Hledal Cestu a nakonec našel Falun Gong

(Minghui.org) Hledání je určitou formou utrpení. Dokud člověk nenalezne pravou Cestu, neví, jak se kultivovat.

Narodil jsem se v obyčejné dělnické rodině v Číně. Už jako dítě jsem přemýšlel o původu a tajemství života. Někdy jsem dlouho hleděl na noční oblohu – možná se lidé s tímto úžasem a vnímavostí rodí.

Světské starosti mohou zastřít pravou povahu člověka. Rodina, škola, společnost – všechno, s čím se setkáváme, nás hluboce ovlivňuje, ať už pozitivně, nebo negativně. Rád jsem četl knihy zkoumající tajemství vesmíru a života, včetně vědeckých a metafyzických děl, a přátelil jsem se také s lidmi, kteří praktikovali qigong.

Onemocněl jsem tuberkulózou

V sedmnácti letech jsem začal praktikovat jeden druh qigongu. Neměl jsem však učitele, který by mě vedl, a tak jsem cvičil bez jasného směru podle různých qigongových knih. Nejenže jsem nedělal žádné pokroky, ale můj zdravotní stav se dokonce zhoršoval. Jako nadšenec do qigongu jsem se vydal mnoha nesprávnými cestami. Aby mě při praktikování nikdo nerušil, bydlel jsem odděleně od rodičů.

Byl jsem ale mladý a neuměl jsem se o sebe řádně postarat. Ve svém přízemním domku jsem velké zděné vyhřívané lůžko zvané kang vytápěl pouze v zimě. Po zbytek roku jsem spal přímo na jeho studeném povrchu, aniž bych pod sebou měl byť jen slaměnou rohož.

Říká se, že mladí lidé mají dostatek „vnitřního tepla“ a vitality, ale mé tělo dlouhodobý chlad a vlhko nevydrželo. Vyšetření v nemocnici nakonec odhalilo, že jsem onemocněl tuberkulózou. Byl jsem tehdy slabý a vyhublý, vážil jsem pouhých 45 kilogramů. Nějakou dobu jsem se léčil v infekční nemocnici a poté mě propustili. Po návratu domů jsem nezvládal žádné domácí práce.

Kvůli podlomenému zdraví mě i dvacetiminutová jízda na kole do práce úplně vyčerpala a byl jsem celý zpocený. V noci jsem trpěl silnou nespavostí, ležel s očima dokořán a zíral na závěsy. Přes den jsem byl jako v mrákotách a neměl žádnou energii. Takto jsem se trápil den za dnem.

Hledání východiska

Měl jsem pocit, že mi qigong nepomáhá, a tak jsem vyzkoušel bojová umění. Pořídil jsem si dřevěnou hůl a cvičil s ní různé švihy, ale po několika dnech jsem se cítil bez energie a tělesně vyčerpaný. Potom jsem zkusil běhat, jenže už po dvou pokusech mi bylo tak špatně, že jsem se neodvážil pokračovat.

Jednou jsem navštívil známý chrám v Pekingu v naději, že tam najdu skutečného mistra bojových umění. Když se jeden z mnichů dozvěděl, proč jsem přišel, řekl mi, že se v chrámu slova „kung-fu“ nesmějí vyslovovat. Příliš jsem tomu nerozuměl. Oslovil jsem tedy mnicha, který tam zřejmě měl vedoucí postavení, a řekl mu, že se chci naučit opravdové bojové umění. Ten mě však vzápětí poslal pryč.

V restauraci poblíž pekingského nádraží jsem si objednal talíř plněných knedlíčků. Sotva jsem párkrát ochutnal, zastavil se u mého stolu malý chlapec a toužebně hleděl na jídlo. Došel jsem k pultu, objednal další porci a podal mu ji. Sledoval jsem, jak ji hltavě jí. Náhle jsem zaslechl, jak jeden muž v restauraci zvolal: „Dobrým lidem je dopřán pokojný život!“

Dvě promarněné příležitosti

Jednoho dne v roce 1995 mi přítel, který se také věnoval qigongu, řekl, že začal praktikovat Falun Gong, známý také jako Falun Dafa. Po tolika letech praktikování qigongu, během nichž se mé zdraví nezlepšilo, už jsem další qigongovou praxi nebyl ochoten zkoušet. Přítel mi půjčil knihu Falun Gong, ale pořádně jsem si ji nepřečetl a vrátil mu ji.

