Taiwanská Fahui | Pod Mistrovou ochranou jsem překonala těžkou zkoušku

(Minghui.org)

Zdravím Vás, ctěný Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Díky Mistrově soucitné ochraně prošla naše rodina obrovskou zkouškou a nyní opět žijeme šťastně. Ráda bych touto cestou podala Mistrovi i ostatním praktikujícím zprávu o některých svých kultivačních zkušenostech z tohoto náročného období.

Náhlá těžká zkouška

Asi před třemi a půl lety jsem jednoho časného rána začala silně krvácet. Byla jsem tehdy teprve v šestém měsíci těhotenství. K smrti vystrašená, že by naše miminko mohlo být v nebezpečí, jsem se rozhodla s manželem okamžitě odjet do nemocnice.

Ošetřující lékař pojal podezření na předčasné odloučení placenty a nechal si mě tam na další pozorování. Celý den jsem jen poslouchala Mistrovo učení Fa. Následující ráno mi lékař sdělil, že si mě tam nechají ještě jeden den, a pokud bude všechno v pořádku, pustí mě domů.

Se snímačem srdečních ozev plodu připnutým na břiše jsem cítila, že si potřebuji nutně odpočinout. Právě tehdy ale přišla sestra s tím, že mám břicho zřejmě nafouklé a že mi chce zavést cévku, aby mi vyprázdnila močový měchýř. S jejím návrhem jsem souhlasila.

Nečekala jsem ale, že to bude až tak bolestivé. Nemohla jsem si pomoct a začala jsem tlačit, což zřejmě vyvolalo další komplikace. Zlé staré síly mi do mysli začaly okamžitě podsouvat myšlenky, že by mi dítě mohlo v děloze zemřít.

Zatímco jsem se snažila vysílat spravedlivé myšlenky na odstranění tohoto zlého zasahování, přiběhla na pokoj skupina lékařů. Oznámili mi, že je dítě ve vážném ohrožení a že už informovali příslušného lékaře a rozhodli se k okamžitému císařskému řezu.

Na tak náhlý zvrat jsme s manželem vůbec nebyli připraveni. Naštěstí jsem ale díky předchozímu poslechu Mistrova učení Fa měla v tu chvíli velmi silné spravedlivé myšlenky. Než mě odvezli na sál, řekla jsem manželovi: „Neboj se, Mistr je přímo vedle nás.“

Než jsem vlivem anestezie ztratila vědomí, neustále jsem si opakovala tato slova z Mistrova učení:„...Já jsem učedník Li Hongzhi-ho, nechci jiná uspořádání a ani je neuznávám“ (Vyučování Fa během Lampiónového festivalu na konferenci Fa v Západním USA)

Za donošené se obecně považují děti narozené mezi 37. a 42. týdnem. Moje dcerka se však narodila už ve 27. týdnu a čtyřech dnech. Vážila pouhých 1 157 gramů, nedokázala sama dýchat a musela být resuscitována a intubována.

Když jsem viděla své maličké dítě, jak má k tělíčku připojené nejrůznější hadičky, a sledovala jsem, jak mu musí neustále odsávat hlen z dýchacích cest, svíralo se mi srdce a po tvářích mi tekly slzy.

S manželem jsme nepřetržitě vysílali spravedlivé myšlenky. Naší maličké holčičce jsme také neustále opakovali: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré,“ a recitovali jsme jí pasáže z učení Fa.

Posilování spravedlivých myšlenek poslechem rádia Minghui

Prvních několik dní po císařském řezu jsem si říkala, že všechno, co se nám stalo, je dobré pro zlepšení našeho charakteru. Po nějaké době mě však zcela pohltil hluboký smutek a pocit viny. Přemýšlela jsem, co jsem měla udělat jinak, abych dítě normálně donosila. Přestože jsem se snažila přesvědčit sama sebe, že nemám být tak smutná, nedokázala jsem přestat plakat.

