Čínská Fahui | Překonávání vnitřních zábran při osobním objasňování pravdy

(Minghui.org) Zdravím Vás, Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

U příležitosti 23. čínské Fahui na Minghui píši o svých zkušenostech s objasňováním pravdy o pronásledování a o své kultivační cestě.

Jsem od přírody uzavřená a neumím se příliš dobře vyjadřovat. V minulosti jsem objasňovala pravdu jen rodině, přátelům a známým, případně občas někomu z prodavačů, když jsem si vyřizovala pochůzky. Za celý den jsem tak dokázala oslovit jen několik lidí. Když jsem viděla, jak spolupraktikující chodí objasňovat pravdu do velkých nemocnic, záviděla jsem jim. Za pouhé dvě či tři hodiny promluvili s desítkou, nebo dokonce s více než dvaceti lidmi. Požádala jsem je, aby mě vzali s sebou, a tak začalo mé objasňování pravdy lidem v nemocnicích.

Překonávání lidských představ při objasňování pravdy

Když mě jeden praktikující poprvé vzal do nemocnice, ohromilo mě, kolik tam bylo lidí. Jen budova ambulancí měla sedm podlaží a výtahy byly přeplněné. V každém patře stály řady židlí, téměř všechny obsazené – bylo tam stejně rušno jako na nádraží. Pomyslela jsem si: „Je tu tolik lidí, kterým bych mohla objasnit pravdu. Tohle je pro to opravdu výborné místo.“

Zkoušela jsem si sedat na různá místa, ale s nikým se mi nedařilo navázat rozhovor. I když jsem s někým prohodila pár slov, nevěděla jsem, jak rozhovor nasměrovat. Navíc kolem v malých skupinkách neustále procházeli pracovníci ostrahy s červenými páskami na rukávech, příslušníci ozbrojené policie a pořádkové policie. O to těžší pro mě bylo vůbec ústa otevřít.

Více než hodina rychle uběhla. Praktikující, který mě přivedl, za mnou přišel a řekl: „Jing, která přišla s námi, už pomohla šestnácti lidem vystoupit z KS Číny a odešla domů.“ V nemocnici bylo dost teplo, a jak ve mně navíc rostla nervozita, celá jsem se zpotila. Pomyslela jsem si: „Za hodinu už budou končit a já ještě s nikým nepromluvila! Vypadá to, že celé odpoledne přijde úplně nazmar. Bylo by lepší zůstat doma a studovat Fa.“ Nakonec jsem se vrátila domů, aniž se mi podařilo někoho zachránit.

Po návratu domů jsem byla sklíčená. Připadala jsem si neschopná a měla pocit, že za ostatními praktikujícími velmi zaostávám. Když jsem se nad tím zamyslela hlouběji, položila jsem si otázku, proč se nedokážu přimět k tomu, abych promluvila. Zčásti za tím stál strach, že mě lidé odmítnou nebo si mě nebudou všímat – obava, abych se neztrapnila. To vychází z ješitnosti, ze snahy zachovat si tvář, jejímž kořenem je připoutání k pověsti. Dále jsem se bála, že mě zaslechnou pracovníci ostrahy, příslušníci ozbrojené či pořádkové policie, kteří tam hlídkovali, a že mě někdo udá. A neklid, který jsem pocítila, když jsem slyšela, že jiná praktikující pomohla za něco málo přes hodinu šestnácti lidem vystoupit z KS Číny, nevycházel z opravdové starosti o záchranu lidí. Pramenil ze soutěživosti a z lidského připoutání k počtům a výsledkům. Obava, že celé odpoledne přišlo nazmar, byla zase jen projevem připoutání k osobnímu zisku a ztrátě.

Když jsem tato lidská připoutání rozpoznala, začala jsem se intenzivněji věnovat přepisování Fa, učení se Fa nazpaměť a vysílání spravedlivých myšlenek. Pevně jsem věřila, že jedině Dafa mi může pomoci tato připoutání odstranit. Při vysílání spravedlivých myšlenek zaměřeném na vlastní očištění jsem se soustředila přímo na ně, jedno po druhém je pojmenovávala a odstraňovala. Zároveň jsem se je snažila překonávat a odstraňovat kultivací při objasňování pravdy.

