Probudila mě tvrdá rána

(Minghui.org) Je mi 72 let. Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, výsledky všech mých lékařských vyšetření bývaly velmi špatné. Neměla jsem na těle jediné zdravé místo a zejména srdeční onemocnění mě sužovalo natolik, že můj život byl plný utrpení. Předtím jsem zkoušela nejrůznější druhy qigongu, ale můj stav se vůbec nelepšil.

S Falun Dafa jsem se seznámila ještě předtím, než ho Komunistická strana Číny (KS Číny) začala 20. července 1999 pronásledovat. S manželem jsme jeli navštívit mou matku a náhodou tam právě byly i mé tři sestry. Mladší sestra se nedávno naučila Falun Dafa, a tak jej naučila i mě a naši starší sestru. Hned po cvičení mi bylo velmi příjemně.

Když koncem července KS Číny zahájila plošné pronásledování a očerňování Mistra Li, byla jsem nepopsatelně smutná. Tehdy jsem ještě neměla žádné knihy Dafa a pouze jsem cvičila. O Dafa jsem však vůbec nepochybovala. Věděla jsem, že je spravedlivý, a tak jsem ve cvičení pokračovala.

Později jsem získala knihy Dafa a připojila se ke skupinovému studiu Fa. Díky pravidelnému a důkladnému studiu Fa všechny mé nemoci zmizely. V čistém a pokojném prostředí studijní skupiny jsem studovala Fa a sdílela zkušenosti s praktikujícími. Společně jsme se zlepšovali. Cítila jsem se šťastná, že jsem našla nesmírně drahocenný vesmírný Dafa, s nímž se člověk setká jen zřídka. Později jsem se také zapojila do potvrzování Dafa a pomáhala Mistrovi v období nápravy Fa.

Kvůli polevení v kultivaci mě znovu začaly sužovat nemoci

Před jedním čínským Novým rokem jsem v supermarketu předala zaměstnancům informační materiály o Dafa. Někdo mě nahlásil, byla jsem zatčena a pět dní protiprávně zadržována ve vazební věznici. Bylo tam mnoho vězňů. Pokaždé, když byl čas k jídlu, všichni společně volali: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“ Velmi mě to dojalo. Když se běžný člověk dozví, že Dafa je dobrý, znamená to, že pochopil pravdu a volí si světlou budoucnost. Mistr si přeje, aby lidé pochopili pravdu a získali spásu. Kultivovat Dafa, pomáhat Mistrovi při nápravě Fa a zachraňovat vnímající bytosti jsou pro mě těmi nejspravedlivějšími věcmi – tím, co má praktikující dělat. Rozhodla jsem se objasňovat lidem pravdu účinněji. Tehdy jsem měla velmi silné spravedlivé myšlenky.

Zpočátku jsem neměla žádné informační materiály. Vyráběla jsem je tedy sama ručně a dělila se o ně s ostatními praktikujícími. Chodili jsme je vylepovat ve dne i v noci. Později se ke mně přidali praktikující ze stejné vesnice a společně jsme rozdávali informační materiály včetně Devíti komentářů ke komunistické straně.

V té době jsme s manželem pracovali na rekonstrukcích domů a bytů. Dny jsme trávili těžkou prací na různých zakázkách a financovali vysokoškolská studia našich dvou dětí. Protože jsem stále měla mnoho připoutání, při velkém pracovním vytížení jsem nedokázala pravidelně docházet na skupinové studium Fa. Postupně jsem polevovala a začala žít jako běžný člověk. Nakonec jsem na společné studium Fa přestala chodit úplně. Tento stav trval až do roku 2012.

Během té doby mi Mistr dvakrát poskytl náznak. Nejprve se mi zdálo, že nám doma praskl velký plastový sud s olejem a olej z něj proudem vytéká. Přesto jsem si neuvědomila, že mám v kultivaci mezeru. Podruhé jsem zjistila, že hrnec, který používám, teče, a koupila jsem nový. Doma se ukázalo, že i nový hrnec teče. Dokonce i prodavač poznamenal: „Ještě jsem neslyšel, že by nový hrnec tekl.“ Já jsem však svůj problém stále nepochopila.

Jednoho dne v roce 2012 mě zasáhla těžká karma nemoci. Měla jsem velké potíže se srdcem a žaludkem a nemohla jsem jíst. Někdy byly potíže tak silné, že jsem se v noci musela jít projít, aby se mi alespoň trochu ulevilo. Při chůzi se mi často točila hlava a byla jsem nejistá na nohou, jako by má duše opustila tělo. Šla jsem do nemocnice, kde mi lékař diagnostikoval atrofický zánět žaludku a nádor dělohy a doporučil operaci. Tu jsem odmítla a místo toho se rozhodla užívat doma bylinné odvary.

