Dafa mě i mou dceru zbavil chronické lupénky

(Minghui.org) Žiji na venkově a naše rodina byla vždy velmi chudá. Než jsem začala praktikovat Falun Dafa, sužovala mě chronická lupénka, která mi nesmírně ztěžovala každodenní život. I v úmorném letním vedru jsem musela nosit dlouhé rukávy a kalhoty, což bylo opravdu nesnesitelné. Narození dcery přineslo do mého těžkého života trochu radosti. Když jí však bylo šest let, objevily se příznaky tohoto kožního onemocnění i u ní. Pro naši chudou rodinu to byla zdrcující rána.

S dcerou jsem navštívila mnoho lékařů. Všichni sice tvrdili, že ji dokážou vyléčit, ale přestože jsme za léčbu a léky utratili spoustu peněz, její stav se vůbec nezlepšil. Už v tak útlém věku měla lupénkou pokrytou celou hlavu i obočí. O její nemoci věděli úplně všichni v mé rodné vesnici i u manželových rodičů.

Jednou v zimě jsem ji vzala ke specialistovi. Domů jsme se vrátily s novou sadou léků – dostaly jsme tablety, léčivý roztok a mast. Venku mrzlo a ležel sníh, a zima byla i uvnitř. Se zatnutými zuby jsem ji vykoupala, opatrně jí nanesla léčivý roztok, nechala ho zaschnout a pak ji potřela mastí. Když jsem viděla, jak se celá třese zimou, svíralo se mi srdce. V těch nejhorších chvílích jsem dokonce přemýšlela o tom, že si vezmu život, abych to utrpení ukončila. Své dítě jsem ale opustit nedokázala – zasloužila si mít maminku. A tak jsem to musela vydržet.

Jednoho dne v říjnu 1998 se však můj život navždy změnil. Sousedka mě seznámila s Falun Dafa. Tehdy jsem o něm nic nevěděla, chtěla jsem jen zmírnit dceřino utrpení. Půjčila jsem si knihu Zhuan Falun. Když jsem ji dočetla, z celého srdce jsem pocítila, že Dafa je opravdu úžasný.

Začala jsem Dafa praktikovat a účastnila se společného studia Fa i cvičení. Než jsem se nadála, lupénka u mě i u dcery úplně zmizela. Mistr nám dal nový život a já jsem mu za to z hloubi duše vděčná.

Jednou na podzim po sklizni jsme s manželem a tchánem vytlačili ruční vozík na naše kukuřičné pole na kopci. Naložili jsme na něj několik jutových pytlů s kukuřicí a pevně je přivázali lanem. Cestou dolů manžel vedl vozík zepředu, zatímco my s tchánem jsme zezadu drželi napnuté lano. Náhle, už po několika krocích, se nám vozík vymkl z rukou a prudce se rozjel z kopce. Manžel se ho stále držel. S tchánem jsme hrůzou zůstali stát jako přimražení a třásli se strachy o jeho život. Když jsme konečně seběhli dolů, nevěřila jsem vlastním očím. Rozjetý vozík zastavil o mohutný akát a jeho přední část se hluboko zabořila do kmene. Zběsile jsem se rozhlížela po manželovi a našla ho nedaleko vozíku, celého omámeného. Zeptala jsem se ho, jak se mu podařilo vyváznout, aniž by ho vozík rozdrtil. Odpověděl jen: „Nevím.“ Prohlédla jsem ho a zjistila, že je zcela nezraněný. V tu chvíli jsem v srdci věděla, že ho ochránil Mistr a že bdí nad celou naší rodinou!

Na podzim roku 2015 šel manžel na běžnou lékařskou prohlídku do velké nemocnice ve městě. K našemu zděšení mu lékař diagnostikoval plicní onemocnění v pokročilém stadiu. V naději, že jde o omyl, se nechal vyšetřit v jiné špičkové nemocnici, ale diagnóza byla bohužel stejná. Lékař mu sdělil, že mu zbývá přibližně šest měsíců života. Byla to pro něj obrovská rána. Když se vrátil domů a řekl mi to, s klidem jsem mu vysvětlila, že ho může zachránit jedině Mistr, a naléhala jsem na něj, aby ho upřímně požádal o ochranu. Povzbudila jsem ho, aby si upřímně opakoval příznivá slova: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“

Manžel, který Dafa rovněž věřil, si mou radu vzal k srdci a každý den odpočítával, kolik času mu ještě zbývá. Po šesti měsících se vrátil do nemocnice na kontrolní vyšetření. K našemu obrovskému úžasu si lékař prohlédl rentgenové snímky a prohlásil, že je manžel zcela zdravý. Mistr mu znovu zachránil život a celou naši rodinu naplnila nekonečná vděčnost za jeho bezmeznou milost.

Bez Mistrovy ochrany bych na své kultivační cestě nikdy nedošla až sem. Slova nedokážou vyjádřit hloubku mé vděčnosti Mistrovi. Jsem odhodlaná pilně se kultivovat, dobře dělat tři věci a nezklamat Mistrovu soucitnou spásu.