(Minghui.org) Jsem mladá praktikující Falun Dafa. Sepsala jsem své kultivační zkušenosti, abych je sdílela se spolupraktikujícími a podala zprávu Mistrovi.
Kultivace ve Falun Dafa s rodiči
Falun Dafa jsem začala kultivovat společně s rodiči v Číně, když mi bylo devět let.
Už před začátkem kultivace jsem dokázala vídat některé zázračné věci. Jednoho rána, když mi bylo pět let, jsem se probudila. V pokoji se svítilo, ale venku byla ještě tma. Uviděla jsem dva velké červené lvy, kteří se opírali o okno a dívali se na mě. Vypadali jako bájné zlatooké zvíře, na kterém v televizním seriálu Putování na západ jezdil Král býčích démonů. Po chvíli ke mně jeden ze lvů přistoupil, přimáčkl mě na kang (vyhřívané zděné lůžko) a začal mě lechtat svými velkými tlapami. Hrozně to lechtalo a musela jsem se smát.
Když mi bylo šest let, často jsem vídala, jak na střechu sousedního domu padají řady průhledných kruhů o velikosti talíře. Až když jsem začala praktikovat Falun Dafa, pochopila jsem, že to byly Faluny, Kola Zákona. Ukázalo se, že Mistr nade mnou bděl už tehdy.
V dětství se mi často stávaly různé nehody. Když mi byly čtyři roky, posadil mě někdo z dospělých na stůl a já z něj spadla hlavou rovnou na zem. Hlasitě jsem plakala, ale nic vážného se mi nestalo. Jindy mě a několik mých bratranců a sestřenic vezl strýc na tříkolce. Náhle jsem z ní vypadla, ale vyvázla jsem zcela bez zranění. Když jsem šla po cestě, z nějakého důvodu do mě často naráželi cyklisté. A když mě otec vozil na zadním nosiči svého kola, mnohokrát se mi nohy zachytily do výpletu. Plakala jsem bolestí, ale mé nohy to vždy přečkaly bez úhony. Při zpětném pohledu si uvědomuji, že mě soucitný Mistr chránil po celé mé dětství.
Byla jsem sice hravá a neposedná holčička, ale vždy jsem věděla, že Dafa je dobrý. Rodiče tehdy provozovali obchod, který pořídili na půjčku, protože naše rodina se potýkala s finančními potížemi. Poté, co jsme začali praktikovat Falun Dafa, otec v obchodě s úctou pověsil zarámované obrazy Mistra a symbolu Falunu. Před obchodem navíc zřídil místo pro společné cvičení. Večer k nám přicházeli lidé z okolí cvičit a potom šli dovnitř sledovat videozáznamy Mistrových přednášek Fa. Když v obchodě zrovna nebylo rušno, rodiče pouštěli zvukové nahrávky Mistrových přednášek Fa. Kdykoli se v okolí konaly akce na představení Falun Dafa, rodiče na celý den zavřeli a šli se jich zúčastnit. Otec často vzpomínal, že než Komunistická strana Číny (KS Číny) a její bývalý vůdce Jiang Zemin začali v červenci 1999 Falun Dafa pronásledovat, lidé se kultivovali s klidným srdcem.
Někdy kolem 10. dubna 1999 se v nedalekém městě několik dní konaly aktivity Falun Dafa. Ačkoliv jsem měla původně jít s matkou a bratrem na hostinu, rozhodla jsem se jet raději s otcem představovat Falun Dafa. Od jednoho staršího praktikujícího jsem tam dostala výtisk Buddhistických příběhů, které Mistr upravil. Po návratu domů jsem si knihu s ohromným zájmem celou přečetla.
Ve dnech, kdy se konaly trhy, býval náš obchod plný zákazníků. Několik laskavých praktikujících proto často přicházelo rodičům pomáhat s prodejem.