Po čase mě znovu navštívil a vzal mě do klubovny na promítání videozáznamu přednášky Mistra Falun Gongu. Já jsem však stále lpěl na své původní qigongové praxi a záznamu nevěnoval pozornost. Obě příležitosti jsem tak promarnil.

Protože jsem na tom byl zdravotně velmi špatně, rodiče mi řekli, abych přestal chodit do práce. Otec prohlásil: „S takovým zdravím bys na ženění a založení rodiny neměl ani pomýšlet.“ Chápal jsem, co tím myslí – už jen to, že by se nemoc znovu nezhoršila, by samo o sobě bylo požehnáním. Vždyť mi ale bylo teprve něco přes dvacet! Budoucnost se zdála pochmurná a nejistá. Proč mi Nebesa nechtějí ukázat východisko?

Tu noc jsem se opět silně potil a přikrývku jsem měl promočenou. Otec si uvědomil, že je něco vážně v nepořádku, a přiměl mě nastěhovat se zpět k rodičům. Ani potom se však noční pocení a nespavost ani trochu nezlepšily.

Příjemné překvapení

V dubnu 1996 už bylo mé tělo tak zesláblé, že jsem toužil najít pravou Cestu. Když už mi nezbývala žádná jiná možnost, vzpomněl jsem si na Falun Gong a pomyslel si: „Ještě naposledy to zkusím. Je to můj poslední pokus, teď jde o všechno!“

Jednoho časného rána jsem přišel na cvičební místo Falun Gongu, kde za doprovodu melodické hudby cvičilo asi sto lidí. Postavil jsem se dozadu a začal napodobovat pohyby lidí přede mnou.

Musím přiznat, že mé pohyby měly k přesnosti daleko. Jako začátečník jsem pouze napodoboval jejich vnější podobu. Přesto jsem zřetelně pocítil, jak se mé tělo, dlouho sužované chronickou nemocí, náhle stává lehkým a pružným. Každou buňku celého těla prostupoval radostný pocit a jako by se rozjasnilo i mé nitro. Při žádné jiné praxi jsem nic takového nezažil.

Jak praví přísloví: „Po dlouhém suchu přichází vytoužený déšť.“ Po cvičení jsem té noci spal tvrdě až do rána. Od té doby mě nespavost zcela opustila. Pomyslel jsem si: „Tahle praxe je úžasná. Budu v ní pokračovat!“

Obrovské změny během tří měsíců

Protože na cvičební místo přicházelo stále více praktikujících Falun Gongu, dobrovolní instruktoři se rozhodli založit další. Stal jsem se tak jedním z prvních nových praktikujících na tomto místě.

Za kurzy jiných druhů qigongu se platí vysoké částky, ale cvičení Falun Gongu se vyučují zcela zdarma. Instruktoři na cvičebním místě učili vždy několik lidí najednou a věnovali se jim, dokud si pohyby neosvojili.

Přítel, který se věnoval qigongu, mi přinesl Zhuan Falun, hlavní knihu Falun Gongu. Několik dní jsem ji četl, potom jsem si ve stánku s tiskem koupil vlastní výtisk a knihu příteli vrátil. Zhuan Falun tehdy patřil k nejprodávanějším knihám v celé zemi a byl ho nedostatek, takže většina dostupných výtisků pocházela z neautorizovaných vydání.

Noví praktikující mohli na cvičebním místě sledovat videozáznamy přednášek Mistra Li Hongzhi, zakladatele Falun Gongu. Každý den se promítala jedna přednáška a vstup byl zdarma.

Chodil jsem k jednomu rolníkovi na okraji města a sledoval tam Mistrovy přednášky společně s asi dvanácti dalšími lidmi, kteří seděli v plném lotosovém sedu. Rozhodl jsem se sednout si stejně a hned napoprvé jsem v této pozici vydržel třicet minut, přestože dříve pro mě bylo nesmírně bolestivé sedět se zkříženýma nohama byť jen pět minut.

Tentokrát jsem učení jasně rozuměl a pochopil jsem, že Falun Gong vede lidi k vyšším úrovním a k návratu k jejich původní, pravé povaze. Je to kultivační praxe školy buddhismu, při níž se kultivuje mysl i tělo.

Jako nadšenci do qigongu se mi postupně vyjasňovalo mnoho otázek: pochopil jsem smysl lidské existence, dozvěděl se, proč při praktikování jiných druhů qigongu neroste kultivační energie ani se neléčí nemoci, a poznal tajemství lidské kultivace a vesmíru. To vše jsou hluboká a záhadná nebeská tajemství. Nikdy předtím jsem neslyšel žádného jiného mistra qigongu o těchto věcech mluvit. Přednášek bylo celkem devět a všechny jsem přečetl za pouhých devět dní.

