Čínská Fahui| Středoškolačka praktikuje Dafa a pozvedá svůj charakter

(Minghui.org) S praktikováním Falun Dafa jsem začala v roce 2021 a nyní jsem ve čtvrtém ročníku klíčové provinční střední školy v Číně. Během své kultivační cesty jsem zažila mnoho podivuhodných a krásných věcí a neustále jsem svědkem hluboké a mimořádné povahy Fa. Cítím se opravdu poctěna, že mám díky této konferenci Fa příležitost podat Mistrovi zprávu o svém kultivačním pokroku a podělit se o něj s ostatními praktikujícími.

Zbavení se moderních představ a chování, a myslet jasně

Mistr řekl:

„Zdá se, že Čína dnes prosperuje, a má všechno, na co pomyslíte. Ale ve skutečnosti tyto věci svádějí a ničí lidi – a skoro nikdo tomu neodolá.“ (Učení Fa přednesené ve Washingtonu, D. C.)

V Číně, pod vládou KS Číny, bují pokřivená kultura. Od základní školy jsem byla silně ovlivněna, následovala jsem trendy a propadla uctívání idolů, počítačovým hrám a online románům.

Moje myšlení se tomu postupně přizpůsobilo a řídila jsem se hesly typu „Užij si dne“, „Já jsem na prvním místě“, „Žij proto, abys něco dokázal“. Tehdy jsem tím byla zcela pohlcená, nedokázala jsem se z toho vymanit a bezmyšlenkovitě jsem životem jen proplouvala, aniž bych si to uvědomovala.

Teprve když jsem měla to štěstí najít Dafa v sedmé třídě základní školy, probudila jsem se z tohoto klamu a prošla úplnou proměnou. Po studiu Fa jsem okamžitě smazala všechny zábavní aplikace, kterých jsem se předtím nedokázala vzdát. Měla jsem pocit, že jsem znovu získala skutečnou kontrolu nad svými myšlenkami a přestala jsem se nechat manipulovat a ovládat démony v této pokřivené kultuře.

Dnes, navzdory studijnímu tlaku na střední škole a všudypřítomnému vlivu stranické kultury na kampusu – kde je myšlení většiny spolužáků znečištěno – zůstávám pod vedením Dafa jasného rozumu a pevně se vracím ke svému skutečnému já. Cítím nesmírnou vděčnost a radost.

Návrat k tradiční kultuře a potvrzování Dafa

Vždy jsem měla zvláštní náklonnost k tradiční kultuře a našla jsem v ní radost ze studia. Ale jak jsem vyrůstala, postupně jsem se od ní vzdalovala kvůli indoktrinaci stranické kultury a vlivům moderních trendů.

Ve skutečnosti, pod vlivem stranické propagandy lží a jejího jedovatého vzdělávacího modelu, jsem si vypěstovala silný odpor k čínskému jazyku a v tomto předmětu jsem dosahovala trvale špatných výsledků.

Teprve na druhém stupni základní školy, když jsem potkala praktikující, jsem skutečně začala rozumět pravé čínské tradiční kultuře. Znovu mě okouzlila a vrátila se ke mně touha ji studovat. Neustále mě inspiruje její zářivost a krása, která má božský původ.

Dnes, aniž bych se musela učit nazpaměť, mám z čínštiny trvale vynikající výsledky. Esej, kterou jsem napsala o duchovním odkazu historických osobností, vyhrála ocenění v provinční soutěži. Dokážu také potvrzovat Dafa prostřednictvím tradiční kultury.

Odstranění závisti, být laskavá a ohleduplná

Mistr nás učil:

„Protože závist se v Číně projevuje velmi silně, a tak se rozšířila, že se stala přirozeným chováním, a lidé si jí dokonce ani nejsou vědomi.“

„Lidé se neodváží ani pípnout o svých oceněních z práce či odjinud, nebo i o jiných dobrých věcech, aby se ostatní necítili nesví, když se o tom dozvědí.“ (Přednáška sedmá, Zhuan Falun)

Dříve mě závist velmi trápila. Často ovládala celé mé srdce a vyčerpávala mě emočně i fyzicky. Teprve v druhém ročníku střední školy jsem ji díky vedení Dafa dokázala překonat.

Neuspěla jsem u jednoho testu, zatímco blízká kamarádka ze základní školy – která byla dříve na stejné úrovni jako já – se umístila mezi nejlepšími ve třídě. Zaplavil mě nával odporu a závisti. Ona si mé pravé pocity neuvědomovala a zeptala se: „Dopadla jsi dobře?“ Všechny potlačované pocity se ve mně vzepjaly a nedokázala jsem je ovládnout. Odpověděla jsem jí tónem plným sarkasmu: „Určitě tě překonám.“

Jakmile ta slova opustila moje ústa, okamžitě jsem pocítila, že je něco špatně. V mysli se mi vybavil úryvek z Fa:

„Zlému člověku vládne závist.
Ze sobeckosti a hněvu si stěžuje na nespravedlnost vůči sobě.
Dobrý člověk má vždy srdce soucitu.
Bez nespokojenosti a nenávisti, bere těžkosti jako radost.
Osvícený člověk nemá žádná připoutání.
Klidně pozoruje lidi ve světě, podvedené iluzemi.“
(Úrovně, Podstata dalšího pokroku)

Nebylo tohle přesně ono? Jak mohlo být mé srdce tak plné nevraživosti? Nesouviselo všechno s příčinou a následkem?

