Získali jsme Fa a společně se vracíme domů

(Minghui.org) S Falun Dafa jsem se seznámil v roce 2007. Mistr mi dal šťastnou rodinu a proměnil mě z místního výtržníka v soucitného a laskavého učedníka Dafa!

Rodiče mi zemřeli brzy a já zůstal sirotkem. Můj zchátralý dům byl natolik zaplněný harampádím, že se v něm sotva dalo žít. Dny jsem trávil pitím, hazardem a rvačkami a stal se ze mě nechvalně známý rváč. Kvůli tomu jsem se neoženil ani do svých 38 let. Přestože se na mě vesničané dívali spatra, často jsem si říkal: „Nebesa mě přece nenechají navždy starým mládencem.“

Předurčený vztah

Dvacátého sedmého dne prvního lunárního měsíce roku 2007 za mnou přišla dohazovačka, že by mi ráda dohodila nevěstu. Společně jsme šli do domu Ya Jing. Když jsem vešel, uviděl jsem na předním dvoře dvě ženy a pomyslel si: „Ani jedna z nich to určitě není.“ Ya Jing se o chvíli později vrátila domů. Zahlédl jsem ji oknem a okamžitě mi hlavou blesklo: „To je ona. Je tak mladá a krásná! To je moje budoucí žena!“

Její rodina mě kvůli mé špatné pověsti odmítala, ale mě to neodradilo. Začal jsem jí telefonovat a později jsme se začali vídat i osobně. Při našem druhém setkání mi objasnila pravdu o pronásledování Falun Dafa a pomohla mi vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací. Ya Jing sama praktikovala Falun Gong a v roce 2006 byla KS Číny odsouzena k roku a půl podmíněného trestu. Když jsme se seznámili, byla stále v podmínce.

Protože jsem se celé dny toulal venku, nesledoval jsem televizi a o Falun Gongu jsem nic nevěděl. Ya Jing mi řekla: „Praktikující Falun Gongu usilují o to být ještě lepšími než jen dobrými lidmi a řídí se principy Pravdivost, Soucit a Snášenlivost.“ Zeptal jsem se: „Ještě lepší než dobrý člověk? To přece znamená kráčet po cestě k božství, ne? To je skvělé! Jen se tomu věnuj. Podporuji tě. Je dobré mít víru a mít v srdci něco krásného, čeho se člověk může držet.“ Ya Jing mi dala výtisk knihy Zhuan Falun. Vzal jsem si ji jen proto, abych jí udělal radost.

Učení se Falun Dafa

Knihu Zhuan Falun jsem si vzal s sebou do práce. Když jsem si na ni toho večera vzpomněl, vybavila se mi její rada, abych si ji přečetl, a otevřel jsem ji. Jako první jsem uviděl Mistrův portrét. Připadal mi povědomý, i když jsem si nedokázal vybavit, kde jsem Mistra už viděl. Když jsem uviděl název lekce „Opravdově vést lidi k vysokým úrovním “, byl jsem ohromen. Náhle mě napadlo: „Není tohle kultivace?“

Pokračoval jsem ve čtení, ale po pár větách jsem usnul. Když jsem se vzbudil, začal jsem číst znovu, ale zase jsem usnul. Přitom jsem dokázal číst romány celou noc, aniž bych zamhouřil oko, a tak jsem si říkal: „Co se to se mnou děje?“ Později jsem pochopil, že Mistr upravoval mé tělo. Četl jsem:

„Nejzákladnější povaha tohoto vesmíru, Pravdivost, Soucit a Snášenlivost, je nejvyšší projev Buddhova Zákona.“ (Přednáška první, Zhuan Falun)

Pomyslel jsem si: „Není tohle Velký Fa vesmíru?!“

Při druhém čtení Zhuan Falun už jsem necítil ospalost a dokonce jsem vstoupil do stavu klidu. Když jsem četl část „Ztráta a zisk“, vzpomněl jsem si na své problémy v práci. Šéf mi neprávem strhl část mzdy a já se s ním chtěl jít hádat, nebo se s ním dokonce poprat. V tu chvíli jsem si ale uvědomil, že člověk musí ztratit, aby získal, a pokud něco získá, musí něco ztratit. Mé srdce se uklidnilo a já tu zášť nechal plavat. Takový výsledek byl vzhledem k mé vznětlivé povaze neuvěřitelný! Později jsem pochopil, že to bylo způsobeno mocí Dafa a Mistrovým soucitem.

Při našem třetím setkání se mě Ya Jing zeptala: „Rozumíš té knize?“ Odpověděl jsem otázkou: „A jak jí rozumíš ty?“ Když mi nic neodpověděla, řekl jsem: „Tato kniha popisuje Velký Fa vesmíru. Nejsou snad Pravdivost-Soucit-Snášenlivost vlastnostmi vesmíru?“ Ya Jing byla překvapená: „Tvé pochopení je docela dobré!“ Její pochvala mě potěšila a povzbudila mě k dalšímu čtení.