V minulosti jsem praktikoval mnoho druhů qigongu, což v mém těle narušilo meridiány a proudění energie. Během prvních dvou týdnů meditace na cvičebním místě se účinky dřívějších praxí odstranily a energie začala proudit plynule.

Při meditaci jsem zažíval silné tělesné reakce. Přestože jsem zachovával správnou pozici, tělo opakovaně poskakovalo nahoru a dolů. Mocná energie je zvedala a pak rychle spouštěla zpět. Takové poskakování bych nedokázal napodobit, ani kdybych se o to snažil. Po dvou týdnech jsem měl pocit, že se mé energetické dráhy znovu uspořádaly, a poskakování ustalo.

Po více než měsíci praktikování mé tělo znovu ožilo. Pocit stagnace zmizel, kdysi popelavá tvář získala přirozenou barvu a měl jsem více energie. Začal jsem rodičům pomáhat s některými domácími pracemi.

Jednou jsem při cvičení ve stoji náhle pocítil, jak se mi v podbřišku rychle otáčí proud energie, podobně jako ventilátor. Později jsem se dozvěděl, že praktikujícím, jejichž těla byla náležitě upravena, Mistr vkládá Falun neboli Kolo Zákona. (Tento Falun je hmotnou entitou – skutečnou existencí v jiné dimenzi – a v kultivačních kruzích je považován za vzácný poklad.)

Po třech měsících cvičení už bylo mé tělo silné a nemoci, včetně tuberkulózy, zcela zmizely. Jednoho dne mě uviděl bratranec a řekl, že už zase vypadám zdravě.

Zvládal jsem i těžkou práci

O doplňování plynové láhve se u nás doma dříve staral otec, ale jakmile se mi zlepšilo zdraví, převzal jsem tento úkol já.

Do láhve se vejde patnáct kilogramů plynu a i s vlastní hmotností váží téměř pětatřicet kilogramů. Na nosič kola jsem položil dřevěný rám, naložil láhev a pevně ji přivázal. Přestože cesta tam a zpět měřila přes pět kilometrů, při jízdě jsem se vůbec necítil unavený.

Ještě před třemi měsíci jsem byl slabý a nemocný a nezvládal žádnou práci. Teď jsem mohl vozit na kole plynovou láhev, a dokonce vyjet kopec, aniž bych musel sesednout. Tuto obrovskou proměnu od zoufalství ke zdravému a plnohodnotnému životu mi umožnil Mistr Li, zakladatel Dafa. Falun Gong je mimořádná věda!

Pozoroval jsem změny u ostatních

Praktikovat začínalo stále více lidí a za necelý rok se na novém cvičebním místě scházelo téměř sto lidí. Každé ráno, jakmile zazněla hudba, se všichni sami seřadili a vytvořili velmi spořádanou skupinu.

Na jednotlivých cvičebních místech někteří vyučovali cvičení, jiní přinášeli magnetofony nebo dobrovolně uklízeli. Každý z vlastní vůle přispíval k udržování našeho kultivačního prostředí.

Vídal jsem starší manželské páry, které se zpočátku navzájem podpíraly. Po třech měsících praktikování už po ranním cvičení odcházely domů svižným krokem. Někteří sedmdesátníci a osmdesátníci jezdili na kole. Všem se zlepšovalo zdraví a všude bylo vidět usměvavé tváře.

Falun Gong se přicházeli učit také lidé z odlehlých venkovských oblastí. Potom se vraceli do svých vesnic a zakládali tam další cvičební místa. Buddhovo světlo Falun Gongu ozařovalo naše historické město.

Dafa pozvedá morálku

V dnešním světě, kde morálka upadá, se téměř všichni soustředí na peníze a korupce je všudypřítomná. Koho by napadlo, že existuje skupina praktikujících, kteří se řídí zásadami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a snaží se být dobrými lidmi? Vracejí nalezené věci, nacházejí radost v pomoci druhým, nejsou chamtiví ani neusilují o vlastní obohacení a potřeby ostatních stavějí před své vlastní!

Jednou jsem viděl malého chlapce, který upadl, ležel na zemi a usedavě plakal. Bez váhání jsem k němu přistoupil a pomohl mu vstát. Pád ho zřejmě bolel, protože byl velmi rozrušený. Zeptal jsem se ho tedy, kde bydlí.