Než jsme začali praktikovat Dafa, měli rodiče podlomené zdraví. Také já jsem byla velmi slabá. Neustále jsem měla studené ruce a nohy, a tak jsem jen velmi těžce snášela chladné počasí. Matka říkala, že jsem slabá proto, že jsem po narození dostávala kojenecké mléko jen jediný rok. Vzpomínám si, jak v předvečer čínského Nového roku, když mi bylo devět let, ležela matka na kangu a nevypadala vůbec dobře. Otec mě učil, jak míchat knedlíčky v hrnci, a přitom sám přikládal do ohně. Aby ušetřil peníze, dával v případě potřeby matce, bratrovi i mně injekce přímo doma, místo abychom chodili k lékaři.
V šesti letech jsem podstoupila operaci v celkové anestezii. Po ní se mi znatelně zhoršila paměť. Když jsme ale začali praktikovat Dafa, zdraví rodičů se výrazně zlepšilo. I já jsem zesílila a přestala úplně potřebovat léky i injekce. Všimla jsem si také, že se mi začala postupně vracet dobrá paměť.
Výrazně se zlepšila i finanční situace naší rodiny. Splatili jsme téměř všechny dluhy a rodiče dokonce začali plánovat stavbu nového domu. Matka také začala mně i bratrovi dávat větší kapesné.
Právě ve chvíli, kdy naši rodinu naplňovalo štěstí z praktikování Falun Dafa, však KS Číny zahájila kruté pronásledování.
Dospívání během pronásledování
V červenci 1999, kdy začalo pronásledování Falun Dafa, odjel otec jednoho večera z města na konferenci sdílení kultivačních zkušeností. Vrátil se druhý den ráno a řekl matce, že po konferenci mnoho účastníků odjelo přímo do Pekingu apelovat za právo praktikovat Falun Dafa.
V zimě roku 2000 odjela do Pekingu apelovat také matka, zatímco otec, mladší bratr a já jsme zůstali doma. Vzpomínám si, že naše rodina se tehdy znovu ocitla v těžké finanční situaci a já jako dítě pociťovala obrovský tlak probíhajícího pronásledování.
Po matčině návratu jsme se kvůli útlaku ze strany úřadů museli přestěhovat a náš obchod prodat. Příbuzní, kteří si nás dříve nesmírně vážili, se na nás od té doby dlouhé roky dívali svrchu, protože uvěřili štvavé propagandě KS Číny o Falun Dafa. Náš život se stal velmi těžkým.
Téhož roku odjel do Pekingu apelovat za Dafa i můj otec. Když ho matka tehdy vyprovodila na cestu, vrátila se domů a přede mnou se usedavě rozplakala. Po návratu z Pekingu nám pak otec vyprávěl o jedné scéně z náměstí Tiananmen: policisté přitlačili jednoho praktikujícího silou k zemi a ten pod vlastním tělem chránil transparent Dafa. Otec k němu přistoupil a pošeptal mu: „Dejte mi ten transparent.“ Praktikující mu ho nenápadně podal. Policisté poblíž si mysleli, že otec patří k nim, a tak ho nezastavili. Otec pak transparent vysoko zvedl a dlouho hlasitě volal: „Falun Dafa je dobrý!“ Teprve potom ho zatkli.
Během těch nejtvrdších let pronásledování jsem chodila na druhý stupeň základní školy a později na střední. Když někteří spolužáci zjistili, že praktikuji Falun Dafa, začali si ode mě udržovat chladný odstup. Učitelé však na mě byli hodní. Věděli, že jsem slušná a bezproblémová žákyně, a jejich laskavost jsem hluboce cítila. I na střední škole jsem dál pilně studovala a chovala se tiše. Chlapci ze třídy, kteří mě dříve občas obtěžovali z pouhého nepochopení, si mě tak postupně začali vážit.
Kdykoli se však v našich učebnicích objevil obsah pomlouvající Falun Dafa, cítila jsem na sobě obrovský tlak. Vzpomínám si, že ve druhém ročníku střední školy přečetl náš učitel čínštiny před celou třídou nahlas můj sloh. Psala jsem v něm o ošklivém káčátku a o princezně, která mlčela, jen aby zachránila své bratry. Do slohu jsem vložila i tuto větu: „Čas bude dál tiše přihlížet.“ Když učitel dočetl, jeden spolužák si těžce povzdechl a prohodil: „Vláda to nedovolí.“ Měla jsem tehdy silný pocit, že pochopil, co jsem se snažila slohem vyjádřit, a také moc dobře věděl, že je to právě KS Číny, kdo lidem nedovoluje praktikovat Falun Dafa. Ze strachu jsem mu však pravdu o Falun Dafa tehdy nevysvětlila, čehož dodnes hluboce lituji.
