Projevovat laskavost praktikující v životě i práci

(Minghui.org)

Falun Dafa učí lidi být laskaví. Níže uvádím několik příběhů a pochopení získaných během mé kultivace ve Falun Dafa (také nazývaného Falun Gong). Doufám, že více lidí pochopí hodnotu Dafa a nebude oklamáno lžemi KS Číny.

Dafa přináší harmonii do mé rodiny

Můj manžel Falun Dafa nepraktikuje. Seznámili jsme se na domluvené schůzce. Byla jsem k němu naprosto upřímná — řekla jsem mu, že praktikuji Falun Dafa a že moje rodina i já jsme byli pronásledováni. Chtěla jsem, aby věděl o mém přesvědčení i o nejistotách, které s sebou nese. Požádala jsem ho také, aby o tom promluvil se svými rodiči. Pokud by byli proti tomu, že praktikuji, mohli bychom se přestat vídat.

Muž, který byl unavený po pracovním výjezdu a na setkání přišel spíše ze slušnosti, najednou ožil. Řekl: „V práci jsem potkal několik praktikujících Falun Dafa. Byli to moc hodní lidé, kteří nebojují o osobní prospěch. Je to osobní víra — podle mě nic zvláštního. Promluvím si o tom s rodiči.“

Jeho rodiče nás podpořili. Moje tchyně, velmi mírná žena, pochválila Falun Gong a řekla, že její bývalá kolegyně díky praxi překonala zdravotní potíže. Dodala, že i ona by možná začala praktikovat, nebýt strachu z pronásledování. Tchán, který byl v minulosti sám pronásledován během jedné politické kampaně, to viděl ještě jasněji: bylo to podle něj osobní přesvědčení a není třeba si tím dělat starosti. Nakonec jsme se s manželem vzali.

Po svatbě jsem se vždy řídila principy praktikující. Moje tchyně má čtyři sourozence, kteří jsou si velmi blízcí a často se navštěvují. Věděli, že je můj manžel vybíravý, a byli zvědaví, jakou ženu si vybral. Při společných setkáních mě pozorovali. Ve všem jsem postupovala podle principů Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a ke všem příbuzným i přátelům jsem se chovala laskavě a ohleduplně.

Časem moje tchyně začala často slýchat pochvaly na svou snachu. Sourozenci říkali, že jsem pilná, laskavá, dobře pracuji, mám dobrý charakter a vedu dobrou rodinu.

Za ta léta jsem neměla s příbuznými žádné konflikty. Vždy jsem dávala na první místo pohodlí tchána, tchyně, švagrové (manželovy mladší sestry), jejího manžela i neteře. V otázkách osobního prospěchu jsem byla vždy pokorná a ustupovala jsem. Moji příbuzní jsou také laskaví a spravedliví lidé a vycházíme spolu velmi dobře. Všichni upřímně podporují Falun Dafa.

Místní zvyk říká, že prarodiče, zejména babičky, se musí starat o vnoučata. Mají používat svůj vlastní příjem na péči o děti a pokud to neudělají dobře, rodina je kritizuje.

Po narození našeho dítěte jsem manželovi připomněla, že jeho rodiče stárnou a tchyně prodělala kraniotomii, takže bychom se o dítě měli starat sami. Souhlasil. První měsíc po porodu jsme přizvali pečovatelku, a poté chůvu. Chůva se starala o dítě přes den a v noci jsme se starali společně s manželem.

Tchyně byla tímto přístupem velmi dojatá a její sourozenci jí to záviděli. Pro praktikující je však dobré snášet určitou námahu. Péče o dítě mi pomohla odstranit mnoho připoutání, byla jsem tolerantnější a klidnější. Tím, že jsem si prošla těžkostmi spojenými s péčí o dítě, lépe chápu jeho psychiku a mohu s ním lépe komunikovat. A rovněž jsem mnohem lépe pochopila starší generaci.

Naše dítě se stalo praktikujícím Falun Dafa a od malička mě následuje na cestě zachraňování lidí. Děkuji Vám, Mistře, za Vaši soucitnou ochranu.

