Čínská Fahui | Po propuštění z vězení se opravdově kultivuji a učím se Fa nazpaměť

(Minghui.org) Během učení se Fa nazpaměť jsem cítila, že procházím obrovskou proměnou. Neustále se mi odhalovaly principy Dafa, můj charakter (povaha srdce a mysli) se zlepšoval a přicházela moudrost. Takový stav jsem nikdy předtím nezažila. Zvláště když jsem se učila nazpaměť „Buddhovskou povahu“ z knihy Zhuan Falun Díl II., cítila jsem každý den skutečnou změnu, jako bych rychle stoupala vzhůru v raketě. Když jsem se ji za jedenáct dní naučila, měla jsem opravdu pocit, že jsem se znovu narodila. – Úryvek z tohoto článku

* * *

Zdravím Vás, Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Narodila jsem se na venkově. Je mi pětašedesát let a Falun Dafa praktikuji více než dvacet let. Trpěla jsem více než deseti nemocemi, ale poté, co jsem začala praktikovat, všechny ustoupily a nyní se cítím lehká a zdravá. Z panovačné a sobecké ženy jsem se stala člověkem, který je nesobecký a myslí na druhé. Kultivace a odstraňování připoutání byly procesem, který zasahoval hluboko do mého srdce a byl velmi bolestný.

Na každém kroku kultivační cesty mě Mistr vedl, posiloval a chránil. Jsem mu vděčná, že mě nikdy neopustil a vždy stál po mém boku. Děkuji Vám, Mistře!

Ráda bych popsala své kultivační zkušenosti od roku 2018 až do současnosti, abych o nich podala zprávu Mistrovi a podělila se o ně se spolupraktikujícími.

Kultivace v novém prostředí a odstraňování lidských představ uprostřed těžkostí

Po protiprávním zatčení a čtyřletém věznění Komunistickou stranou Číny (KS Číny) jsem se v roce 2018 vrátila domů a zjistila, že se mé prostředí pro kultivaci zásadně změnilo. Syn a snacha, kteří nepraktikovali, se stavěli proti tomu, abych praktikovala Falun Dafa. Nelíbilo se jim ani to, když mě přišli navštívit další praktikující. Sledovali mě, když jsem šla něco vyřídit nebo navštívit spolupraktikující. Pomyslela jsem si: „Právě jsem vyšla z vězení KS Číny, a teď mám pocit, jako by mě věznila vlastní rodina. Nemohu se jimi nechat ovládat. Praktikující mají ve svém okolí hrát hlavní roli. Musím tuto situaci napravit.“

Mladší bratr mě pozval, abych u něj několik dní zůstala, ale protože se blížil čínský Nový rok, vrátila jsem se domů. Jakmile mě snacha uviděla, zatvářila se zachmuřeně. Řekla: „Přišel za vámi někdo z praktikujících, ale při odchodu nezavřel dveře. Kotel zamrzl a voda byla všude! Nový bude stát přes dva tisíce jüanů!“ Pomyslela jsem si: „Ve vězení jsem vytrpěla tolik útrap a sotva vyvázla živá. A doma neslyším ani vlídné slovo.“ Také jsem zjistila, že zmizely mé dvě vkladní knížky a zlaté šperky. Syn přiznal, že vybral a utratil dvacet tisíc jüanů z mého spořicího účtu, ale snacha rychle dodala, že ona z těch peněz nepoužila ani haléř. Jednoho dne mi Mistr napověděl a ukázal mi, že snacha nosí mé náramky a náhrdelníky. Pochopila jsem to a od té doby jsem se tím přestala zabývat.

Když manžel ještě žil, provozovali jsme malou restauraci. Poté, co v zimě roku 2009 zemřel na leukemii, syn se snachou trvali na tom, že ji budou provozovat dál. Tehdy jsem nic neřekla. Mluvili jsme o tom v místnosti plné příbuzných, včetně příbuzných ze strany snachy. Když jsem mlčela, sestřenice a švagr řekli synovi a snaše: „Tatínek už tu není, maminka nemá žádný příjem a bratr se ještě neoženil. Jestli chcete restauraci provozovat, co kdybyste mamince dávali deset tisíc pět set jüanů ročně? Kdyby ji pronajala, dostávala by dvacet tisíc jüanů ročně.“ Souhlasili, ale uplynulo více než deset let a nedali mi ani haléř. Ani já jsem po nich nic nechtěla.