Začátkem března 2007 jsem byla v posledním ročníku střední školy. Jednoho rána škola vyhlásila nečekané volno, protože předchozího dne silně sněžilo. Zůstala jsem proto doma a pustila si DVD s představením Shen Yun. Když jsem se zaposlouchala do té velkolepé hudby hned v prvním vystoupení, náhle se mi chtělo plakat.
Po maturitě jsem nastoupila na vysokou školu. Během čtyř let vysokoškolského života jsem se toho od svých spolubydlících mnohé naučila. Zvykla jsem si starat se sama o sebe a správně vycházet s druhými. Ačkoliv jsem měla po celé ty čtyři roky nespočet studijních povinností, začala jsem trávit spoustu času na internetu, používala jsem chatovací platformu QQ a psala si svůj internetový blog. Toto prostředí, plné povrchních milostných vztahů a textů se smyslnými narážkami, mě postupně začalo nenápadně ovlivňovat.
Dodnes si živě pamatuji ten šok, který jsem zažila, když jsem poprvé zjistila, že si některé studentky z mé koleje pronajaly byty mimo kampus a žijí tam volně se svými partnery. Časem mi však tento životní styl začal připadat úplně normální. Přestože na mě rodiče byli velmi přísní, i já jsem nakonec začala chodit s jedním chlapcem. Byl to vcelku poctivý kluk, ale později jsme se kvůli odlišným plánům do budoucna po ukončení studia rozešli. Celá tato zkušenost mou kultivaci silně narušila.
O jednom volnu během státního svátku odjeli téměř všichni studenti z kolejí domů a jedna má spolubydlící mi dovolila používat její počítač. Strávila jsem tehdy civěním do obrazovky úplně celý den. Teprve k večeru jsem pocítila silné nutkání, že bych měla číst Fa. Zamkla jsem dveře od pokoje, vytáhla z tašky kapesní vydání knihy Zhuan Falun, které mi dal otec, a začala studovat. Z hloubi srdce se ve mně okamžitě rozlil nádherný pocit klidu, radosti a naplnění.
Během semestrů jsem na vysoké škole neměla vůbec dobré prostředí pro studium Fa, a tak jsem pociťovala nesmírný psychický tlak. Kdykoli jsem se ale na zimní a letní prázdniny vrátila domů a studovala Fa s rodiči a místními spolupraktikujícími, všechny mé nepříjemné pocity se rázem rozplynuly.
Hned v prvním měsíci čínského Nového roku 2011 jsem navštívila strýcovu rodinu. S tetou jsem se dívala na DVD s představením Shen Yun z roku 2010. Zničehonic se mě zeptala: „Všichni ti účinkující jsou skutečně praktikující Falun Dafa? Jsou tak mladí a neobyčejně krásní!“ Jen jsem se hrdě usmála. Běžní lidé totiž představení Shen Yun i čistý půvab praktikujících Dafa upřímně obdivovali a oceňovali.
Doma jsem se pak na DVD s představením Shen Yun z roku 2011 dívala hned několikrát. Když jsem si později předplatila platformu Shen Yun Creations a znovu viděla čísla jako „Princezna dynastie Qing“, „Dámy dynastie Tang“ a „Švestkový květ“, všechna mi připadala tak moc důvěrně známá.