Přestože jsem se první den vrátila domů s nepořízenou, věděla jsem, že nemocnice nabízí pro objasňování pravdy výborné prostředí. Přichází tam mnoho různých lidí, včetně řady prostých lidí z venkova, s nimiž bych se jinak neměla příležitost setkat. Pacienti často dlouho čekají na CT vyšetření, rentgenové snímky nebo laboratorní výsledky a krátí si čas vzájemným povídáním. Pokud se mi s nimi podaří navázat dobrý kontakt a najít společnou řeč, budou mít dost času vyslechnout si pravdu a já budu mít příležitost vše důkladně vysvětlit. Rozhodla jsem se, že tam budu chodit dál a nevzdám to.

Začala jsem do nemocnice chodit pětkrát až šestkrát týdně. Zpočátku se mi někdy za celý den podařilo pomoci jen dvěma či třem lidem zpřetrhat vazby s KS Číny, ale nenechala jsem se odradit a neupínala se k počtům. Připomínala jsem si, že zachránit byť jediného člověka znamená zachránit celý malý vesmír – celou nebeskou říši s nesčetnými vnímajícími bytostmi.

Někdy jsem přicházela velmi brzy v naději, že oslovím více lidí. Jenže uplynula více než hodina a já ještě nikomu nepomohla vystoupit z KS Číny. Začaly se objevovat netrpělivost, touha po vyšších počtech a připoutání ke konkrétním výsledkům. Jakmile jsem si to uvědomila, okamžitě jsem vyslala myšlenku: „Tato připoutání nechci. Ať jsou odstraněna – nejsou mým pravým já.“ Mysl se mi v tu chvíli zklidnila a vyprázdnila a já se soustředila už jen na hledání lidí s předurčeným vztahem.

Když se mé srdce zklidnilo a naplnil je mír, lidé se opět ochotně se mnou dávali do řeči. Někteří se na mě podívali a usmáli se, jiní řekli: „Pojďte si sednout sem.“ Někteří souhlasili s vystoupením z KS Číny už po krátkém rozhovoru. Bylo to opravdu pozoruhodné. Jakmile se mé srdce očistilo, změnilo se i okolní prostředí. Během následující zhruba hodiny jsem pomohla sedmi či osmi lidem zpřetrhat vazby s KS Číny.

Učit se brát ohled na druhé a najít vhodný začátek rozhovoru

Při objasňování pravdy jsem si všimla, jak zásadní je způsob, jakým člověk rozhovor zahájí, a zda dokáže druhého skutečně oslovit. Pokud ho zaujme, je ochoten naslouchat. Proto jsem odložila své ego i ješitnou snahu zachovat si tvář, přestala se stavět do popředí a začala sama oslovovat cizí lidi.

Většina lidí bez ohledu na své zázemí upřeně sleduje chytrý telefon. Stačí klepnout na obrázek a mohou se dívat na krátká videa nebo televizní seriály, které je zcela pohltí. Někdy někoho pozdravím a zdá se, že mě ani neslyší.

Jednoho dne muž vedle mě upřeně hleděl do telefonu. Oslovila jsem ho: „Copak sledujete?“ Zdálo se, že mě neslyší, a tak jsem se podívala na displej a poznamenala: „Aha! Válku mezi Ruskem a Ukrajinou – bojuje se tam opravdu tvrdě! Nejvíc přitom trpí obyčejní lidé.“

Okamžitě ke mně natočil telefon a řekl: „Přesně tak! Podívejte se na to silné ostřelování.“ Odpověděla jsem: „Válka je stav vyvolaný změnami nebeských jevů. Když je na určitém místě příliš mnoho karmy, Nebesa prostřednictvím války vyřazují lidi. Také velké epidemie jsou jedním ze způsobů, jimiž Nebesa vyřazují lidi. Nevstoupil jste náhodou ve škole do Svazu mládeže nebo do Mladých pionýrů?“