Léčba však nejenže nepomáhala, ale můj stav se zhoršoval. Také jsem hodně zhubla. Když mě manžel viděl v takovém stavu, rozplakal se a řekl: „Zvládli jsme ta nejtěžší období. Opravdu to teď vzdáváš?“ Neměla jsem ani sílu mluvit. Jen jsem mávla rukou na znamení, že už nemohu dál.

V zoufalství jsem si vzpomněla na Mistra: „Můj život mi dal Mistr. Nikdo jiný o něm nemůže rozhodovat! Budu následovat pouze Mistrovo uspořádání a nic jiného.“ Sebrala jsem tedy všechny síly, vstala z postele a řekla manželovi: „Už rozhodně nebudu brát léky. Svěřím se do Mistrových rukou. Pokud si Mistr přeje, abych žila, budu žít. Jinak zemřu!“

Sotva jsem domluvila, okamžitě se mi do srdce vlil teplý proud. Celým tělem jsem náhle pocítila lehkost a mysl se mi vyjasnila. Hned jsem vzala telefon a zeptala se jedné praktikující: „Pořád ještě máte skupinové studium Fa? Chtěla bych se k vám přidat!“ Zvolala: „Ano, pořád se scházíme! Rádi tě mezi námi přivítáme!“

Znovu v kultivačním prostředí a na cestě uspořádané Mistrem

Vrátila jsem se do posvátného prostředí skupinového studia Fa, které mi tak dlouho chybělo. Ostatní praktikující mě vřele přivítali. S jejich pomocí a díky síle Buddhova Fa se můj stav den ode dne zlepšoval. Vracela se mi zdravá barva do tváří a brzy jsem se uzdravila. I nyní, v 72 letech, mám stále růžovou a zářivou pleť. Ráda bych zde vyjádřila hlubokou vděčnost Mistrovi za to, že mě tvrdou ranou probudil z otupělosti. Děkuji Vám, Mistře! Znovu mě zachránil na pokraji smrti. Od té doby jsem odhodlaná kráčet po cestě kultivace Dafa. Mou vůlí nemůže nic otřást.

Přišly také zkoušky týkající se citového připoutání k rodině. Syn dokončil vysokou školu a v roce 2015 nastoupil do zaměstnání. Zaměstnavatel po něm požadoval vstup do KS Číny a nepřipouštěl, aby jeho rodinní příslušníci praktikovali Dafa. Tehdy mě naši příbuzní, zejména můj manžel, pod záminkou „starosti o budoucnost dítěte“ žádali, abych přestala praktikovat Dafa. Manžel sice věděl, že Dafa je dobrý, ale přece jen byl běžným člověkem. Když byly v sázce jeho osobní zájmy, vyvíjel na mě nátlak.

Tehdy se mi tato zkouška zdála velmi těžká. Ve skutečnosti šlo o to, že jsem neodložila citové připoutání k synovi. Nakonec jsem si pomyslela: „Jak bych se mohla vzdát Dafa, který mi už podruhé dal nový život? Synův osud nemohu řídit. To, že kultivuji Dafa, prospívá všem. Dafa se nikdy nevzdám! Nikdo mi do toho nemůže zasahovat!“

Když Mistr uviděl mou pevnost, pomohl mi situaci obrátit k lepšímu. Právě v tu chvíli syn náhle řekl: „A co se stane, když do strany nevstoupím? Zahraniční firmy přece členy KS Číny ani nechtějí!“ Všichni přítomní zmlkli. Od té doby už nikdo v rodině otázku vstupu do strany nezmínil. Syn si také úspěšně našel práci, která přesně odpovídala jeho představám.

Sotva se tato krize vyřešila, objevila se nová zkouška s dcerou. Pracovala jako učitelka v mateřské škole. Její pracovní výsledky soustavně chválili nadřízení i ředitel školy, který jí doporučil, aby složila zkoušku pro získání stálého učitelského místa. K tomu bylo nutné podrobit se takzvané politické prověrce. Pro běžného člověka to byla zjevně lákavá příležitost k pracovnímu postupu. Manžel na mě však tlačil, abych souhlasila, a já se cítila naprosto rozpolcená a utrápená, až jsem ztratila chuť k jídlu. Ocitla jsem se v těžkém dilematu: „Když nevyhovím přání rodiny, co si pomyslí rodiče mého zetě a zeť sám?“ V hloubi duše jsem chápala, že je to Mistrova zkouška, ale nedokázala jsem překonat uvažování běžného člověka a odložit citové připoutání k dceři.

