(Minghui.org) Ráda bych Mistrovi podala zprávu a podělila se se spolupraktikujícími o své zkušenosti z let praktikování Falun Dafa (Falun Gongu).
Předurčený vztah s Dafa
Má kultivační cesta začala, když jsem poznala svého manžela. O Falun Gongu mi řekl už v době, kdy jsme spolu chodili. Nic jsem proti tomu neměla, protože jsem vyrůstala ve věřící rodině. Už tehdy jsem věřila v Nebe a Zemi a připadalo mi úžasné řídit se principy Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti.
Ještě před naší svatbou zahájil bývalý vůdce Komunistické strany Číny (KS Číny) Jiang Zemin pronásledování Falun Gongu. Režim každý den vysílal v televizi pomluvy a propagandu. Ničemu z toho jsem nevěřila, protože jsem věděla, že můj snoubenec je čestný a poctivý člověk, jakých je málo.
Později se pronásledování vystupňovalo a v roce 2001 KS Číny zinscenovala incident se sebeupálením na náměstí Tiananmen. Tehdy jsme byli dva roky manželé a měli jsme měsíční miminko. Já jsem ještě nezačala kultivovat.
Krátce nato, někdy kolem Nového roku, mi zavolala maminka a požádala mě, abych se podívala na pořad Čínské ústřední televize s názvem „Rozhovor o klíčových událostech“. Řekla mi, že se praktikující Falun Gongu upalují, a chtěla, abych na manžela a jeho rodinu dávala pozor. Naléhavě mě žádala, abych se na televizi podívala: „Nestůj pořád na jejich straně. Kdo se zdravým rozumem by se takhle upálil?“ Chtěla jsem pořad vidět a zjistit, co se přesně děje. Ten incident byl otřesný. Pro člověka, který nikdy nečetl knihy Dafa a nerozuměl jeho principům, bylo těžké rozpoznat pravdu.
Chtěla jsem zapnout televizi, ale manžel mě zastavil: „Vláda si ten příběh vymyslela. Dafa zakazuje zabíjení, včetně sebevraždy.“ Maminka mi však stále volala a ptala se, zda jsem už pořad viděla.
Protože jsem nečetla žádné knihy Dafa a neznala principy Fa, mluvila jsem s manželem hrubě a začala mu zasahovat do kultivace. Vysvětloval mi fakta o Dafa a pronásledování, ale nepřesvědčil mě. Dal mi knihu Zhuan Falun a chtěl, abych si ji sama přečetla a pochopila, že KS Číny lže.
Mé náboženské přesvědčení mi však bránilo knihu otevřít ještě další dva měsíce. Když jsem ji konečně otevřela, jako první jsem uviděla Mistrův portrét. Pocítila jsem nepopsatelnou blízkost. Přečetla jsem si O Dafa a hned jsem věděla, že to není obyčejná kniha. Po několika dalších stránkách jsem si pomyslela, jak je kniha výborně napsaná a jak obtížné je získat tak spravedlivý Fa.
Při čtení jsem však byla velmi unavená a usínala jsem. Následující měsíc jsem vytrvala a nakonec dočetla první přednášku. Během toho se odstranilo mnoho špatných myšlenek a ospalost mě přešla. Jako by se mi v srdci otevřely dveře. Pochopila jsem mnoho věcí, v nichž jsem kvůli svému náboženství měla zmatek. Když jsem začala číst druhou přednášku a uviděla slova „Otázka vnitřního oka“, cítila jsem, jak se mi stahuje čelo a jak se na něm stlačuje maso. Pocítila jsem to, co Mistr popisoval.
Poprvé mi trvalo dlouho, než jsem Zhuan Falun dočetla. Poznala jsem mnoho principů Fa. Přesto jsem ještě nechtěla kultivovat, protože jsem se nedokázala vzdát náboženství, které jsem vyznávala od dětství.
Jednoho dne si manžel na internetu četl článek, v němž praktikující sdíleli vzpomínky na své minulé životy. Přečetla jsem si ho také a napadlo mě: „Jaké asi byly mé minulé životy?“ Tu noc se mi zdál živý sen o jednom z předchozích životů, v němž jsme byli s manželem spolu. Byla jsem princezna a manžel sloužil jako palácový strážce mého otce. Riskoval život, aby mě zachránil.
Několik dalších nocí se mi zdálo o různých minulých životech, jako by mě Mistr ve spánku vedl k pochopení. Začala jsem rozumět rčení, že je obtížné získat lidské tělo a poznat spravedlivou cestu. Nakonec jsem si uvědomila, že Falun Dafa a Mistr jsou nejspravedlivější a že řídit se Pravdivostí–Soucitem–Snášenlivostí je naprosto správné. Nikdy předtím jsem nepoznala tak ušlechtilé principy. Pochopila jsem, že prostřednictvím dnešních náboženství už není možné vrátit se do Nebe a že spásu může přinést jedině Dafa.
