Čínská Fahui | Jsem vděčná své „tréninkové partnerce“

(Minghui.org) Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, mi lidé, kteří mi na kultivační cestě pomáhali se zlepšovat, připomínali tréninkové partnery ve volejbalovém týmu.

Volejbalisté se den za dnem a rok za rokem zdokonalují, aby se stali mistry světové úrovně. Podobně nám „tréninkoví partneři“ na naší kultivační cestě pomáhají dobře se kultivovat a odstraňovat připoutání.

Ráda bych vyprávěla, jak mi v kultivaci pomáhala moje nejlepší „tréninková partnerka“ — matka.

Za všechno může matka

Moje matka je dobrý člověk. Je čestná a laskavá, pilně pracuje, neusiluje o slávu ani bohatství a žije jen pro rodinu. Je prostá, nenáročná a má přístupnou povahu. Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, měly jsme velmi harmonický vztah. Dnes při pohledu zpět chápu, že to bylo proto, že jsme obě byly běžnými lidmi, a tak jsme spolu dobře vycházely.

Situace se zásadně změnila, když Komunistická strana Číny (KS Číny) začala v červenci 1999 pronásledovat Falun Dafa. Otevřela se mezi námi propast, která se zdála nepřekonatelná. Už po apelu v Pekingu 25. dubna 1999 se matka chovala odměřeně ke spolupraktikujícím, kteří nás přišli navštívit. Poté, co KS Číny 20. července zahájila pronásledování, se „Dafa“ stal v naší rodině zakázaným tématem.

Matčin nepřátelský postoj jsem jasně cítila. Byla ke mně nesmírně tvrdá: dívala se na mě chladně a její slova byla samé příkazy a výčitky. Dva případy, kdy jsem byla pronásledována KS Číny, náš vztah ještě více vyhrotily. Nedokázala pochopit, jak se její vždy vzorná dcera najednou dostala do spojení se slovy jako „policie“, „vazební věznice“ a „špatní lidé“.

Náš vztah se postupně změnil ve studenou válku. Řekla jsem jí všechno, co bylo třeba, a znovu a znovu jsem to opakovala. Proč tomu ale nechtěla rozumět? Proč raději věřila lžím, které KS Číny šířila v televizi a novinách, než vlastnímu dítěti? Má zášť se postupně přesouvala ze slov a vnějších projevů hluboko do nitra. Vyhýbala jsem se jí. Když mě uviděla, okamžitě se odvrátila. Náš domov naplňovala zášť a nenávist. Za chladným mlčením se skrývala dvě srdce stojící ostře proti sobě.

Nikdy mě však nenapadlo, že kromě rozporů ohledně víry bude mezi námi vznikat tolik konfliktů i v každodenním soužití. Zvlášť poté, co jsem odešla do důchodu a začaly jsme spolu sdílet pokoj. Uvědomila jsem si, že matce, s níž jsem žila desítky let, ve skutečnosti nerozumím. Jak je možné, že na jejích slovech a činech tolik věcí nemohu vystát? Každodenní třenice přilévaly olej do ohně nenávisti a zášti v našem už tak napjatém vztahu.

Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem začala uvažovat velmi logicky. Všechno dělám účelně a pečlivě, doma mám dokonale čisto a mé znalosti se výrazně rozšířily. Dříve mi učení dělalo velké potíže, ale najednou se dokážu všechno rychle naučit a nic mi nepřipadá složité. Díky moudrosti, kterou mi Dafa otevřel, se mi nyní všechno zdá tak jednoduché.

Matka je nyní stará žena s typickým smýšlením staršího člověka, kterému už příliš nezáleží na tom, jak věci vypadají. Spokojí se s tím, že nějak fungují, a nechce se učit nic nového. V zaměstnání se učila jen to, co souviselo s její prací, takže měla velmi omezený rozhled. Její už tak vznětlivá povaha spolu se slábnoucím sluchem mi soužití velmi znepříjemňovaly. Viděla jsem v ní starou, neschopnou, tvrdohlavou ženu, která uvažuje zjednodušeně a nedá si nic vysvětlit.

V době, kdy internet prostupuje vším, se i matka přirozeně stala jeho zajatkyní. Všechna její slova a činy se řídily tím, co našla na internetu. Bez přemýšlení poslouchala příkazy svého „internetového učitele“.

Čas od času mi udílela nejrůznější nesmyslné pokyny, například: „Nesmíš používat balenou vodu, jsou v ní bakterie.“ Okamžitě jsem odpověděla: „Voda z kohoutku je dnes tak špinavá. Ne každá balená voda obsahuje bakterie. Stačí koupit dobrou značku.“ Obrátila oči v sloup a zmlkla.

