Švýcarská Fahui | Rozpoznávám a odstraňuji svá základní připoutání

(Minghui.org) Mistr Li, zakladatel Falun Dafa, již na počátku hovořil o základních připoutáních a o tom, že by je praktikující měli zcela odstranit. Zamyslela jsem se nad začátkem své kultivace a nad tím, co mě původně vedlo k praktikování Falun Dafa.

Mistr řekl:

„Studium Zákona s připoutáním není skutečná kultivace. Avšak v průběhu kultivace může člověk přijít k postupnému uvědomění si svých vlastních základních připoutání, zbavit se jich, a tak splnit kritéria na to, aby byl kultivujícím. Co je tedy základní připoutání ? Lidské bytosti nabývají hodně názorů, zatímco jsou ve světě, a následkem toho jsou těmito názory poháněny k tomu, po čem touží.“ („K Dovršení“,Podstata dalšího pokroku II)

Když jsem si v roce 1998 přečetla v časopise článek o Falun Dafa, okamžitě jsem cítila, že jde o opravdovou kultivační praxi. Tehdy jsem silně toužila uniknout utrpení a těžkostem. Doufala jsem, že mě praktikování Falun Dafa a čtení jeho učení osvobodí od pozemských strastí. Postupně jsem si však uvědomila, že ve skutečnosti toužím po bezstarostném a pohodlném životě bez těžkostí. Doufala jsem, že Mistr odstraní mou karmu a umožní mi při meditaci prožívat nádherné, blažené chvíle v jiných dimenzích. V dětství i v dospělosti jsem hodně trpěla a nyní jsem doufala v život bez těžkostí. Jako bych praktikováním Falun Dafa získala ochranný štít.

Časem jsem však pochopila, že opravdová kultivace je vážná věc. Má představa okamžitého osvícení byla velkou iluzí a naivním přáním. Jako praktikující jsem měla snášet těžkosti a utrpení, vnímat je jako součást kultivační cesty a být za ně vděčná. Prvními zkouškami charakteru jsem procházela snadno, což mě nadchlo, a měla jsem pocit, že v kultivaci snadno uspěji. Nedokázala jsem pochopit, proč někteří praktikující čelí tolika překážkám a karmě nemoci, které nedokážou překonat ani po dlouhé době. To mě vedlo k přesvědčení, že mám lepší vrozený základ než ostatní. Zpychla jsem, dívala se na druhé svrchu a připisovala si zásluhy za to, co pro mě udělal Mistr. Není to projev přehnané sebedůvěry, povýšenosti, přivlastňování cizích zásluh a arogance? Mistře, mýlila jsem se! Tolik jste toho pro mě snesl, abych dnes mohla mít tu čest být praktikující Falun Dafa. Toto připoutání rozhodně odmítám a odstraňuji!

Postupně se začaly objevovat obtíže v mezilidských vztazích, zejména v rodině a s ostatními praktikujícími. Čím byly zkoušky těžší, tím méně jsem se před nimi dokázala chránit. Podívala jsem se do sebe a uviděla své připoutání k bezstarostnému životu. Během hádek jsem musela přezkoumávat vlastní pohled a přijímat i jiné názory. Když jsem čelila nepravdivým obviněním, musela jsem být shovívavá a zbavit se zášti. Tato pochopení mi pomohla lépe rozumět spolupraktikujícím a neposuzovat jejich obtíže podle svého omezeného pochopení.

Jedna spolupraktikující se mě často snažila řídit a kritizovala mě. Upozornila mě, že bych neměla zprávy o Falun Dafa posílat současně do e-mailové skupiny i do skupiny v mobilní aplikaci, protože už tak každý den dostává mnoho zpráv. Její příkrá kritika mě překvapila, protože byla jediná, komu to vadilo. O několik dní později jsem si všimla, že sama často dělá totéž a posílá zprávy do obou skupin. Nejprve mě to zarazilo a potom mě napadlo, že bych ji na to měla upozornit.

Připomněla jsem si, že jí to nemám oplácet. Byla to dobrá příležitost podívat se do sebe. Neodrážela každá situace také něco ve mně? Ovládla jsem se, ale uvnitř jsem byla stále trochu rozrušená. Uvědomila jsem si, že mám sklon zdůrazňovat chyby druhých. Navíc jsem se zaměřovala na druhé, místo abych se dívala do sebe. Rozhodně musím odstranit své ego a aroganci. Nechyběl mi v těch chvílích soucit? Ve skutečnosti bych měla být této praktikující vděčná za to, že odhalila má připoutání, abych se mohla zlepšit. Nevyužíval toho soucitný Mistr, aby mi naznačil, že si mám zlepšit charakter? Jak jsem mohla být tak nevděčná za Mistrovo uspořádání? Rozhodně bych mu měla být vděčná.