Jednou jsem se manžela zeptala: „Proč se něco takového stalo právě nám praktikujícím?“

Odpověděl mi: „Všechno to dobře dopadlo. Bez Mistrovy ochrany bychom o ni možná úplně přišli. Neboj se, prostě se jen narodila o něco dřív.“

Manželovy silné spravedlivé myšlenky mě hluboce dojaly a já jsem si vzpomněla na Mistrovo nedávné učení:

„A když je nedokážete překonat, začnete si stěžovat na Dafa, a někteří si dokonce stěžují na Mistra. Jste to vy sami, kdo má problém. Mistr vám nic nedluží. Zatímco vás Mistr zachraňuje, snáší za vás také vaše hříchy, a dokonce hledá všemožné způsoby, jak vyrovnat vaši karmu. Jste to vy, kdo Mistrovi dluží.“ (Držte se dál od nebezpečí)

Skutečně, jak jsem vůbec mohla místo vděčnosti vůči Mistrovi o Dafa a o Mistrovi pochybovat? Takové uvažování bylo vysoce nebezpečné!

Začala jsem na rádiu Minghui poslouchat pořad Vzpomínky na Mistrovu milost a zkušenosti ostatních praktikujících s překonáváním iluze karmy nemoci.

Hluboce na mě zapůsobilo sdílení jednoho praktikujícího, který pět měsíců vytrvale odhaloval svá připoutání, zatímco ho nesnesitelně svědila kůže, což mu způsobovalo obrovské utrpení. Jeho obrovská vytrvalost mě nesmírně inspirovala.

Při pohledu na vlastní situaci jsem si uvědomila, že jsem se už dlouho do sebe pořádně nedívala. A i když jsem to sem tam udělala, viděla jsem jen pořád dokola těch samých pár připoutání. Poslechem těchto pořadů jsem se tak na zkušenostech ostatních praktikujících učila, jak se do sebe skutečně podívat.

V té době se mi při studiu Fa stále chtělo spát a při vysílání spravedlivých myšlenek jsem jen s obrovskými obtížemi dokázala udržet dlaň vzpřímenou. Znepokojovalo mě to a snažila jsem se najít tu pravou základní příčinu. Uvědomila jsem si, že Fa vlastně studuji proto, abych se vyhnula pronásledování ze strany starých sil a získala Mistrovu ochranu. Šlo o čisté připoutání k usilování.

Vzpomněla jsem si na první dny poté, co jsem Fa získala. Tehdy jsem při jeho studiu byla nesmírně šťastná a prožívala jsem obrovskou radost. V posledních letech jsem ale tři věci dělala jen ze sobecké pohnutky získat Mistrovu ochranu.

Když jsem zapátrala ještě hlouběji, objevila jsem v sobě také závist, zášť a jednu obrovskou překážku, kterou jsem stále nedokázala překonat – už jako praktikující jsem se s jedním mužem dopustila nevhodného sexuálního chování.

Přestože jsem se Mistrovi i praktikujícím na našem cvičebním místě už dříve omluvila, stále jsem toho hluboce litovala a neustále se obviňovala. Myslela jsem si, že nejsem hodna Mistrovy spásy a že Mistr o takovou učednici už nestojí. Tato myšlenka ohromně negativně ovlivňovala mé vysílání spravedlivých myšlenek a cítila jsem ji jako tlustou zeď mezi mnou a Mistrem.

Při odhalování těchto hluboko zakořeněných připoutání jsem si uvědomila, že mi je celou dobu vnutily staré síly. Přišla jsem do lidského světa s Mistrem a měla bych tak následovat pouze jeho a nikoho jiného! S tímto hlubokým pochopením jsem náhle pocítila, jak Mistrův obrovský soucit mírní onu spalující lítost hluboko v mém srdci a přináší mé bolavé duši vykoupení. Dívala jsem se na Mistrův portrét a po tvářích mi nepřestávaly téct slzy.

Pevná kultivace je úžasná

Po dcerčině předčasném narození jsem byla citově velmi zranitelná. Když jsem zůstala doma sama, tíha lidských citů mě téměř dusila. Pokaždé, když mi padl zrak na prázdnou postýlku, kterou jsme pro miminko připravili, zaplavila mě obrovská vlna smutku.

