obléct vězeňský oděv,“ a podobně... Jsou také praktikující, kteří se předvádějí tím, že dávají najevo, že vědí více než ostatní, a šíří informace z doslechu: kdo napsal určitý článek, kdo vyrábí pravdu objasňující materiály...

Předvádění se je v kultivaci závažným tabu a staré síly mohou tohoto připoutání snadno využít. Všiml jsem si, že u mnoha praktikujících, kteří byli tvrdě pronásledováni, sehrálo významnou úlohu. Tento problém mám také. Myslel jsem si, že dobře chápu principy Fa a dobře dělám tři věci. Měl jsem pocit, že jsem si vedl dobře, když jsem byl držen ve vazebních věznicích, táborech nucených prací a ve vězení. Úmyslně či neúmyslně jsem na sebe mezi praktikujícími upozorňoval. Byl jsem mnohokrát pronásledován a to úzce souviselo s mým připoutáním k předvádění se a k dělání věcí.

Ve skutečnosti nás Mistr všechny pozvedl z pekla, tak čím se máme chlubit? Jsme pouze částečkou Dafa a vše, co máme, nám dal Mistr. Bez Mistra a Dafa nejsme ničím. Čím se tedy máme chlubit?

Když pomáháme Mistrovi v nápravě Fa a odstraňujeme zlo, které podkopává Dafa a pronásleduje praktikující, měli bychom mít ducha naprosté převahy nad zlem. Když však čelíme vnímajícím bytostem, měli bychom být pokorní a schopni snášet ponížení. Jen tak můžeme dosáhnout spravedlivého osvícení k nesobeckosti a altruismu.

Arogance

Tento problém je zvláště výrazný u těch, kteří jsou chváleni za to, že dobře kultivují. Tito praktikující si často myslí, že si dobře vedou ve studiu Fa, že Fa dobře chápou, mají dobrou schopnost osvícení, a začnou být domýšliví. Někteří říkají: „Už nemusím objasňovat pravdu. Stačí, když budu pomáhat ostatním praktikujícím zlepšovat jejich pochopení Fa a procházet zkouškami.“ Někteří praktikující organizují skupiny studia Fa, ale sami Fa vůbec nestudují. Dokonce tvrdí, že studovat Fa nemá smysl a že důležité je sdílet pochopení. V důsledku toho se ti, kteří takové skupiny studia Fa navštěvují, pouze přou o konkrétní záležitosti a neustále se hádají, což je rovněž lidské připoutání.

Mistr řekl:

„Samotný čin používania ľudského myslenia na to, aby ste zdôraznili kto má pravdu a kto sa mýli, je sám o sebe nesprávny. Je to preto, že vtedy používate logiku bežných ľudí na svoje hodnotenie, a používate tú logiku, aby ste kládli požiadavky na druhých.“ (Vyučovanie Fa v Manhattane)

Ve chvíli, kdy si o sobě začnete hodně myslet a trvat na tom, že vaše pochopení je správné, už jste se odchýlili.

Lpění na představách

Lidé ze své podstaty lpějí na lidských principech, které se v nich za tisíce let hluboce zakořenily. Mistr v mnoha básních v Hong Yin poukázal na negativní vliv „moderních představ“, „evoluční teorie“ a „ateismu“ na lidi.

Obzvláště snadno zacházejí do extrémů lidé indoktrinovaní kulturou komunistické strany. Kvůli svému povolání, pohlaví, povaze a podobně můžeme tvrdošíjně lpět na vlastních představách, pochopeních a návycích. Máme sklon dívat se na problémy a řešit je pomocí lidských představ.

Například když jsem sdílel kultivační pochopení s praktikujícím, který procházel „karmou nemoci“, jeho matka se mě zeptala, zda její syn trpí atrofií mozku. Odpověděl jsem: „Mistr již odstranil kořen nemoci těm, kteří skutečně praktikují kultivaci. Kdo řekl, že má atrofii mozku?“ Řekla: „Jeden praktikující, který je lékař.“

Když procházíme těžkostmi, měli bychom se zkoumat a zbavovat se svých připoutání. Někteří praktikující však na Fa zapomenou a řeší situaci lidským způsobem uvažování.