V duchu jsem si říkala: „Zamrznutí kotle nemuselo mít vůbec nic společného s návštěvou spolupraktikujícího. Dveře mohl nechat otevřené někdo jiný. Vy nesnesete ani takový malý výdaj? Kdybych s vámi sečetla všechno, co mi dlužíte, bylo by to přes dvě stě tisíc jüanů.“ Navenek jsem po nich peníze nechtěla, ale v srdci jsem se připoutání nevzdala. Sobectví a výčitky ve mně stále byly, jen jsem si to neuvědomovala.

Jindy mi neteř darovala nové boty. Chtěla jsem si je obout, až pojedu do rodného kraje, a tak jsem je uložila do botníku. Když jsem si je pak chtěla vzít, byly pryč. Zeptala jsem se snachy, zda je neviděla, a ona řekla, že je dala své matce. Nic jsem neřekla, ale v duchu jsem si pomyslela: „Můžeš chtít udělat radost své matce, ale neměla bys jí dávat moje boty.“ Myslela jsem si, jak jsem velkorysá, když se s ní nehádám. Přitom ve mně narůstala zášť a závist. Později jsem si uvědomila, že jsem opět promarnila příležitost zlepšit si svůj charakter.

Protože jsem se nezbavila různých připoutání a skutečně se nedívala do sebe, staré síly využívaly mou rodinu, aby mě dál pronásledovaly psychicky i finančně.

Syn hrál na telefonu internetové hazardní hry a také si půjčoval od lichvářů. Že dluží přes tři sta tisíc jüanů, jsme zjistili až ve chvíli, kdy k nám přišli věřitelé požadovat splacení. Po uplynutí lhůt splatnosti začal dluh narůstat jako sněhová koule. Kde jsme měli vzít tolik peněz?

Promluvila jsem si se snachou: „Mohla bys vybrat peníze ze svého účtu a dluh splatit? Potom to společně vyřešíme.“

Nelíbilo se jí to, přestože tehdy měla přes sedm set tisíc jüanů. Řekla: „Jestli po mně budete chtít peníze z mého účtu, skočím z domu a zabiju se.“

Nezbylo mi nic jiného než prodat svůj starý dům. Na splacení dluhu jsem přidala ještě dvacet tisíc jüanů v hotovosti. Říkala jsem si, že jsem jim nejspíš něco dlužila z minulého života. Když jsem se nad tím později zamyslela, uvědomila jsem si, že ve skutečnosti šlo o nedostatek v mé kultivaci, kterého staré síly využily k finančnímu pronásledování.

Protože jsem musela prodat dům, začala jsem bydlet se synem, snachou a vnoučaty, což mi kultivaci i dělání tří věcí ještě více ztížilo. Trápilo mě to. Uvědomila jsem si, že hlavní příčinou je mé příliš silné připoutání k osobnímu prospěchu. Zaměňovala jsem vykonávání činností za kultivaci a nešla jsem po cestě uspořádané Mistrem. Cítila jsem, že jsem Mistra zklamala.

Nakonec jsem synovi a snaše pomáhala v restauraci. Dělala jsem nejrůznější špinavou a namáhavou práci, včetně mytí nádobí a vynášení odpadků. Snacha mi však přesto při každé příležitosti dělala potíže.

Jednoho dne snacha přelila vývar z dušeného masa do mísy a odešla. Když přišli hosté, použila jsem k přípravě jídla horký vývar. Po návratu mě kritizovala, že jsem nejprve nepoužila ten studený. Řekla jsem: „Neřekla jsi mi, kterou mísu mám použít jako první. Kromě toho oba vývary stejně musíme dříve či později spotřebovat.“ Rozhořčeně jsem odsekla: „Každý den udělám tolik práce a ty na mně pořád hledáš chyby. Podívej se na sousedy – nikdo v mém věku není tak unavený jako já.“

Odpověděla: „Copak nepraktikuješ Falun Dafa a neříkáš, že chceš být dobrým člověkem? Tak musíš dělat všechnu práci.“

