Připoutání skrývající se za „uplatňováním autority“

(Minghui.org) Jako kultivující víme, že kdykoli narazíme na něco obtížného, měli bychom se nejprve podívat do sebe, najít svá připoutání a lidské myšlení a odstranit je, abychom se mohli zlepšit a povznést. To však neznamená, že je to snadný proces – často je zapotřebí několika pokusů, než se podaří skutečně prorazit.

Cítil jsem neklid, když jsem se dozvěděl, že Lu má být koordinátorem, i když jsem nedokázal přesně určit proč. Vytěsnil jsem to z mysli, ale později mě během jedné diskuse veřejně oslovil a kritizoval přede všemi. Cítil jsem se hluboce ponížený. Nedokázal jsem přijít na to, co jsem udělal špatně. Místo toho jsem si pomyslel: „Jak může být tak nevychovaný?“

Protože jsem své připoutání neodhalil, Mistr mi uspořádal další příležitost. Během jiné diskuse na mě Lu mluvil se zarudlou tváří a napjatým krkem a trval na tom, že mé pochopení je chybné. Bylo zřejmé, že obhajuje hlavního koordinátora. Pomyslel jsem si, že protože se můj pohled liší od pohledu hlavního koordinátora, Lu chrání jednotlivce a vytváří kliky. To mi bylo odporné – vynucování jednotného myšlení je projevem kultury KS Číny. Rozhodl jsem se, že na budoucích setkáních, kdykoli bude Lu přítomen, budu mlčet.

Když jsem se stále neprobudil k pochopení, Mistr mi připravil další příležitost. Nedávno byl Lu opět přítomen při skupinové diskusi. Když jsem ho uviděl, řekl jsem si: Mlč – tentokrát nic neříkej.

Hlavní koordinátor však trval na tom, abych promluvil jako první. Měl jsem v úmyslu být stručný, ale nějak jsem se rozpovídal. Popisoval jsem, jak jsem v minulosti vedl další praktikující k představování Falun Dafa a ke sdílení pochopení. Zmínil jsem, že jsem organizoval rozsáhlou Fa konferenci, která měla výrazný dopad. Také jsem uvedl, že když koordinátoři sdílejí, měli by mluvit přímo, vyhýbat se prázdným frázím, vážit si spolupraktikujících, respektovat je a nepoužívat slova k zastrašování druhých.

Nevyslovené poselství však bylo všem jasné: „uplatňoval jsem autoritu“ a nepřímo kritizoval Lua, jako bych říkal: Co jsi vlastně dokázal ty? Dříve byly naše akce velkolepé a měly dopad – co jsi dělal ty tehdy? Hlavní koordinátor se mnou jedná s respektem a diskutuje se mnou. Ty jsi tu jen pár dní a už se odvažuješ mě poučovat? Buď pokorný – všichni jsme kultivující. Kdo bude komu ustupovat? I když tyto myšlenky nebyly v mé mysli příliš silné, přesto tam byly.

V následujících dnech jsem cítil v srdci přetrvávající tíhu, tlak a nepohodlí – jako by mě něco svazovalo. Pak jsem si vzpomněl na slova jednoho praktikujícího, který mi kdysi řekl: „Když tě poslouchám, zní to chladně a nelaskavě, jako by tvé srdce nebylo skutečně propojeno s ostatními. Jako zkušený praktikující bys měl více naslouchat a méně mluvit.“ Byla to skutečně moudrá slova. Cítil jsem hlubokou vděčnost. Uklidnil jsem se a začal se dívat do sebe. Uviděl jsem bojovnou mentalitu, zášť, neschopnost přijímat kritiku, povýšený postoj a aroganci.

Jak jsem se dál díval do sebe, náhle jsem si uvědomil, že mými základními problémy jsou zášť a závist. Byl jsem překvapen – vždy jsem se zaměřoval na odstraňování závisti a myslel jsem si, že toto připoutání nemám. Teď vidím, že ho nejen mám, ale že je poměrně silné.

Uvědomil jsem si, že když zmiňuji své minulé aktivity, dělám to proto, abych se předváděl, dokazoval, že jsem lepší a schopnější než ostatní, a ukazoval, že mě druzí nemohou vyprovokovat. Ve skutečnosti jsem tehdy jen „dělal věci“, aniž bych skutečně kultivoval své srdce. Jinak bych dnes Mistrovi nepřidělával tolik starostí.

Jako dlouholetý praktikující se cítím zahanbený. Řekl jsem si: Musím Lua podporovat a jít příkladem. Jakmile jsem toto připoutání rozpoznal, cítil jsem, jak se chvěje a snaží se skrýt. Vyslal jsem silnou myšlenku, abych ho odstranil. Několik dní po sobě jsem vysílal spravedlivé myšlenky, abych ho zcela eliminoval. Mé srdce už není sevřené – naopak cítím lehkost.

Trvalo to několik pokusů, ale nakonec jsem našel hluboko zakořeněnou zášť a závist. Děkuji, Mistře, že jste se mě nevzdal, že jste mě neustále upozorňoval a krok za krokem napravoval na mé kultivační cestě.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní pohled v daném čase podle jejich stavu kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povznášení.