Mladá žena nachází cestu zpět k Dafa poté, co propadla deseti neřestem

(Minghui.org) Když se ohlížím za sedmadvaceti lety svého života, uvědomuji si, že bez Mistrovy soucitné spásy bych už dávno nebyla na tomto světě. Ráda bych popsala, jak jsem propadla hříšnému životu, jaké utrpení mi přinesl a jak mě Mistr přivedl zpět k Dafa.

Rané dětství

Narodila jsem se v roce 1998 do rodiny praktikujících Falun Dafa. Když Komunistická strana Číny (KS Číny) zahájila v roce 1999 potlačování této praxe, rodiče se s místními praktikujícími vydali do Pekingu, aby se domáhali práva na svobodu vyznání. Já jsem zůstala u babičky z matčiny strany. Po návratu rodiče rozdávali letáky a brožury, aby objasňovali pravdu, dokud otce protiprávně nezatkli. Aby se matka vyhnula pronásledování, vzala mě i babičku a uprchly jsme. Po otcově propuštění už rodiče nebyli v kultivaci tak pilní.

Když mi byly tři roky, přišla si se mnou hrát starší dívka ze školky. Když mi jeden chlapec ubližoval, zastala se mě a vynadala mu. Silně to na mě zapůsobilo a já se do ní zakoukala. Později jsem si uvědomila, že tím do mě staré síly zasely semínko hříchu – homosexualitu.

Než jsem nastoupila do základní školy, měla jsem už řadu špatných návyků. Milovala jsem hamburgery, a tak mi je rodiče kupovali každý den. Měla jsem ráda Coca-Colu a bez ní jsem odmítala jíst. Všichni kolem mě rozmazlovali a přehnaně mě chránili a já jsem se soustředila jen sama na sebe.

Během základní školy k nám přišla bydlet babička z matčiny strany a pomáhala o mě pečovat. Večer jsme spolu recitovaly Fa a o víkendech jsme cvičily. Můj život se pomalu vracel na správnou cestu. Zbavila jsem se špatných návyků a přestala vyhledávat požitky. Když jsem nastupovala do šesté třídy, byla jsem poslušné, laskavé, ohleduplné a zdravé dítě.

Nižší střední škola

Když jsem byla v šesté třídě, maminka otěhotněla. Když mi to oznámila, měla jsem pocit, že se mi zhroutil svět.

Narození bratra mi obrátilo život vzhůru nohama. O mně už nikdo nemluvil a všechny zajímalo jen miminko. Dospělí mi začali říkat, že už jsem velká a mám své povinnosti. Buď mě poučovali, nebo mi vysvětlovali, jak se mám o bratříčka starat. Nechápala jsem, proč už pro ně najednou nejsem důležitá. Naštěstí jsme jako rodina stále studovali Fa a ze všech sil jsem se snažila udržet si laskavost, abych nepodlehla zášti.

V dospívání jsem začala věnovat velkou pozornost svému vzhledu. Nacvičovala jsem si chůzi i výraz tváře při mluvení. Tyto věci pro mě byly velmi důležité a také vlasy jsem musela mít za všech okolností dokonale upravené. Na nižší střední škole jsem měla dobré známky a patřila jsem k hezčím dívkám ve třídě. Před začátkem osmého ročníku mě však špatně ostříhali. Byla jsem z toho velmi nešťastná a připadalo mi, že mám úplně zničený život. Měla to být zkouška mého charakteru, ve které jsem však naprosto selhala. Nikdo z rodiny nechápal, jak moc mě to zdrtilo, a místo pochopení mi nadávali. Tehdy jsem se od rodiny citově odřízla a začala trpět depresemi.

Vzápětí přišly další potíže. Vlasy mi padaly po hrstech a měla jsem velké problémy s pletí. Přestala jsem se starat o svůj vzhled, až mi nakonec přestalo záležet na čemkoli.