Jednoho dne nás spolu uviděla matka Ya Jing a začala dceři hrubě nadávat. Také mi poručila, abych odešel. Nedokázal jsem to snést a ohradil jsem se: „Jak můžete takhle urážet vlastní dceru? Jakým právem?!“ Její matka rozzlobeně odsekla: „Nadávám své dceři! Tobě do toho nic není!“

Vtom mi v hlavě zřetelně zazněl hlas: „Dnes je Svátek dvojité devítky. Vezmi ji do města a vezměte se.“ Otočil jsem se k Ya Jing: „Pojďme se podívat do města.“ Když jsme tam přijeli, vzal jsem ji na matriku a nechali jsme si vystavit oddací list. Byl jsem nadšený, že jsem se konečně oženil!

Najal jsem zedníka na drobné opravy domu. Díky péči Ya Jing byl dům brzy čistý a světlý. Každý den, když jsem se vracel z práce, mě manželka vítala s teplým jídlem, ze kterého se ještě kouřilo, a já poprvé v životě pocítil teplo a štěstí domova. Hluboce mě to dojalo. Navzdory běžným zvyklostem po mně Ya Jing nechtěla žádné věno, a naopak pro mě tolik udělala. Řekla mi: „My kultivující jsme jiní než ostatní. Na penězích nám příliš nezáleží. Usilujeme o to, abychom byli dobrými lidmi podle Mistrových požadavků.“

Praktikující Falun Gongu jsou opravdu úžasní! Musel jsem v minulých životech nashromáždit velkou ctnost, abych získal za manželku praktikující! Každý večer jsem po práci spěchal domů, místo abych se někde potloukal. Aby byla spokojená, studoval jsem Fa a cvičil, kdykoli mě k tomu vyzvala. Druhé cvičení, které pro mě bylo bolestivé, jsem sice neměl rád, ale kvůli ní jsem u něj vytrval.

Postupně jsem se učil řídit se principy Dafa. Kdykoli jsme se pohádali, dokázal jsem to snést, potlačil jsem svou vznětlivou povahu a snažil se ji rozesmát. Někdy jsem na ni byl tak naštvaný, že jsem bušil pěstmi do zdi, až mi krvácely, ale přes ten vztek jsem ani necítil bolest. Odmítal jsem dát své prudké povaze průchod. Zpočátku pramenila má schopnost snášet z lásky k manželce.

Kdybychom se doopravdy hádali a bojovali spolu, zranilo by to nás oba, a tak jsem si řekl, že ji nechám si ulevit, a tu bolest snesu sám. Dnes už své myšlenky a činy poměřuji Pravdivostí-Soucitem-Snášenlivostí. Moje žena má prudkou povahu a je přesně takovým člověkem, jakého jsem potřeboval k tomu, abych se zbavil svých špatných návyků. Když dnes mezi námi dojde ke konfliktu, oba se díváme do sebe a naše rodina je harmonická.

Zlomená klíční kost se zahojila za tři dny a posílila mé odhodlání kultivovat Falun Dafa

Zpočátku jsem všechno – studium Fa i cvičení – dělal kvůli ní, nikoli kvůli sobě. Dnes už ale dobrovolně usiluji o to, abych se stal nesobeckou a altruistickou velkolepou bytostí, kterou budou obdivovat všichni bohové vesmíru. Jsem své ženě nesmírně vděčný. Jako pilná praktikující mi často připomíná, abych studoval Fa, cvičil a díval se do sebe. Často říká: „Přišli jsme sem společně, získali jsme Fa a společně se vrátíme domů.“

Při autonehodě v roce 2014 jsem si zlomil klíční kost. Příbuzný mě odvezl do nemocnice, kde mi zlomeninu napravili a zafixovali obvazem. Když jsme se vrátili domů, manželka mi poradila: „Cvič Falun Gong. Pomůže ti to rychleji se uzdravit.“ Pomyslel jsem si: „Jak můžeš být tak bezcitná? Jsem vážně zraněný, a ty ještě chceš, abych s tebou cvičil!“ Cítil jsem vůči ní zášť. Té noci se mi obvaz zařezával do těla a působil mi nesnesitelnou bolest. Když jsem manželku požádal, aby mi ho sundala, bolest polevila.

Následujícího rána jsem vstal ve 3:40, umyl se, zapálil Mistrovi vonnou tyčinku a začal cvičit. Při první sadě cvičení jsem si pravou rukou pomáhal zvednout levou ruku k hrudníku. Bolest byla tak pronikavá, že mi po tvářích tekly slzy. Když jsem se pokusil držet kolo nad hlavou, dokázal jsem nahoru natáhnout jen pravou ruku. S levou rukou jsem kvůli omezenému rozsahu pohybu zvládal dělat jen jednoduchá gesta.

