Svědectví zázraku: Tělo praktikujícího s četnými zlomeninami se na místě uzdravilo

(Minghui.org) Ráda bych se podělila o zázračnou zkušenost z doby před několika lety, kdy jsme se snažili zachránit spolupraktikujícího.

Dva spolupraktikující byli během služební cesty nezákonně zatčeni policií v hotelu. Jeden z nich, praktikující Guang, je ústřední postavou mého sdílení. Před tímto zatčením byl Guang kvůli své víře ve Falun Dafa několik let protiprávně vězněn.

Guangova manželka Hong, která rovněž praktikuje Falun Dafa, přišla za mnou a několika dalšími praktikujícími, abychom se poradili, jak bychom ho mohli zachránit. Dvě mladé praktikující mě naléhavě vybízely, abych společně s Guangovou rodinou požadovala jeho propuštění, a vysvětlily mi, jak mám s policií jednat.

Odpověděla jsem: „Když umíte dobře mluvit, nemohly byste jít vy?“ Ony však trvaly na tom, že bych měla jít já, zatímco ostatní praktikující se na mě povzbudivě dívali. Uvědomila jsem si, že mě brzdí sobectví a strach, kvůli nimž jsem jim nechtěla ustoupit.

Hong nám řekla, že Guang je ve vážném nebezpečí. Byl zadržován ve třetím patře hotelu. Krátce poté, co se dozorce po vstupu do místnosti otočil zády, se Guang pokusil uniknout oknem. Bohužel utrpěl těžká zranění, včetně mnoha zlomenin, a byl převezen na pohotovost do největší nemocnice ve městě.

Vedoucí Úřadu 610 Guangova otce nepravdivě ujišťoval, že je v pořádku. Když ho však otec konečně spatřil, Guang nebyl schopen vůbec pohnout tělem, pouze očima.

Mistr řekl:

„Veci človeka vedľa vás sú vašimi vecami1 a vaše veci sú jeho vecami.“ (Vyučovanie Fa na Fa konferencii vo Washingtone, D. C., Učení Fa na konferencích II)

Jako učednice Falun Dafa bych se měla řídit Mistrovým učením a neklást své vlastní zájmy na první místo. Když už nic jiného, mohla bych alespoň objasnit pravdu lékařům.

Po dalším dívání se do sebe jsem spolupraktikujícím řekla: „Dobře, půjdu s rodinou požadovat Guangovo propuštění. Vy všichni ale běžte do okolí a vysílejte spravedlivé myšlenky.“ Všichni souhlasili.

Následujícího dne jsem sebrala veškerou odvahu, posílila své spravedlivé myšlenky a vydala se do nemocnice s Guangovými rodiči a jeho manželkou. Pohotovost i vstupní hala byly plné spolupraktikujících, kteří vysílali spravedlivé myšlenky. Guanga jsme však nemohli najít. Lékař nám řekl, že byl převezen do jiné nemocnice, ale nevěděl do které.

Posadili jsme se společně a začali probírat, co podnikneme dál. To málo spravedlivých myšlenek, které se mi podařilo vybudovat, opět vystřídal strach. Sedla jsem si stranou, četla Mistrovy přednášky, neustále se napravovala a snažila se na situaci nahlížet z hlediska Fa.

Náhle jeden spolupraktikující zmínil název určité nemocnice, což přimělo Hong, aby to prověřila. Guang tam skutečně byl, držen na pokoji ve čtvrtém patře za kovovými dveřmi. Byli jsme přesvědčeni, že to bylo Mistrovo uspořádání! Všichni jsme se dohodli, že následující den do nemocnice půjdeme.

Brzy ráno jsem dorazila do nemocnice, ale žádné praktikující jsem tam nenašla. Co se stalo? Proč nikdo nepřišel?

Když jsem tam nejistě stála, dorazili Guangovi rodiče a jeho manželka. Chtěla jsem pomoci Guangově matce do schodů, ale jeho otec mě zastavil: „Tady se neukazuj. Kolem jsou policisté. My můžeme jít po schodech pomalu.“

Ustoupila jsem stranou a všimla si, že dorazila další praktikující. Požádala jsem ji, aby rodině pomohla vysíláním spravedlivých myšlenek.