Právě v té době mi otec dal mobilní telefon. Téměř okamžitě jsem se na něm stala závislou, protože ve mně zaplnil velkou prázdnotu. Pro rodinu jsem byla neviditelná – nikdo mě neměl rád ani mi nevěnoval pozornost. WeChat byl tehdy poměrně nový a jednou z jeho funkcí bylo vyhledávání dalších uživatelů v okolí a možnost si s nimi psát. Připadalo mi to skvělé a myslela jsem si, že si tak najdu přátele.

Když si mě někdo v aplikaci přidal do přátel, byla jsem nadšená – konečně se mi někdo věnoval. Pak mě požádal, abych se vyfotila a poslala mu snímek, protože chtěl vědět, jak vypadám. Potom chtěl, abych mu vyfotila nohy. Ani jsem se nenadála a začali jsme spolu navazovat online vztahy. Neuměla jsem říkat ne, a tak jsem se nakonec prostřednictvím aplikace seznamovala s mnoha muži a navazovala s nimi online vztahy.

Rozhovory s těmito muži byly plné jejich sexuálních tužeb a chtíče, což postupně narušovalo mou nevinnost. Jednoho dne mě jeden muž pozval k sobě na oběd a já tam šla. Sotva jsem dojedla, zezadu mě popadl. Naštěstí mi právě končila polední přestávka a já trvala na tom, že se musím vrátit do školy. Jinak kdo ví, co by se stalo.

Když jsem později přišla domů, uvědomila jsem si, do jak nebezpečné situace jsem se dostala. Muže jsem v aplikaci zablokovala, ale žádnému dospělému jsem o tom neřekla. Svěřila jsem se však jedné kamarádce ve škole a jistě si dokážete představit, jak se to rozneslo a poškodilo mou pověst. Přibližně v té době jsem také začala kouřit a stala se na cigaretách závislou.

Odborná škola

Nastoupila jsem na odbornou školu, abych se stala učitelkou. Ve třídě nás bylo jedenáct. S některými spolužáky jsem hodně kouřila. Změnilo se i mé vystupování – věnovala jsem spoustu času sportu a chovala se drsně a mužně.

Jednoho dne se mezi spolužáky rozproudila diskuse a každý měl odpovědět, zda je homosexuální. Když přišla řada na mě, mlčela jsem. Následující den jsem však přede všemi přiznala, že jsem homosexuální. Tímto otevřeným přiznáním jsem zlým starým silám poskytla ideální mezeru, kterou mohly zneužít, a nakonec to vedlo k největší chybě mého života.

Myslela jsem si, že jsem homosexuální, protože mě přitahovala soukromá učitelka, která mě doučovala a byla velmi hezká. Přibližně v téže době mi do života vstoupila další osoba, která mě zaujala – Fang. Byly jsme spolužačkami už na nižší střední škole, ale téměř jsme se neznaly. Teď jsme byly znovu ve stejné třídě na odborné škole.

Rodiče brzy zjistili, že ke své učitelce něco cítím, a přestali ji zaměstnávat. Fang se však postupně stávala důležitou součástí mého života. Toužila jsem ji lépe poznat a sblížit se s ní. Tak začal náš složitý a nezdravý vztah.

Brzy se o nás dozvěděla celá třída. Fang to trápilo a rozešla se se mnou. Nesla jsem to velmi těžce a ve vzteku a zoufalství jsem na ni útočila. Každý den jsem s ní vyvolávala hádky, pak se omlouvala a zoufale jsem se snažila vše napravit. Nedokázala jsem se od ní odpoutat a neustále se dožadovala její pozornosti.

Během těch dvou let na odborné škole jsem Fang způsobila obrovskou psychickou a citovou zátěž. Opakovaně mi říkala, že to, co se mezi námi děje, není správné, ale nedokázala jsem to přijmout. Nosila jsem jí oblíbená jídla a neustále trávila čas u ní doma, přestože mě brala jen jako kamarádku.

Když jsme se připravovaly na přijímací zkoušky na vysokou školu, stalo se něco zásadního – náhle mi zemřel otec. Fang se znovu pokusila se mnou rozejít a řekla, že chce, abychom byly jen kamarádky, ale já na to nedbala. Chtěla jsem být jen s ní.

