Dát Fa na první místo a vymanit se z „utrpení“

(Minghui.org) Zdravím Vás, ctěný Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1996.

Po celá léta, kdy jsem připravovala reportáže o představeních Shen Yun, jsem se vyhýbala těžkostem. Z tohoto odporu pramenil strach, který mě před každoroční zpravodajskou prací vystavoval obrovskému psychickému tlaku. Točila jsem se v kruhu negativních myšlenek a nedokázala se z něj vymanit. Letos však tento pocit tíhy a utrpení zeslábl. Poprvé mi to nepřipadalo tak náročné a konečně jsem se z tohoto utrpení vymanila. Celý proces byl ve skutečnosti velmi jednoduchý: nechat všemu přirozený průběh a myslet pouze na to, co je dobré pro druhé.

Nechat všemu přirozený průběh

Během druhé poloviny loňského turné Shen Yun jsem už nezvládala běžné zaměstnání a s velkou neochotou jsem podala výpověď. Vedoucí mě opakovaně žádala, abych zůstala, a já se o to skutečně snažila, ale nakonec jsem obojí opravdu nedokázala skloubit. Byla jsem zcela vyčerpaná a rozhodla se odejít. Za třicet let kultivace se mi poprvé stalo, že jsem nedokázala současně zvládat běžné zaměstnání a projekt Dafa. Do této společnosti jsem nastoupila především proto, že mě lákala její prestiž. Kvůli připoutání ke slávě, zisku a ješitnosti i neustálému porovnávání a soupeření mezi kolegy jsem pak musela práci věnovat spoustu času a energie. Každý den jsem pracovala přesčas, a to i o víkendech. Fyzická i psychická zátěž byla značná. Vedoucí věděla, že o víkendech připravuji reportáže o Shen Yun, a řekla mi: „Musíte si vybrat jedno, nebo druhé.“ V tu chvíli jsem už věděla, co si zvolím: vzdám se připoutání k „prázdné slávě“.

Protože jsem odešla z vlastní vůle, nedostávala jsem podporu v nezaměstnanosti ani žádnou jinou pomoc. Jakmile zpravodajská práce o Shen Yun skončila, musela jsem přemýšlet, z čeho budu žít. Mám si hledat další běžné zaměstnání, nebo s hledáním práce úplně přestat, prodat dům, přestěhovat se do malé vesnice s nízkými životními náklady a žít zcela jinak? Byla jsem psychicky i fyzicky vyčerpaná a nevěřila si, že příští rok zvládnu zaměstnání souběžně s reportážemi o Shen Yun. Nemohla jsem ani každých šest měsíců měnit práci a dalších šest měsíců se věnovat Shen Yun.

Prohlížela jsem si ceny domů na venkově i pracovní nabídky. Dříve jsem se nejprve dívala na plat a hlásila se jen na místa, která byla lépe placená než moje dosavadní práce. Tentokrát už peníze nebyly na prvním místě. Nejdříve jsem se zaměřovala na náplň práce: zda ji skutečně zvládnu a zda dokážu úkoly dokončit v běžné pracovní době a zároveň pokračovat v reportážích o Shen Yun. Cítila jsem, že jedině takový přístup je skutečně odpovědný vůči oběma činnostem. Poprvé jsem tedy odpověděla pouze na pět nabídek – na pět míst, jejichž práci jsem opravdu dokázala vykonávat a o která jsem se mohla ucházet s čistým svědomím a plnou důvěrou ve své schopnosti. Bylo to vůči zaměstnavatelům poctivé a nevycházelo to z touhy po osobní slávě a zisku. Také jsem si řekla, že přijmu jakýkoli nabídnutý plat a nebudu o něm smlouvat.

Po odeslání žádostí jsem si dopřála týden dovolené. Během cestování jsem dostala pozvání na pohovor a o týden později mi místo nabídli. Plat uvedený v inzerátu byl podstatně nižší než můj předchozí příjem, ale částka v konečné nabídce byla vyšší než můj dřívější plat. To jsem nečekala.

Protože jsem obor nové práce poměrně dobře znala, brzy jsem si osvojila potřebné dovednosti. Nebyla jsem pod tlakem, nemusela jsem pracovat přesčas a všechno se zdálo dokonalé. Jenže pouhý týden před začátkem turné Shen Yun mi vedoucí oznámila, že od ledna přejdu do jiného oddělení, kde naléhavě chybějí pracovníci, a budu se věnovat oblasti, kterou neznám. Byla jsem zdrcená, tak nešťastná, že jsem ani nedokázala plakat. Znovu na mě dolehl obrovský tlak, protože jsem věděla, že začátky na každé nové pozici vyžadují spoustu času a energie. A právě to mě čekalo v době, kdy jsem měla připravovat reportáže o Shen Yun. Budu muset znovu podat výpověď?