Tolik jsem si tehdy přála mít nějaký kouzelný dálkový ovladač, kterým bych mohla urychlit čas, aby celá tato krize už byla konečně za námi. Potom jsem si ale uvědomila, že tato myšlenka jen odhaluje mou sobeckou neochotu čelit jakýmkoli těžkostem. Utrpení a překážky, o nichž na Minghui.org psali ostatní praktikující, byly nesrovnatelně horší než to, co jsem právě prožívala já. Když to dokázali překonat oni, moje těžkosti byly ve srovnání s nimi zcela zanedbatelné!

Manželova firma následně nabídla svým zaměstnancům možnost odjet na školení a on se ho chtěl zúčastnit. Znamenalo to však být plných pět dní mimo domov. Zpočátku jsem na něj naléhala, aby každý den dojížděl zpátky domů a byl se mnou, ale jemu se takovou dálku jezdit nechtělo. Velmi mě to tehdy ranilo a měla jsem pocit, že mu na mně vůbec nezáleží.

Pak mi ale došlo, že mě silně ovládá připoutání k citům. Rozhodla jsem se tedy myslet v první řadě na něj a kultivovat svůj charakter tím, že k němu budu laskavá a plná pochopení. Jakmile jsem se takto v srdci napravila, oněch pět dní bez manžela nakonec zdaleka nebylo tak nesnesitelných, jak jsem si zpočátku malovala.

Dcerka se vrací domů

Připravili jsme malý přehrávač s hudbou Pudu a Jishi a požádali sestřičku, aby je dcerce v nemocnici pravidelně pouštěla. Její stav se neustále lepšil a sestra nám často s úsměvem říkala: „Vaše holčička velmi dobře spinká a také hezky přibírá na váze.“

V nemocnici takto strávila pět měsíců. Před propuštěním nás lékaři upozornili, že i doma bude dál potřebovat dýchací přístroj. Provedli tedy nejrůznější vyšetření a zkoušky, aby pro ni vybrali ten nejvhodnější. Zpočátku výsledky příliš povzbudivé nebyly.

Strašně moc jsem toužila přivézt si holčičku konečně domů, ale čím více jsem na tom lpěla, tím déle se to protahovalo. Později jsem tuto silnou úzkost opustila a pomyslela si: „Všechno to zkrátka uspořádal Mistr. Měla bych si vážit této příležitosti a využít čas k řádné kultivaci vlastního charakteru.“

V té době jsme s manželem večer vždy hodinu studovali Fa a potom další hodinu vysílali spravedlivé myšlenky. Následně jsme si na deset minut opakovali: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“

K naší nesmírné radosti jsme pak při každé další návštěvě v nemocnici pozorovali výrazné zlepšení. Brzy už byla skutečně připravená vrátit se domů.

Stále ale byla připojena k nejrůznějším hadičkám a zdravotnickým přístrojům, včetně dýchacího přístroje, sondy zavedené nosem do žaludku a senzoru na sledování okysličení krve. Zpočátku jsem s tím vším vůbec neuměla zacházet a nevěděla jsem si s péčí o tak křehké maličké dítě rady.

Postupně jsem ale získala větší jistotu a pouštěla jí Mistrovo učení Fa. Když jsme s ní jezdili do nemocnice na kontroly, lékaři pokaždé žasli: „Vaší dceři se daří neuvěřitelně dobře. Vůbec nevypadá jako dítě narozené už ve 27. týdnu těhotenství.“

Už odmalička jsme jí předčítali básně z Hong Yin, a jakmile trochu povyrostla, dokázala je dokonce i sama recitovat. Také moc ráda poslouchala píseň Svatý král Falunu. Když jí byly dva roky a deset měsíců, vzala jsem ji s sebou na skupinové studium Fa. Vzala si tam do ruky mikrofon a píseň nám všem zazpívala.

Když jí pak byly tři roky a tři měsíce, vzali jsme ji na vyšetření do centra rané péče. Ukázalo se, že její jazykové schopnosti plně odpovídají úrovni pětapůlletého dítěte. Pevně věřím, že to Dafa jí takto otevřel moudrost.

Během posledního roku však začala být nesmírně tvrdohlavá. Kdykoli nebylo po jejím, propukla v pláč, vztekala se a zarputile odmítala ustoupit, což mě občas přivádělo až k naprosté nepříčetnosti. Později jsem si ale uvědomila, že se v tom jen zrcadlí má vlastní vnitřní netrpělivost, urputná touha mít vše pod kontrolou a silná soupeřivost.