Vysoká škola

S Fang nás přijali na stejnou vysokou školu. Všem kolem jsem říkala, že se mi líbí. Zvala jsem ji na rande a snažila se ji vzít na jídlo do drahých restaurací, ale pokaždé mě odmítla. Nenechala jsem se odradit a chovala se k ní jako ke své přítelkyni.

Fang mezitím chodila s jinými lidmi a měla několik kluků. Cítila jsem vůči ní zášť a chtěla ji provokovat. Kouřila jsem ještě víc a začala se věnovat bojovým uměním a boxu. Nosila jsem krátké vlasy a chovala se jako muž.

Jednou jsem šla na návštěvu ke známým a byla tam i Fang. Užívala nějakou drogu a nabídla mi, ať ji zkusím. Váhala jsem, ale nakonec jsem si také vzala. Potom jsem ji užila ještě několikrát.

Během praxe v posledním semestru vysoké školy jsem měla autonehodu a musela jsem zaplatit velkou částku. Také jsem se ošklivě pohádala s jedním ze spolužáků. Vzala jsem si půjčku u internetové úvěrové společnosti, ale nedokázala jsem platit ani minimální měsíční splátky. Velmi jsem přibrala a vážila jsem přibližně 113 kilogramů. Fang byla stále součástí mého života a snažila se být kamarádkou, ale já na ní byla tak závislá, že jsem jí stále ubližovala.

V té době jsem byla homosexuální, užívala jsem drogy, zaplétala se do rvaček a měla velké dluhy. Ovládala mě démonická povaha a byla jsem plná hříchu. Můj vzhled se změnil natolik, že jsem ani nevypadala jako člověk. Vždy jsem se oblékala od hlavy k patě do černého a nikdy nevycházela bez pokrývky hlavy. Byla jsem cítit cigaretami a působila ponuře. Většinu dní jsem trávila kouřením a konzumací velkého množství jídla. Sledovala jsem pořady o duchách a nadpřirozených jevech a vyhledávala další zvrácený obsah, abych uspokojila svou potřebu vzrušení.

Kdykoli jsem byla o prázdninách doma, rodina se neustále hádala. Dědeček z matčiny strany bil babičku. Domácí prostředí ve mně vyvolávalo úzkost. Nedokázala jsem se ani na chvíli uvolnit a v noci jsem špatně spala. Mohla jsem doma strávit celé prázdniny, a matka si přesto nenašla čas si se mnou pořádně promluvit. Připadala jsem si nechtěná a opuštěná.

Nástup do zaměstnání

Po vysoké škole jsem trochu dospěla. S Fang jsme se rozhodly, že se už nebudeme hádat, a náš vztah se zlepšil. Jak jsme si byly bližší, její rodina na ni stále více spoléhala. Zdálo se, že kdykoli jsme spolu trávily čas, neustále jsme pro její rodinu něco zařizovaly, což bylo velmi únavné.

Rodina mi našla dvě zaměstnání, v nichž jsem dohromady pracovala šest měsíců, než jsem přestala pracovat úplně. Zůstávala jsem doma a celé dny si stěžovala. Ponocovala jsem, chodila spát až ve čtyři nebo v pět ráno a přes den spala. Když jsem se konečně odpoledne probudila, vyhledávala jsem přátele, abychom spolu trávili čas, jedli, kouřili nebo šli na noční trh.

Záleželo mi jen na přátelích – byli pro mě tím nejdůležitějším a jediným smyslem života. Nic jiného mě nezajímalo. Navzdory nesouhlasu rodiny jsem si koupila kotě. Pak jsem si koupila další. Kočka brzy zabřezla a porodila sedm koťat. Doma jsem chovala devět koček a nezajímalo mě, že na ně má bratr silnou alergii. Pokud se někdo odvážil na mé kočky sáhnout, začala jsem se s ním hádat.