Ten večer jsem byla velmi skleslá a přemýšlela o tom i při meditaci. Najednou se mi v mysli vynořila myšlenka: mým základním připoutáním je touha po naprostém pohodlí – po pohodlí těla i mysli. Věděla jsem, že mě na to Mistr tímto způsobem upozorňuje a že nastal čas toto připoutání odstranit. Náhle se ve mně probudily spravedlivé myšlenky. Pevně jsem věřila, že touto zkouškou dokážu projít, že tyto těžkosti vydržím a že se připoutání k pohodlí zbavím. Uklidnila jsem se a cítila, že dokážu s klidem čelit všemu nejistému, co mě čeká. Svěřila jsem se do Mistrových rukou a nechala věcem přirozený průběh.

Spravedlivé myšlenky kultivujícího mají skutečně velký význam. To, co následovalo, bylo pozoruhodné. Nová práce nebyla zdaleka tak náročná, jak jsem si představovala, a nezabírala mi tolik času. Naopak, předávání agendy a dokončování úkolů během přechodu na nové místo vedlo k výraznému zlepšení mé práce. Bylo to, jako se říká: „Teprve v bezvýchodné situaci člověk nalezne nový život.“ Měla jsem větší volnost než na předchozím místě a cítila se stále klidněji, spokojeněji a uvolněněji. Přesně jak říká Mistr:

„Čím větší se vám ty problémy budou zdát, tím těžší bude ty věci vykonat, protože „podoba věcí se rodí z mysli“. A tak ten úkol bude čím dál větší zátěží. Když říkám, že „podoba věcí se rodí z mysli“, tím také myslím to, že ta těžkost vychází z toho, že přehnaně zdůrazňujete důležitost té věci samotné a sami sebe vidíte jako méně důležité. Nepovažujte žádnou z těch věcí za něco velkého, protože při něčem tak důležitém, jako je zachraňování vnímajících bytostí, byste měli prostě jen dělat to, co máte dělat, a dělat to vyrovnaným způsobem. Když se setkáte s věcmi, které nevypadají až tak dobře nebo nejsou takové, jak jste doufali, neberte si to k srdci, a prostě jen vznešeně a sebevědomě dělejte to, co máte dělat. Když nedopustíte, aby vás zasahování zla ovlivnilo, nebudou z vás vyvstávat zlé faktory, zlo se stane malým, vy se stanete vysokými a obrovskými, a vaše spravedlivé myšlenky budou dostatečné. Tak to opravdu je.“ (Učení Fa na poradě The Epoch Times)

Upřímně přát druhým dobro

Zpravodajská práce o Shen Yun vyžaduje úzkou spolupráci celého týmu. Letos se náš reportérský tým NTD rozrostl ze dvou lidí na čtyři a noví členové se zapojili i do dalších činností. Během reportáží jsme čelili tlaku ze všech stran a velmi vysokému pracovnímu vytížení. Tým v terénu navíc ovlivňovaly i takové věci jako podmínky ubytování, a často jsme si proto pořádně neodpočinuli. Nevyhnutelně docházelo k drobným neshodám, stížnostem, určitému vzájemnému pohrdání a podobně.

Letos jsem si především uvědomila, že ať se stane cokoli, co mi není po chuti, měla bych se ze všech sil snažit myslet pozitivně. To znamená přát druhému dobro, přát si, aby se mu dařilo, skutečně jednat v jeho zájmu a vrstvu po vrstvě odstraňovat závist. Když jsem od sebe vyžadovala takový způsob uvažování, měla jsem pocit, že už nejdu proti vesmíru, a mnoho věcí se snadno vyřešilo.

Například dva reportéři letos postupně zjistili, že nemohou vyjet do některých měst podle původního plánu. Když jsem se dozvěděla, že první z nich nemůže jet, napadlo mě, že ho zastoupím sama. Právě když jsem se chystala rezervovat jízdenku, mi však blesklo hlavou: Je to nejlepší řešení? Okamžitě jsem si vzpomněla na jiného reportéra, který se zpravodajství o Shen Yun ještě nikdy neúčastnil. Bylo by lepší poslat jeho, aby tuto zkušenost mohl získat někdo nový. Když jsem se ho zeptala, rád souhlasil. O několik dní později pracovní povinnosti znemožnily druhému reportérovi odjet do dvou měst. Nakonec ho v obou přirozeně zastoupil tento nový reportér, a problém, který se zdál složitý, se snadno vyřešil.

