(Minghui.org) Od chvíle, kdy Komunistická strana Číny (KS Číny) začala v roce 1999 potlačovat Falun Dafa, podlehlo mnoho lidí v Číně, včetně policistů, její nenávistné propagandě. Jako praktikující Dafa máme odpovědnost vysvětlovat jim, čím tato praxe skutečně je, aby i oni mohli poznat pravdu.

Když ke mně přijdou policisté, vyprávím jim o Dafa a o svých zkušenostech. Dozvědí se tak něco nového, a možná se dokonce přestanou podílet na pronásledování. Navíc mohou to, co slyšeli, předat dalším lidem, a pomoci tak poznat pravdu i jim.

Jejich laskavá slova mě dojala

KS Číny plánovala na září 2025 svou obvyklou velkolepou vojenskou přehlídku. Při podobných příležitostech mě v minulosti místní policisté často chodili domů obtěžovat. Připravila jsem si proto mnoho zpráv z Epoch Times a NTDTV i informační materiály o Falun Dafa a čekala na ně. Nepřišli však.

Dlouho po vojenské přehlídce dorazili dva policisté. Celá rodina byla doma a dcera vytáhla telefon, aby je natočila. Řekla: „Přehlídka už skončila. Proč jste tady? Zase chcete natáčet maminku? Dobře, tak já budu natáčet vás.“ Polekali se a jeden zvolal: „Prosím, nedělejte to.“

Když dcera viděla, jak jsou rozrušení, telefon odložila. Rodina si pak policistů nevšímala.

Asi po pěti minutách se mladý policista dcery znovu zeptal: „Natočila jste mě? Jestli ano, jsem vyřízený.“ Dcera se zasmála a řekla: „Ne, nenatočila. Jestli mi nevěříte, můžu telefon odnést do jiné místnosti.“

Policista řekl: „My jsme sem vlastně nechtěli přijít, ale nadřízení na nás tlačili. Neměli jsme tedy na vybranou.“

Odpověděla jsem: „Já vím.“

Požádala jsem dceru, aby jim nabídla vodu a ovoce. Vyprávěla jsem jim také příběhy o „zvednutí hlavně o jeden centimetr“, tedy o odmítnutí účasti na pronásledování, a ukázala jim nařízení č. 50 Hlavní správy tisku a publikací, z něhož vyplývá, že držení materiálů Falun Dafa není nezákonné. Policisté pozorně naslouchali.

Když se mladý policista dozvěděl, že mi úředníci kvůli praktikování Falun Dafa strhli peníze z platu, doporučil mi navštívit vedoucího okresní správy v den, kdy přijímá občany, a oznámit mu svou situaci. Povzbuzoval mě, abych se domáhala vrácení peněz, a řekl: „Můžete se obrátit na vyšší úřady. Když vytrváte, určitě uspějete. Peníze vám vrátí.“ Dost mě překvapilo, že mi něco takového řekl.

Druhý den jsem šla studovat Fa k jiné praktikující. Řekla mi, že policisté po odchodu ode mě přišli k ní. Byla v patře a ještě předtím, než sešla dolů, zaslechla jednoho z nich říkat: „Proč jim ti úředníci dělají problémy? Ať jim prostě vyplácejí platy. Vždyť nic špatného neudělali.“

Když jsem to slyšela, velmi mě to dojalo, protože jsem v jejich slovech cítila laskavost.

