Kultivační praxe: Cesta návratu k našemu původu (část 3)

(Minghui.org) Čína je známá jako shenzhou (božská země) díky své dlouhé a bohaté duchovní historii. Situace se však dramaticky změnila poté, co v roce 1949 převzala moc Komunistická strana Číny (KS Číny).

Během nechvalně proslulé Kulturní revoluce byly zničeny nesčetné chrámy, taoistické kláštery, kostely a historické památky. V posledních letech se z některých dochovaných kulturních památek staly turistické atrakce a prostředek k zisku. Tyto události ještě více vzdálily běžné obyvatele od tradičních hodnot.

Rádi bychom se proto vrátili k dějinám a odkazu Číny v naději, že najdeme nový pohled na lidstvo, naši společnost a mnohem více.

(Pokračování z druhé části)

Vznášení se za bílého dne

V knize Legenda o nesmrtelných zaznamenal Ge Hong mnoho příběhů lidí, kteří dosáhli Tao a vznesli se do vzduchu za bílého dne. Podívejme se na legendu o Xie Ziran, jediné taoistce, jejíž levitace byla zaznamenána v ortodoxní historii.

Stalo se to v roce 794, za vlády císaře Dezonga z dynastie Tang. Xie, tehdy sedmadvacetiletá, levitovala před tisíci lidmi v Guozhou (dnešní město Nanchong v provincii Sichuan).

Podle Taiping Guangji byla Xie od dětství mimořádně klidná. Tichá a zdvořilá, ráda četla a učila se nazpaměť Tao Te Ťing. Její otec Xie Huan pocházel původně z Yanzhou, žil v Guozhou a zastával tam funkci lokálního úředníka. Její matka pocházela z významné rodiny v Yizhongu.

Ve věku 7–10 let následovala postupně dvě mnišky, od nichž získala základy kultivace. Po návratu domů se přestěhovala do Lao-c´ova chrámu v horách poblíž jejich domova. Když jí bylo čtrnáct, začalo jí pravidelné jídlo připadat odpudivé, jako by bylo plné larev. Od té doby přestala jíst.

Její otec byl v té době několik let na cestách. Když se vrátil, neunesl pohled na dceru, která nejí, a myslel si, že jde o iluzi nebo posedlost. Prohlásil: „Naše rodina se po generace řídí konfuciánstvím. Vše mimo ortodoxní učení konfucianismu je nepřijatelné. Jak bychom mohli trpět takové čarodějnictví?“ Zavřel ji na více než čtyřicet dní. Když ji poté pustil, překvapilo ho, že vypadala ještě čistší a svěžejší než dřív.

V roce 790 se novým správcem oblasti stal Han Yi. Podezíral Xie, že předstírá, že nejí, a tak ji pozval, aby nějakou dobu žila v místnosti v úředním sídle. Po několika měsících, když vyšla ven, vypadala stejně jako předtím — jasná mysl, zvučný hlas. Han i jeho rodina ji navštívili a byli tak ohromeni, že Han požádal svou dceru Han Ziming, aby se od Xie učila.

V roce 793 se novým guvernérem stal Li Jian. Následující rok se Xie 3. dne třetího měsíce (lunárního kalendáře) přestěhovala do taoistického chrámu. Ten den byl jasný a výjimečný, jiný než obvykle — Xie řekla, že se shromažďuje mnoho božských bytostí. Dokonce i jeleni v lese se chovali jinak; mláďata se nebála a klidně se přibližovala k lidem.

Xie byla velmi vážná a o taoistické kultivaci nemluvila lehkovážně, ani se svými rodiči. Guvernéra Li, který byl v taoismu velmi upřímný, však několikrát oslovila: „Když se recituje písmo, je třeba to dělat s celým srdcem. Počet recitací není tak důležitý,“ vysvětlila. „Když někdo začne kultivovat Tao, ale po cestě to vzdá, ztratí více než ten, kdo nezačal vůbec. Proto musí být člověk velmi opatrný!“

V té době již Xie nejedla 13 let. Dne 9. listopadu 794 přišla do úředního sídla rozloučit se s guvernérem Li a řekla: „Odejdu uprostřed měsíce.“ Od té doby už nechodila do meditační místnosti.

Xie odešla tak, že za bílého dne ráno 20. listopadu vzlétla do vzduchu nad chrámem Jinquan. Tisíce lidí to viděly. Její babička, matka, mladší sestra Xie Zirou a žák Li Sheng slyšeli její poslední slova: „Pouze pilnou kultivací lze dosáhnout Tao.“

Brzy nato byla hora zahalena duhovými mraky. Dlouhou dobu bylo slyšet nebeskou hudbu a vzduch byl plný vzácné vůně. Několik kusů jejího oblečení a vlasová ozdoba zůstaly na její posteli — položené přesně tak, jako by je tam odložila.

Po jejím odchodu bylo na zdi chrámu nalezeno toto poselství:

Komukoli patřím, rodině a příbuzným,prosím, opatrujte se a nemějte žal;Kultivujte ctnost a jednejte laskavě,dodržováním přikázání a recitací písem se pozvednete dál.Po mnoha zkouškáchdosáhnete svého cíle;Snad se v budoucnu na čisté zemi s širokými pláněmiopět setkáme společně.

Guvernér Li a vojevůdce Wei Gao vše nahlásili císaři Dezongovi. Ten vydal edikt na chválu Xie. (Úřad pro provinční historii Sichuanu jej zveřejnil online.)

Li poté nechal v chrámu Jinquan vystavět pamětní kámen s popisem Xienina příběhu a napsal knihu Legenda o východní nesmrtelné, která obsahovala podrobný popis. Kniha se ztratila, ale Nová kniha Tang na ni odkazovala a obsahovala její shrnutí. Han Yu, jeden z nejvýznamnějších učenců dynastie Tang, tento příběh pokládal za pravdivý a zmínil jej ve své básni.

Záznamy o nadpřirozených jevech se objevovaly i v pozdějších dynastiích. Mnich Ji Gong z dynastie Song dokázal pomocí nadpřirozených schopností dopravit obrovské klády ze Sichuanu do Hangzhou po řece. Taoista Qiu Chuji putoval pouští za Čingischánem a přiměl ho zastavit masakry. Podobně Zhang Sanfeng, zakladatel tai-či, zanechal mnoho legend během dynastie Ming.

Záznamy o levitaci existují také na Západě mezi lidmi, kteří kráčeli duchovní cestou. Katolická církev zaznamenala více než 70 případů levitace sv. Josefa z Cupertina. Podobné jevy byly zaznamenány i u sv. Terezie z Ávily a dalších.

Po tisíce let lidé přemýšlejí o tom, odkud pocházíme, proč jsme zde a co se s námi stane. Zmíněné události jsou pozoruhodné — ale co znamenají pro nás?

(Pokračování příště)