Když přisvědčil, řekla jsem: „Měl byste z těchto organizací vystoupit, abyste si zajistil bezpečí. Vystoupení z KS Číny přináší bezpečí a ochranu.“ Souhlasně přikývl, a tak jsem dodala: „A kdyby v budoucnu přišly nějaké pohromy, pamatujte si také slova: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Zůstanete v bezpečí a dostane se vám požehnání.“ Řekl: „Dobře.“

Ať už vedle mě sedí kdokoli, stačí mi krátký pohled a dokážu s ním navázat rozhovor. Nejprve ho vhodně a zdvořile oslovím, například „pane“ nebo „paní“, a pak se zeptám na jeho zdraví nebo na to, jak dlouho už čeká na vyšetření. Mohu zmínit, jak obtížné je dostat se v nemocnici k lékaři a že jen málokdo stihne všechna vyšetření za jediný den. Jakmile navážeme kontakt, přejdu k Falun Dafa a pronásledování. Způsob, jakým tyto informace podávám, přizpůsobuji věku, vzdělání a společenskému postavení druhého člověka.

Pokud vedle mě sedí někdo ve věku kolem šedesáti či sedmdesáti let, mohu se zeptat: „Pane, vy také čekáte na zprávu z CT?“ Když přisvědčí, zeptám se, kdy vyšetření absolvoval. Třeba odpoví: „Před něco málo přes hodinou.“ Na to mohu říci: „Jestli ji dostanete dnes odpoledne do čtyř, bude to vlastně docela rychlé. V téhle nemocnici je pořád tolik lidí, že se na zprávu z CT obvykle čeká tři až čtyři hodiny.“ Většinou souhlasí: „To je pravda, jde to hrozně pomalu.“ Pak ho uklidním: „Nedělejte si starosti, lékařská péče je tu opravdu dobrá. Jen je tu tolik lidí.“

Potom se zeptám na věk. Může odpovědět: „Šedesát osm.“ Poznamenám: „Tak to jsme přibližně stejně staří. Do školy jsme chodili za kulturní revoluce, takže jsme se toho moc nenaučili. Pořád to byla jen veřejná kritika a politická shromáždění.“

To u něj může vyvolat silnou odezvu a třeba řekne: „To mi povídejte! Dokončil jsem střední školu, ale nenaučil jsem se nic.“ Zeptám se, zda tehdy vstoupil do Mladých pionýrů a do Svazu mládeže. Většina lidí odpoví: „Samozřejmě.“ Pak řeknu: „Věděl jste, že Komunistická strana Číny (KS Číny) během svých politických kampaní, například kampaní proti třem a pěti zlům, kampaně proti pravičákům a kulturní revoluce, způsobila v době míru smrt osmdesáti milionů Číňanů? To odpovídá celkovému počtu obětí obou světových válek dohromady. Dnes je navíc KS Číny prolezlá korupcí a pronásleduje praktikující Falun Dafa, kteří se řídí zásadami Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Její zločiny jsou tak závažné, že ji Nebesa hodlají odstranit. Proto v poslední době vidíme tolik pohrom. My obyčejní lidé bychom přece neměli zahynout spolu s ní. Můžete se ve svém srdci před bohy či Nebesy rozhodnout, že z jejích organizací vystoupíte, a zajistit si tak bezpečí. Jakmile s ní zpřetrháte vazby, tyto pohromy se vás nedotknou. Být v bezpečí je opravdovým požehnáním.“ Obvykle odpovědí: „Dobře! Děkuji!“

Když se někoho zeptám na jméno a on se zdráhá mi je sdělit, hned mu nabídnu pseudonym a pomohu mu vystoupit z KS Číny a jejích přidružených organizací. Pokud mi řekne své pravé jméno, použiji je. Pak mu vysvětlím, že Falun Dafa je kultivační praxe buddhistické školy a že časté opakování slov „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ může člověku přinést ochranu bohů.