Příběhy z místní policejní stanice

Letos na jaře ke mně znovu přišli dva policisté. Právě jsem vařila, a tak jsem zavolala na manžela, aby je natočil. Jeden mladý policista mě chytil za paži a řekl: „Teto, teto, vy se kultivujete podle Pravdivosti, Soucitu a Snášenlivosti. Praktikující jsou všichni dobří lidé. Prosím, nenatáčejte mě.“

Když jsem to slyšela, zasmála jsem se. Policista pokračoval: „Loni v létě jedna starší žena vyprávěla lidem před školou o Falun Dafa a několik žáků nižší střední školy ji nahlásilo. Odvezli jsme ji na policejní stanici a vyslýchali ji. Nic nám ale nechtěla říct, a tak jsem jí do formuláře napsal ‚mlčí‘.“

Řekla jsem: „To je dobře. Takovým jednáním shromažďujete zásluhy nejen pro sebe, ale i pro své potomky.“

Odpověděl: „Slyšel jsem, že ve vazební věznici policejní stanice v takových případech píší ‚mlčí‘, a tak jsem to udělal stejně.“

Mám příbuzného, který má dobré vztahy s jedním policistou na místní stanici. Později jsem se od něj o této události dozvěděla více. Policisté z místní stanice tehdy na oznámení ani telefonáty nereagovali. Žáci proto zavolali nadřízenému policejnímu oddělení. Teprve když odtamtud zavolali na místní stanici, policisté na oznámení vyjeli. Jeden z odpovědných policistů výslovně nařídil, aby starší praktikující nedělali potíže. Zadržovali ji pět dní a potom ji pustili domů.

Při každé návštěvě u mě policisté obvykle zůstávali přes čtyřicet minut. Jednou jsem mladému policistovi zaujatě objasňovala pravdu o Dafa a přestala jsem, až když na mě někdo zavolal. Řekla jsem mu: „Ještě vám toho chci hodně říct. Co kdybych vám napsala dopis?“

Odpověděl: „Určitě, policejní stanice není daleko. Napište ho a nechejte ho u vrátného.“

Policisté nezaznamenali údaje praktikující

O několik dní později, po zatčení jiné praktikující, se ti dva policisté zastavili znovu. Tentokrát jsem byla doma sama a mladý policista se choval dost hrubě. Řekla jsem: „Proč jste zase tady? Nebojíte se, že vás natočím a zveřejním to na internetu?“

Jeden z nich mi pohrozil: „Jen si nás natočte. Jestli to dáte na internet, můžete mít problémy.“

Už jsem se chystala odpovědět, ale pak jsem si uvědomila, že jim musím pomoci k záchraně. Jejich špatný postoj ve skutečnosti souvisel s mým strachem, útočností a zlobou. Tato připoutání jsem potřebovala opustit.

Změnila jsem téma: „Chci se vás na něco zeptat. Předevčírem v poledne policisté z vaší stanice zatkli jednu starší ženu. Je to tak?“

Než jsem stačila pokračovat, jeden odpověděl: „Ano, někdo ji nahlásil, a dokonce shromáždil hromádku materiálů jako důkaz, takže jsme museli vyjet. Jinak v té oblasti obvykle nehlídkujeme.“

Zeptala jsem se: „Ještě ten večer jste ji pustili domů, že?“

Řekl: „Ano, už o ní nemáme žádné údaje.“

Obrátil se na druhého policistu a zeptal se: „Už o ní nemáme žádné údaje, že?“ Myslel tím, že ji nezaevidovali.

Druhý policista odpověděl: „Ne, nemáme.“

Mladý policista řekl: „Víte, co dělala? Rozdávala materiály.“

Odpověděla jsem: „Tyto materiály pomáhají lidem přečkat pohromy. Podívejte se na dnešní přírodní i člověkem způsobené katastrofy. Někteří lidé trpí a umírají. Té starší ženě je přes sedmdesát let, a přesto vyšla do takového úmorného vedra. Riskovala život, aby lidem řekla, jak se vyhnout pohromám. Pomáhala zachraňovat lidi a je obdivuhodná.“

„Udělali jste dobře, že jste ji ještě téhož dne propustili, a dostane se vám za to požehnání,“ pokračovala jsem.

„Já nemám tak velké pravomoci,“ odpověděl.