Guangovi rodiče a manželka začali bušit na dveře pokoje a volat Guangovo jméno. Policisté působili zpanikařeně a stále se ptali, jak jsme nemocnici našli.

Vtom se kolem nás shromáždil dav. Řekla jsem jim: „Podívejte se, jak je na tom tato rodina. Jejich syn byl protiprávně vězněn jen proto, že praktikuje Falun Gong. Kvůli pronásledování přišel o práci. Po propuštění byl během služební cesty znovu zatčen v hotelu. Když se policistů zeptal, proč ho zatýkají, řekli mu pouze, že důvod přece zná. Na protest proti nezákonnému zatčení vyskočil z okna.“

Lidé se rozhořčili a někteří dokonce navrhovali, aby rodina podala na policii stížnost. Když vyšel lékař, aby zjistil, co se děje, pověděla jsem mu Guangův příběh. Když to všechno slyšela uklízečka, vstoupily jí do očí slzy.

Policie přivolala do nemocnice vedoucího Úřadu 610, ten však Guanga odmítl propustit a začal na Hong křičet a vyhrožovat jí.

Když jsme se následujícího dne znovu setkali, Hong nám řekla, že vedoucí Úřadu 610 sdělil Guangovu otci, že Guang uprostřed noci utekl. Guangovu otci se ulevilo, když slyšel, že se mu podařilo uniknout, ale já jsem mu připomněla: „Jak mohl vzhledem ke svým těžkým zraněním utéct? Požádejte je, aby zkontrolovali záznamy z bezpečnostních kamer. Došlo už k mnoha případům nucených odběrů orgánů – musíme zůstat ostražití.“

Guangův otec si prohlédl nemocniční kamerové záznamy. Bylo na nich vidět, jak Guang sešel ze svého patra k hlavnímu vchodu, zjistil, že brána nemocnice je zamčená, a potom odešel na toaletu v prvním patře a vyskočil oknem. Bylo to neuvěřitelné!

Když jsme se později s Guangem setkali, vyprávěl nám, co se stalo.

Když jeho rodina přišla do nemocnice, slyšel, jak volají jeho jméno. Později toho dne ho spatřila uklízečka a řekla dvěma mladým policistům, kteří ho hlídali: „Je tak těžce zraněný, proč mu nemůžete dát alespoň napít vody?“

Jeden z policistů vzal z Guangovy peněženky 100 jüanů, koupil mu láhev vody a zbytek peněz položil pod jeho polštář.

Uprostřed noci, když Guang spal, několikrát zaslechl, jak někdo klepe na dveře. Uvědomil si, že to musí být Mistrův náznak, aby odešel. Vůbec se však nemohl pohnout. Sebemenší pohyb mu působil takovou bolest, že ho polil studený pot. Jak by vůbec mohl odejít?

Pak si ale pomyslel: „Jestli mi Mistr říká, abych odešel, pak odejít dokážu.“

S námahou se posadil a uslyšel, jak mu přitom v celém těle praskají kosti. Zázračně se zdálo, jako by se jeho roztříštěné kosti samy srovnaly a na místě srostly.

Guang se podíval na dva mladé policisty, kteří oba usnuli. Otevřel dveře a sešel do prvního patra, kde zjistil, že brána je zamčená. Odešel tedy na toaletu a vylezl oknem.

Okno bylo vysoko nad zemí, ale shodou okolností přímo pod ním stálo jízdní kolo. Guang si na něj stoupl a pomocí něj se dostal na zem.

Za peníze, které mu zůstaly pod polštářem, si vzal taxi. Po nějaké době si řidič všiml, že Guang má na sobě pouze nátělník a je ovázaný obvazy. Znepokojilo ho to, a tak Guanga požádal, aby přestoupil do jiného taxi, a odmítl od něj přijmout jízdné.

A tak Guang pod Mistrovým vedením úspěšně unikl.

Dafa je mimořádný. Podobných zázraků je bezpočet. Jako učednice stále více chápu, jak nesmírně obtížné je pro Mistra zachraňovat učedníky a vnímající bytosti. Po tolika letech pronásledování a utrpení jsou spravedlivé myšlenky spolupraktikujících kolem mě stále silnější. Usilujme všichni pilně vpřed a vraťme se společně domů.