Po absolvování vysoké školy jsem vůbec neměla jasno o své další budoucnosti. Matka mi vyprávěla o dceři své přítelkyně, která se tehdy snažila najít zaměstnání. Mnozí zaměstnavatelé měli nekalé chlípné úmysly a neustále mladé uchazečky nutili k pití alkoholu. Absolventů vysokých škol byl tehdy obrovský nadbytek a spousta z nich nedokázala najít vůbec žádné uplatnění. I kdyby chtěli učit třeba jen na obyčejné venkovské střední škole, museli by řediteli zaplatit úplatek nejméně ve výši 70 000 až 80 000 jüanů. Moji rodiče vynaložili už téměř všechny své úspory na má studia a jednoduše si nemohli dovolit mi k práci dopomáhat takovýmto způsobem. I mně samotné se všudypřítomná korupce a chaotické pracovní prostředí v tehdejší Číně hluboce příčily. Po vážném rozhovoru s rodiči jsem proto souhlasila s jejich moudrým návrhem odjet pracovat do zahraničí.
Opravdově jsem se začala kultivovat až po odchodu do zahraničí
Těsně před mým odjezdem do ciziny mi otec pověděl: „Celé ty roky jsi praktikovala tak nějak napůl.“ V duchu jsem se jeho slovům zarputile bránila; měla jsem totiž pocit, že se poctivě kultivuji. Pak jsem si ale vzpomněla na to, jak jsem se bála o Falun Dafa byť jen slůvkem zmínit před svými spolužáky, protože už dříve mě za vyprávění o Dafa ve škole odvedla policie. Také se mi vybavilo, jak jsem v prosinci těsně před odjezdem vyrazila na kole s odhodláním mluvit s lidmi o Dafa. Oslovila jsem tehdy jednu starší paní, ale ta se zatvářila vyděšeně a raději rychle odešla. Během oné zimy jsem se chystala o Dafa promluvit i s jedním mužem, který stál hned vedle mě na autobusové zastávce, ale nakonec jsem v sobě nenašla odvahu. V létě těsně před odletem jsem se ještě pokusila objasnit pravdu jedné ženě při nakupování. I ta se mi ale ze strachu jen vyhýbavě vyhnula.
Jednoho podzimního dne, už krátce před mým definitivním odjezdem z Číny, jsem se chystala něco zařídit a přemýšlela jsem, jak bych při tom mohla lidi oslovovat. Té noci se mi zdál krásný sen, ve kterém mi nádherná víla v bílém slíbila, že mi pomůže. Druhý den ráno na mém okně rozkvetly trsy křehkých a naprosto čistých květů Udumbary. Když jsem ale dorazila do jedné kanceláře, viděla jsem tam jen úřednici, která zrovna snídala, a mladého chlapce, který čekal, až na něj přijde řada. Opět jsem ztratila odvahu vůbec promluvit. Už mnoho let toho hluboce lituji. Kvůli svému strachu jsem tak opakovaně promarňovala jednu jedinečnou příležitost za druhou, abych mohla pomáhat Mistrovi zachraňovat životy.
Když jsem pak kráčela po rušné ulici ve své nové zemi, pociťovala jsem obrovský pracovní tlak. Napadlo mě tehdy: „Kdy se asi najde místo, kde by místní praktikující Dafa mohli společně studovat Fa?“ A hle, do měsíce se mi toto přání splnilo. Jednoho dne jsem nedaleko čínské čtvrti uviděla praktikující ve žlutém tričku s nápisem „Falun Dafa je dobrý“, jak stojí u informačního panelu objasňujícího pravdu. Když jsem zaslechla ještě i tóny hudby „Pudu“, přistoupila jsem k ní s očima zalitýma slzami a dlouho jsme si povídaly. Ochotně mi dala telefonní číslo na místního spolupraktikujícího.
Spojila jsem se s tamními praktikujícími a zjistila jsem, jak správně kontaktovat Asociaci Falun Dafa. Konečně jsem se tak mohla připojit k velké a aktivní skupině pro společné studium Fa. Jednou týdně se u nás konalo velké společné studium Fa a jednou do měsíce i velké společné cvičení. V neděli ráno jsem začala pravidelně chodit na turisticky navštěvovaná místa předvádět cvičení a večer jsem vyrážela do čínské čtvrti objasňovat lidem pravdu.