Dodala jsem: „Propustila ji vaše policejní stanice. Všichni jste tedy vykonali dobrý skutek.“

Potom řekl: „Nevím proč, ale ostatní policisté říkají, že je rozbolí hlava už při pomyšlení na návštěvu u praktikujících Falun Dafa, zvlášť u Min.“ Vím, že manžel Min rozumí zákonům. Oba vědí, že policisté nesmějí bez oficiálního dokladu nebo důvodu chodit lidi obtěžovat. Policisté jsou v neprávu, a tak je přirozené, že se necítí dobře. Manžel Min Falun Dafa nepraktikuje, ale takové obtěžování si nenechá líbit. Často policisty natáčel a rovnou na ně podával stížnosti. Jakmile je na policisty podána stížnost, mají potíže.

Během návštěv jsem policistům opakovaně vysvětlovala princip, že dobro je odměňováno a zlé skutky jsou trestány. Řekla jsem jim, že v současnosti čelím finančnímu pronásledování. Člověk, který mi zastavil vyplácení platu, prohlašoval, že za to ponese plnou odpovědnost. Ještě před odchodem do důchodu se však oběsil. Jeden z vedoucích pracovníků školského úřadu, který měl tuto záležitost na starosti, věděl, že jsem nevinná, ale odmítl pomoci. Potom ho postihla mrtvice a zůstal ve vegetativním stavu. Bylo mu pouhých 46 let. Zástupce ředitele školy, který byl mým přímým nadřízeným, mě nutil podepsat dokumenty, jimiž bych se vzdala své víry. Nyní je postaven mimo službu a vyšetřován. Vysvětlila jsem jim, že to všechno souvisí s karmickou odplatou.

Zastavení pronásledování na místní úrovni

Dříve jsem s policisty, kteří ke mně přicházeli, mluvila ostře. Postupně jsem si však uvědomila, že přišli, aby slyšeli pravdu. Díky jejich dvěma nedávným laskavým skutkům, kdy propustili praktikující Falun Dafa, jsem nakonec pochopila skutečnou podstatu celé záležitosti. Tito dva mladí policisté přicházeli ke mně domů, aby slyšeli pravdu, a tím se vytvářel základ pro to, aby v budoucnu praktikující Falun Dafa chránili.

Poznali, že praktikující Falun Dafa jsou laskaví a že toto pronásledování ubližuje nevinným lidem. Nechtěli nevinným ubližovat, a tak se podle svého svědomí rozhodli praktikující Falun Dafa tiše chránit. Objasňování pravdy vyžaduje čas, trpělivost a moudrost. I mně trvalo dlouho, než se mi podařilo potlačit špatné představy. Některé mi stále zbývají a snažím se je ze všech sil překonat.

Přestože je nezákonné, aby nás policisté chodili domů obtěžovat, všechno má dvě stránky. Nemůžeme jim zabránit, aby přicházeli, ale nepřivádí je to na druhou stranu k nám, aby mohli slyšet pravdu? Obvykle je nemůžeme najít, ale teď přicházejí přímo k našim dveřím. Když pochopí skutečnou situaci, budou ji zase vysvětlovat dalším lidem. Jak skvělá příležitost!

Myslím, že bychom se jako praktikující neměli soustředit na to, co policisté říkají nebo jak se chovají. Rozhodující je jejich skutečný vnitřní postoj. Spolupraktikující, prosím, přestaňte odmítat setkání s policisty. Vysvětlujte jim vše jasně, a budeme tak přímo zastavovat pronásledování na místní úrovni. Když pochopí pravdu, budou se k praktikujícím Dafa chovat laskavě a zvolí si dobrou budoucnost. Není to úžasné?

Od počátečního zatýkání a odsuzování přes pozdější pětidenní zadržování až po současné propouštění ještě téhož dne vidíme, jak se průběh pronásledování v čase mění. Až se bude stále více policistů po celé Číně měnit a zaujímat k praktikujícím Falun Dafa kladný postoj, uvidíme novou situaci.

Toto je mé skromné pochopení. Pokud je cokoli v rozporu s učením Dafa, laskavě mě na to prosím upozorněte.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)