Ukazuje se, že pokud člověk vychází ze snahy prospět druhým, má klidné a lehké srdce. O mnoha věcech ani není třeba dlouze přemýšlet, protože je Mistr už uspořádal. Také jsem se naučila nelpět na věcech, které nemohu ovlivnit. Několik let jsem cítila svírání na hrudi, jako by mi na ní ležel kámen. Pak tento kámen zmizel, aniž jsem si toho všimla. Hmota a mysl jsou skutečně jedno a totéž. Bylo mi stále lehčeji u srdce. Kultivace je opravdu pozoruhodná: pokud člověk neodstraní připoutání, zkoušky jsou stále větší a obtížnější. Když však zkouškou dobře projde, vyvolá to řetězovou reakci a mnoho věcí se snadno vyřeší.

Opustit vlastní já a převzít odpovědnost vůči Fa

Kromě zpravodajství NTD o Shen Yun mám po celou dobu na starosti také tvorbu propagačních videí Shen Yun. Jakmile každoroční reportáže skončí, začínám připravovat videa s ohlasy diváků a reklamní spoty. Tato práce pokračuje až do začátku představení v následujícím roce. S tím, jak každoročně přibývá představení Shen Yun, roste i poptávka po propagačních videích. Před několika lety mi praktikující odpovědný za reklamu a propagaci řekl, že bych měla všechny reklamní materiály zálohovat a předat dalším praktikujícím, aby mohli pomáhat a všechno neleželo jen na mých bedrech. Kdyby se mi něco stalo, kdo by reklamy na Shen Yun připravoval?

Když jsem si tu zprávu poprvé přečetla, nelíbila se mi. Měla jsem pocit, že tento praktikující vůbec netuší, s čím se potýkám. Videomateriály se nahromadily za více než deset let a i pro mě bylo obtížné se v nich vyznat – hledání zabíralo spoustu času. Byly uložené na sedmi nebo osmi externích pevných discích. Takové předání by bylo velmi složité. Myslela jsem si, že mi to nepomůže, ale jen přidá práci. Čas potřebný k uspořádání materiálů a zaučení někoho dalšího by můj už tak napjatý rozvrh ještě více zatížil. Už jen pomyšlení na to mě rozčilovalo.

Když jsem se však uklidnila a zprávu si přečetla znovu, pochopila jsem, že dává naprostý smysl. Takto fungují běžné firmy a skutečně to byl odpovědný přístup vůči Fa. Veškeré podráždění vycházelo z mého vlastního postoje: chránila jsem sebe, místo abych chránila Fa. Neměla by pro mě jako pro praktikující být ochrana Dafa na prvním místě? Nebylo právě toto něco, co bych měla udělat? Podráždění zmizelo a já se uklidnila. Po loňském odchodu ze zaměstnání jsem zrovna měla měsíc volna, a tak jsem konečně uspořádala videomateriály za více než deset let a vytvořila z nich šablony, aby část práce mohl převzít někdo další. Prospělo to i mně: nyní už téměř nemusím prohledávat těch sedm nebo osm disků. Dnes mě může někdo zastoupit prakticky ve všech činnostech souvisejících se Shen Yun, na kterých se podílím. Už nejsem ta „jediná“. Je mi stále lehčeji u srdce a krok za krokem jsem se vymanila z nesprávného stavu potvrzování sebe sama a zbavila se připoutání k vlastnímu já.

Závěr

Během letošní zpravodajské práce o Shen Yun mi Mistr umožnil vidět, jak se s těžkostmi vyrovnávají ostatní praktikující. Jejich stav – bez negativních myšlenek, prostý a čistý, s ochotou dávat do všeho celé srdce, se stoprocentní vírou v Mistra, bez připoutání ke strachu a bez obav – pomohl i mně stát se prostší a klidnější. Po sezóně Shen Yun 2026 cítím, že mám stále jasnější a čistší mysl. Doufám, že při příštím zpravodajství o představeních dokážu pracovat se skutečnou radostí, vést radostné rozhovory s lidmi, které zpovídám, předávat dál radost, již Shen Yun přináší divákům, a společně s celým týmem se zlepšovat na základě Fa.

Děkuji Vám, Mistře. Děkuji vám, spolupraktikující.

(Předneseno na Evropské konferenci Fa v roce 2026)