Prosazování vlastního já

Když jsou někteří praktikující zatčeni, měli by této příležitosti využít k dívání se do sebe a ke zlepšení charakteru. Ze strachu však dělají věci, které by praktikující dělat neměl. Někteří v citlivých obdobích přenášejí knihy Dafa nebo zařízení používaná k výrobě materiálů do domu jiného praktikujícího. Jiní vracejí materiály, například Minghui Weekly, na místo výroby materiálů nebo koordinátorovi. Když pak policie dům koordinátora prohledá, najde tam několik krabic Minghui Weekly, počítače, tiskárny či jiná zařízení, čímž se praktikujícímu jeho těžkosti ještě zvětší. Někteří praktikující se bojí navštěvovat webovou stránku Minghui.org, přestože mají počítač. Místo toho získávají vytištěná sdílení kultivačních zkušeností od praktikujících, kteří je tisknou, a podobně. Tito praktikující přehlížejí další zátěž a bezpečnostní rizika, která tím vytvářejí pro místa výroby materiálů.

Někteří lidé při konfliktech nepřemýšlejí o vlastních nedostatcích. Místo toho obviňují druhé. Tento problém je zvlášť výrazný, když jsou všichni členové rodiny praktikující. Když narazí na problém, posuzují druhého podle měřítek praktikujícího. Zapomínají však, že sami jsou praktikující a že při konfliktu by se měli nejprve dívat do sebe.

Zúčastnil jsem se sdílení kultivačních zkušeností, abych pomohl tříčlenné rodině – otci, dceři a zeti – vyřešit dlouhodobé konflikty. Otec si začal stěžovat na zetě. Zastavil jsem ho a řekl: „Všichni jsme praktikující a konflikty nevznikají bez příčiny. Určitě máme připoutání, která potřebujeme odstranit. Když budeš pokračovat, budeš se jen stále více rozčilovat. Chceš, aby tě druzí litovali, takže kdybych tě nechal pokračovat, nedělal bych tím špatnou věc?“ Řekl: „Chápu, co říkáš, ale nedokážu to.“ Jinými slovy, nechtěl kultivovat sám sebe.

Otec si stěžoval, že ho zeť nerespektuje. Čím déle mluvil, tím více se rozčiloval. Dcera řekla, že její manžel myslí jen na sebe a nerespektuje ji.

Každý považoval problém toho druhého za nepodstatný. Měl jsem pocit, že kdyby se někdo dokázal k problému postavit s myšlením praktikujícího a podívat se do sebe, problém by se vyřešil. Kdyby se například zeť dokázal vzdát vlastního já, omluvil se za to, že dříve nevěnoval ostatním dostatečnou pozornost, a řekl, že si napříště dá pozor a své chování napraví, možná by konflikt skončil. Protože se však nikdo nechtěl dívat do sebe, konflikty vyřešeny nebyly.

Mistr řekl:

„Opravdu se kultivujte – když se dostanete do sporu nebo narazíte na nějaký problém, měli byste se na sebe podívat a zjistit, co [jste udělali] špatně, zeptat se sami sebe, jak byste se s tím měli vypořádat, a měli byste to vyhodnotit podle Fa. Neřekli byste, že tohle je kultivace? Když se kultivujete, ať jste schopni to dělat odděleně od lidského světa anebo v normální společnosti, zeptejte se sami sebe, mohl by tohle dokázat obyčejný člověk? Nemohl. Nejsi pak ty někdo, kdo se kultivuje? Když se stane něco nepříjemného, přihodí se něco, co tě rozzlobí, nebo když je v sázce tvůj osobní zisk, či když tvé ego dostane ránu, jsi schopen se dívat dovnitř a kultivovat se, hledat své vlastní nedostatky? A když se ocitneš v takové situaci a není to tvoje chyba, jsi schopen se k tomu stavět: „Aha, rozumím – určitě jsem se po nějaké stránce nečinil dobře. Nebo jestli jsem opravdu neudělal nic špatně, asi je to tím, že splácím karmu, kterou dlužím. Vypořádám se s tím správně a splatím, co mám splatit“? A jak stále narážíš na takové věci, měl by ses stále kultivovat. Když se pak může kultivující s věcmi takto vypořádávat a používá správné zásady, aby se kultivoval, nejsou pak ty nepříjemné věci, které prožíváte v obyčejném světě, dobré věci?“ (Učedníci Dafa musejí studovat Fa)

Když narazíme na problém, první, na co bychom si měli vzpomenout, je to, co Mistr učil ve Fa. Měli bychom přemýšlet, jak by danou situaci řešila osvícená bytost, namísto toho, abychom se nechávali ovládat emocemi a představami běžného člověka.

