(Minghui.org) Čína je známá jako shenzhou (božská země) pro svou dlouhou a bohatou duchovní historii. Od chvíle, kdy se však v roce 1949 chopila moci Komunistická strana Číny (KS Číny), se věci dramaticky změnily.
Během nechvalně proslulé Kulturní revoluce bylo zničeno nespočet chrámů, taoistických klášterů, kostelů a historických památek. V posledních letech se některé ze zbývajících kulturních dědictví proměnily v turistické atrakce určené k vydělávání peněz. Tyto události posunuly širokou veřejnost stále dál od tradičních hodnot.
Rádi bychom znovu prošli čínskou historii a její odkaz, abychom nalezli nový pohled na lidstvo, naši společnost a další témata.
(Pokračování z první části)
Legenda o Zhang Guolaovi
Zhang Guolao, jeden z legendárních „Osmi nesmrtelných“ v čínské historii, byl znám tím, že jezdil na oslu pozpátku. Existuje o něm mnoho legend, z nichž několik se dochovalo i ve dvou uznávaných historických knihách – Stará kniha dynastie Tang a Nová kniha dynastie Tang.
Císařovna Wu Zetian si jednou zavolala Zhanga k sobě, ale ten před poslem předstíral smrt pomocí své nadpřirozené schopnosti. Bylo léto, a jeho tělo se brzy začalo rozkládat a zapáchat. Později, když se císař Xuanzong z dynastie Tang doslechl, že Zhang cestuje v oblasti Hengzhou, několikrát mu poslal pozvání. Když Zhang dorazil, císař povolal několik věštců, aby určili jeho osud, ale nikdo z nich ho nedokázal rozpoznat.
Zhang řekl, že se narodil v době císaře Yaa (asi 2300 př. n. l.), což znamenalo, že žil přibližně tři tisíce let. Aby císař otestoval jeho schopnosti, podal mu jedovatou šťávu z bolehlavu. Zhang vypil tři poháry a upadl do spánku. Když se probudil, všechny jeho zuby zčernaly a shnily. Zhang si je vyrazil kovovým nástrojem, nanesl léčivou mast a znovu usnul. Po probuzení měl nové, bílé a zářivé zuby. Císař byl ohromen a poctil ho čestným titulem.
V Taiping Guangji je zaznamenán další příběh. Císař se vydal na lov, chytil jelena a přikázal kuchaři, aby ho uvařil. Zhang ho zastavil a řekl:„To je nebeský jelen a je mu více než tisíc let.“
Zhang vysvětlil: „Pět let po nástupu císaře Wu z dynastie Han jsem s ním šel na lov jako doprovod. Chytil tohoto jelena a pak ho propustil.“
Císař se zeptal: „Je tu tolik jelenů a uplynulo tolik let. Jak můžeš vědět, že je to ten samý?“
Zhang odpověděl: „Než císař Wu jelena propustil, připevnil mu na levý roh bronzovou destičku.“
Císař přikázal, aby jelena prohlédli – a skutečně, našli na jeho levém rohu dvoupalcovou bronzovou destičku s vybledlými znaky. Když se císař zeptal, kolik let od té doby uplynulo, Zhang odpověděl: „Osm set padesát dva.“
Když historik dostal příkaz ověřit to, zjistil, že Zhang měl pravdu – od roku 118 př. n. l. do roku 734 n. l. uplynulo přesně 852 let. Císař byl ještě více ohromen.
Taoistická tradice: od dynastie Han po dynastii Tang
Příběh o Zhangovi je jedním z mnoha, v nichž císaři brali taoismus velmi vážně – tato tradice sahá až k Žlutému císaři (jak bylo popsáno v první části této série).
Qin Shi Huang, zakladatel dynastie Qin, byl prvním císařem sjednocené Číny. Navštěvoval mnohá posvátná místa, aby uctil božské bytosti, včetně hory Tai. Také vyslal Xu Fua za moře, aby hledal elixír nesmrtelnosti.
Císař Wu z dynastie Han, jeden z nejvýznamnějších císařů čínské historie, rovněž navštívil horu Tai osmkrát, aby uctil božstva. Říká se, že se setkal s legendární Západní královnou matkou, která mu poskytla rady ohledně dosažení nesmrtelnosti.
Císař Taizong z dynastie Tang byl otevřeného smýšlení a uznával jak konfucianismus, tak taoismus i buddhismus. Řekl:„To, co mám rád, je v podstatě cesta císařů Yaoa a Shuna spolu s konfuciánským učením z dynastie Zhou.“
Podporoval taoismus i buddhismus. Vysvětlil:„Lao-c’ je dobrým příkladem, jeho učení se zaměřuje na čistotu a prázdnotu; buddhismus nám zanechal nauky o vztahu mezi příčinou a následkem. Následováním těchto cest lze dosáhnout nových úrovní; i povrchní pochopení těchto zásad pomáhá pozvednout civilizaci.“
Když se mnich Xuanzang vrátil ze Západu s buddhistickými písmy, císař Taizong pro něj zajistil překlad 75 svazků z celkového počtu 1 335. Úspěch a vliv těchto tří systémů víry – konfucianismu, taoismu a buddhismu – byl bezprecedentní.
Za vlády císaře Xuanzonga zažíval taoismus další období rozkvětu. Roku 721 se Xuanzong stal prvním císařem, který byl oficiálně uznán za taoistu prostřednictvím iniciačního obřadu. O rok později, v roce 722, nechal po celé zemi postavit chrámy na uctívání Lao-c'a a založil školu věnovanou výuce taoismu.
O několik let později vydal císař dekret na vytvoření Lao-c'ovy podobizny, která měla být rozšířena po celé zemi. V roce 733 císař osobně opatřil Tao Te Ťing svými poznámkami a zařadil tuto knihu do císařských zkoušek. Roku 741 otevřel další taoistické školy.
Všechny tyto kroky pomohly lidem lépe pochopit tradici kultivační praxe, zejména taoismu.
(Pokračování příště)
Copyright © 1999-2025 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
