Čínská Fahui | Vytrvale studovat Fa a objasňovat pravdu o pronásledování

(Minghui.org) Je mi 64 let a už přes 40 let žiji v okresním městě. Narodila jsem se a vyrostla hluboko v horách. Pokud mi paměť sahá, maminka často říkávala, že měla pět dětí. První tři však zemřely, když jim bylo něco přes rok, a přežili jsme jen já a můj mladší bratr.

Maminka mi vyprávěla, že když mě čekala, její švagrová ji strčila ze schodů, ale nepotratila. Uvědomila jsem si, že už tehdy nade mnou Mistr bděl. Po mém narození maminka neměla mateřské mléko, a tak mě kojily různé sousedky. Nejvíce pomáhala teta. Když jsem vyrůstala, maminka mi často připomínala, abych nikdy nezapomněla, jak ke mně byla teta laskavá.

Při každé horečce jsem mívala křeče, a tak mě maminka velmi opatrovala. Měla hrozný strach, že zemřu stejně jako její tři předchozí děti. Když jsem byla starší, často jsem slýchala, jak švagrová spílá celé naší rodině. Křičela celé hodiny, často házela věcmi a uchylovala se i k fyzickému napadání. Naše srdce naplňoval pocit tíživého útlaku, zášti a bezmoci.

Bylo mi těžko u srdce a často jsem chodila obdělávat pole hluboko v horách. Když jsem hleděla na hory, mysl se mi postupně zklidňovala a říkala jsem si: „Jak krásné by bylo tady žít.“ Při pohledu na jeskyně a skalní dutiny na úpatí hor jsem přemýšlela: „Říká se, že v těchto horách žijí nesmrtelní – kéž bych se s nějakým mohla setkat.“ Ať jsem si to však přála sebevíc a jakkoli se za to modlila, vždy se mi před očima objevoval obraz mladého muže v současném oblečení.

Když mi bylo přes třicet, hluboce jsem cítila, že už nechci dál bezcílně bloudit mezi běžnými lidmi, ale chyběla mi sebekázeň, abych svůj život změnila. Z hloubi srdce jsem toužila po tom, aby mě vedl nějaký nesmrtelný. Občas jsem vídala muže s tmavými vlasy v obleku západního střihu – pokaždé to byl tentýž mladý muž. Později jsem zjistila, že to skutečně byl můj Mistr, Mistr Li Hongzhi.

Když jsem dospěla do věku, v němž jsem mohla vstoupit do komunistického svazu mládeže, otec mi to důrazně zakázal, ale neposlechla jsem ho. Později jsem chtěla vstoupit do komunistické strany, ale odmítli mě, protože už byla naplněna kvóta pro přijímání nových členů. Zdá se, že nade mnou Mistr bděl a chránil mě už od útlého věku.

Narodila jsem se v šedesátých letech a už na prvním stupni základní školy jsem přemýšlela, proč spolu Kuomintang a komunistická strana bojují na život a na smrt, když jsme přece všichni Číňané. Když jsem byla na druhém stupni, Huang Shuai, žákyně základní školy, která slovně napadla svého učitele, byla oslavována jako „hrdinka, která se odvážila jít proti proudu“, zatímco Zhang Tiesheng, který odevzdal prázdný zkouškový arch, nám byl dáván za „vzor“. Tyto věci jsem vůbec nedokázala pochopit.

Nalézt smysl života

Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 2006. Mistr řekl:

„Dnes jsme vám zpřístupnili tuto úžasnou metodu. Už jsem vám ji svěřil a přímo jsem vám ji položil do klína.“ (Přednáška osmá, Zhuan Falun)

Mistr mi skutečně předal Dafa přímo do rukou.

Nejprve jsem četla Zhuan Falun, díl II. a Podstatu dalšího pokroku. Když jsem knihu otevřela, jako první mě zaujala fotografie Mistra s tmavými vlasy v obleku. Tehdy jsem pochopila, že se mé přání splnilo a že jsem konečně našla Mistra, kterého jsem celou dobu hledala.

Získala jsem tento Dafa, učení, s nímž se člověk může setkat snad jen jednou za celou věčnost. Všechna tajemství lidského světa, která v průběhu dějin zůstávala nevysvětlena, byla odhalena. Cítím se jako dítě, které konečně našlo cestu domů. Mám kam patřit a už nejsem sama. Můj život má nyní maják, který mě vede, a já už bezcílně nebloudím. Mám opravdu veliké štěstí.