O dva dny později matka znovu řekla: „Balená voda není čistá. Na internetu píšou, že po ní spousta lidí onemocněla.“ Za další dva dny následovalo: „Na internetu píšou, že se už nesmí používat potravinová fólie. Všechny plasty jsou jedovaté.“ „Na internetu píšou, že jíst hořký meloun je stejné jako jíst arsen.“ „A také probíjí ohřívač vody. Nesmíš ho používat.“ „I když má prodlužovačka čtyři zásuvky, smíš zapojit jen dva spotřebiče najednou, jinak začne hořet!“ „Nenabíjej v noci telefon…“ Každý den mě bombardovala nespočtem podobných pokynů.

Zdálo se, že nic nedělám správně. Připadala jsem si jako ukřivděná snacha, kterou šikanuje zlá tchyně. Byla jsem nesmírně rozzlobená a říkala jsem si: „Všechno v domácnosti platím. Dělám všechny domácí práce, každý den jsem s tebou a starám se o tebe, a ty si přesto nedáš nic vysvětlit!“ Několikrát jsem se kvůli tomu dokonce potají rozplakala.

Protože mi matka nedovolovala používat myčku ani prostředek na mytí nádobí, musela jsem všechno nádobí, které umyla, umýt znovu. Přestože se do domácích prací pouštěla velmi aktivně, tento způsob práce, který byl horší, než kdyby nedělala nic, mě ještě více vyčerpával. Když viděla, že po ní nádobí znovu myji, velmi se rozzlobila. Pokud jsem ho ale nepřemyla, zůstávalo mastné a já se na něj nemohla dívat.

Čím více jsem si stěžovala na matčinu nečistotnost, tím byla horší. Nejprve nesplachovala toaletu po močení. Později přestala splachovat i po stolici. Nedokázala jsem ovládnout vztek a zeptala se: „Proč po sobě nespláchneš, když jdeš na velkou?!“ Matka klidně odpověděla: „Ale opravdu?“ Ještě dlouho jsem pak rozčilením ztěžka dýchala.

Opravdu za všechno může matka?

Jako praktikující Falun Dafa jsem věděla, že musím vydržet. Neodmlouvat, nemluvit, neptat se, jen vydržet, vydržet a vydržet. Moje kultivace se tehdy omezila na pouhé snášení, aniž bych věděla proč. Bylo to velmi těžké a k žádné skutečné změně ani zlepšení nedocházelo.

Matka mi zakázala jíst hořký meloun, tak jsem ho nejedla. Zakázala mi používat balenou vodu, tak jsem ji nepoužívala. Zakázala mi jíst instantní nudle, tak jsem je nejedla. Když mi něco zakázala dělat, nedělala jsem to. Navenek jsem působila tak poslušně a ukázněně, ale zášť, která se mi hromadila v srdci, ve mně vůči matce vyvolávala téměř nepřátelství. Manžel mi jednou řekl: „Nezdá se, že bys měla k matce blízko.“ Tato zdánlivě nenápadná poznámka mě hluboce zasáhla. Ano, jako praktikující Falun Dafa jsem nepůsobila vřele, ale vyzařovala ze mě lhostejnost, bezmoc, a dokonce nenávist. Byla jsem vůbec kultivující?

S postupující nápravou Fa mi Mistrovy průběžně vydávané články, různé pravdu objasňující materiály a vydání Devíti komentářů ke komunistické straně pomohly uvidět vlastní připoutání a krajní chování. Uvědomila jsem si, že je naléhavě třeba tuto situaci ukončit. Zároveň jsem získala mnoho materiálů, s jejichž pomocí jsem mohla rozptýlit matčino nepochopení Falun Dafa. Stále více jsem chápala, že veškerý nesoulad a nepříjemnosti mezi námi způsobuje pole zášti a nenávisti, které jsem vůči ní vytvářela. Nenáviděla jsem, že nechápe pravdu, nenáviděla jsem, že si nedá nic vysvětlit, vadilo mi na ní tohle a zazlívala jsem jí tamto… A kořenem veškeré této zášti bylo to, že se její postoj k Dafa nezměnil.

Věděla jsem, že musím matce co nejdříve objasnit pravdu, aby se mohla vymanit ze lží KS Číny a vyjít ze stínu na slunce. Stalo se to pro mě velmi naléhavou a důležitou záležitostí.