Vždy jsem se na snachu dívala svrchu a ona se na oplátku dívala svrchu na mě. Začala proto vystupovat ještě útočněji. Ukazovala na mě a křičela: „Copak nemáš sto tisíc jüanů? Jdi si koupit dům a bydli tam!“

Odpověděla jsem: „Tenhle dům jsem postavila já. Odstěhovat byste se měli vy. Navíc jsem prodala svůj starý dům, abych splatila dluhy. Provozujete restauraci, ale nájem mi neplatíte, a já tu dělám servírku i chůvu. Nejenže mi neplatíte, ale ještě čekáte, že si koupím dům? Jak to vůbec můžeš říct?“ Snacha si nejspíš uvědomila, že není v právu, a zmlkla.

Nikdy by mě nenapadlo, že mě snacha bude chtít vyhnat z domu. Byla jsem nesmírně rozrušená a v srdci jsem měla zmatek. Neovládla jsem hněv a projevila se má bojovnost. Zapomněla jsem, že jsem praktikující, a nedívala se do sebe. Když jsem se uklidnila, velmi jsem litovala, že jsem touto zkouškou opět neprošla, nechala volně působit svou démonickou povahu a vydala se po cestě uspořádané starými silami místo po cestě uspořádané Mistrem.

Snacha má přitom i dobré stránky. Když například mezi námi došlo ke konfliktu, nechovala zášť a rychle na něj zapomněla, jako by se nic nestalo. Věděla jsem, že jsem Fa nestudovala dobře, a proto jsem se skutečně nekultivovala. Nebyla jsem pokorná a nesnesla kritiku. Problémy jsem posuzovala podle lidských představ. Má schopnost snášet věci byla příliš malá a chyběl mi soucit.

Rozhodla jsem se opravdově kultivovat a pracovat na svém charakteru, ale skutečná kultivace mysli byla nesmírně obtížná. Připomínala jsem si, že musím změnit způsob uvažování, vzdát se lidských tužeb, udržet si charakter a nechat projevit svou dobrou stránku.

S učením se Fa nazpaměť se měnilo mé smýšlení i členové rodiny

Když jsem na Minghui.org četla zkušenosti mnoha spolupraktikujících s učením se Fa nazpaměť, začala jsem se do toho také pouštět. Nebylo to však snadné. Nedokázala jsem se dostat přes prvních dvacet stran Zhuan Falun. Od Zhang z řad spolupraktikujících jsem dostala doporučení, abych se naučila „Buddhovskou povahu“ z knihy Zhuan Falun Díl II a „Vysvětlení k Fa“ z knihy Podstata dalšího pokroku.

Protože jsem celý den pracovala, při večerním studiu Fa jsem bývala ospalá. Věděla jsem, že tento stav není správný, a velmi mě to znepokojovalo. Postupně jsem propadala sklíčenosti a bezmoci.

Jednoho dne při návštěvě Zhang přišla řeč na to, zda si ještě chci koupit počítač. Můj předchozí počítač a tiskárnu v roce 2012 poškodili pracovníci režimu KS Číny. Řekla jsem tedy: „Chci si ho koupit. Prosím, pomozte mi.“ O měsíc později jsem se znovu mohla připojovat k internetu a obcházet jeho blokádu. Když jsem otevřela webovou stránku, jako první jsem uviděla fotografii našeho soucitného Mistra. Po tváři mi tekly slzy vděčnosti. Spojila jsem dlaně před hrudí a děkovala Mistrovi za záchranu života.

Dne 8. března 2019 jsem se znovu začala učit Fa nazpaměť. Prosila jsem Mistra o pomoc, abych se dokázala naučit Zhuan Falun. Ať to bude jakkoli obtížné, naučím se jej.

Každý den jsem se pilně učila, bez jediného vynechání, i kdyby to měla být jen jedna nebo dvě věty. Někdy jsem se učila až do půlnoci, a přesto jsem si nedokázala osvojit ani jeden odstavec. Nezáleželo mi však na množství, chtěla jsem se text naučit přesně, slovo od slova. První naučení celé knihy mi trvalo rok a půl. Nyní už jsem se Zhuan Falun naučila nazpaměť pětkrát. Naučila jsem se také „Buddhovskou povahu“ a „Vysvětlení k Fa“.