Brát zisky a ztráty v práci s nadhledem

KS Číny začala pronásledovat Falun Dafa v červenci 1999, pouhých šest měsíců poté, co jsem nastoupila do svého zaměstnání. Ačkoliv jsem byla introvertní a neuměla jsem dobře mluvit, řídila jsem se tím, co Mistr učil v knize Zhuan Falun. Nehádala jsem se, když šlo o můj osobní prospěch. Pilně jsem plnila své pracovní úkoly, bez ohledu na to, zda spadaly do mé působnosti, nebo ne. Když mi ostatní poukazovali na mé nedostatky, napravovala jsem je a ke všem kolegům jsem se chovala dobře, včetně těch, kteří mě neměli rádi. Mnoho kolegů za mnou přišlo a povzbuzovalo mě, že jen podle toho, jak vypadám, vědí, že Falun Gong je dobrý, a že bych měla být opatrná.

Ředitel našeho oddělení později přešel ke kriminálnímu oddělení městské policie. Jednou se k nám vrátil na návštěvu a konkrétně mi řekl: „Byl jsem pověřen posílat praktikující Falun Gongu do pracovních táborů. Vzpomněl jsem si, jak jste laskavá, a tak jsem k nim byl laskavý.“ Řekla jsem: „Děkuji. Dobré zacházení s praktikujícími Falun Gongu vám přinese požehnání, ale bylo by pro vás lepší, kdybyste se do pronásledování vůbec nezapojoval.“

Jeden zaměstnanec byl propuštěn z naší pracovní jednotky a přišel za mnou, aby shromáždil důkazy, protože se chystal podniknout právní kroky proti naší pracovní jednotce. Řekla jsem mu bez okolků fakta o jeho případu. Byla jsem jednou z osob, které jeho případ řešily, a fakta hovořila ve prospěch bývalého zaměstnance, ale mohla jsem být za pomoc mu považována za odpovědnou. Zeptal se: „Co mám dělat? Mohla byste být také považována za odpovědnou.“ Odpověděla jsem: „Co je špatné, je špatné, a lidé by měli nést následky za své chyby. Nebojte se. Udělejte to, co považujete za správné. Nevadí mi to, pokud je to pro vás dobré.“ Na chvíli oněměl a pak řekl: „Zapomeňte na to. Není to velká ztráta. Jste tak laskavá, že bych nesnesl, abyste byla do toho zapletena.“ Jeho upřímná slova mi dodnes utkvěla v paměti. Ve skutečnosti jsme s tímto kolegou předtím téměř nemluvili, kromě několika předání a výměny záznamů o pracovních procesech.

Později jsem zdvořile nahlásila problémy a nespravedlnost vůči zaměstnancům vedení a naše pracovní jednotka se v těchto ohledech zlepšila.

Nyní se blížím důchodovému věku. Když se ohlédnu za svou kariérou, nikdy jsem neměla žádné konflikty se svými nadřízenými kvůli platu nebo pozici. Vždy jsem tvrdě pracovala a tiše kompenzovala to, co chybělo. Pokud společnost neměla rozpočet nebo nechtěla zakoupit vybavení, data nebo technologie potřebné pro mou práci, zaplatila jsem za ně, pokud mi to finance dovolily, našla bezplatné zdroje nebo se naučila, jak daný úkol zvládnout sama.

Jednou jsem šla předložit zprávu svému nadřízenému. Náhodou tam byl vedoucí, kterého se moji kolegové obvykle báli. Zvedla oči, uviděla mě a vesele a srdečně se postarala o mou záležitost. Dokonce si se mnou povídala o rodinných záležitostech. Můj nadřízený mi řekl: „Ta a ta má špatnou povahu. nerad s ní jednám, ale jednoho dne mi zavolala, aby tě pochválila. Co jsi udělala?“

Jindy jsem se ucházela o práci v jiné společnosti. Poté, co provedli prověrku mého pozadí, mi pracovník personálního oddělení řekl: „Vedoucí kanceláře ve vaší bývalé společnosti o vás říkala samé dobré věci, neustále vás chválila a říkala nám, abychom se k vám chovali dobře.“ Ve skutečnosti jsem vedoucí kanceláře vůbec neznala, protože byla nová, a pravděpodobně o mně slyšela od svého předchůdce, kterého jsem také neznala. I když jsme se navzájem moc neznali, myslím si, že lidé mohou vidět a cítit dobrotu praktikujících Dafa.

Články se sdílením pochopení často odrážejí chápání praktikujícího v daném okamžiku podle jeho kultivačního stavu — a jsou psány se záměrem vzájemného povznesení.