Dělání věcí po svém

Mistr systematicky uspořádal naše kultivační cesty, a proto bychom měli následovat Mistrovo uspořádání, dobře kráčet po své cestě a dělat tři věci, které od nás požaduje. Někteří praktikující však nadále jednají po svém a dělají, co se jim zachce.

Někteří nerespektují zvyky a návyky běžných lidí, jiní na veřejnosti nedbají na to, jak jako praktikující působí: mluví bez rozmyslu a jejich chování zanechává v nepraktikujících špatný dojem. Někteří praktikující neposlouchají rady ostatních praktikujících, a proto byli opakovaně zatčeni a posláni do táborů nucených prací nebo do vězení.

Jiní praktikující ignorují Mistrovo učení o tom, že se nemáme zapojovat do pyramidového prodeje a podobných činností. Zatahují další praktikující do vybírání peněz, investičních produktů, propagace výrobků na různých platformách a podobně. Když je na to praktikující opakovaně upozorňují, odmítají poslouchat a dokonce se vymlouvají na to, že nemají práci, přičemž vytrhávají Dafa z kontextu, aby své jednání ospravedlnili. Nezamýšlejí se nad tím, proč ani při praktikování kultivace nemají zdroj příjmu. Někteří praktikující, kteří se těchto věcí účastnili, byli pronásledováni a někteří utrpěli obrovské finanční ztráty. Jiní vyčerpali svou energii v soudních sporech a někteří dokonce přišli o život, když staré síly využily jejich mezer.

Někteří praktikující přemlouvají jiné praktikující, aby využívali bezplatnou léčbu nebo si kupovali zdravotní produkty. Považují sami sebe za běžné lidi a zapomínají, že jsou praktikující.

Někteří bezstarostně odkládají knihy Dafa kamkoli, takže se poškodí nebo ušpiní. Mnozí praktikující, kteří zemřeli, měli podobné problémy. Úcta k Mistrovi a Fa je nesmírně závažná záležitost.

Touha předčit druhé

Zjistil jsem, že lidé s tak silnými připoutáními bývali před začátkem kultivace často velmi svéhlaví. Mezi běžnými lidmi patřili k elitě a doma rozhodovali o všem. V kultivaci jsou také poměrně pilnější a lépe dělají tři věci. Jejich soutěživost je však zjevná. Zvláště výrazná je tehdy, když jsou praktikujícími i ostatní členové rodiny.

Jeden typ člověka trvá na tom, že v každé situaci musí určit, kdo má pravdu a kdo se mýlí. Chce slyšet pouze lichotky a nerad přijímá kritiku. Když praktikující poukážou na jeho problém, nedívá se do sebe, aby zjistil, zda tyto nedostatky skutečně má. Místo toho se hádá a obviňuje ostatní. Trvá na tom, že právě on má ve sporu pravdu.

Jiný typ člověka se při střetu s policií rozčílí, všechny policisty považuje za zlé a před nimi předvádí, jak je pevný, jak se zla nebojí, a křičí: „Falun Dafa je dobrý.“ To není potvrzování Dafa, nýbrž potvrzování vlastního já. Policisté jsou bytosti, které mohou být zachráněny, a proto bychom s nimi měli jednat laskavě a racionálně. Jednání těchto praktikujících může na povrchu vypadat správně, ve skutečnosti se však odchyluje od Fa, protože v něm není soucit. To může policisty přivést k tomu, že se dopustí hříchů vůči Dafa.

Soutěživost je obrovskou překážkou pokroku v kultivaci. Proč je tak těžké odstranit toto připoutání, které pochází z vymývání mozků prostřednictvím „filozofie boje“ v kultuře KS Číny? Abychom toto připoutání odstranili, měli bychom kromě dobrého a častého studia Fa také často číst Devět komentářů ke komunistické straně a Rozklad kultury komunistické strany a odstraňovat ze sebe vliv kultury KS Číny. Měli bychom si vytvořit návyk myslet při svém jednání na druhé a při vzniku konfliktu přemýšlet o vlastních nedostatcích.

Lpění na slávě, zisku a citech

To je problém mnoha starších praktikujících. Jsou připoutáni ke své „karmě nemoci“, ke svému „důchodu“, vnoučatům a podobně.