Během učení se Fa nazpaměť jsem cítila, že procházím obrovskou proměnou. Neustále se mi odhalovaly principy Dafa, můj charakter (povaha srdce a mysli) se zlepšoval a nepřetržitě přicházela moudrost. Takový stav jsem nikdy předtím nezažila. Zvláště když jsem se učila „Buddhovskou povahu“ z knihy Zhuan Falun Díl II., cítila jsem každý den skutečnou změnu, jako bych rychle stoupala vzhůru v raketě. Když jsem se ji za jedenáct dní naučila, měla jsem opravdu pocit, že jsem se znovu narodila. Také jsem cítila, jak z mého těla odcházejí špatné věci. Mysl se mi vyjasnila a tělo bylo lehké. Věděla jsem, že mi Mistr pomáhá odstranit špatné představy, lidská připoutání a myšlenky naplněné karmou. Pomyslela jsem si: „Je tak dobré mít Mistra, který mě vede. Děkuji Vám, Mistře!“

Díky učení se Fa nazpaměť jsem pochopila, že se mám dívat do sebe a kultivovat samu sebe. Dříve jsem podle Fa vždy posuzovala ostatní, ale sebe jsem nikdy nezkoumala. K druhým jsem přistupovala s lidskými představami a vybuchla jsem při sebemenší kritice. Neměla jsem trpělivost naslouchat ostatním, a když jejich jednání neodpovídalo mým myšlenkám a přesvědčením, veřejně jsem je kritizovala bez ohledu na jejich pocity. Nyní tyto špatné sklony postupně slábnou a téměř zmizely. Když se objeví připoutání, dokážu je hned rozpoznat, nenechat se jimi ovlivnit a okamžitě je odstranit. Dokážu se také zklidnit při vysílání spravedlivých myšlenek a meditaci.

Jak jsem se nořila do Fa, mé netrpělivé a neklidné srdce se postupně ztišovalo a mé smýšlení bylo stále vyrovnanější a pokojnější. Recitování Fa změnilo můj pohled na věci a umožnilo mi osobně zakusit sílu Dafa. Nikdy jsem netušila, že recitovat Fa může být tak úžasné. To vše je díky velikosti Mistra a velikosti Fa.

Změn na mém těle i v mysli si všimli také příbuzní a přátelé. Měnila se i moje rodina, zejména snacha. Jednou jsem náhodou zaslechla, jak mě chválí před kamarádkou: „Moje tchyně je zdravá, pracovitá a má dobrou povahu. Nikdy se nepře o jídlo nebo oblečení, ani se nehádá kvůli majetku. Dokonce ze svých peněz kupuje dárky k mým narozeninám a ovoce, vnukovi jídlo a oblečení, ale sobě si žádné oblečení nekupuje. Nosí věci po druhých. Takto ji změnil Falun Dafa. Myslím si, že Falun Dafa je opravdu dobrý. Nechová se dobře jen k nám, ale je velmi laskavá i k mým příbuzným a přátelům. Není sobecká a vždy myslí na druhé.“

Také řekla: „Kdyby všichni praktikovali Falun Dafa, nebyli by už žádní špatní lidé. Nebyla by pak Čína lepším místem?“

Když jsem snachu takto slyšela mluvit, náhle jsem si uvědomila své dřívější chyby. Ve skutečnosti mi pomáhala zlepšovat charakter a kultivovat se. Jak jsem vůči ní mohla chovat zášť? Měla bych jí děkovat. Pochopila jsem, že konflikty a zkoušky uspořádané Mistrem jsou příležitostmi ke kultivaci! Když správně nastavíme své vztahy s druhými, udržíme si charakter a rozšíříme svou schopnost snášet věci, můžeme se skutečně zlepšovat, vymanit se z lidských omezení a směřovat k božství.