Vedla jsem zvrhlý a ničivý život. Napočítala jsem deset neřestí:
- homosexualitu a chtíč,
- drogy a silné kuřáctví,
- velké dluhy,
- sobectví a potřebu mít vždy všechno po svém,
- lenost a plýtvání časem,
- nestřídmost v jídle a zábavě,
- zálibu v temných věcech a duchách,
- úplné podlehnutí démonické povaze,
- lehkovážný přístup k vlastnímu životu,
- závist.

Změna způsobu života

Mistr se mě však nikdy nevzdal. Jednoho dne v říjnu 2024 mi matka řekla, že nás přijede navštívit spolupraktikující jménem Xin. Slovo „spolupraktikující“ mi připadalo tak cizí, a přitom tak důvěrně známé.

Xin přijela ten večer. Je to starší praktikující. Když jsem ji uviděla, pocítila jsem velké vzrušení a chtěla jí vyprávět všechno, čím jsem během těch let prošla, ale nevěděla jsem, kde začít. Nakonec jsem však neřekla nic a tvářila se, že mě to nezajímá.

Xin řekla, že nám pomůže vrátit se k Dafa. Vyprávěla, že už před cestou viděla vnitřním okem, jak se balí na pobyt u nás. To vše zařídil Mistr. Mistr se nás nikdy nevzdal.

Úklid

Následující týden nám Xin pomáhala zbavit se nepotřebných věcí a důkladně uklidit dům. Z mého pokoje jsme vyhodily spoustu věcí, včetně všech replik střelných zbraní, zbraní a hraček. Všechno, co představovalo můj dřívější způsob života, šlo pryč. Překvapilo mě, že mi vůbec nebylo líto se těch věcí vzdát.

Po úklidu působil pokoj klidně a tiše. Ten pocit klidu byl skutečný a velmi překvapivý.

Společné studium Fa

Xin zavedla pravidelný režim společného studia Zhuan Falun a vysílání spravedlivých myšlenek. Díky jejímu povzbuzování jsem hned napoprvé vysílala spravedlivé myšlenky celou hodinu. Během prvního týdne jsme také přečetly celý Zhuan Falun.

Kromě studia Fa a vysílání spravedlivých myšlenek jsem si zopakovala a znovu se naučila všech pět cvičení. Po měsíci jsem se opět cítila jako praktikující.

Vzdát se koček

Měla jsem devět koček a byla k nim velmi připoutaná. Díky studiu Fa s Xin jsem pochopila princip Fa, že nemáme zabíjet ani chovat zvířata. Bratr má na kočky silnou alergii a já věděla, že bych měla být ohleduplnější. Jejich chováním by navíc vznikala další karma, což nebylo dobré ani pro ně. Rozhodla jsem se, že nastal čas najít jim nové domovy.

Za přítomnosti Xin jsem kočkám říkala, aby se přizpůsobily Dafa a Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Řekla jsem jim, aby si pamatovaly: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Půl hodiny jsem jim to opakovala stále dokola, než jsem je nakonec nechala odejít do nových domovů.

Přestat kouřit

Po měsíci studia Fa se Xin rozhodla, že je čas připojit se k místní skupině studia Fa.

Bydleli jsme poměrně daleko od ostatních praktikujících v okolí, a tak se maminka rozhodla pronajmout místo, kde bychom se mohly soustředit na studium Fa a cvičení. Všechno šlo hladce a brzy jsme něco našly.

Když jsme se do pronajatého bydlení nastěhovaly, kouřila jsem půl krabičky cigaret denně. Xin mi chtěla pomoci přestat. Intenzivně jsme studovaly Fa a často vysílaly spravedlivé myšlenky. Když Xin vysílala spravedlivé myšlenky zaměřené na můj kuřácký návyk, objevil se velký orel. Řekl, že mu dlužím život a prostřednictvím kouření jsem nucena tento dluh splácet. V té chvíli jsem byla přímo vedle Xin a byla jsem svědkem jejich rozhovoru. Něco takového jsem zažila poprvé a byla jsem ohromená. Rozhodla jsem se přestat kouřit.