Zatímco v dobách mých vysokoškolských studií jsem bývala spíše tichá a uzavřená, po mém odjezdu do zahraničí a zapojení do projektů, při kterých jsme veřejnosti vyprávěli o Falun Dafa, jsem se zcela změnila. Všude s sebou jsem teď nosila tlustou složku pravdu objasňujících materiálů, aktivně jsem je rozdávala kolemjdoucím, mluvila jsem s nimi a snažila se jim pomáhat s vystoupením z KS Číny i z jejích přidružených mládežnických organizací. Pokaždé, když jsem se vydala do čínské čtvrti, podařilo se mi pomoci alespoň několika lidem stranu opustit. Zpočátku jsem sice ještě byla nesmělá, a když mě občas někdo hrubě okřikl, chtělo se mi brečet. Postupem času jsem se však naučila klidně a vyrovnaně čelit i těm nejhorším slovním útokům. Věděla jsem moc dobře, že tu moudrost i odvahu mi propůjčuje Mistr.
Země, ve které jsem nyní žila, byla nesmírně krásná a bohatá. Nikdy jsem ale neměla dostatek času na to, abych po ní cestovala a prohlížela si ji. Až později se mi díky práci naskytla vzácná příležitost podívat se alespoň na skok do místního akvária, do vyhlášené botanické i do zoologické zahrady. A jelikož se navíc naše velké měsíční aktivity a společná cvičení Falun Dafa konala na těch nejrůznějších turistických místech, dostala jsem se k moři a na další místa, kam bych jinak neměla vůbec šanci zavítat. Když jsem takhle poprvé v dálce spatřila ohromnou mořskou hladinu, jako malé dítě jsem nadšeně vypískla: „Moře!“ Všichni spolupraktikující okolo se na mě jen překvapeně podívali. Léta v této zemi rychle ubíhala. Můj život byl nesmírně rušný, ale naplněný.
Měla jsem však z tohoto období i své výčitky. Ze začátku jsem jezdila každý večer poctivě metrem do parku na naše společná cvičení a konečně se mi podařilo celou hodinu sedět v plném lotosu. Později jsem se ale začala intenzivněji věnovat telefonování do Číny přímo z domova, a tak jsem na ta večerní společná cvičení venku přestala docházet. Stejně tak jsem opustila i účast na velkém společném studiu Fa ve středu večer a na menším studiu Fa s místními praktikujícími během čtvrtečních večerů. Jeden spolupraktikující tehdy dokonce přímo poznamenal, že už nevypadám tak zdravě jako dřív. Dodnes velmi lituji toho, že jsem se těchto společných aktivit neúčastnila.
Vzpomínám si, jak jsme jednoho čtvrtečního večera četli Mistrovu báseň „Není úniku“:
„Horečně k zadnímu vchodu
Pro svůj únik zvolil si skládku s odpadky
[To vše kvůli tomu, že]
Bál se vidět „Falun Dafa Hao“
Neschopen přivodit pád Dafa
Z obavy čelit pravdě
Dal se kvapem na útěk
Devět komentářů omráčilo svět
Téměř jako exploze
Zlá strana dospěla ke svému konci“
(„Není úniku“, Hong Yin III)
Když jsem tu báseň dočetla, všichni spolupraktikující propukli ve smích a někdo z nich pronesl: „Vůbec jsme nevěděli, že Jiang Zemin při své návštěvě Spojených států skutečně proskočil mezi odpadky, jen aby uprchl.“ Tato čtvrteční studia Fa v úzkém kruhu praktikujících mi přinášela ohromný pocit vnitřního klidu.
Měla jsem však v té době také velmi nabitý rozvrh a část své práce jsem musela dohánět večer z domova. Jednoduše jsem nedokázala udržet krok se studiem Fa ani se cvičením. Postupně proto ve mně sílila touha po penězích a po dobré pověsti. Stávala jsem se čím dál tím víc povýšenou a podrážděnou.
Odstraňování připoutání a pilná kultivace
Kvůli jistým okolnostem jsem se posléze přestěhovala do jiné země. Měla jsem tehdy hrozný pocit, jako bych se propadla na samotné dno hlubokého údolí. Vzpamatovala jsem se však a začala urychleně napravovat své chyby. V nové zemi jsem získala o něco více času, a tak jsem se plně připojila ke skupině, která prostřednictvím online telefonní platformy volala do Číny. Každý den jsem četla Fa, pozorně naslouchala upřímným sdílením spolupraktikujících a četla jejich články se zkušenostmi na webu Minghui. Postupně jsem se tak měnila k lepšímu.