Jedna praktikující se již více než deset let velmi trápí kvůli záležitostem svých dětí a vnoučat. Stále za mnou opakovaně přichází a stěžuje si na tentýž problém. Někteří praktikující říkají: „Našel jsem další připoutání.“ Odpovídám: „Před více než deseti lety jsi mi řekl, že jsi našel toto připoutání, a dnes jsi našel stále totéž připoutání. Kultivace znamená opouštění lidských představ.“

Jiní nedokážou na základě Fa rozpoznat, v čem udělali chybu. Místo toho posuzují, co je správné a co nesprávné, podle toho, co řekl určitý praktikující nebo co si přečetli na webové stránce Minghui.org. Postupem času se stávají příliš závislými a namísto Fa následují lidi. Nevědí, jak se při kultivaci nechat vést Fa.

Mistr řekl:

„Takže když vám druzí poukáží na všechny vaše problémy, těžko se to dá počítat za práci na vlastním duchovní rozvoji. Samozřejmě, když praktikujete, použiji ústa druhých lidí, abych vám dal náznaky, protože váš duchovní vývoj je něčím, co připravuji já, a ne tito lidé.“ (Další přísné varování)

Někteří praktikující si neustále dělají starosti s tím, že ostatní praktikující mají připoutání a že udělají chyby. Pomocí vlastních představ na ně kladou požadavky. To je jejich vlastní připoutání, ale oni si myslí, že jednají pro dobro druhého praktikujícího a že s ním zacházejí soucitně.

Měl jsem obavy o kultivační stav své dcery. Byla líná a nechtělo se jí cvičit ani studovat Fa. Manželka byla velmi úzkostlivá. Když zjistila, že to, co říkám, nemá žádný účinek, požádala praktikující, aby k nám přišli a s dcerou si promluvili. Pokaždé, když praktikující přišli, dcera zůstala ve svém pokoji a dokonce hlasitě práskla dveřmi. Tato záležitost způsobila rozkol mezi matkou a dcerou.

Když jsem se vrátil z vězení domů, manželka mi vyprávěla o chování naší dcery. Řekl jsem: „Jsi k tomu příliš připoutaná. Nedívala ses na věc s myšlením praktikujícího, ale zacházíš s ní s mateřským citem a chceš, aby udržovala tvá měřítka. Vypadá to, že problém je u naší dcery, ale ve skutečnosti ho způsobuje tvé připoutání. Vidíš pouze její nedostatky a nevidíš její přednosti. Naše dcera bere slávu a zisk na lehkou váhu a má dobré srdce. Není jako dnešní mladí lidé, kteří věnují pozornost tomu, co jedí a nosí, chtějí se jen bavit a honí se za moderními trendy. Prošla třemi těžkostmi. Kdyby nepraktikovala Dafa, takové těžkosti by nedokázala překonat. Nemá tolik připoutání jako my. Ve skutečnosti ti pomáhá zbavit se připoutání k citům.“

Pravděpodobně proto, že se manželka svého připoutání zbavila, začala dcera věnovat větší pozornost studiu Fa a každý den cvičila.

Cokoli v lidském světě se může stát připoutáním a většina připoutání vzniká z citů. Pokud se jich nezbavíme a neustále na ně myslíme, vytvoří se další připoutání. Abychom se jich zbavili, musíme především studovat Fa a pamatovat na své poslání. Když skutečně zlepšíme svůj charakter a budeme myslet na vnímající bytosti, může nás ještě něco, s čím se setkáme, znepokojovat?

Závěr

Mistr řekl:

„Také vám chci říci, že vaše povaha v minulosti byla ve skutečnosti založena na egoismu a sobectví. Od této chvíle, ať děláte cokoliv, měli byste nejprve brát ohled na druhé, abyste dosáhli pravého osvícení k nesobeckosti a altruismu. Takže od této chvíle, kdykoliv něco děláte nebo říkáte, musíte myslet na druhé – nebo dokonce na budoucí generace – a stejně tak na věčnou pevnost Dafa.“ („Neopomenutí v buddhovské povaze,“ Podstata dalšího pokroku)

Pro člověka je velmi obtížné „opustit vlastní já“, avšak jako praktikující se ho musíme zcela vzdát, abychom mohli „dosáhnout spravedlivého osvícení k nesobeckosti a altruismu“. Nejlepším prostředkem k dosažení tohoto cíle je studovat Fa a při konfliktech se dívat do sebe. Pokud dokážeme pamatovat na Fa a na vnímající bytosti, budeme se moci vlastního já skutečně vzdát.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí individuální vnímání v určitém období na základě jejich kultivačního stavu a jsou zveřejňovány v duchu vzájemného pozvednutí.