Mistr řekl:

„Soucit může v soulad uvést nebesa i zem, jaro předznamenává
Spravedlivé myšlenky mohou lidi v tomto světě zachránit“
(Zákon napravuje vesmír, Hong Yin II)

Soucit skutečně dokáže rozpustit zášť. Když myslím nejprve na druhé a nestavím sebe na první místo, mé srdce se doširoka otevírá.

Překonávám nechuť a dosahuji průlomu

Loni můj manžel náhle téměř ztratil schopnost pohybu. V té době pobýval na jihu Švýcarska. Rychle jsem si sbalila pár věcí a za tři hodiny jsem za ním dojela. Když jsem ho uviděla, vyděsila jsem se: sotva chodil a měl slabý hlas. Nechtěl se nechat vyšetřit v nemocnici, protože jsme nevěděli, co mu je. Měla jsem velké obavy. Opakovali jsme: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“ Chtěl se mnou zajít na jídlo do restaurace. Ten večer však nakonec skončil v nemocnici. Vyšetření ukázalo, že prodělal lehkou mrtvici. Po několika hodinách trval na odchodu z nemocnice a podepsal revers. Díky Mistrově soucitné pomoci jsme se bez problémů vrátili domů.

V následujících dnech jsem manželovi musela často prát oblečení, protože v noci už nedokázal dojít na toaletu. Zpočátku se mi zápach protivil a bylo pro mě obtížné prát znečištěné spodní prádlo a někdy i povlečení. Potom jsem si řekla: „Jsem praktikující Falun Dafa a tuto překážku dokážu překonat. Už tak dost trpí a já bych si neměla stěžovat na takové maličkosti. Není to příležitost odstranit své připoutání?“ Dokázala jsem mu prát oblečení, aniž bych cítila odpor. Také jsem se do něj dokázala lépe vcítit. Tento proces mi otevřel srdce a můj soucit rostl. Jsem Mistrovi za tuto zkušenost vděčná.

Obtížná rozhodnutí

Letos musel manžel nečekaně podstoupit akutní operaci zad. Měla jsem obavy. Operace dopadla velmi dobře a chirurg byl s výsledkem spokojený. Plánovaný dvoutýdenní pobyt v nemocnici se však nakonec protáhl na pět týdnů. Během té doby jsem manžela navštěvovala téměř každý den. Společně jsme četli Fa, opakovali „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré“ a chodili na krátké procházky. Protože manžel nedokázal sám dobře studovat Fa, byla jsem poněkud zklamaná. Později jsem si uvědomila, že ho mohu pouze jemně povzbuzovat, nikoli na něj vyvíjet tlak.

Plánovali jsme společně jet do Füssenu na představení Shen Yun. Zároveň jsem tam měla pomáhat televizi NTD s prací v oblasti vztahů s veřejností. Kvůli manželovu prodlouženému pobytu v nemocnici jsem váhala, zda do Füssenu vůbec můžeme odjet. Několik nocí jsem nemohla spát. Promluvila jsem si o tom s manželem a on se domníval, že bych měla jet sama.

Uvědomila jsem si, že se musím rozhodnout sama. Přemýšlela jsem: „Rozhodla jsem se správně? Mám na poslední chvíli zrušit domluvenou práci pro televizi NTD? Co si pomyslí běžní lidé, když nechám manžela samotného v nemocnici? Jaká mám připoutání? Bojím se, že mnou budou pohrdat a že ztratím tvář? Pokud nepojedu, bude to kvůli lidským představám? Následuji uspořádání starých sil?“

Krátce před odjezdem do Füssenu jsem dostala potvrzení, že je o manžela dobře lékařsky postaráno a za dva dny ho převezou na rehabilitační kliniku v malebném prostředí. Ulevilo se mi. Rozhodla jsem se jet do Füssenu sama. Během tohoto procesu jsem si uvědomila další připoutání. Protože jsem se s rozhodováním tak dlouho potýkala, rozpoznala jsem v sobě i určitou netrpělivost. Často mám sklon vyřizovat věci co nejrychleji, abych se mohla pustit do dalších úkolů. Uvědomila jsem si přitom, že plně nedůvěřuji tomu, že se vše vyvine tak, jak má. Místo toho jsem se často snažila řídit běh událostí podle vlastních představ. Měla bych nechat věcem přirozený průběh (wuwei) a důvěřovat tomu, že ve správný čas vše zapadne na své místo.

Milí spolupraktikující, v této závěrečné chvíli nápravy Fa společně pilně postupujme vpřed, rozpoznávejme a napravujme své nedostatky a vraťme se s Mistrem domů.

Děkuji soucitnému Mistrovi za jeho nesmírnou milost. Děkuji také spolupraktikujícím, kteří mě na této kultivační cestě doprovázeli.

(Vybraný příspěvek pro konferenci Fa 2026 v německy mluvící části Švýcarska)