Překonávání překážek
Když jsem se rozhodla kultivovat v Dafa, začalo zasahování ze strany mého bývalého náboženství. Nejprve přicházelo prostřednictvím maminky. Žádala mě, abych každou neděli chodila do kostela, a někdy i v jiné dny. Když jsem nesouhlasila, volala mi a důrazně na mě naléhala. Kvůli citové vazbě k ní jsem ji nedokázala odmítnout.
Nechtěla jsem však následovat dvě cesty. Často se mi zdálo, že jedu autobusem domů, ale vždycky jsem skončila znovu na stejném výchozím místě. Pochopila jsem, že mě tím Mistr upozorňuje na mé váhání a na to, že jsem ještě důstojně nenastoupila cestu kultivace v Dafa.
Nakonec přišla opravdová zkouška. V mém bývalém náboženství je 15. srpen významným dnem, a tak maminka chtěla, abych s ní šla do kostela. Vymluvila jsem se na práci a řekla, že mám v obchodě příliš mnoho povinností. Švagrová se kvůli tomu velmi rozzlobila a chtěla za mnou přijít, aby si to se mnou vyříkala. Řekla, že se mamince zhoršily srdeční potíže. Věděla jsem, že touto zkouškou musím projít a nesmím ustoupit. Odjela jsem tedy s manželem a synem k rodičům.
Když jsme vstoupili dovnitř, uviděla jsem maminku, jak s bledou tváří leží v posteli. Bratr a jeho žena stáli rozzlobeně vedle ní. Maminka se obrátila na manžela: „Proč jsi ji přivedl k Falun Gongu a ještě bráníš mému vnukovi chodit do kostela?“
Manžel odpověděl: „Falun Dafa je dobrý. Samozřejmě se o něj chci podělit s těmi, které mám nejraději.“ Také já jsem jasně vyjádřila svůj postoj: „Chci praktikovat Falun Dafa. Syn se narodil do naší rodiny, protože má s Dafa předurčený vztah. Budeme mu říkat, jak je Falun Dafa úžasný.“
V tu chvíli bylo mé srdce spravedlivé. Mamince se do tváře vrátila barva a bratr se švagrovou se přestali hádat. Prošla jsem touto zkouškou citového připoutání a oni se uklidnili a byli přístupnější.
Další dva roky mi však maminka posílala na nový rok náboženský kalendář, přestože jsem ho nechtěla. Říkala: „Snažím se ti připomínat významné dny v roce. Už to, že nechodíš do kostela, je dost špatné. Musíš si alespoň pamatovat ta data. Až přijdeš domů, pověs si kalendář na zeď. Přijdu to zkontrolovat.“ První rok jsem se maminky ještě bála, a tak jsem ho skutečně pověsila. Na kontrolu ale nepřišla.
Následující rok jsem se stále bála, že maminku rozčílím, a přijala jsem další kalendář. Doma jsem si však řekla: „Musím dodržovat princip kultivovat pouze v jedné škole. Mistrův Dafa může lidi dovést do jejich skutečného domova. Nyní je období konce dharmy. Jak by dnes mohlo náboženství lidi spasit? Pokud budu pořád váhat mezi dvěma cestami, jak se mohu nazývat praktikující? Tento kalendář představuje veškeré citové připoutání a strach, kterých se nedokážu vzdát. Musím je odložit.“ Roztrhala jsem kalendář na kousky a vyhodila ho do odpadu. Potom jsem pocítila velkou úlevu.
Tu noc se mi zdál sen. Byla jsem mongolská princezna, u pasu jsem měla zahnutou šavli a seděla jsem v poradní síni. Dovnitř vstoupily dvě ženy národnosti Han v tradičních hanských šatech s meči u pasu. Ukázaly na mě a řekly: „Pojď se podívat ven. Na obloze jsou dvě velké husy. Pokud obě sestřelíš jediným šípem, přestaneme tě obtěžovat.“ Zeptala jsem se: „Opravdu?“ Odpověděly: „Ano.“
Vyšla jsem ven, napjala luk a vystřelila na obě husy. Jediný šíp je obě probodl a spadly na zem. Obě hanské ženy okamžitě zmizely. Od té doby mě maminka ani švagrová kvůli náboženským záležitostem neobtěžovaly.
Nenechat se pohnout osobním prospěchem
Dokázala jsem se skutečně vzdát mnoha představ a připoutání a začala jsem praktikovat Falun Dafa. S jasnou myslí jsem cítila takovou lehkost a radost jako nikdy předtím. Někdy jsem si však nevedla dobře; některých lidských připoutání je těžké se zbavit. Jsem vděčná manželovi za pomoc a připomínky. V kultivaci jsme si navzájem pomáhali.