V okamžiku, kdy jsem dítěti pomohl na nohy, jsem zřetelně pocítil, jak z mého těla vyzařuje energie. Chlapec přestal plakat a řekl: „Děkuji! Už jsem v pořádku. Už vás nebudu obtěžovat.“

Jindy jsem cestou domů na kole uviděl starší ženu, která tlačila plně naloženou tříkolku. Když se dostala do stoupání, už ji nedokázala tlačit dál a tříkolka začala couvat. Rychle jsem k ní přiběhl a pomohl jí ji vytlačit až nahoru.

Když mi chtěla poděkovat, řekl jsem: „Tetičko, prosím, pamatujte si, že Falun Dafa je dobrý.“

Když jsem se chystal odjet, zaslechl jsem, jak na mě z dálky volá: „Budu si to pamatovat – Falun Dafa je dobrý!“

Jednou vážně onemocněl kolega z práce a naléhavě potřeboval velkou částku na léčbu. Anonymně jsem mu daroval 4 000 jüanů.

Téměř každý se už setkal s případem, kdy praktikující Falun Gongu vrátili peníze, které jim byly při placení omylem vydány navíc, nebo odevzdali nalezené cennosti.

Šťastné manželství

Několik pokusů najít si životní partnerku nevyšlo kvůli tomu, že praktikuji Falun Gong. Buď jsem nevyhovoval druhé straně, nebo ona mně. Kvůli pronásledování a propagandě Komunistické strany Číny (KS Číny) měli téměř všichni o Falun Gongu mylné představy a ptali se, zda praktikování nevede k zabíjení, sebeupalování nebo duševnímu onemocnění.

Tyto pochybnosti mi připadaly absurdní a zároveň tragické. Lži strany otrávily mysl tolika Číňanů! Říkal jsem jim, že všechno, co o tom vysílá televize, je nepravdivé a vykonstruované. Praktikující nezabíjejí – nezabíjíme ani slepice či ryby, tak jak bychom mohli zabít člověka? Také sebevražda je považována za hřích.

Později jsem se prostřednictvím společného známého seznámil s mladou ženou. Také praktikovala a měli jsme stejné životní směřování. Byla jemná, upřímná a laskavá a hned mě zaujala. Nějakou dobu jsme se poznávali a potom jsme se vzali. Rodiče z obou stran měli z našeho sňatku velkou radost.

Božská ochrana

Praktikování Dafa je požehnání – a to nesmírné. Ti, kteří nepraktikují, to nikdy nezažili, a proto o tom nevědí.

Otec mi koupil elektrokolo s drátěným výpletem kol. Silnice v našem městě byly plné větších i menších výmolů. Když jsem někdy nedával pozor, vjel jsem přímo do díry a kolo prudce poskočilo. Několikrát byly výmoly obzvlášť velké a kolo se silně otřáslo.

Jednoho rána jsem měl o svém elektrokole velmi živý sen. Zadní kolo mělo nejprve plášť. Potom plášť zmizel a zůstal jen ráfek, náboj s motorem a dráty výpletu. Ráfek byl z hliníkové slitiny, ale malý úsek praskl a úplně se oddělil od zbytku. Na místě ho držely pouze dva dráty.

Okamžitě jsem se probudil a uvědomil si, že je to vážné. Vyprávěl jsem sen manželce a řekl: „Na tomhle kole už nemůžu jezdit.“ Oba jsme sen považovali za varování od božských bytostí, že mi hrozí bezprostřední nebezpečí. Opatrně jsem tedy na kole dojel k rodičům.

Řekl jsem otci: „Tati, zdálo se mi, že je zadní kolo tohohle elektrokola rozbité a nedá se na něm jezdit.“ Otec se starším bratrem zadní kolo rozebrali a skutečně našli přesně takovou závadu, jakou jsem viděl ve snu. Otec koupil nový ráfek a znovu kolo vypletl. Otec ani bratr si můj sen nedokázali vysvětlit – nebyl jsem snad pod božskou ochranou?

Praktikující Falun Gongu vědí, že učení Buddhova Fa přesahuje zákonitosti lidského světa a vymyká se chápání nepraktikujících. Zkušenost, kterou zde popisuji, je pravdivá a skutečně jsem ji prožil!

Falun Gong praktikuji už třicet let. S manželkou se dobře staráme o rodiče z obou stran, v rodině máme harmonické vztahy a žijeme šťastně. To vše je požehnání, které nám Falun Gong přinesl.

Taková byla má cesta hledání pravé Cesty. Jsem vděčný Mistrovi! Jsem vděčný Dafa!