Studiem Fa jsem začala chápat, že pokud chci změnit matku, musím nejprve změnit sebe. Musím odstranit svou neupřímnost a nedostatek laskavosti, a především si střežit srdce, které se tak snadno nechá rozkolísat a vyrušit. Pochopila jsem, že své vlastní prostředí mám ve svých rukou. Budu-li jednat správně a dělat spravedlivé věci, matčino uvažování se bezpodmínečně přizpůsobí všemu spravedlivému. Samozřejmě jsem musela přemýšlet také o tom, jak s člověkem v tak pokročilém věku mluvit. Měla bych být trpělivá.

Zeptala jsem se sama sebe: Jak dlouho už je to, co jsem matku pochválila? Ta otázka mě zarazila. Pochválit ji? Co je na ní k pochválení? Když jsem však odložila brýle zášti a podívala se na ni znovu, zjistila jsem, že má mnoho dobrých vlastností. A mnoha z nich se od ní potřebuji naučit.

Protože se nám spolu obtížně mluvilo, hledala jsem každou příležitost napsat jí. Nevynechala jsem žádnou možnost popřát jí k narozeninám, ke Dni matek nebo při jiné příležitosti. V dopisech jsem jí děkovala za péči a objasňovala pravdu o Falun Dafa, lžích KS Číny i o tom, kdo porušuje zákony, a dokonce páchá zločiny… Matka zažila různá politická hnutí, a proto přirozeně chápala ošklivost a špínu politiky pod vládou KS Číny. Mnoho jejích příbuzných bylo během kulturní revoluce pronásledováno a přišlo o život. Najít něco, čemu dokázala porozumět na základě vlastní zkušenosti, znamenalo najít cestu, jak jí objasnit pravdu.

Postupně jsem si uvědomila, že jakmile matka přijme mě, přijme i všechno, co ke mně patří, včetně mé víry. Jinými slovy, jednou z hlavních příčin dřívějších konfliktů bylo to, že v mém chování neviděla žádný projev Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti.

Začala jsem více dbát na matčiny potřeby a brát ohled na její přesvědčení. Postupně jsem si uvědomovala, že veškerý odpor a nespokojenost v mém srdci ve skutečnosti míří na mou vlastní zatvrzelost. Například jsem nechtěla moc večeřet, abych nepřibrala, a matka mě nutila sníst všechny zbytky. Měla jsem ráda jídla, která pěkně vypadají, voní a chutnají, a ona ohřívala zbytky tak dlouho, až úplně ztratily barvu a rozvařily se na kaši. Měla jsem ráda vejce naměkko, a ona je vždy uvařila tak, že byl žloutek tvrdý. Každý „míč“, který mi přihrála, mířil na mou zatvrzelost: lpění na barvě, na pověsti, na chutném jídle… Na čemkoli jsem lpěla, to mi narušila. Nechápala jsem to. A tak v tom pokračovala, dokud jsem nepochopila.

Když jsem konečně porozuměla skutečnému důvodu všech těch rozporů, musela jsem se pousmát. Matka se ve své roli „tréninkové partnerky“ tolik namáhala! A nebyla jsem já sama příliš připoutaná? Když tě něco zraní, zbav se svého připoutání. A jakmile ho odložíš, znovu ho neber do ruky. Jak jinak můžeš v kultivaci uspět?

Matka věřila, že všechny plastové výrobky jsou jedovaté, a tak všechno, co používala, nahradila neplastovými výrobky. Dokonce i jogurty začala kupovat v jiných obalech. Nakonec však sama usoudila, že je to zbytečné, a nyní znovu pije jogurty z plastových lahví. Přestože se dál řídí svými starými představami, vlastní posedlost internetem jí už připadá poněkud směšná. Když se při nákupech na internetu několikrát stala obětí podvodu, uvědomila si, že ne všechno, co se tam píše, je správné. Navíc si informace na internetu neustále odporují. Jeden den se doporučuje jíst méně soli a druhý den se tvrdí, že příjem soli snižovat nelze. Nevěděla tedy, komu věřit.

Když si matka uvědomila, že se všemi jejími pokyny řídím bez námitek, začala se měnit. Přestala se ke mně chovat nepřátelsky, přestala odmítat mou volbu víry a začala se na mě usmívat.

Jak se mé studium Fa prohlubovalo, začala jsem ho skutečně studovat celým srdcem. Začala jsem se na problémy dívat z pohledu Fa, nikoli podle vlastního pochopení, a přemýšlet o tom, co by praktikující měla dělat, aby pomáhala Mistrovi při nápravě Fa. Začala jsem chápat, že všechno, co vnímající bytosti dělají, souvisí s naší kultivací. Hluboce jsem litovala své dřívější nespokojenosti, stížností i sklonu svalovat všechnu vinu na matku.