Když jsem začala praktikovat, Mistr mi očistil tělo. Zmizely mé vážné gynekologické potíže i opakované záněty žaludku a střev, které mě každé léto sužovaly a často vyžadovaly opakovanou léčbu injekcemi a infuzemi. Veškeré zdravotní potíže zmizely. Má pleť se rozzářila, působila mladistvě a získala zdravou růžovou barvu, čehož si ostatní všímali.

Za dvacet let praktikování jsem za lékařskou péči neutratila ani haléř. Už se nesnažím za každou cenu předčit ostatní. Místo toho jsem se naučila dívat se do sebe a hledat vlastní nedostatky. Dcera mi jednou řekla: „Mami, kdybys byla už tehdy tak skvělá, možná byste se s tátou nerozvedli.“ Také jsem se zbavila zášti, kterou jsem dříve cítila ke švagrové.

Vycházet mezi lidi a říkat jim o Dafa

Posledních dvacet let každý den čtu jednu přednášku z knihy Zhuan Falun. Učím se ji nazpaměť větu po větě a odstavec po odstavci a pak ji úhledně zapisuji na čistý papír. Dosud jsem knihu třikrát přepsala a čtyřikrát se ji naučila nazpaměť. Pětkrát jsem také přečetla Mistrovy ostatní přednášky.

Víme, že všichni lidé na tomto světě čekají na záchranu. Mistr řekl:

„Když učedníci Dafa pravdu objasňují Ostré meče z jejich úst vystřelují Odhalují lži démonů prohnilých Tak jas neztrácejte a je spaste, rychle jim povězte“ (Rychle jim povězte, Hong Yin II)

V roce 2007 skončilo mé nezákonné věznění v táboře nucených prací. Znovu jsem získala svobodu a vrátila se domů. Od té doby soustavně objasňuji pravdu lidem tváří v tvář – rozdávám materiály, amulety a USB disky s informacemi o praxi. Nikdy jsem s tím nepřestala, ať už jsem byla za prací mimo domov, navštěvovala přátele a příbuzné, nebo i během pandemie. Po celých šest let, kdy jsem pracovala mimo domov, jsem nadále dělala tři věci.

Jak stále více lidí v našem okrese poznávalo pravdu, začala jsem za rozhovory s lidmi jezdit i jinam. Někdy jsem se vydávala na cestu s dalšími praktikujícími, většinou jsem však chodila sama. Často jsme navštěvovali rušná místa, jako jsou autobusová nádraží, nemocnice, supermarkety, parky a venkovské trhy – zejména velká tržiště pod širým nebem. Jezdila jsem také do sousedních měst a příměstských oblastí.

V nejteplejším období roku jsme si s sebou brávaly dvě lahve vody. Venku jsme trávily půl dne nebo celý den, někdy jsme vystřídaly několik autobusů nebo ušly dlouhé vzdálenosti. Ať jsme potkaly kohokoli, připomínaly jsme si, že si máme zachovat klidnou a vyrovnanou mysl, překonat veškeré obavy a říkat lidem pravdu o pronásledování. Zda ji přijmou, záleží zcela na nich. I když jsme se setkaly s chladnými či hrubými poznámkami, snažily jsme se zůstat klidné.

Zjistila jsem, že největší nepochopení mezi lidmi vyvolává incident se sebeupálením na náměstí Tiananmen, a proto je zásadní tuto záležitost vysvětlovat. O dalších tématech, jako jsou státem schvalované násilné odběry orgánů, Kámen se skrytými znaky v provincii Guizhou nebo skutečnost, že během pandemie zemřelo přes 400 milionů lidí, média ovládaná KS Číny nikdy neinformují. Podle situace o těchto věcech hovořím podrobněji a povzbuzuji lidi, aby si zapamatovali: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“

Dříve jsem se při objasňování pravdy ptávala: „Slyšeli jste, že vystoupením z KS Číny můžete předejít neštěstí?“ Od pandemie mi připadá přirozenější ptát se lidí, jaké mají vzdělání nebo zda vstoupili do strany, svazu mládeže či Mladých pionýrů. Ke vzdělání přihlížím i při nabízení materiálů. Lidem s vyšším vzděláním dávám informační brožury, zatímco těm s nižším vzděláním nabízím ilustrované brožury nebo amulety.