Další ráno už se levá paže hýbala lépe a bolest ustupovala. Když jsem se pokusil zvednout kolo nad hlavu, zvládl jsem zvednout levou ruku zároveň s pravou.

Třetí ráno jsem zjistil, že už dokážu cvičit správně. Když jsem držel kolo před hlavou, paže se mi přirozeně srovnaly do správné pozice. U levé klíční kosti jsem ucítil hřejivý, příjemně rotující shluk energie. Poté se mi před očima objevil obraz lékaře v bílém plášti. V rukou držel nastřelovací pistoli a třikrát s ní bleskově vystřelil směrem k mé levé klíční kosti. Bylo to tak rychlé, že mi prolétlo hlavou, že to snad bylo rychlejší než laser! Přitom jsem necítil sebemenší bolest.

Po skončení cvičení mi manželka řekla: „Vezmi ten kbelík se špinavou vodou a vylij ho venku.“ Zvedl jsem ho a vynesl. Když jsem se vrátil, manželka si všimla, že ho držím v levé ruce, a zeptala se: „Ve které ruce ten kbelík neseš?“ Teprve v tu chvíli mi došlo, že jsem ho celou dobu nesl zraněnou rukou! Připadalo mi to naprosto neuvěřitelné.

Zlomenina se zahojila za pouhé tři dny. Říkal jsem si: „Falun Dafa je úžasný! Mistr Li Hongzhi je úžasný! Všech pět sad cvičení je úžasných! Odteď budu rozhodně pilně cvičit a opravdově se kultivovat.“ Sedm let po prvním setkání s Falun Dafa (mezi lety 2007 a 2014) jsem se tak konečně rozhodl naplno vydat na kultivační cestu. Mé odhodlání kultivovat se ve Falun Dafa zůstává dodnes pevné a neochvějné.

Mistrovo povzbuzení

Jednoho spalujícího poledne na začátku podzimu roku 2019 jsem se s manželkou a jedním spolupraktikujícím vydal do nedaleké vesnice rozdávat pravdu objasňující materiály. Když jsme skončili, šel jsem na smluvené místo setkání. Zatímco jsem čekal na ostatní, obdivoval jsem jasně modrou oblohu posetou nadýchanými bílými oblaky. Ačkoli jsem vyrůstal na venkově, krásu podzimního nebe jsem si do té doby nikdy plně neuvědomoval!

Najednou jsem uviděl bílý mrak ve tvaru lotosového květu a nad ním velký, otáčející se Falun. Zářil zlatým světlem. Nadšeně jsem se snažil zaostřit, abych si ho lépe prohlédl, ale Falun zmizel. Když pak dorazil spolupraktikující, vzrušeně jsem mu oznámil: „Dnes jsme udělali správnou věc! Mistr nás povzbudil!“

Jindy jsem při meditaci vstoupil do stavu hlubokého zklidnění. Náhle jsem ucítil, jak se vznáším ve vzduchu. Otevřel jsem oči a zjistil, že mé tělo levituje asi dvacet centimetrů nad zemí. Pomyslel jsem si: „Přestaň se vznášet, chci ještě chvíli sedět.“ Ucítil jsem, jak mé tělo znovu dosedlo na zem. Bylo mi nesmírně příjemně, jako bych seděl ve vaječné skořápce, přesně jak to popisuje Mistr. V meditaci jsem setrval ještě hodinu a půl, než jsem z tohoto stavu vystoupil.

V roce 2024 jsem jel domů na elektrické tříkolce, když na mě z ničeho nic zatroubilo protijedoucí auto. Lekl jsem se a sjel hlavou napřed do tři metry hlubokého příkopu u silnice. Tříkolka se převrátila a přimáčkla mi levou nohu. Když jsem se zpod ní pomalu vyprostil, zjistil jsem, že mi na vnitřní straně kolena vyskočila velká boule, větší než vejce. Byla to kost, která se vykloubila.

Pomyslel jsem si: „Mistře, jsem v pořádku. Dokud dokážu sedět v plném lotosu, bude to dobré.“ Silou jsem si přitáhl pravou nohu přes levou, levou rukou jsem přitlačil na bouli a ukazováčkem pravé ruky jsem na ni namířil. S rostoucí naléhavostí jsem opakoval: „Rychle se vrať! Zapadni zpátky na své místo!“

Po chvíli jsem zavolal příteli, aby mi přijel na pomoc. Dorazil za čtvrt hodiny. Do té doby boule zmizela a vykloubená kost skutečně zapadla zpět na své místo! Přední tlumič tříkolky byl sice úplně zničený, ale já jsem díky Mistrově ochraně vyvázl zcela bez zranění!

Prvních 38 let svého života jsem prožil jako ve snu. Falun Dafa dal mému životu smysl a naději a přivedl mě na cestu k osvícení!