Vesnice, kde žili rodiče, byla zbourána a na jejím místě vyrostla bytová zástavba. Tatínek za svého života vlastnil tovární budovu o rozloze 1 000 metrů čtverečních a velký stavební pozemek. Při přerozdělování nemovitostí vzniklo v rodině mnoho konfliktů. Maminka mi řekla: „Jsi vdaná dcera. Neočekávám, že se o mě budeš starat, a nedostaneš ani metr čtvereční.“ Přidělili jim dvanáct budov, včetně třiceti metrů čtverečních, které měly patřit mně. O několik let později jsem zjistila, že mě vyškrtli z rodinné evidence obyvatel.
Velmi mě to rozrušilo. V osmnácti letech jsem dokončila odbornou školu. Tatínkovu podnikání se tehdy dařilo, a tak jsem se k němu přidala a pomáhala mu. V rodinné firmě jsem téměř deset let neúnavně pracovala. Zastala jsem práci několika lidí a výrazně přispěla k úspěchu podniku. Všechny ty nemovitosti byly pořízeny právě v té době.
Kvůli připoutání k osobnímu prospěchu jsem neměla klid. Manžel si se mnou o tom promluvil z hlediska Fa: „My praktikující o zisk nebojujeme. O to, co nám patří, nepřijdeme, a o to, co nám nepatří, neusilujeme. Musíme se posuzovat a zkoumat podle Dafa.“ Pochopila jsem, že se to stalo proto, abych se zbavila pocitu křivdy a touhy po zisku. Když jsem toto připoutání odložila, v mysli jsem pocítila úlevu.
Když jsem přijela domů, mnozí příbuzní se mě vyptávali: „Mají tolik nemovitostí. Dostala jsi také něco?“ Někteří se dokonce před maminkou ptali, kde je moje nemovitost. Maminka rozpačitě odpověděla: „Nedostala nic.“
V srdci jsem zůstala klidná. Věděla jsem, že jsem praktikující a praktikuji Falun Dafa. Žádné připoutání mi nesmí bránit na kultivační cestě. Kdybych se stále držela svého bývalého náboženství, nedokázala bych zachovat klid. Už dávno bych se s rodiči pohádala. Jsem Mistrovi vděčná, že mi předal Dafa. Očistil mě od veškeré žádostivosti a tužeb a přivedl mě na světlou cestu.
Nebát se zla a oddaně pomáhat Mistrovi zachraňovat lidi
Mistr říká, že praktikující mají dobře dělat tři věci: studovat Fa, vysílat spravedlivé myšlenky a objasňovat lidem pravdu. S manželem si navzájem připomínáme, abychom tyto tři věci dělali dobře. Snažíme se najít co nejvíce času na studium Fa. Ráno cvičíme a v celosvětově stanovených časech se připojujeme k praktikujícím po celém světě při vysílání spravedlivých myšlenek. Společně lidem objasňujeme pravdu a jezdíme na kolech mnoho kilometrů rozdávat letáky. Objasňujeme lidem pravdu tváří v tvář. Když máme dobrý charakter, dokážeme pomoci přibližně dvanácti lidem vystoupit z KS Číny. Nyní je to běžnou součástí našeho života. Ať jsme kdekoli, pokud najdeme někoho, s kým si můžeme promluvit, objasňujeme mu pravdu. Dokud si oba zachováváme srdce praktikujících, Mistr k nám přivádí lidi s předurčeným vztahem.
Během uplynulých sedmnácti let jsem každého, kdo přišel do mého malého obchodu, považovala za člověka, kterému je předurčeno slyšet pravdu o Dafa. Důkladně jim pravdu objasňuji, aby vystoupili z organizací KS Číny a vymanili se z jejího vlivu.
S manželem jsme oba podali trestní oznámení na Jiang Zemina k Nejvyššímu soudu a Nejvyšší prokuratuře. Místní policejní stanice je použila jako důkaz a manžela protiprávně zadržela na deset dní. Neměli jsme strach, odmítli jsme cokoli podepsat a nepodřídili jsme se požadavkům policie. Manžel místo toho policistům ve vazební věznici objasňoval pravdu.
Místní policisté nám ve dnech, které KS Číny považuje za citlivé, často klepou na dveře a obtěžují nás. Dělo se to i během kampaně „vynulování“. Manželův nadřízený a pracovníci sousedského výboru přišli s policisty a pod výhrůžkami po nás požadovali, abychom podepsali prohlášení, že přestaneme praktikovat. Objasnili jsme jim pravdu a řekli, že Falun Dafa je dobrý. Řekli jsme jim, že Mistr je nejspravedlivější a že by neměli Dafa pomlouvat, aby nenesli spoluodpovědnost za zločiny KS Číny. Poté už o Dafa neříkali nic špatného a kampaň postupně vyšuměla.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.