Největší radost mi dělá, že syn a snacha už nemají námitky proti tomu, abych zákazníkům vyprávěla pravdu o Falun Dafa a pronásledování. Mohu tak při práci pomáhat Mistrovi zachraňovat mnoho lidí. Také rodině při společných chvílích vyprávím, jak úžasný Falun Dafa je. Například když společně připravujeme taštičky, zapnu vysílání objasňující pravdu, aby je mohli poslouchat. Jeho obsah je velmi obsáhlý. Po poslechu syn někdy řekl: „Tahle společnost je příliš temná, mami. Falun Dafa je tak dobrý, měla bys ho pilně praktikovat!“ Nyní u nás doma panuje harmonie a všichni jsou zdraví.

Pravdu o Falun Dafa jsem vysvětlila všem příbuzným, přátelům a spolužákům snachy, s nimiž jsem mohla přijít do styku, a pomohla jim vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací. Některým z nich se dostalo různých požehnání. Někdy mi snacha při objasňování pravdy zákazníkům v restauraci pomáhá. Říká: „Vystoupit [z KS Číny] je dobré, budete v bezpečí!“ Zákazníci pak obvykle rychle souhlasí. Když přijde čas rozdávání kalendářů objasňujících pravdu, dokonce říká: „Mami, dejte mi nějaké kalendáře, rozdám je přátelům.“ Jaké dobré dítě! Je to její dobrý skutek poté, co pochopila pravdu, a zároveň projev síly Falun Dafa.

Pevná víra v Mistra a Fa a obnovení výplaty důchodu

Když jsem se vrátila z vězení, pracovníci režimu KS Číny mě neustále obtěžovali a nutili mě podepsat dokument, kterým bych se zřekla Falun Dafa. Odmítla jsem a oni k nám každých pár dní přicházeli dělat problémy. Vysvětlovala jsem jim pravdu o Falun Dafa i jeho zázračné účinky při odstraňování nemocí a zlepšování zdraví. Když mě mladý policista fotografoval, zastavila jsem ho a řekla: „Porušujete mé právo na ochranu podoby. Podám na vás stížnost.“

Snacha viděla, že odmítají odejít, a chtěla to podepsat za mě. Řekla jsem: „Ani já jako tvoje máma to nepodepíšu, a ty už vůbec nesmíš. Praktikuji Falun Dafa, abych byla dobrým člověkem podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Mistr nás učí vždy myslet na druhé. Jak bych mohla podepsat něco, co by ublížilo ostatním i mně? Kdo to podepíše, podílí se na pronásledování.“ Když viděli, že nepodepíšu, odešli.

Jednoho rána v březnu 2022 přišli pracovníci justičního úřadu a policisté z místní stanice oznámit, že mě toho dne navštíví zástupci městského a okresního Výboru pro politické a právní záležitosti a Úřadu 610. Ptali se, zda s nimi chci mluvit na policejní stanici, nebo doma. Řekla jsem: „Nic špatného jsem neudělala, žádný zákon jsem neporušila a nikam nepůjdu. Nemůžete dělat něco užitečného? Přestaňte mě obtěžovat a narušovat život mé rodiny.“

Jeden z nich odpověděl: „V půl druhé odpoledne přijdeme k vám domů.“

Po jejich odchodu jsem se začala dívat do sebe. Proč mě stále obtěžují? Je to kvůli nedostatkům v mé kultivaci? Objevila jsem v sobě silnou soutěživost, zášť, závist, touhu po pohodlí, předvádění se a potvrzování sebe sama. Také mi chyběl soucit s těmi, kdo mě přicházeli obtěžovat. Okamžitě jsem začala vysílat spravedlivé myšlenky, abych tyto špatné lidské představy odstranila. Pomyslela jsem si, že mi je vnutily staré síly. Nechci je. Budu kráčet pouze po cestě uspořádané Mistrem.

Po vysílání spravedlivých myšlenek jsem šla studovat Fa ke starší spolupraktikující. Když jsem jí řekla, co se stalo, odpověděla: „Není to tak jednoduché. Přišli připravení. Měla by ses rychle jít schovat k otci.“

Nechtěla jsem opouštět domov, a tak jsem odpověděla: „K otci nepůjdu. Ať bych šla ke komukoli, jen bych mu způsobila potíže. Otci je přes osmdesát, nemohu ho znepokojovat. Nikam nepůjdu. Jestli přijdou, objasním jim pravdu. Jinak ať vůbec nechodí.“

Ten den jsme studovaly šestou přednášku Zhuan Falun. Při studiu jsem byla ve zvlášť dobrém stavu. Čím déle jsem studovala, tím silnější byly mé spravedlivé myšlenky. Objevila se myšlenka, že ti pracovníci nepřijdou. Po návratu domů jsem při domácích pracích vysílala spravedlivé myšlenky. Čekala jsem celé odpoledne, ale nepřišli. Díky Mistrově podpoře se tato falešná podoba pronásledování rozpadla.

