Osmdesátileté ženě, kterou sužovaly nemoci, se vrací mládí

(Minghui.org) Je mi osmdesát let a Falun Dafa praktikuji již devětadvacet let. Ráda bych se podělila o některé osobní zkušenosti z kultivace.

Nikdy jsem nechodila do školy, a proto jsem neuměla číst ani psát. Od deseti let jsem v místním výrobním kolektivu vykonávala fyzickou práci, například nosila vodu a hnůj.

Když mi bylo šestnáct, otec mi domluvil sňatek. Po svatbě, která se konala následujícího roku, jsem zjistila, že tchán pije, hraje hazardní hry a má řadu dalších ničivých návyků. Za rodinu nenesl žádnou odpovědnost. Tchyně se ze zoufalství několikrát pokusila ukončit svůj život.

Když byl tchán opilý, často mi nadával. Huboval mě také, pokud mu nechutnala kaše, kterou jsem uvařila. Manželova rodina byla chudá, a tak jsem musela sbírat dříví, jinak bychom neměli na čem vařit.

Kvůli dlouholeté těžké práci a nedostatečné výživě jsem už v mladém věku trpěla mnoha chronickými zdravotními problémy. Záda mě začala bolet tak silně, že jsem se nemohla narovnat.

Začínám se kultivovat

Na jaře roku 1997 mi jedna žena z naší vesnice řekla: „Proč nezkusíte Falun Dafa? Cvičí ho v parku a je to dobrý způsob, jak si zlepšit zdraví. Ti, kteří ho praktikují, už nehrají karty, nepijí alkohol ani nekouří.“

„Jestli nehrají karty, tak to není nic pro mě,“ odpověděla jsem. Tchán totiž hrával karty a celá rodina se musela přidávat. Tak jsem propásla první příležitost poznat Dafa.

Na podzim téhož roku jsem navštívila sestru. Když si uvazovala šátek, řekla mi: „Pojďme cvičit Falun Dafa.“ Šla jsem s ní. Na cvičebním místě jsem napodobovala pohyby ostatních. Při druhém cvičení, „Falun pozice ve stoji“, jsem cítila, jak mi celou spodní částí těla proudí energie. Bylo mi velmi příjemně.

Dříve se mi břicho nafouklo už po několika bocháncích. Den poté, co jsem vyzkoušela cvičení Falun Dafa, mě už břicho netrápilo. Pomyslela jsem si: „Tato praxe má velkou sílu. Cvičila jsem jen jednou a už vidím výsledky. Musím pokračovat!“ Od té doby jsem na cvičební místo chodila každý den. Do prosince všechny mé zdravotní potíže zmizely. Měla jsem jasnou mysl a cítila se klidná. Byla jsem nesmírně šťastná!

Když jsem se připojila ke skupině studia Fa, neznala jsem jediný čínský znak. Jen jsem poslouchala ostatní, jak čtou, a mé srdce se rozjasňovalo. Fa nás učí, abychom se neprali a nemluvili hrubě, protože tím ztrácíme ctnost. Díky tomu, že jsem se řídila učením v knize Zhuan Falun, jsem se naučila být dobrým člověkem.

V té době byl v naší oblasti nedostatek výtisků Zhuan Falun. Napadlo mě, že kdybych měla vlastní knihu a mohla při společném čtení sledovat text, možná bych se sama naučila číst. Mé přání se splnilo, když mi jeden praktikující knihu daroval. Pak jsem mohla sledovat text, zatímco ostatní četli.

Abych se zbavila připoutání ke hraní karet, chodila jsem přes den sbírat odhozené zbytky uhlí. Doma jsem se pokoušela číst Zhuan Falun s pomocí toho, co jsem si zapamatovala. Když jsem narazila na neznámé znaky, ptala jsem se také ostatních.

Byli jsme Mistru Li Hongzhi vděční za jeho učení a chtěli jsme praxi představit více lidem. Vyvěšovali jsme proto transparenty s nápisem „Bezplatný kurz Falun Dafa“. Navštěvovali jsme okolní vesnice a trhy a mnoho lidí v naší oblasti začalo Dafa praktikovat a těšit se z jeho přínosů.

V roce 1998 jsem manželovi řekla: „Kultivace prospívá zdraví a ušetří peníze za léčení. Není to skvělé?“ A tak i manžel začal praktikovat. Z našeho domova se brzy stalo cvičební místo a společně nás tam cvičilo dvacet.

Náhlá změna prostředí pro kultivaci

Komunistická strana Číny (KS Číny) oficiálně zahájila pronásledování Falun Dafa 20. července 1999. Někteří místní praktikující se chtěli vydat do Pekingu domáhat se spravedlnosti a ptali se, zda pojedu také. Řekla jsem: „Dafa je tak dobrý, a přesto nám nedovolují ho praktikovat. Pojedu také!“ Večer 21. července nás tedy šest vyrazilo do Pekingu.