Třikrát jsem znovu začala a třikrát se znovu pevně rozhodla přestat. Od té doby jsem k této věci přistupovala vážně a kladla na sebe nároky odpovídající praktikující.

Ukončení vztahu s Fang

Fang už pro mě byla jen kamarádkou. Poslední rok a půl měla v rodině mnoho starostí. Snažila jsem se jí co nejvíce pomáhat a často kvůli tomu vynechávala společné studium Fa nebo cvičení. Nedokázala jsem se ubránit touze trávit s ní hodně času. Myslela jsem si, že jsme jen kamarádky, a tak jsem polevila v ostražitosti a stala se na ní ještě závislejší.

Xin mi připomněla, že homosexualita je nesprávná a že bych se s Fang už neměla vídat. Řekla, že jsem si tímto vztahem nahromadila mnoho karmy, která se už začala projevovat. Ve vidění spatřila, že pokud vztah neukončím, budu mít autonehodu, při níž mi půjde o život. I kdybych se s Fang nevídala, ale zůstala s ní ve spojení, staré síly by mi vnutily karmu nemoci. Varovala mě, že pokud nezměním své chování, nakonec mě čeká strašný osud.

Když jsem to všechno slyšela, málem jsem se udusila. Cítila jsem, jak na mě doléhá obrovský tlak, a nemohla jsem dýchat. Zhroutila jsem se, nekontrolovatelně plakala a dostala velký záchvat vzteku, přestože jsem dobře věděla, že takto bych se chovat neměla.

Ve skutečnosti už došlo ke třem událostem, z nichž se mohly stát vážné nehody. Při dvou různých příležitostech do mého auta narazil motocyklista. Potřetí se proti mně při návratu do pronajatého bydlení rozjelo rychle jedoucí auto. Naštěstí se nic nestalo. Děkuji Vám, soucitný Mistře, že jste mě uchránil před skutečným nebezpečím. Když jsem si to uvědomila, věděla jsem, že je čas se doopravdy napravit.

Změna smýšlení

Dne 15. srpna 2025 jsem se pevně rozhodla tuto zkoušku života a smrti překonat. S pevnými spravedlivými myšlenkami jsem své rozhodnutí ten večer oznámila při společném studiu Fa. V tu chvíli jsem poprvé pocítila, že do skupiny patřím a skutečně jsem se stala jednou z nich. Byl to nádherný pocit.

Spolupraktikující ze mě měli radost a společně jsme vysílali spravedlivé myšlenky. Přitom se mi v mysli objevila slova: „Odpoutej se od života a smrti a okamžitě se staň Buddhou.“ Věděla jsem, že mě tím Mistr povzbuzuje, a do očí mi vstoupily slzy.

Jakmile jsem se následujícího rána probudila, zaplavil mě strach. Představa, že už nikdy neuvidím svou nejlepší kamarádku, ve mně vyvolala příval emocí, jako by došlo k obrovskému výbuchu. Sotva jsem otevřela oči, začaly mi téct slzy. Zármutek mě téměř pohltil a měla jsem pocit, že umírám.

Okamžitě jsem šla za Xin. Řekla mi, že to všechno je zasahování vnucené starými silami. Poradila mi, abych zcela odmítla jejich uspořádání a následovala pouze cestu, kterou mi uspořádal Mistr.

Společně jsme studovaly Fa, ale staré síly nade mnou stále měly moc, oslabovaly mé spravedlivé myšlenky a zesilovaly myšlenkovou karmu a lidské představy, které jsem si za ta léta vytvořila. Vyvolávaly vzpomínky na minulost a ptaly se, jak mohu snést ztrátu Fang. „Tolik na tobě závisí a důvěřuje ti. Co si bez tebe počne? Má tolik starostí a rodina na ni vyvíjí takový tlak. Co bude dělat, když ji opustíš?“

Podobné myšlenky mi neustále bezděčně vstupovaly do hlavy a naplňovaly srdce strachem a smutkem. Sotva jsem mohla dýchat. Pak mi to náhle došlo – řeším tuto situaci pod vedením Fa a snažím se Fa přizpůsobit. Dělám správnou věc. Proč se tedy bojím? Uvědomila jsem si, že strach necítím já, ale staré síly.