Jednoho dne v červnu 2023 za mnou přišlo několik nově jmenovaných pracovníků justičního úřadu a policejní stanice, aby po mně žádali podpis. Řekla jsem, že by jim můj podpis uškodil, a proto nic nepodepíšu. Odpověděli, že pokud nepodepíšu, přijdu o důchod. Pomyslela jsem si: „Nerozhoduje to, co říkáte vy, ale to, co říká Mistr.“

Výplatu důchodu mi skutečně zastavili. Šla jsem se na to zeptat na místní úřad sociálního zabezpečení a potom i na okresní správu sociálního zabezpečení. Řekli mi, že na důchod nemám nárok, protože jsem byla odsouzena k vězení. Odpověděla jsem: „My praktikující se snažíme být dobrými lidmi podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Proč bychom na důchod neměli mít nárok? Navíc ty peníze nejsou od vás, sama jsem si je vydělala. Vy je jen dočasně spravujete.“

Tehdy jsem byla plná zášti a soutěživosti, a tak se i pracovníci sociálního zabezpečení chovali hrubě. Po návratu domů jsem se podívala do sebe a uvědomila si, že jsem mluvila nelaskavým tónem a chyběl mi soucit. Posílila jsem spravedlivé myšlenky, abych odstranila připoutání, špatné představy a karmu myšlenek. Často jsem také vysílala spravedlivé myšlenky zaměřené na příslušné pracovníky sociálního zabezpečení, aby se nepodíleli na pronásledování.

Postupně jsem se přestala upínat k tomu, zda důchod dostanu. Někdo ze spolupraktikujících se zeptal: „Takže už ho nechceš?“ Řekla jsem: „Prozatím ho nepotřebuji. Ať mi ho zatím schovají. Nakonec mi ho dají.“ Intenzivněji jsem studovala Fa, učila se jej nazpaměť a vysílala spravedlivé myšlenky. Dál jsem dělala tři věci, které má praktikující Dafa dělat. Spát jsem chodila až po vysílání spravedlivých myšlenek v jedenáct nebo ve dvanáct v noci a ve tři či ve čtyři ráno jsem vstávala na cvičení.

Stala se mi také další zázračná věc. Jednoho dne, když nastal čas cvičení, jsem z lenosti a touhy po pohodlí vypnula budík a pomyslela si: „Ještě pět minut, pořád to stihnu.“ Sotva jsem zavřela oči, nějaká ruka mě chytila za pyžamo a vytáhla nahoru. Věděla jsem, že mě Mistr volá, abych vstala a cvičila. Okamžitě jsem vstala a v duchu řekla: „Děkuji Vám, Mistře! Udělala jsem chybu. Už nepodlehnu pohodlnosti a nebudu vyspávat.“

V každodenním shonu čas rychle ubíhá. Než jsem se nadála, uplynuly tři roky. Jednoho dne v listopadu 2025 jsem při recitování Zhuan Falun uslyšela: „Je čas obrátit se na sociální zabezpečení.“ Zarazila jsem se. Napovídá mi snad Mistr, abych šla požádat o svůj důchod? Pomyslela jsem si, že ano, už to trvá příliš dlouho. Tentokrát jsem však měla úplně jiné smýšlení než dříve. Myslela jsem jen na to, jak s pomocí moudrosti, kterou mi dal Mistr, dobře objasnit pravdu a zachránit tyto lidi. Všechno jsem nechala na Mistrovi.