Mistr v Zhuan Falun řekl:

„Někteří lidé se dokonce přestanou ovládat. Při výchově dětí na ně křičí a dělají scény. Takhle se při výchově dětí chovat nemusíte. Neměli byste se skutečně rozzlobit. Máte vychovávat děti rozumně, aby to mělo smysl, a jen tak je můžete opravdu dobře učit. Pokud ani nedokážete přejít maličkosti a přestanete se ovládat, jak můžete očekávat, že se vaše kultivační energie zvýší?“ (Přednáška devátá, Zhuan Falun)

Mistr mi tak prostřednictvím vlastní dcery pomohl odhalit celou řadu skrytých připoutání a špatných myšlenek. Jsem plně odhodlaná je všechny pevnou kultivací odstranit.

Objasňování pravdy ženám z pevninské Číny provdaným na Taiwanu

Od chvíle, kdy se dcerka vrátila domů, jsem na Taiwanu poznala zcela jiný okruh lidí, včetně mnoha maminek a babiček z pevninské Číny. Bylo to pro mě docela náročné, protože se s cizími lidmi seznamuji spíše nerada. Stále jsem však měla na paměti své poslání pomáhat Mistrovi při zachraňování vnímajících bytostí.

Zpočátku jsem při objasňování pravdy dvěma maminkám z Číny příliš tlačila na pilu. Přestože obě jasně slyšely o státem organizovaných násilných odběrech orgánů, vystoupit z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích přidružených organizací rezolutně odmítly. Cítila jsem z toho zklamání a začala jsem se dalším rozhovorům se ženami z pevninské Číny, které se provdaly za muže z Taiwanu, spíše vyhýbat.

Mistr řekl:

„Takže o tom přemýšlejte: mohou tam být věci, které nejsou dobře uspořádány? Kdybyste dokázali vidět věci tak, jak jsou, objevili byste, že ve vaší kultivaci, bez ohledu na to, v jakém prostředí jste, do jaké společenské vrstvy patříte, jaké postavení máte, jaké „náhodné“ věci jste udělali nebo jaké „štěstí“ možná máte – to všechno, co je součástí vaší cesty – bylo zapříčiněno vaším slibem a nic není náhodné.“ (Učení Fa přednesené na konferenci Fa v San Francisku 2014)

Začala jsem tak postupně chápat, že jsem si jistě už kdysi na samém počátku slíbila, že právě těmto lidem pomohu k záchraně.

Spřátelila jsem se proto s jednou ženou z Číny, která se na Taiwan provdala. Nějakou dobu jsme spolu téměř každý týden chodívaly do centra pro rodiče s dětmi. Ráda se dělila o své vlastní zkušenosti s péčí o dítě a já jí vždy pozorně naslouchala. Postupně jsem si ale všimla, jak hluboce je propagandou KS Číny zasažená. Přesto pro mě bylo velmi těžké otevřít téma a objasnit jí pravdu, což jsem si následně nesmírně vyčítala.

Jednou její dcerka ukázala prstíkem na malý přívěsek s lotosovým květem na kočárku mé dcery a zeptala se: „Mami, co to je?“ Její matka si ho velmi pozorně prohlédla a pak se na mě překvapeně otočila.

Vyhrkla jsem: „Ano, praktikuji Falun Gong.“ Okamžitě začala chrlit ty známé negativní zprávy z Číny. Když jsem jí řekla, že takzvané „sebeupálení na náměstí Tiananmen“ byl jen zinscenovaný podvod, rázně mě přerušila a rozrušeně řekla: „Přestaň! Ty nepřesvědčíš mě a já zase tebe.“

Zpětně jsem se zamyslela nad svým přístupem a usoudila, že pokud s ní budu dál jednat takhle zhurta, nejspíš to prostě nedokáže přijmout. Mohla si navíc myslet, že jsem před ní celou dobu svou praxi záměrně tajila.

Řekla jsem jí tedy: „Promiň mi to. Nechtěla jsem před tebou nijak tajit, že praktikuji Falun Gong. Jen jsem zkrátka nevěděla, jak ti to správně vysvětlit.“ Vycítila z mých slov upřímnost a viditelně se uklidnila. I nadále jsme tak zůstaly v kontaktu jako předtím.