Když se dnes ohlížím za jejími údajnými chybami, už mi nepřipadají jako její vina.

Za všechno mohu já

Studovat Fa, studovat Fa a znovu studovat Fa — zdá se, že teprve díky pilnému studiu Fa jsem skutečně pochopila následující pasáž.

Mistr řekl:

„V každom prípade, ako kultivujúci by mal človek v každom prípade myslieť spôsobom kultivujúceho a so spravodlivými myšlienkami, v žiadnom prípade nemôže uvažovať s myšlienkami bežného človeka. Všetky otázky, ktoré ťa postretnú, v žiadnom prípade nie sú jednoduchými otázkami, nič nie je náhodné a nič z toho nie sú otázky bežných ľudí, určite sa týkajú kultivácie a zvyšovania tvojej úrovne. Keďže si kultivujúci, tvoja životná cesta už bola zmenená a dostal si novú kultivačnú cestu, preto na tejto ceste nie sú žiadne náhody. Bude sa to však javiť ako náhodný stav, pretože len v ilúzii, v rovnakom stave ako pri bežných ľuďoch, sa môže ukázať, či sa skutočne kultivuješ, či sa kultivuješ dobre alebo nie, a či dokážeš prejsť skúškami jednou za druhou. To je práve kultivácia, presne to je spravodlivé osvietenie!“ („Vyučovanie Fa Los Angeles“)

Z tohoto dlouhotrvajícího stavu jsem se vymanila díky soustavnému studiu Fa. Opravdu jen Dafa, Fa vesmíru, mohl změnit mé zatvrzelé srdce a nahradit zášť láskou a laskavostí. Při dalším studiu Mistrova učení jsem zjistila, že mě Mistr už předem upozornil na všechny problémy, s nimiž se na kultivační cestě mohu setkat.

Mistr řekl:

„Mám pro vás příběh. V knize Kanonizace bohů si Sheng Gongbao myslí, že Jiang Ziya je starý a neschopný. Ale Původní bůh nebes zvolil jednoho ze svých učedníků, aby ustanovil nová božstva. K této poctě vybral Jiang Ziyu. Sheng si myslí, že to je nespravedlivé, a nemůže se s tím vyrovnat: „Proč požádali jeho, aby ustanovil nová božstva? Podívejte, jak schopný jsem já, Sheng Gongbao – když mi useknou hlavu, nasadím si ji zpět na ramena. Proč nepožádali mě, abych ustanovil nová božstva já?“ Začne hrozně žárlit a stále dělá Jiang Ziyaovi potíže.“ (Přednáška sedmá, Zhuan Falun)

Slova „starý a neschopný“ jsou obzvlášť nápadná. Copak přesně takto nesmýšlím o matce, když ji považuji za starou a neschopnou? Má závist je stejná jako závist Shen Gongbaa, ale ještě horší — považovala jsem matku také za ošklivou! Její stáří, neschopnost a ošklivost odrážely mou vlastní závist a chtíč. Kdybych si to neuvědomila a nenapravila se, neubližovala bych tím sobě i druhým?!

Pohrdala jsem matkou, protože byla ošklivá, neupravená a nečistotná. Pramenilo to z hluboce zakořeněného chtíče. Mít ráda krásné a odmítat ošklivé — není to projev chtíče? Náklonnost k lidem, které považujeme za elegantní nebo přitažlivé, vychází z touhy předvádět se a získávat chválu druhých. Je to předvádění se spojené s usilováním o slávu — tak děsivé připoutání. A čistota? Jaké je měřítko čistoty? S takovým lidským srdcem zůstává člověk ošklivý, i když se snaží působit elegantně.

Matčina netrpělivost a příkrost navíc odrážely mé vlastní chování: jednala jsem ukvapeně. Dávala jsem přednost rychlosti před kvalitou. Vždy jsem spěchala, a to i při objasňování pravdy o pronásledování. Nepřemýšlela jsem dostatečně a neplánovala, což vedlo k tomu, že jsem byla pronásledována. Množství získaných zásluh jsem poměřovala počtem lidí, s nimiž jsem mluvila, a rozsahem svého úsilí. To ukazovalo, jak neklidná a rozrušená je má mysl.