Když jsem to pochopila, spravedlivé myšlenky se mi vrátily: „Budu se kultivovat v Dafa. Budu následovat Mistra a vrátím se do svého nebeského domova. Jsem praktikující a přizpůsobím se Fa i Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Homosexualita, karma myšlenek, lidské představy ani strach nejsem já.“ Recitovala jsem formuli pro vysílání spravedlivých myšlenek, abych odstranila všechny zlé prvky vnucené starými silami. S tímto odhodláním jsem přestala jen pasivně usilovat o to, abych zkouškou nějak prošla, a začala jí aktivně čelit.

Vysílání spravedlivých myšlenek k odstranění zasahování

Po obědě maminka navrhla, abychom všechny vysílaly spravedlivé myšlenky. Utvořily jsme dvojice a střídaly se, ale já jsem si význam spravedlivých myšlenek stále plně neuvědomovala. Během první půlhodiny jsem byla neklidná a těžko se mi dýchalo. Cítila jsem nesmírnou úzkost a strach. Staré síly znovu zneužily mé myšlenky a já podlehla jejich klamným iluzím.

Xin mi připomněla: „Musíš mít jasno v tom, kdo je tvé pravé já a které myšlenky nejsou tvoje. Tvé skutečné já tady sedí a vysílá spravedlivé myšlenky.“ Její slova mě probudila. Zpočátku jsem se bála i zavřít oči, ale nyní jsem dokázala opakovat slovo „Mie“ (odstranit). Konečně jsem skutečně vysílala spravedlivé myšlenky.

Po dalších dvaceti minutách jsem si pomyslela, že už brzy skončíme, protože déle jsem spravedlivé myšlenky nikdy nevysílala. Xin však vnitřním okem viděla velkou kruhovou desku se sloupem pod ní a s doširoka otevřenými ústy uprostřed. Popsala mi ji a rozhodly jsme se pokračovat, dokud zlo neodstraníme. Posílily jsme spravedlivé myšlenky a vysílaly dál.

Staré síly začaly zasahovat jiným způsobem. Maminku rozbolelo břicho. Okamžitě toto zasahování odmítla a pokračovala ve vysílání spravedlivých myšlenek, což pomohlo posílit i ty mé. Pak se mi v hlavě objevila otázka: „Můžeš zaručit, že už nikdy, opravdu nikdy, neuděláš stejnou chybu?“ Pevně jsem prohlásila: „Jsem učednicí Mistra Li Hongzhi. Budu následovat pouze cestu, kterou uspořádal Mistr. Pokud je ve mně něco, co není v souladu s Fa, napravím se prostřednictvím Fa. Zcela a rozhodně odmítám všechna uspořádání starých sil od počátku historie až do této chvíle i všechny zlé prvky, které mi byly vnuceny.“ Recitovala jsem formuli pro vysílání spravedlivých myšlenek, abych odstranila všechny zlé prvky a zasahování.

Když jsem odpověděla na otázku starých sil, celé tělo mi zaplavilo teplo a potíže s dýcháním ustaly. Ony se však tak snadno nevzdaly a začaly mi prostřednictvím karmy myšlenek vyhrožovat. Mé spravedlivé myšlenky však byly silné a pevné. Už jsem nebyla svým „starým já“, které tak snadno podlehlo těmto úskokům a strachem se rozplakalo. Nahlas jsem řekla: „Odpoutala jsem se od života a smrti. I kdybych dnes měla zemřít, nepřijmu homosexualitu, sentimentalitu, citovou bolest, obavy ani smrt. Všechno to zcela odmítám. Nic z toho nejsem já. Úplně a důkladně odmítám všechny zlé prvky vnucené starými silami.“

Po hodině a půl vysílání spravedlivých myšlenek přijelo do naší čtvrti reklamní vozidlo. Jeho ozvučení bylo tak hlasité, jako by mi přímo u uší ječel pronikavý reproduktor.