Pokud to čas dovolí, povím mu, že se Falun Dafa rozšířil do více než stovky zemí světa, včetně Taiwanu a Hongkongu, a že si jej oblíbili lidé po celém světě. Vysvětlím, že KS Číny Falun Dafa pronásleduje a zinscenovala incident se sebeupálením na náměstí Tiananmen, aby v lidech vyvolala nenávist vůči této praxi. Podle toho, nakolik je dotyčný ochoten naslouchat a kolik máme času, poukážu na podezřelé okolnosti tohoto zinscenovaného incidentu a popíši pozoruhodné zdravotní účinky praktikování Falun Dafa.

Když se lidé dozvědí pravdu, mnozí začnou slova „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ velmi oceňovat. Někteří si při jejich opakování se mnou počítají na prstech, jiní si je nahrají do telefonu nebo mě požádají, abych jim je napsala do poznámek v telefonu. Starší lidé, kteří neumějí číst, mě někdy požádají, abych jim slova napsala na papír. Říkají, že je jejich vnoučata naučí číst a opakovat.

Někteří lidé jsou velmi prostí a na nic se neptají. Třeba absolvovali jen tři či čtyři třídy základní školy a kdysi byli členy Mladých pionýrů. Vysvětlím jim, že Mladí pionýři patří ke komunistické straně, která je ateistická, a že odstraněním tohoto znamení ateismu mohou získat ochranu bohů. Říkám jim, že pokud si zapamatují slova „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ a vzpomenou si na ně v rozhodujících chvílích, mohou neštěstí obrátit ve štěstí. Většina ochotně souhlasí s vystoupením z organizací KS Číny.

Když potkám někoho s určitým společenským postavením, kdo pracuje ve státní správě, mohu se zeptat: „Vzhledem ke svému postavení jste určitě členem strany, že?“ Obvykle odpoví: „Samozřejmě.“ Pak řeknu: „Karl Marx, zakladatel komunismu, byl stoupencem satanismu. Hned na začátku Komunistického manifestu se dokonce zmiňuje přízrak – strašidlo –, které obchází Evropou. Když jste vstupoval do strany, zvedl jste pěst a přísahal, že jí zasvětíte celý život a že jste připraven za ni život obětovat. Ve skutečnosti jste tak skládal přísahu Satanovi. Neznamená to, že jste se tím dostal pod jeho moc?

Přísahy se musí naplnit. Jsme potomky Žlutého císaře a císaře Yana, nikoli potomky Marxe a Lenina. Měl byste ze strany vystoupit. Můžete použít i pseudonym nebo přezdívku. Na váš současný život ani práci to nebude mít vliv. Buďme pravými syny a dcerami čínského národa, nikoli stoupenci Marxe a Lenina. Čína je božskou zemí – zemí bohů – a my jsme jejich lidem. Když vystoupíte, dostanete se do péče bohů a Buddhů.“ Když to lidé uslyší, většina se rozhodne z KS Číny vystoupit.

Když máme čas, povím jim, jak se Falun Dafa rozšířil po celém světě. Mnozí odpovídají: „Viděl jsem to při cestách do zahraničí. Vím o tom.“ Pak jim doporučím: „V tom případě zkuste opakovat: ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.‘ Posílí to pozitivní energii ve vašem těle a pomůže vám to zotavit se. Přeji vám brzké uzdravení.“

Při objasňování pravdy je tedy zásadní dívat se na věci z pohledu druhého člověka a najít vhodný způsob, jak rozhovor zahájit. Tím se výrazně zvyšuje naděje na úspěch. Podle času, který máme k dispozici, a ochoty druhého naslouchat můžeme vysvětlit více, nebo se vyjádřit stručněji. Je třeba využít vhodné chvíle a povzbudit jej k vystoupení ze strany, zatímco ostatní obsah rozhovoru přizpůsobíme konkrétnímu člověku.

Samozřejmě jsou i lidé, kteří vystoupit odmítnou nebo reagují hrubými slovy. V takových případech se nepřu. Místo toho řeknu: „Omlouvám se, nevyjádřila jsem se dobře a mrzí mě, že jsem vás rozrušila. Věřte prosím, že vám upřímně přeji jen to nejlepší.“ Pak tiše odejdu, zachovám si vůči nim soucit a doufám, že v budoucnu dostanou další příležitost vyslechnout si pravdu.