Mé lpění na jídle se výrazně projevovalo také v tom, jak jsem jedla instantní nudle a jídlo z McDonald’s. Matka trvala na tom, aby se jídlem neplýtvalo. Hořké melouny, které se mění v arsen, a lahve minerální vody znečištěné bakteriemi — v této morálně zkažené době jsou bezohlední obchodníci skutečně schopni takových věcí, nemluvě o nekvalitních prodlužovacích přívodech, ohřívačích vody a podobně. Případy, které matka vídá na internetu, mohou být docela dobře pravdivé. Trvala jsem na tom, aby uvažovala objektivně a vyvozovala logické závěry. Proč jsem ale sama nedokázala vyslechnout všechny strany a udělat si jasno? Proč jsem se při svém jednání častěji neptala sama sebe „proč“? Jak jsem vůbec mohla používat měřítka Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti k posuzování druhých?!

Matka odmítla můj dobře míněný dárek, protože jsem vůči ní chovala zášť a ona ze mě necítila laskavost ani lásku. Dárek od někoho, kdo vůči vám chová zášť, působí, jako by za ním byl špatný úmysl. Odmítnutí tak bylo nevyhnutelným výsledkem.

Po důkladném zamyšlení chápu, že za všechno mohu já. Jako praktikující Falun Dafa jsem v kultivaci dělala chyby, a proto mi běžní lidé různými způsoby připomínali, abych je napravila. Své nedostatky jsem si vůbec neuvědomovala, a dokonce jsem se rozzlobeně obracela proti těm, kteří mi je ukazovali. Nyní se opravdu stydím!

Teď už tomu rozumím. Jestliže člověk, s nímž jednám, opakovaně projevuje nějaký „nedostatek“ nebo dělá nějakou „chybu“, je to pro mě výzva k probuzení. Musím okamžitě zkoumat sama sebe. Určitě se ve mně projevují podobné problémy. Musím chápat, že mi „tréninkový partner“ nepřihrává míče náhodně. Jsou cíleně zaměřené na odstranění mých slabin. Je to stejné, jako když v zrcadle uvidím špinavý obličej — otírání zrcadla nepomůže. Jediným řešením je umýt si tvář.

Mistr nám dal vzácný nástroj, dívání se do sebe, a opakovaně nám připomíná, abychom ho používali. V počátcích kultivace jsem ho považovala pouze za způsob řešení konfliktů. Dívat se do sebe pro mě znamenalo nezlobit se na druhého člověka, čímž se mohl konflikt zmírnit. Protože jsem věděla, že i já určitě mám chyby, měla bych nejprve napravit sebe, než se pokusím napravovat druhé.

Když jsem se na matku začala dívat laskavě, s pochopením a tolerancí, zjistila jsem, že je vlastně velmi milá. Má mnoho obdivuhodných vlastností, kterým se od ní mohu učit. Navzdory pokročilému věku je velmi pracovitá. Vůči vlastním potřebám je mimořádně šetrná, ale k rodině štědrá. Má velkou touhu po vědění a chce se naučit každý nový pojem. Naproti tomu já, která jsem skutečně přesvědčená o vlastní pravdě, používám své omezené znalosti a předem utvořené představy, abych se chránila před zraněním. Neustále se snažím vyhýbat tomu, aby někdo zpochybňoval mé názory nebo se mě na ně vyptával. Dělám ukvapené závěry, takže se nijak neliším od matky, která slepě následuje všechno, co si přečte na internetu.

Když jsem skutečně odložila své ego, dívala se na matku laskavě, přijímala její nedostatky, mlčky napravovala její chyby a chválila každý její pokrok, opravdu se změnila. Nechala mě, abych jí zastřihla vlasy, začala mýt nádobí prostředkem na nádobí a kupovala mi balenou vodu. Dokonce i její vzhled mi začal být milý. Ach! Ukázalo se, že matka předtím jen hrála určitou roli a nebyla to její skutečná podoba. Zato já jsem v ní viděla své skutečné tehdejší já! Když jsem se vrátila ke svému pravému já a skutečně od sebe vyžadovala Pravdivost, Soucit a Snášenlivost, objevila se i její milá, opravdová podoba.

Uvědomila jsem si, že moji „tréninkoví partneři“ jsou zvláštním darem od Mistra. Musím zkoumat jejich chování, nacházet vlastní nedostatky a naplnit slib, který jsem jim dala v nebesích. Musím chápat, že jejich vystoupení jednou skončí a ten den se stále přibližuje. Zda skončí radostí, nebo naprostou porážkou, skutečně závisí na mém pochopení a mé kultivaci.

Nakonec chci říci: „Děkuji ti, mami! Určitě se budu pilně kultivovat a vezmu tě s sebou domů!“

(Vybraný příspěvek pro konferenci Fa v Číně v roce 2026 na Minghui.org)