Nedávno pak obě naše holčičky nastoupily do školky. Jednou jsem jí navrhla, abychom se společně sešly v kavárně. Než jsem tehdy odešla z domova, poprosila jsem Mistra, aby posílil mé spravedlivé myšlenky, abych jí už konečně mohla pomoci k záchraně.

V kavárně se se mnou podělila o spoustu užitečných postřehů z výchovy dětí a já jsem jí bedlivě naslouchala. Současně jsem však vysílala spravedlivé myšlenky na odstranění veškerého zlého zasahování, které ji blokovalo. Poté jsem vytáhla pravdu objasňující materiály a řekla jí: „Podívej, tady se píše o jedné velké akci, při níž praktikující ze svých těl společně vytvářejí obrovské čínské znaky. Každý rok se jí na Taiwanu účastní asi pět až šest tisíc lidí. Falun Gong se mezitím rozšířil do více než stovky zemí a oblastí a nikde k naprosto žádnému sebeupálení nedošlo. Jsi přece chytrá žena. Až si to v klidu přečteš, jistě sama pochopíš, že šlo jen o obyčejný podvod zosnovaný KS Číny.“

Nereagovala už zdaleka tak odmítavě jako předtím, a tak jsem sebrala veškerou odvahu a řekla jí o obrovském hnutí za vystupování z KS Číny. Svěřila jsem se jí, že se za ni po večerech často modlím a z celého srdce si přeji, aby byla v bezpečí a měla před sebou dobrou budoucnost. K mému nesmírnému překvapení bez jakéhokoli váhání s vystoupením z organizací KS Číny souhlasila.

Mistr nám řekl:

„… Ty děláš jednoduše milosrdně to, co chceš dělat ty, ať to akceptuje nebo ne....“ (Vyučování Fa na konferenci Fa ve Washingtonu DC.,Učení Fa na konferencích IV)

Cestou domů jsem cítila obrovskou vděčnost vůči Mistrovi. Od chvíle našeho seznámení až do momentu, kdy souhlasila s vystoupením z KS Číny, uplynul plný rok a půl. Během té doby jsem mnohokrát pociťovala silný tlak a někdy jsem to s ní už dokonce chtěla úplně vzdát. Mistr mi však pokaždé připomněl, že každý člověk je mimořádná bytost z vysokých úrovní a že se nemám právo nikoho předem vzdát.

Uvědomila jsem si také, že mé předchozí opakované neúspěchy pramenily jen z touhy po rychlých výsledcích a ze sobeckého uvažování. Jakmile jsem postupně svá sobecká připoutání opustila a začala jednat čistě ve prospěch oněch vnímajících bytostí, výsledky se najednou zcela proměnily.

Závěr

Když se ohlížím za vším tím strachem a úzkostí po císařském řezu, jasně si uvědomuji, že bez Mistrovy soucitné ochrany, díky níž mohla má dcerka vůbec přijít na svět a zdravě růst, by si určitě mnozí naši příbuzní, kolegové a přátelé vytvořili na Falun Gong velmi negativní názor. To by jim pak neuvěřitelně ztížilo samotnou možnost získat spásu.

Dcerka je nyní naprosto zdravá. Je nesmírně bystrá, plná života a dělá obrovskou radost všem lidem kolem sebe. Mistr to uspořádal tak, abych se stala matkou, a tím mi laskavě poskytl další cenné příležitosti ke kultivaci a zlepšování mého charakteru. Jako matka mám nyní také daleko víc možností poznávat nové vnímající bytosti, s nimiž mě pojí předurčený vztah. Budu tak i nadále vytrvale objasňovat pravdu a pomáhat zachraňovat vnímající bytosti, abych byla hodna Mistrovy nesmírně soucitné spásy.

Toto jsou některé střípky z mých kultivačních zkušeností. Pokud je v mém sdílení cokoli nesprávného, prosím, laskavě mě na to upozorněte.

Děkuji Vám, Mistře!

Děkuji vám, spolupraktikující!

(Předneseno na Taiwanské Fahui v roce 2026)