Když se v mém srdci probudí soucit, vystoupí více lidí

Jednou jsem viděla ženu po třicítce, jak přichází k informační přepážce s náručí plnou léků. Podívala se na pult a potom na polici pod ním. Zjevně hledala velkou igelitovou tašku, jaké se používají na snímky z vyšetření. Blížil se však konec pracovní doby a žádné tašky už nezbyly. Jednu jsem měla v kapse, a tak jsem ji vytáhla a podala jí ji se slovy: „Tady, vezměte si tuhle.“ Hlasem zastřeným pláčem se zeptala: „Jak jste věděla, že ji hledám?“ Odpověděla jsem: „Viděla jsem, že máte tolik léků a nemáte je kam dát.“ Nato se rozplakala.

Zeptala jsem se: „Má milá, jste tak mladá. Co vás trápí?“ Řekla mi název nemoci – byl dost neobvyklý a už si jej nepamatuji –, ale v zásadě šlo o to, že se nemoc obtížně léčí a lékaři mohou jen zkoušet, co pomůže. Řekla: „Jen tyhle léky stály přes tisíc jüanů! Tolik peněz nemám, museli je zaplatit bratr a sestra.“ Řekla jsem: „Netrapte se, má milá. Povím vám něco dobrého. Když budete upřímně opakovat ‚Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré‘ a vystoupíte z organizací KS Číny, budete v bezpečí a pod ochranou.“ Souhlasila.

Pak jsem z kapsy vytáhla stojüanovou bankovku a nabídla jí ji: „Není to mnoho, ale vezměte si prosím ty peníze na jídlo na příštích pár dní. Netrapte se – dnes jste se dozvěděla úžasnou zprávu a budete zachráněna.“ Peníze mi rozhodně vrátila a za žádnou cenu je nechtěla přijmout. Řekla jsem: „Tak si hlavně dobře zapamatujte, co jsem vám dnes pověděla. Opravdu vám to velmi pomůže.“ Odpověděla: „Zapamatuji.“

Když jsem na tvářích lidí viděla bolest a zármutek, začal ve mně přirozeně vyvstávat soucit. Uvědomila jsem si, že i oni pocházejí z vyšších úrovní, že všichni patří k blízkým našeho Mistra a čekají na záchranu prostřednictvím Falun Dafa, přestože v této světské společnosti zabloudili a propadli iluzi. Pocítila jsem silnou touhu udělat vše, co je v mých silách, abych je probudila, pomohla jim zvolit si světlou budoucnost a vrátit se do jejich nebeských domovů.

Jakmile se ve mně tento soucit probudil, všichni lidé kolem mi připadali blízcí. Bylo zcela přirozené navázat s nimi rozhovor a povzbudit je, aby zpřetrhali vazby s organizacemi KS Číny. Někdy stačily tři nebo čtyři věty a souhlasili. Hluboce jsem pocítila nesmírnou sílu soucitu.

Pravdu v nemocnicích objasňuji už sedm let. Z nesmělé a váhavé ženy jsem se stala sebejistou a klidnou. Místo abych mluvila oklikami, dokážu nyní hovořit otevřeně a přímo. Začínala jsem od nuly a postupně jsem dospěla k tomu, že za jediný den dokážu pomoci k záchraně až třinácti či čtrnácti lidí. Každý krok na mé kultivační cestě byl možný díky Mistrově podpoře a vedení. Během této doby jsem Mistra často prosila, aby zařídil, že si vedle mě sednou lidé s předurčeným vztahem.

V posledních několika letech jsem dvakrát přepsala Zhuan Falun a třikrát se jej naučila nazpaměť. To mi poskytlo nevyčerpatelný zdroj moudrosti k objasňování pravdy a prohloubilo mou duchovní vnímavost. Za tím, čeho jsem dosáhla, stojí Mistr. Děkuji Vám, Mistře! Děkuji Dafa!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)