Druhého dne ráno nám další praktikující předal lístek s Mistrovými slovy: „Iba tým, že zostanete nepohnutí, budete schopní vyriešiť všetky situácie.“ (Vyučovanie Fa na Fa konferencii na stredozápade USA) Bylo to pro nás obrovské povzbuzení. Přestože jsme se neznali, naše srdce spojoval stejný cíl: chránit Dafa!

V Pekingu nás obklíčila skupina vojáků a bez vysvětlení nás nahnala na korbu vojenského nákladního auta. Mnozí z nás volali: „Falun Dafa je dobrý! Falun Dafa je spravedlivý Fa! Jsme dobří lidé! Chceme svobodu!“ Všichni jsme společně četli O Dafa. Pak se stalo něco zázračného: dokázala jsem tento text číst sama!

Nákladní auto nás vysadilo u stadionu Fengtai. Už tam bylo mnoho praktikujících z celé země. Stadion byl plný a hlídalo nás mnoho vojáků. Byl horký den a kolem třetí hodiny se začaly objevovat příznivé, pestrobarevné mraky. Někteří praktikující s otevřeným vnitřním okem viděli Mistrova Těla Zákona (fashen). Volali jsme: „Mistře! Mistře!“ Mistr nás povzbuzoval. Tento výjev na mě hluboce zapůsobil a navždy si jej uchovám v srdci.

Později odpoledne nás vyzvedl náčelník okresní policie, který měl na starosti zatýkání, a odvezl nás zpátky. Stále se ptal: „Co jste tam dělali?“ Odpovídali jsme: „Dafa je tak dobrý, a přesto nám nedovolují ho praktikovat. Chceme, aby nás vyslechli.“ Patnáct dní nás zadržovali na místní policejní stanici a potom nás převezli do tovární budovy.

O týden později nás odvezli zpět na policejní stanici a vyslýchali nás. Ptali se mě: „Jak jste se tam dostala? S kým jste jela? Kolik peněz jste si vzala s sebou?“

Uvědomovala jsem si vážnost situace, a tak jsem odpověděla: „Jela jsem autobusem. Nikoho jsem neznala.“ Když mi mladý policista nařídil, abych nadávala Mistru Li, řekla jsem: „Mistr Li je tak dobrý člověk. Učí nás být dobrými lidmi a zbavil nás nemocí, aniž by si za to vzal jediný peníz. To neudělám. Vy jste ve škole nadával svým učitelům?“ Policista se zasmál a odešel z místnosti.

Po dalším měsíci za mnou přišel bývalý spolubojovník mého bratra, který se stal státním úředníkem. „Co tady ve svém věku děláte?“ zeptal se. „Běžte domů.“ A tak mě propustili.

Po návratu domů mě nepřestávali obtěžovat. Protože se u mě scházela skupina ke studiu Fa a jela jsem do Pekingu apelovat za Falun Dafa, měla jsem být pod přísným dohledem. Ženy z vesnice dostaly za úkol střídat se v hlídkování před mými dveřmi. Bydlím blízko policejní stanice, a tak mě policisté chodili každých pár dní kontrolovat. Dokonce mi zabavili průkaz totožnosti.

Jednou jsem se jich zeptala: „To už vám to nestačí? Chtěla jsem jen být zdravá. Policie má přece chytat zločince. Můžete se poptat, jestli jsem dobrý, nebo špatný člověk. Pokaždé, když sem přijedete, seběhnou se lidé. Průkaz totožnosti už jste mi vzali. Proč sem ještě chodíte?“ Když se objevily mé spravedlivé myšlenky, Mistr mi pomohl a policie ke mně přestala chodit.

Vyprávění lidem o Falun Dafa

Víme, že Dafa je dobrý, přesto bývalý vůdce KS Číny Jiang Zemin vydal příkaz k pronásledování praktikujících. Tolik z nás trpělo a běžné obyvatele oklamala pomlouvačná propaganda. Museli jsme promluvit, vysvětlit lidem pravdu o pronásledování a pomoci je zachránit. Jak jsme to ale měli udělat?

Jedna praktikující mi dala několik brožur o Dafa, ale bála jsem se je rozdávat. Řekla: „Můžeš je vkládat do košíků na kolech.“ Vyzkoušela jsem to na místním trhu a postupně jsem získávala odvahu. Pomyslela jsem si: „Lidé všude nechávají reklamy a brožury o Falun Dafa lidem prospívají. Proč bych se je tedy měla bát rozdávat?“ Rozhodla jsem se zachovávat si spravedlivé myšlenky a začala je rozdávat. Od té doby jsem jich po nocích roznesla opravdu mnoho.

Také jsem se spojila s další praktikující a společně jsme přes den chodily lidem osobně vyprávět o Falun Dafa. Zpočátku mi dělalo potíže mluvit s muži. Mluvila proto druhá praktikující a já rozdávala brožury. Věděla jsem však, že na ni nemohu spoléhat věčně, že musím překonat strach a více se osamostatnit.