Ráno v den, kdy jsem se rozhodla jít na správu sociálního zabezpečení, jsem po cvičení roztáhla závěsy a uviděla, že venku hustě sněží. Bydlíme v oblasti s horskými silnicemi a nebyla jsem si jistá, zda budou sjízdné. Přesto jsem vyrazila. Když jsem dorazila na nádraží, zjistila jsem, že autobusy skutečně jezdí, a jeden z nich jel do okresního města. Během cesty jsem kromě recitování Fa vysílala spravedlivé myšlenky, abych odstranila všechny zlé bytosti a prvky stojící za pracovníky sociálního zabezpečení a podpořila v nich laskavé myšlenky. Za dvě hodiny jsem dorazila na místo.

V okresním městě znám jednu spolupraktikující a napadlo mě požádat ji, aby šla na úřad se mnou. Pak jsem si ale řekla, že všichni mají mnoho práce s potvrzováním Dafa, a rozhodla se je neobtěžovat. Když mám vedení Fa, čeho bych se měla bát? Se spravedlivými myšlenkami a spravedlivým jednáním stačí udělat to, co mám. Po příchodu na správu sociálního zabezpečení po mně pracovníci chtěli rozsudek a potvrzení o propuštění. Řekla jsem: „Rozsudek vám byl zaslán před třemi lety. Už jsem byla propuštěna, takže potvrzení nebylo k ničemu a mé dítě ho roztrhalo.“

Vyhledali si mé údaje v počítači. Jeden pracovník řekl: „Ten rozsudek tady asi máme.“ Další pracovnice se šla podívat do hromady dokumentů. Chvíli v ní hledala a pak řekla: „Opravdu je tady.“ Když se mě zeptali, proč jsem byla ve vězení, začala jsem jim objasňovat pravdu o Dafa. Všimla jsem si, že někteří z nich nejsou ani tak staří jako můj syn. Řekla jsem tedy: „Děti, kdybych nepraktikovala Falun Dafa, už dávno bych zemřela. Lékař říkal, že mám celé tělo plné nemocí. Praktikovala jsem necelý měsíc a byla jsem v pořádku. Není to úžasné?“

Všichni tiše poslouchali a v tu chvíli jsem cítila, že Mistr stojí přímo vedle mě. Také jsem jim vysvětlila, že takzvaný incident se sebeupálením na náměstí Tiananmen byl podvod, a řekla jim pravdu o pronásledování, včetně násilných odběrů orgánů praktikujícím Falun Dafa. Řekla jsem: „Nevěřte tomu, co vysílají v televizi. Nedovolte, aby vám zlo a lži zastřely laskavé oči.“ Dodala jsem: „Všichni jste mladí, máte staré rodiče a malé děti, o které se musíte starat. Musíte být vůči svým rodinám odpovědní.“

Po chvíli dalšího rozhovoru vstala jedna pracovnice od počítače a řekla: „Teto, nedělejte si starosti, vyřídím vám to co nejdříve. Už sem nemusíte znovu chodit. Spojíme se přímo s vaším místním úřadem sociálního zabezpečení a vše za vás vyřídíme.“

Odpověděla jsem: „Děkuji vám, že jste tak laskaví lidé. Přeji vám i vašim rodinám klid a štěstí.“

Po návratu domů mi zavolali pracovníci místního úřadu sociálního zabezpečení a požádali mě, abych přinesla kopie registrační knížky domácnosti a průkazu totožnosti. Šla jsem tam a znovu jim objasnila pravdu. Na místním úřadě mi řekli, že peníze budou připsány na můj účet v březnu 2026. Když jsem to na konci měsíce zkontrolovala, byly mi doplaceny peníze za celé tři roky. Jsem vděčná Mistrovi za povzbuzení, podporu a ochranu, díky nimž jsem dokázala se spravedlivými myšlenkami objasnit pravdu a získat svůj důchod zpět.

Spolupráce s ostatními praktikujícími při pomoci Mistrovi se záchranou lidí

Jak se říká: „Prostředí utváří charakter člověka.“ Jsme pro lidi nadějí a lidé v naší oblasti spoléhají na to, že je místní praktikující probudí. Rozdávání materiálů, objasňování pravdy a pomoc Mistrovi při záchraně lidí jsou naším historickým posláním.

Před několika lety jsem se večer se dvěma dalšími praktikujícími vydala rozdávat materiály objasňující pravdu do vesnice vzdálené několik desítek kilometrů. Po příchodu jsme se každý vydali jinou ulicí a roznášeli materiály do všech domácností.