Věděly jsme s maminkou, že jde o zasahování, a udržovaly si pevné spravedlivé myšlenky. Situace se vyhrotila a vozidlo přehrálo reklamy několikrát za sebou. Pak přijelo další. Ocitly jsme se mezi dvěma hlučnými reklamními vozidly, jedním před naším bydlením a druhým za ním. Hluk byl obrovský. Když konečně odjela, přijelo auto s výkonnou zvukovou aparaturou a z reproduktoru pouštělo moderní hudbu s výrazným rytmem. Zůstaly jsme nepohnuté a pokračovaly ve vysílání spravedlivých myšlenek. Zasahování bylo důkazem, že děláme správnou věc.

Po dvou hodinách Xin vstala, aby připravila večeři. Pokračovala jsem sama a znovu jsem měla pocit, že se dusím, ale tentokrát jsem nepropadla panice. Nebála jsem se, přestože se mnou nebyla ani maminka. Ve srovnání s dobou před pouhou hodinou jsem reagovala jinak – byla jsem klidná a objevily se mé spravedlivé myšlenky. Čas jako by se zpomalil a stejně tak i mé myšlenky, podobně jako protáhlý hlas božské bytosti v animovaném filmu.

Spravedlivé myšlenky jsme vysílaly tři hodiny. Na konci jsem slyšela zvuk energie, která mnou procházela a posilovala mě.

Ukončení závislosti na telefonu

Následujícího rána jsem se znovu probudila plná smutku a strachu. Připomněla jsem si, že musím hlídat každou myšlenku. Otřela jsem si slzy, pevně odmítla falešné já a odstraňovala zlé prvky, které staré síly vyslaly, aby mě zničily.

Xin byla něco vyřizovat. Jakmile se vrátila, zeptala se mě, co si myslím o mobilních telefonech. Otázka mě zaskočila a odpověděla jsem neurčitě. Mistr mi tuto příležitost uspořádal, abych se vypořádala se závislostí na telefonu, ale já se nedokázala rozhodnout.

Skutečně nastal čas vzdát se telefonu, protože právě jeho prostřednictvím jsem dělala většinu zvrhlých věcí. A nyní jej navíc sledovala policie. Jako bytost už můj telefon nemohl být zachráněn. Potřebovala jsem se ho vzdát, abych napravila situaci, kdy jsem byla sledována, a vyhnula se dalšímu pronásledování.

Xin mi navrhla, abych před Mistrovým portrétem promluvila k Mistrovi. Věřila, že mi to pomůže rozpoznat své pravé já a dál si vést lépe. Poklekla jsem před Mistrovým portrétem a řekla: „Děkuji Vám, Mistře, že mě soucitně zachraňujete. V otázce telefonu si povedu lépe. Vyhodím ho a zbavím se své závislosti. Zcela se vzdám homosexuality a sentimentality. Slibuji, že si povedu lépe. Děkuji Vám, Mistře.“

Tento postup jsem zopakovala třikrát. Kdykoli jsem si všimla nějaké lidské představy nebo připoutání a rozhodla se je odstranit, slíbila jsem před Mistrovým portrétem, že si povedu lépe.

Té noci se mi zdál sen. Nebyly v něm žádné obrazy, jen vnitřní vnímání. Pochopila jsem, že zatímco jsem se během celé této zkoušky ze všech sil snažila čelit starým silám, Mistr mi pomáhal a posiloval mě, abych dokázala splnit požadavky Fa. Pomáhal mi řešit a napravovat jeden problém po druhém, dokud nebyly vyřešeny všechny. Chtěla bych soucitnému Mistrovi vyjádřit nejhlubší vděčnost za to, s jakým nesmírným úsilím mě zachraňoval.