Od roku 2006 se snažím, aby se více lidí dozvědělo, že Dafa je dobrý. Objasňování pravdy o pronásledování je zároveň procesem kultivace. Od té doby vycházím téměř každý den a setkávám se s nejrůznějšími situacemi. Někteří lidé mi děkují, jiní mi nadávají. Někteří po mně chtějí peníze a další mě udali úřadům. Za dvacet let zušlechťování charakteru jsem se z člověka, který neuměl promluvit s cizími lidmi, stala někým, kdo dokáže reagovat klidně bez ohledu na to, co se děje. Cítím Mistrovu přítomnost a v mnoha nebezpečných situacích mě ochránil.

Někteří lidé mě už venku poznávají. Jednou mi na trhu starší muž řekl: „Vím, že ten váš Falun Dafa je dobrý! Učí lidi být dobrými.“ Pak mi vyprávěl, jak do něj nešťastnou náhodou narazily dvě mladé ženy na kolech. Spadl do příkopu a odřel si obličej i ruce. Ženy se třásly strachy, ale on jim řekl: „Nebojte se, sám si to obvážu.“ Pak je nechal odjet.

Jednou jsem jela na kole z kopce, když mi přestaly fungovat brzdy. Zvolala jsem: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“ a bezpečně dojela dolů.

Jeden muž po šedesátce si ode mě vzal stolní kalendář o Dafa a amulet. Když mě příště uviděl, vyprávěl mi, že se na elektrické tříkolce převrátil, ale vstal bez jediného škrábnutí. Zvolal: „Ten amulet má velkou sílu. Vím, že mě ochránil Dafa!“ Potom mě požádal o další materiály.

Někteří lidé si přečtou naše brožury o Dafa a pak si s námi přijdou popovídat: „Všechno, co říkáte, je pravda. KS Číny se brzy zhroutí.“ Odpovídám jim: „Ano! Státní úředníci jsou dnes zkorumpovaní, mnoho továren zavřelo a absolventi vysokých škol nemohou najít pořádnou práci. Nebesa KS Číny odstraní!“

Se dvěma dalšími praktikujícími jsem se vydala na trh v sousední obci. Někdo nás udal a odvezli nás na policejní stanici. Policisté se ptali: „Proč tam rozdáváte brožury?“ Odpověděly jsme: „Chceme všem říci, jak dobrý Falun Dafa je, aby z něj také mohli mít prospěch.“

Policistům jsem řekla, že jsem měla mnoho chronických nemocí, které všechny zmizely poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa. „Je mi osmasedmdesát, ale jsem zdravá. Dobře slyším i vidím a všude jezdím na kole.“ Prohlíželi si mě od hlavy k patě a poznamenávali, jak mladě vypadám.

Druhá praktikující řekla, že před dvaceti lety měla rakovinu prsu a podstoupila odstranění prsu i dělohy. Potom začala praktikovat Falun Dafa a nyní je velmi zdravá.

Museli uznat, že praktikování Dafa skutečně přináší užitek. Řekli: „Jestli vám to prospívá, praktikujte doma. Nebudeme vám dělat potíže a nebudeme vás hlásit výš. Můžete zavolat rodině, ať si pro vás přijede.“

Lidé v naší vesnici uznávají Dafa

Protože mě policisté a státní úředníci často obtěžovali, byla jsem ve vesnici dobře známá. Žiji podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a snažím se být dobrým člověkem všude, kde jsem. Díky kultivaci jsem nejen získala zdraví, ale také se naučila číst. Vesničané postupně změnili svůj negativní pohled a uvědomili si, že Dafa je dobrý.

Mistr mi dal moudrost. Kromě učení Falun Dafa a Týdeníku Minghui dokážu číst i jiné texty. Výrazně se mi zlepšila paměť i vyjadřovací schopnosti. Po čtyřicítce jsem nosila brýle na čtení. Nyní je mi osmdesát a nepotřebuji je ani na ruční práce. Mým dětem se daří dobře a v kultivaci mě podporují.

Doma mám čisto a uklizeno a na zeleninové zahrádce se mi bohatě urodí. Všechny přebytky okurek a dýní rozdávám sousedům. Vesničané často říkají: „Podívejte se na ni – je jí osmdesát a nosí si na zahradu dvacetilitrové kbelíky s vodou.“ Někdo hned dodá: „To proto, že praktikuje Dafa!“

Na svatbě u sousedů řekl vesnický tajemník všem přítomným: „Podívejte se na ni! Trvá na praktikování Dafa, i když po ní policisté chtěli, aby slíbila, že přestane. Odmítla to a praktikuje dál! Podívejte se, jak dobře vypadá. Její děti si o ni nemusejí dělat starosti.“

Všichni byli svědky toho, jak jsem se změnila, a už nevěří pomluvám KS Číny. Všichni moji příbuzní vystoupili z organizací spojených s KS Číny, jejichž členy byli. Vesničané vědí: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré!“ A většina z nich také vystoupila z organizací KS Číny, včetně těch, kteří dříve dostali za úkol mě sledovat.

Jsem Mistrovi vděčná, že nás učí Fa! Děkuji Vám, Mistře, že jste mi dal moudrost a zdraví, abych se mohla skutečně kultivovat. Budu mít toto učení na paměti, šířit pravdu o Dafa a pomáhat zachraňovat více vnímajících bytostí.