S ohledem na předchozí zkušenost se synem jsem nakonec posílila své odhodlání: „Nechám to na Mistrovi. O mně rozhoduje on.“ Potom se stal další zázrak: obě děti mě v praktikování Dafa podpořily. Dcera se nemohla dívat na to, jak trpím, a tak zašla za vedoucím, řekla mu, že už zkoušku nechce skládat, a vysvětlila, že se nebude politicky přiklánět na žádnou stranu. Vedoucí pro ni následně vyplnil a vyřídil potřebné dokumenty a ona mohla získat stálé učitelské místo.

Děkuji Vám, Mistře, za požehnání, které jste dal mé rodině!

V roce 2020 jsem začala spolupracovat s praktikujícími při roznášení informačních materiálů a pomáhat lidem vystupovat z KS Číny. Oni jezdili na elektrokolech a já na obyčejném kole. Nevynechali jsme žádný tržní den v okolí. Za deště i slunce, v horku i zimě jsme si stanovili plán a uskutečnili ho. V letním horku jsme se po objasňování pravdy často vraceli domů celí promočení. Necítili jsme únavu ani bolest, ale vděčnost za to, že můžeme dělat tři věci, které nám Mistr uložil. Když jsme kráčeli po cestě uspořádané Mistrem, cítili jsme se klidní.

Teď bych ráda pověděla něco o manželovi. Od chvíle, kdy jsme si pořídili tříkolové vozidlo, mě vozí na různá místa rozdávat informační materiály o Falun Dafa. Přestože Dafa nepraktikuje, záchranu vnímajících bytostí považuje za vlastní úkol. Na tržní dny vždy nenápadně vše předem naplánuje a odveze mě zachraňovat vnímající bytosti. Někdy si sám vezme několik desítek výtisků Minghui Weekly a rozdává je.

Také mě upozorňuje, když si všimne problémů s mým charakterem. Například jednou, když jsme se vraceli z trhu a manžel se soustředil na řízení, jsem uviděla někoho spadnout z kola. V tu chvíli jsme už místo nehody minuli, ale řekla jsem: „Neměli bychom se vrátit a pomoct mu zvednout kolo? Už jsem mu objasnila pravdu.“ Manžel se zeptal: „Kdyby nešlo o objasňování pravdy, to bys mu jen tak nepomohla?“ Jeho slova mi ukázala, že mé srdce při záchraně vnímajících bytostí není čisté.

Mistr se staral i o manžela. V mládí pracoval na rekonstrukcích. Jednou obkládal stěnu ve velké výšce a nevšiml si neizolovaného drátu. Když se ho dotkl, měl pocit, jako by ho do hlavy udeřil mohutný sloup, a zřítil se z výšky dolů. Všichni přítomní byli vyděšení, ale on zůstal nezraněný. V hloubi duše věděl, že ho Mistr ochránil.

V mládí manžel také opracovával kámen. Když do něj sekal dlátem, odletující úlomky se mu zabodávaly do nohou a rány krvácely. Časem se kolem úlomků, které zůstaly ve tkáni, vytvořily vystouplé hrbolky, jež bylo možné nahmatat. Nedávno mě požádal, abych mu sáhla na nohy. K mému překvapení hrbolky úplně zmizely – kůže se zázračně vyhladila. Mistr mu to všechno pomohl vyčistit.

Občas četl knihy Dafa a informační materiály, ale když jsem ho požádala, aby se mnou studoval Fa a cvičil, vždy mlčel. Jinak byl Mistrovi vděčný a věřil v Dafa. Také mi pomáhal objasňovat pravdu a pomáhat lidem vystupovat z KS Číny. Přestože jsem cítila, že už měl dávno začít s kultivací, neudělal to.

Když jsem se podívala do sebe, uvědomila jsem si, že jsem mu možná v získání Fa bránila já. Někdy jsem si neudržela svůj charakter a rozčílila se na něj. Kdykoli vznikl konflikt, vracela jsem se v myšlenkách k nepříjemným věcem z minulosti, vytahovala staré křivdy a chovala vůči němu zášť a hořkost. Kvůli těmto negativním pocitům jsem byla neustále neklidná. Také jsem po celý den cítila svírání a tíhu na hrudi. V tomto ohledu jsem se nekultivovala, což bránilo mému vlastnímu zlepšování a zároveň i druhým lidem v tom, aby začali kultivovat Dafa. Zklamala jsem Mistra a bylo mi to líto.

Jsem odhodlaná odstranit svá připoutání a změnit se zevnitř, aby lidé v mém okolí mohli z mého jednání poznat krásu Dafa. Budu na sebe klást přísné požadavky podle Dafa, využívat čas ke studiu Fa, zachraňovat více lidí a být opravdovou Mistrovou učednicí.