Postřehy z memorování „Čím blíže ke konci, tím pilnější byste měli být“

(Minghui.org) Před měsícem, když jsem se učil zpaměti „Čím blíže ke konci, tím pilnější byste měli být“, jsem si uvědomil, že zasahování různých lidských představ brání některým praktikujícím v rozhovorech s lidmi o Dafa a v odhalování pronásledování. Aby se člověk z toho vymanil, musí tyto takzvané představy odstranit.

Hluboce zakořeněné představy

Když mluvíme s úspěšnými a zkušenými lidmi, nezastírají jim jejich představy někdy schopnost vidět skutečnosti? Když jim objasňujeme pravdu o pronásledování, mohou mít potíže přijmout, co říkáme.

Buď lpí na přesvědčení, že „vidět znamená uvěřit“ a považují se za realisty, kteří nevěří v princip odplaty, nebo na povrchu působí vstřícně a souhlasně, ale jakmile se otočí, všechno zapomenou.

Kvůli pronásledování ze strany starých sil prošla většina praktikujících velkým utrpením. Hnáni potřebou přežít a zodpovědností za rodinu se často soustředí na tvrdou práci.

Je sice pravda, že bez práce člověk nepřežije, ale toto „pracovní“ smýšlení nevědomky oslabilo odhodlání některých praktikujících jít kupředu v kultivaci a mnoho z nich uvízlo v různých představách. Často pozoruji, že praktikující sice dělají tři věci, ale jejich lidské představy jsou stále velmi silné.

Před měsícem, když jsem si memoroval „Čím blíže ke konci, tím pilnější byste měli být“, jsem najednou pochopil, že tyto představy jsou hluboce zakořeněné v naší mysli. Viděl jsem to u spolupraktikujících, ale nebyl jsem jiný! Rád bych se podělil o to, jak jsem některé ze svých představ odstranil.

Boj s utkvělou představou

Pokud jsem si každé odpoledne nezdříml, cítil jsem se malátný. Před pár lety jsem se pokusil tento zvyk změnit. Tehdy jsem to nevnímal jako zvyk, ale neuspěl jsem. Tak jsem to nechal být a dělal to, co dělá většina lidí – po obědě jsem si šel zdřímnout, abych se osvěžil.

Při memorování učení jsem si uvědomil, že potřeba odpoledního spánku je běžná představa obyčejných lidí. Jako kultivující bych měl své představy odstraňovat, abych se nakonec povznesl nad lidskost. Rozhodl jsem se vzdát se představy, že odpoledne musím spát.

Krátce poté, co jsem se jednou najedl, se mi začalo chtít spát jako obvykle. Dříve bych si lehl a spal hodinu i déle. Tentokrát jsem se rozhodl meditovat, ale už po půl hodině jsem byl tak ospalý, že jsem nedokázal udržet hlavu – měla snad tunu. Zkusil jsem číst Fa, ale ospalost nepolevila.

Obvykle, když jsem při studiu Fa usínal, zatnul jsem zuby, vydržel a po deseti minutách jsem byl vzhůru a pokračoval. Tentokrát však ospalost byla mnohem silnější a zcela mimo mou kontrolu. Celé tělo mi ztuhlo, hlava se mi samovolně opírala o zeď, až jsem usnul. Někdy jsem se zhroutil na postel a okamžitě spal.

Spánek byl hluboký a osvěžující, ale protože jsem nechtěl spát, probudil jsem se asi po půl hodině. Snažil jsem se odolat touze usnout znovu, a tento vzorec se opakoval deset dní. Původně jsem si myslel, že tento zvyk zlomím během pár dnů, ale tato představa byla nesmírně tvrdohlavá.

Po asi deseti dnech jsem zkrátil spánek z jedné až dvou hodin na pouhých 30 minut. Obvykle jsem čekal, dokud jsem už nemohl dál, a pak jsem upadl do hlubokého spánku. Připomínal jsem si, že už bych neměl spát.