Reakce lidí mě dojímají

Při objasňování pravdy mě reakce lidí často hluboce dojímají.

Jednou byla starší žena, která pochopila pravdu, tak dojatá, že mě na zaplněném tržišti čtyřikrát či pětkrát objala. Řekla jsem jí: „Měla byste poděkovat Mistru Li, zakladateli Falun Dafa. To on vás zachránil.“

Jindy, když se už stmívalo, jsem měla rozdané všechny materiály i amulety, které jsem si přinesla. Jedna žena, která mě oslovovala „tetičko“, si vyslechla pravdu, pochopila ji a pak mě dychtivě žádala o nějaké materiály. Říkala, že si ráda vezme cokoli, co jí dám.

S jednou praktikující jsme kdysi viděly manželský pár vejít do obchodu. Žena šla do patra, zatímco muž se posadil na lavičku a čekal. Řekla jsem: „Podívejte, čeká na nás! Běžte mu říct o Dafa!“ Muž naše materiály přijal.

Jindy jedna praktikující objasnila pravdu osmdesátileté ženě a dala jí něco k jídlu. Ta laskavá žena trvala na tom, abychom k ní přišly na jídlo. Díky takovým reakcím skutečně cítíme dobrou vůli a vděčnost lidí, které potkáváme.

Setkání s lidmi, kteří odmítají přijmout fakta

Při objasňování pravdy občas narazíme na lidi, kteří nechtějí naslouchat.

Jednou jsem oslovila ženu přibližně mého věku. Sotva jsem pronesla dvě nebo tři věty, náhle se začala chovat nepřátelsky, plivla na mě a s nadávkami odešla.

S další praktikující jsme uviděly muže po čtyřicítce, který si poblíž motocyklu hrál s dítětem. Zeptala jsem se ho: „Vyrazil jste s dítětem za zábavou?“ Odpověděl: „Na někoho čekám, rodina už šla napřed.“ Viděla jsem, že si ochotně povídá, a tak jsem mu začala vysvětlovat fakta o Dafa. Pak řekl: „Přestaňte mluvit – jestli budete pokračovat, zjistíte, čím se živím.“ Zopakoval to dvakrát a já pochopila, že je to policista v utajení.

Při jiné příležitosti jsme potkaly muže po čtyřicítce, který byl na procházce s matkou. Syn byl velmi laskavý a okamžitě pochopil, co mu říkám. Když jsem mu však chtěla nabídnout materiály a amulet, jeho matka natáhla ruku, aby mi v tom zabránila, a rozhodně odmítala dovolit mu, aby si je vzal. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky a nakonec se mi podařilo mu materiály i amulet předat.

Objasňování pravdy se sedmaosmdesátiletou praktikující

V roce 2026 Mistr uspořádal, aby mi s objasňováním pravdy pomáhala sedmaosmdesátiletá praktikující. Bydlely jsme poměrně daleko od sebe – ona ve městě a já v okresním městě. Z bezpečnostních důvodů spolu nekomunikujeme telefonicky. Místo a čas příštího setkání si vždy domlouváme předem.

Vždy byla dochvilná a přicházela včas bez ohledu na to, jaká byla zima. Byla neuvěřitelně houževnatá a při zachraňování lidí iniciativní. Nikdy nezaváhala, ať byl jakýkoli den nebo nás čekala jakkoli dlouhá cesta.

Než jsem vyšla ven, snažila jsem se přečíst jednu přednášku z knihy Zhuan Falun. Za jediné odpoledne jsme obvykle dokázaly přesvědčit 17 či 18 lidí, někdy i 20, aby vystoupili z KS Číny. Ve dnech, kdy jsem zanedbala studium Fa nebo nebyla v nejlepším kultivačním stavu, se nám to podařilo třeba jen u sedmi až dvanácti lidí.

Velmi ráda poslouchala články se zkušenostmi praktikujících v rádiu Minghui, a tak jsem jí každý týden předávala nové nahrávky, které jsem stáhla. Vůbec se nepovažovala za starou a měla velmi čisté, dětské srdce. Její píle mě často povzbuzovala a pomáhala mi postupovat vpřed.

Tolik mé sdílení. Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)