Během několika následujících dnů jsem se každé ráno stále probouzela v hlubokém strachu a obtížně se mi dýchalo. Někdy jsem ještě plakala, když jsem podlehla psychickým úskokům a zasahování starých sil, ale jejich intenzita postupně slábla. Pokračovala jsem ve studiu Fa a ostražitě hlídala každou myšlenku. Po několika dnech jsem v obličeji pocítila určité znecitlivění. Domnívala jsem se, že je způsobeno odchodem a odstraňováním zlých bytostí z mého těla, což mě velmi povzbudilo.

Pak jsem měla další sen. V jeho první polovině opět nebyly žádné obrazy. Mistr ke mně promlouval, ale nikoli způsobem, který bych mohla přímo vidět či slyšet. Nebyla jsem si jistá, o čem mluví, ale jednoduše jsem věděla, že ke mně promlouvá Mistr.

Ve druhé polovině snu jsem seděla ve svém pokoji a vysílala spravedlivé myšlenky. Maminka tam byla také. Vedly jsme urputný boj se zlými bytostmi a ze všech sil vysílaly mocné spravedlivé myšlenky. V pozadí nás povzbuzovali neznámí lidé a v obývacím pokoji bylo velké zrcadlo, stejně jako ve skutečnosti. V zrcadle jsem se viděla dvakrát – vedle mě vysílalo spravedlivé myšlenky mé pomocné vědomí.

Definitivní rozloučení s Fang

Nakonec přišel den, kdy jsem musela s Fang promluvit osobně. Dříve jsme si byly velmi blízké a podílela jsem se na řešení mnoha záležitostí její rodiny. Cítila jsem proto potřebu vše osobně vysvětlit, abychom tuto kapitolu mohly obě uzavřít. Po několika pokusech jsme se s Fang konečně dohodly na dni a čase setkání.

Byl hezký den a svítilo slunce. Xin mi řekla, že je to výjimečný den a všechno proběhne hladce. Povzbudila mě, řekla mi, ať se nebojím, a připomněla, že Mistr je stále po mém boku. Dala jsem si záležet, abych si všechno, co mi řekla, zapamatovala. Než jsem se vydala za Fang, společně jsme vysílaly spravedlivé myšlenky. Také Mistr mi pomohl a dal mi moudrost – připravila jsem si celou stránku poznámek, v nichž jsem jasně, logicky a rozumně uspořádala vše, co jsem chtěla říci.

Setkání proběhlo překvapivě dobře. Fang neprotestovala ani se nerozzlobila. Rozhovor byl uvolněný a přátelský. Řekla jsem jí, že jsem se rozhodla už se s ní nevídat. Přestože to nedokázala zcela přijmout, pokračovala v hovoru a udržovala příjemnou a uvolněnou atmosféru. Když však odešla, náhle mě přemohly silné emoce. Zlé prvky se naposledy pokusily nade mnou získat kontrolu. Mé srdce se nechalo pohnout a rozplakala jsem se. Znovu jsem měla pocit, že se dusím. Nakonec jsem však tím dnem prošla.

Od té doby svědomitě hlídám každou myšlenku a každý den se věnuji studiu Fa, cvičení a vysílání spravedlivých myšlenek. Na každou lidskou představu a připoutání, které se objeví, se dívám s jasnou myslí, již jsem získala tím, že jsem se odpoutala od života a smrti.

Konečně jsem ve svém vyprávění dospěla až sem. Bez Mistrovy soucitné spásy si nedokážu představit, co by se se mnou stalo. Bez toho, aby mě Mistr soucitně vedl a obrátil běh událostí, si nedokážu představit, jaké hrůzy by mohly následovat.

Z celého srdce děkuji Mistrovi, že mi dal novou šanci žít a umožnil mi napravovat a očišťovat se v Dafa. Slibuji, že se budu pilně kultivovat. Dafa ze mě udělal z člověka se všemi myslitelnými neřestmi skutečnou praktikující, která žije podle zásad Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti a je duševně i tělesně zdravá. Z hloubi srdce děkuji Mistrovi. Vkleče Vám vyjadřuji svou nejhlubší vděčnost a úctu.