Vzpomněl jsem si na příběhy kultivujících z minulosti, například z doby Šákjamuniho, kteří spali jen dvě až tři hodiny ve druhé polovině noci, zatímco zbytek času trávili meditací, recitováním a čtením písem či žebráním o almužnu. Jsem praktikující Falun Dafa. Proč jsem méně pilný než oni?

Tentokrát jsem byl odhodlán svůj zvyk odpoledního spánku úplně zlomit a vytrvale jsem pokračoval. Ručně jsem opisoval učení a postupně zkracoval čas odpočinku na 10 minut. Ani s tím jsem se nespokojil a dál na sobě pracoval. Po měsíci jsem uspěl. Už dva týdny si nezdřímnu a odpoledne už nejsem ospalý. To ukazuje, jak tvrdohlavé naše lidské představy mohou být. Pokud ale vytrvale studujeme a memorujeme Fa, můžeme je odstranit.

Co ale všechny mé ostatní představy? Ačkoli nám Mistr dovoluje ponechat si některé představy, abychom mohli žít v lidském světě, všechny představy, které podporují naše připoutání, musí být odstraněny.

Samozřejmě, každý má jinou situaci. Nekážu zde proti odpolednímu spánku. Sdílím jen svou zkušenost a chci povzbudit ostatní praktikující, aby se zamysleli nad svými lidskými představami. Obklopují nás, aniž bychom si toho všimli. Neměli bychom se aktivně zbavovat těchto představ, na které jsme si zvykli?

Pro mě bylo vynechání odpoledního spánku jen začátkem. Opakované memorování „Čím blíže ke konci, tím pilnější byste měli být“ mi pomohlo uvědomit si, že mě takzvané životní zkušenosti ve skutečnosti zdržují a jsou dokonce nasáklé kulturou KS Číny. Například: „Když mluvíš s druhými, říkej jen část toho, co si myslíš, nikdy neodhaluj skutečné pocity,“ „Při všem se připrav na nejhorší,“ „Nekritizuj ostatní, dokud nejsi sám dokonalý,“ nebo „Počkej, až se zlepšíš, a pak sdílej své zkušenosti.“

Naše představy jsou způsoby, jak se chráníme před ublížením. Tyto tvrdohlavé, takzvané životní zkušenosti svazují čínský národ už tisíce let a drží nás v nekonečném cyklu vzestupů a pádů. Jako praktikující Falun Dafa se musím vymanit ze všech těchto „životních zkušeností“, naplnit tři věci dobře, které od nás Mistr vyžaduje, a vrátit se s Mistrem.

Zbavil jsem se také představy „počkej, až budeš dobře kultivovaný, a pak napiš své zkušenosti“. Proces psaní je procesem dívání se do sebe. Cítím, že se mi vrátila pevná víra a otevřenost, jakou jsem měl, když jsem Fa získal poprvé.

Když jsem četl Mistrovo učení:

„Ve skutečnosti, když se nad tím zamyslíte, v minulosti se kultivující neodvážili polevit ani na vteřinu, a to tehdy dokončení cesty zabralo celý život. Jak tedy mohou učedníci Dafa, kteří mají dosáhnout úrovně nebeské bytosti spasené pomocí Dafa a kteří mají nejpohodlnější kultivační cestu, nebýt ještě pilnější, když jim byla v krátkém období kultivace, jež uběhne mrknutím oka, dána tato nejvelkolepější pocta kultivovat se, a přitom potvrzovat Fa?“ (Čím blíže ke konci, tím pilnější byste měli být, Podstata pilného pokroku III)

Oči se mi zalily slzami a z hloubi srdce se vynořil silný pocit viny. Dříve jsem tento úryvek četl jen zběžně, ale toho dne jsem hluboce pochopil, že Mistr si přeje, abychom se zlepšovali, a pocítil jsem jeho nesmírný soucit. Nemám žádný důvod nepostupovat kupředu!

Toto je mé pochopení na mé současné úrovni. Prosím, laskavě mě opravte, pokud je něco v rozporu s Fa.

Články, v nichž kultivující sdílejí svá pochopení, obvykle odrážejí osobní pohled v daném čase podle jejich stavu kultivace a jsou nabízeny v duchu vzájemného povznášení.