Přestala jsem být při nakupování zbytečně vybíravá a už jsem se nesmyslně nehonila za slevami v supermarketech. Přestala jsem také neustále myslet na společenský vzestup a nelpěla jsem už na tom, že musím chodit s někým zámožným a úspěšným. Namísto toho jsem se začala chovat ke všem lidem se stejnou upřímnou úctou. V pohádkách bratří Grimmů se vypráví o princezně, která se jen neustále vysmívala všem svým nápadníkům. Byla jsem přesně jako ta princezna a velice ráda jsem si z ostatních dělala nevybíravou legraci. Během kultivace jsem se však tohoto zlozvyku dokázala zbavit.
Kdykoli jsem se vydala nakupovat, nosila jsem s sebou hromádku informačních materiálů o Falun Dafa a rozdávala je náhodným kolemjdoucím. Přestože jsem jejich jazyk neovládala zrovna dobře, vždycky si je brali rádi. Cítila jsem velkou laskavost těchto místních lidí a postupně jsem tak odbourávala i svůj vlastní pocit nadřazenosti.
Zapojila jsem se rovněž do místního sběru podpisů pod petici. Když jsem kolemjdoucím lidem ukázala petici proti pronásledování, spousta z nich si pečlivě přečetla úvodní informace a okamžitě ji podepsala. Díky tomu jsem si naplno uvědomila, že lidská laskavost vůbec nesouvisí se společenským postavením, národností nebo bohatstvím. Pokud je člověk ochotný přijmout naše materiály, a dokonce aktivně pomoci zastavit pronásledování, volí si světlou a požehnanou budoucnost.
Během mého vysokoškolského studia v Číně se televizní seriály, filmy, populární písně i internetové články, se kterými jsem se běžně setkávala, točily převážně kolem emocí a citů mezi muži a ženami. Mnohé obsahovaly milostné a zcela zjevné smyslné narážky a silně mě to tehdy ovlivňovalo. Během své kultivace jsem tak usilovně odstraňovala připoutání k těmto citům a vytrvale jsem se napravovala. V tomto světě, který je z velké části zaplavený pornografií a bezuzdným chováním, jsem však dokázala získat mnohem jasnější a čistší mysl. Začala jsem také konečně chápat, proč na mě moji rodiče byli před lety tak obezřetně přísní.
Později jsem se na telefonní platformě stala pomocnou koordinátorkou jedné z telefonních skupin Falun Dafa. Kromě samotného telefonování jsem také mohla pravidelně sdílet své zkušenosti s mnoha dalšími praktikujícími. Tato vzájemná sdílení mi velmi pomohla úplně odstranit můj ošklivý sklon dívat se na druhé svrchu. Mnozí starší praktikující, a zejména ženy, vykazovali při studiu Fa, ranním cvičení i při samotném telefonování do Číny obrovskou píli. Jejich ohromné odhodlání mi dalo uvidět vlastní ubohé nedostatky.
V jednom období jsem se potýkala s vážnými finančními problémy. Jen díky Mistrovu uspořádání se mi nakonec podařilo z telefonní platformy odejít a začít naplno pracovat v našich médiích. Tato životní změna záhy vyřešila mé finanční potíže, takže jsem mohla splatit veškeré peníze, které jsem si u několika spolupraktikujících půjčila. Ještě podstatnější však bylo to, že jsem se zapojila do velkého projektu, jenž objasňoval pravdu o Falun Dafa celému světu, pomáhal lidem odhalit zlou, démonickou povahu KS Číny a otevíral jim oči před hrozným utrpením čínského lidu.