Když jsem šla ulicí a rozdávala materiály, zaslechla jsem před sebou hádku. Byla to jedna ze spolupraktikujících a nějaký muž. Muž řekl: „Půjdeme na policejní stanici.“ Pomyslela jsem si: „Spolupraktikující má potíže. Co mám udělat?“ Záležitosti spolupraktikujících jsou i mými záležitostmi. Když jsem to zaslechla, určitě je tu něco, co mám udělat. Spěchala jsem k nim a cestou vysílala spravedlivé myšlenky. Říkala jsem si, že nesmím dovolit, aby se lidé dopustili zločinů proti Dafa.

Když jsem přišla blíž, uviděla jsem dva muže, jednoho vysokého a druhého menšího. Vyšší muž pevně držel tašku spolupraktikující s materiály a nechtěl ji pustit. Menší muž mě uviděl přicházet a řekl: „Jde sem další praktikující Falun Dafa.“

Přistoupila jsem k němu a pozdravila: „Dobrý večer.“ Přirozeně jsem vytáhla větší brožuru a řekla: „Podívejte se, jak dobrá je tahle knížka – Požehnání od bohů. Pochopení pravdy je vaší nadějí. Když se budete k Dafa chovat dobře, může vám to přinést štěstí a klid. Nedělejte prosím špatné věci, neprospělo by vám to.“

Náhle řekl: „Když jste tak schopná, jděte to říct tamtěm.“ Ohlédla jsem se a uviděla malý obchod. Pomyslela jsem si: „V malých obchodech bývá hodně lidí. Zkoušíš mou odvahu.“ Dělala jsem tu nejspravedlivější věc ve vesmíru. Když mě chrání Mistr, čeho bych se měla bát? A tak jsem šla.

Když jsem vstoupila do obchůdku, vzduch uvnitř byl plný kouře. Asi dvacet nebo třicet lidí tam hrálo mahjong, karty nebo jen posedávalo. Řekla jsem: „Dobrý večer všem. Jsem praktikující Falun Dafa a přišla jsem vám přinést požehnání. To, že jsme se tu setkali, je dáno naším předurčeným vztahem. Tyto materiály slouží k záchraně lidí. Přinesli jsme vám je v tomto chladném počasí. Nic za to nechceme. Jen doufáme, že až přijdou pohromy, budete v bezpečí a zdraví. Vždy si pamatujte: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Až přijde nebezpečí, vaše životy budou zachráněny.“

Muž u jednoho ze stolů zvolal: „Dejte každému z nás jednu!“ Chodila jsem od stolu ke stolu a rozdávala je. Ruce pro ně natahovali i lidé, kteří poblíž jen posedávali. Oba muži, kteří mě chtěli udat, si je také vzali a hned je otevřeli, prohlíželi a četli. O jeden výtisk požádal i majitel obchodu. Přinesl mi také stoličku, pečivo a limonádu, abych si mohla sednout, odpočinout a něco sníst.

Majitel potom řekl: „Už je tak pozdě. Zůstaňte tady a odjeďte až zítra.“ Poděkovala jsem mu za laskavost a řekla, že to není nutné a mohu se vrátit domů. To, co vypadalo jako hrozící pronásledování, se pod Mistrovou ochranou změnilo v dobrou věc.

Měla bych toho ještě mnoho co říci, ale kvůli omezenému prostoru nemohu napsat všechno. Od chvíle, kdy jsem se začala pravidelně učit Fa nazpaměť a skutečně se podle něj kultivovat, cítím, že můj život plyne mnohem hladčeji. V současnosti ve volném čase studuji Fa, vysílám spravedlivé myšlenky a vyrábím materiály k objasňování pravdy a záchraně lidí. Zvládám také část domácích prací.

Nyní ještě lépe chápu důležitost pilné kultivace. Často se dívám do sebe, zkoumám se a okamžitě napravuji vše, co se odchyluje od Fa. Každý konflikt a nezdar jsou příležitostí, kterou pro nás Mistr uspořádal, abychom se zlepšili.

Jsem vděčná za Mistrovu soucitnou spásu, podporu a ochranu. Budu se dál usilovně snažit dobře dělat tři věci a dobře kráčet po kultivační cestě.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)