Mistr řekl:

„Může to vyvolat závist a lidé budou nešťastní, když se někomu dobře daří, místo aby se s ním radovali.“ (Přednáška sedmá, Zhuan Falun)

Nebylo to přesně to, co jsem cítila? Okamžitě jsem vyslala spravedlivé myšlenky, abych závist odstranila. Ale v hlavě se mi stále ozýval hlas, který odporoval: „To je v pořádku, mezi spolužáky má být soutěž. Závist tě pohání. Proč by měla mít lepší výsledky než ty? Proč?“ Pevně jsem ho odmítla a plameny závisti postupně vyhasly. V mém srdci se znovu objevil klid a jas.

Pak jsem se kamarádce omluvila a ona mi odpustila. Od toho dne závist už moje srdce nezaplavila a nepropadala jsem pochmurnosti. Naopak jsem byla veselá celý den a zažívala lehkost a radost, které přicházejí s opravdovým opuštěním.

Hledání uvnitř a pozvedání charakteru

Když nám na střední škole změnili zasedací pořádek, dívka vedle mě si nedokázala dát tašku pod novou lavici a položila ji do uličky. Když jsem si toho všimla, připomněla jsem jí: „Dej si tašku stranou, aby o ni někdo nezakopl.“ Považovala to za vměšování. Neudržela jsem se a začala se bránit, a její reakce byla ještě ostřejší. Mé emoce vybuchly a má slova byla tvrdá – byly jsme na pokraji hádky, když naštěstí zazvonilo a spor náhle skončil. Rozešly jsme se v nepříjemné atmosféře.

Když jsem se vrátila na své místo, uklidnila jsem se a začala hledat uvnitř: Proč byla tak podrážděná? Proč jsem byla tak rozzlobená já? Nebylo to záměrné prověření? Jako praktikující bych si měla zapamatovat Mistrova slova: „neoplácet ránu ranou, když vás bijí, a neodpovídat, když vás urážejí“ a „Je těžké to vydržet, ale vydržet se to dá. Je těžké to udělat, ale udělat se to dá.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Jak jsem mohla tak snadno ztratit trpělivost? Je tohle chování praktikující? Zaplavila mě lítost, ale zároveň jsem měla pocit, že omluvit se první by bylo příliš ponižující. Pak jsem se zastavila: Jak může praktikující přikládat takovou důležitost ztrátě tváře? Neulpívám jen na svém egu, jako běžný člověk? Po zvážení jsem se rozhodla, že se po hodině omluvím.

Sotva hodina skončila, přišla se omluvit ke mně: „Promiň, byla jsem trochu ostrá.“ Okamžitě jsem se omluvila také. Její náhlá změna mě překvapila. Když jsem nad tím později přemýšlela, uvědomila jsem si, že tím, že jsem pustila své připoutání, jsem ovlivnila i druhého člověka a problém se vyřešil přirozeně a bez námahy.

Opravdu, jak učí Mistr:

„Bez pripútanosti k miliónom vecí Cesta pod nohami sama sa uvoľní“ (Bez prekážok, Hong Yin II)

„Buddhovo světlo září všude, ­správnost a spravedlivost napravují všechny odchylky.“ (Přednáška třetí, Zhuan Falun)

Mít soucit s druhými

Nyní, když jsem ve čtvrtém ročníku střední školy, jsem prošla úplnou proměnou. Ale když vidím, jak se moji spolužáci ničí, aniž by si to uvědomovali, často cítím hlubokou lítost a starost o ně.

Jednou při kontrole vysvědčení jsem si všimla nesrovnalostí v údajích a zeptala se třídního předsedy. Přerušil mě: „Neříkal jsem to už? Neříkal jsem to už?“ opakoval obviňujícím tónem. „Ale ty údaje se mi nezdají, jste si jistý…“ snažila jsem se vysvětlit, ale znovu mě utnul a nenechal mě domluvit.

Pocítila jsem nával odporu a chystala se hádat, když jsem si vzpomněla na Mistrova slova: „„On má pravdu a já se mýlím,“ Je zde oč se přít?“ (Kdo má pravdu, kdo se mýlí, Hong Yin III). Tak jsem okamžitě zavřela ústa a přestala spor rozvíjet.

Když jsem o tom později přemýšlela, náhle mě napadlo: Není současný třídní předseda stejný, jaká jsem kdysi byla já? Nebyla jsem dříve také tak tvrdohlavá a přesvědčená o své pravdě? Nyní mám to štěstí, že jsem našla správnou cestu a mohu se kultivovat. Ale kolik studentů, indoktrinovaných KS Číny, se vzdálilo od cesty návratu k tradiční kultuře, kterou pro člověka uspořádalo božské?

Mistr řekl:

„Během vývoje vesmíru, a co teď řeknu, je pravda zvláště dnes, kdy byli lidé přinuceni stát se součástí velké vlny konzumního způsobu života, se mnozí lidé morálně velmi zkazili a více a více se vzdalují od Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti, povahy vesmíru. Ti, kteří se nechají unášet proudem obyčejných lidí, si nedokáží uvědomit rozsah morální zkaženosti dnešního lidstva. Někteří lidé si proto dokonce myslí, že všechno je skvělé. Jen když si lidé zlepší charakter kultivací a podívají se nazpět, mohou si uvědomit, do jak strašné míry se lidské morální hodnoty rozpadly.“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Při této myšlence jsem vůči němu necítila už žádnou nelibost. Jen jsem doufala, že moje prudká reakce nikoho neodradí. Odpoledne jsem za ním sama šla a vyjádřila svou dobrou vůli.

Dříve jsem věřila, že všichni jsou mými nepřáteli, a žila jsem jen pro své zájmy. Díky kultivaci jsem pochopila pravý smysl života a nyní se snažím jednat správně podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. I když je cesta kultivace plná zkoušek a nástrah, s Mistrovou ochranou a pomocí a vedením spolupraktikujících, jsem vždy schopna dosáhnout pochopení a pozvednout se.

Děkuji Vám, soucitný a velký Mistře! Děkuji Vám, spolupraktikující!