V noci těsně před nástupem do oné mediální práce se mi zdál krásný sen. Na laně jsem za sebou vedla slona a zoufale jsem pro něj sháněla potravu. Slon byl kvůli dlouhodobému nedostatku jídla už na kost vyhublý. Došli jsme až k jednomu domu. Majitel otevřel bytelné dřevěné dveře a pustil nás dovnitř. Za nimi se v celé své kráse rozprostřela nesmírně rozlehlá plocha svěže zelené trávy a ten slon měl konečně dostatek potravy. Ihned jsem věděla, že to bylo jen a pouze Mistrovo soucitné uspořádání.
Během dvou těžkých let, kdy jsem musela pečlivě šetřit na splacení dluhů, jsem na vlastní kůži pocítila obrovský tlak, který kdysi dávno zažívali moji vlastní rodiče. Začali budovat své podnikání, když byli ještě velmi mladí. Zatímco si ostatní mladí lidé v jejich věku klidně užívali dobrého jídla, značkového oblečení a nekonečné zábavy, oni neúnavně pracovali od rána do hluboké noci, aby dokázali uživit naši rodinu, zaplatili mně i bratrovi skvělé vzdělání a důstojně se postarali o své staré rodiče. Dlouhá léta tak žili velice skromně. Já jsem s tímto odříkáním takto žila sotva dva roky a už mi to připadalo naprosto nesnesitelně těžké. Teprve tehdy jsem si uvědomila, že jejich nezměrná obětavost a absolutní vytrvalost dalece přesahovaly všechno, co jsem si vůbec uměla představit. Během oněch dvou let jsem se však proměnila z obyčejného člověka zhýčkaného pohodlím v někoho, kdo se s klidem spokojí s prostou stravou a naučí se držet své výdaje na minimu. Úplně se vytratila i má tendence neustále se povrchně srovnávat s mými vrstevníky.
Za posledních deset let jsem si tak musela projít opravdu spoustou tvrdých zkoušek. Pochopila jsem smysl mnohých věcí, které mě rodiče vždy láskyplně učili, ale kterým jsem tenkrát ještě nerozuměla a vzdorovitě je odmítala. A co víc, naučila jsem se konečně zachovat si v tomto nebezpečně zkaženém a chaotickém světě naprosto jasnou a nepohnutou mysl.
Díky kultivaci jsem tak získala mimořádné věci, které se nikde za žádné peníze koupit nedají. Odstranila jsem ohromné množství připoutání a dokázala jsem napravit i řadu svých velmi zatvrzelých zkažených názorů. Odložila jsem tu směšnou touhu po společenské slávě a velkém bohatství, včetně veškeré zášti a chorobné závisti. Jen pod vedením Dafa jsem mohla bezpečně projít jak velkým zmatkem v dobách svého raného dospívání, tak všemi následnými tápáními mladých let. Budu už jen pevně a s nezlomným odhodláním dál kráčet po své kultivační cestě návratu ke svému původnímu, pravému já.
Své kultivační zkušenosti jsem sepsala spíše ve spěchu a nedokázala jsem do nich plně otisknout veškerou svou hlubokou vděčnost Mistrovi. Kdykoli a kdekoli mě totiž potkaly jakékoliv neúnosné obtíže, vždy jsem na každém svém kroku cítila Mistrovu soucitnou a bezmeznou pomoc. Pevně doufám, že se dokážu co nejrychleji zásadně zlepšit a definitivně se vymanit ze všech tíživých pout lidských připoutání.
Vím zcela jistě, že jsem na tento svět sestoupila právě a jen kvůli Fa. Samotná kultivace v Dafa mi dodává sílu bezpečně proplouvat kolem všech myslitelných pokušení a nástrah tohoto pozemského světa a pevným krokem pokračovat po cestě k mému pravému já.
Tento článek věnuji s plnou pokorou našemu soucitnému Mistrovi. Právě zprostředkovaně, skrze web Minghui.org, Mistrovi teď na dálku vzdávám svou nejhlubší úctu a vděčnost. Jsem Mistrovi z celého svého srdce neustále vděčná za veškeré jeho soucitné vedení a pevnou ochranu, a vynasnažím se ze všech svých sil co nejlépe naplňovat své posvátné povinnosti, abych se za jeho milosrdnou spásu alespoň trochu odvděčila!
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.