Čínská Fahui | V těžkostech si vždy připomínám, že jsem kultivující

(Minghui.org) Zdravím Vás, ctěný Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Rád bych využil této vzácné příležitosti, 23. čínské Fahui, abych Mistrovi podal zprávu a podělil se se spolupraktikujícími o několik zkušeností ze své kultivační praxe.

„Změnila jsem si jméno na WeChatu na to, které jste mi vybral“

Začátkem května jsem jel do nedaleké vesnice rekonstruovat dům. Dozvěděl jsem se, že se manželé, kterým dům patřil, právě vrátili ze Šanghaje. Byli ještě poměrně mladí a trávili hodně času konverzacemi na WeChatu. Zpočátku jsem si myslel, že jim možná bude obtížné objasnit pravdu, protože jsou poměrně mladí a žili ve velkoměstě. Jako praktikující Dafa jsem však věřil, že bez ohledu na to, jací jsou ostatní, bych měl nejprve dobře odvést svou práci, svým jednáním ukázat dobro Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti a pak hledat příležitost objasnit jim pravdu.

Druhý den se taková příležitost naskytla. Na návštěvu přišel tchán majitele domu. Po obědě šli manželé ven prosívat písek a já zůstal se starým pánem. Promluvil jsem s ním o vystoupení z Komunistické strany Číny (KS Číny) a jejích mládežnických organizací. Řekl, že už mu o tom někdo dříve povídal, ale nevystoupil.

Vysvětlil jsem mu, že při vstupu do Mladých pionýrů na základní škole lidé přísahali, že se zasvětí KS Číny. Vystoupením z těchto organizací mohou tuto přísahu zrušit. Řekl jsem mu, že mu to může přinést ochranu a pomoci vyhnout se neštěstí. Dodal jsem, že naše dnešní setkání není náhodné a že se s ním o tyto informace upřímně chci podělit.

Když si mě vyslechl, řekl: „Teď tomu rozumím. Jako mladý jsem nosil rudý šátek [Mladých pionýrů]. Poslechnu vás a vystoupím.“

Po jeho odchodu jsem se znovu pustil do práce. Jeho dcera přišla dovnitř a zeptala se, o čem jsme si povídali, protože její otec nezůstal přes noc. Objasnil jsem jí pravdu a navrhl, aby také vystoupila z KS Číny a jejích přidružených organizací. Místo skutečného jména mohla použít pseudonym.

V tu chvíli vstoupil její manžel a zaslechl náš rozhovor. Vysvětlil jsem to i jemu. Řekl jsem jim, že mají šťastnou rodinu, cestují letadlem, žijí ve velkoměstě, mají mnoho dětí a vnoučata dvojčata. Dodal jsem, že možnost dozvědět se o vystoupení ze stranických organizací je požehnáním. Oba s radostí souhlasili, že vystoupí.

Žena potom vytáhla telefon a ukazovala mi videa svých vnoučat. Usmál jsem se a řekl: „Ta už jste mi ukazovala, když jsem přijel. Nevěnujme tomu příliš času, potřebuji pracovat.“

Když jsem zmínil práci, řekli mi, že přede mnou najali jiného řemeslníka, ale pracoval velmi pomalu, a tak ho po dvou dnech poslali pryč. Řekli, že jsem poctivý a vždy udělám i něco navíc.

Usmál jsem se a zeptal se: „To poznáte?“

Žena odpověděla: „Žili jsme a pracovali ve velkoměstech. Ten rozdíl vidíme.“

Řekl jsem jim, že nás Mistr učí řídit se Pravdivostí–Soucitem–Snášenlivostí, myslet nejprve na druhé a být dobrými lidmi. Vysvětlil jsem, že pro každou rodinu pracuji stejně a snažím se jí šetřit peníze, kdykoli je to možné. Svou práci tak dělám s čistým svědomím.

Oba řekli, že mi věří.

Třetího dne ráno jsem se vrátil pokračovat v rekonstrukci. Žena mi řekla: „Jméno, které jste mi včera dal [pro vystoupení z KS Číny], je moc pěkné. Změnila jsem si na něj jméno na WeChatu a budu ho používat dál.“

Potom řekla manželovi: „Můžeš si také změnit jméno na WeChatu. To, které ti dal, je pěkné.“

Manžel se usmál a odpověděl: „Máš pravdu. Změním si ho.“

Zpočátku jsem si myslel, že jim možná bude obtížné objasnit pravdu. S Mistrovou pomocí však celá rodina přijala pravdu a všichni souhlasili s vystoupením ze strany a jejích mládežnických organizací. Dokonce si změnili i jména na WeChatu! Cítil jsem, že je Dafa skutečně zachránil.

Příčinu problému je třeba hledat v sobě

O několik dní později jsem jel do jiného domu rekonstruovat koupelnu. Po příjezdu jsem viděl, že manželka má zdravotní potíže a obtížně se pohybuje.

Řekl jsem manželům: „Kdykoli vidím někoho ve špatném zdravotním stavu, je mi ho líto. Když mi bylo přes třicet, sám jsem měl mnoho nemocí. Poté, co jsem začal praktikovat Falun Dafa, všechny zmizely. Už 27 let jsem nevzal žádný lék ani nebyl v nemocnici. Dnes je vzácné najít někoho, kdo vydrží bez léků alespoň 27 dní. Mnoho lidí je nemocných a zdá se, že přibývá i katastrof.“

Manželé tiše naslouchali, a tak jsem pokračoval: „Falun Dafa učí lidi žít podle Pravdivosti–Soucitu–Snášenlivosti a být dobrými lidmi. Kvůli pronásledování, které zahájil [bývalý vůdce KS Číny] Jiang Zemin, přišlo mnoho lidí o příležitost získat prospěch z Falun Dafa. Mně tato praxe velmi pomohla, a proto se s vámi chci podělit o svou zkušenost. Pokud si zapamatujete věty ‚Falun Dafa je dobrý‘ a ‚Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré‘ a vystoupíte ze všech organizací KS Číny, do nichž jste v minulosti vstoupili, přinese to vaší rodině požehnání a ochranu.“

Manželé porozuměli a souhlasili s vystoupením z Mladých pionýrů. Vystoupit souhlasil i manželův starší bratr, který v domě pomáhal.

Druhý den, když jsem pracoval v koupelně, mi majitel řekl: „U sporáku v kuchyni mám poškozené obklady. Není to součást této zakázky, ale mohl byste je opravit?“

Odpověděl jsem: „Pokud budu moci pomoci, udělám to. Mistr nás učí být dobrými lidmi.“

Řekl: „Před několika dny si strýc přestavoval dům. Chtěl po obkladači, aby použil zbylé dlaždice v malém úložném prostoru. Ten to odmítl. Strýc ho pak požádal, aby mu dlaždice alespoň nařezal na potřebnou velikost, ale ani to nechtěl udělat.“

Řekl jsem: „Bylo by dobré, kdyby více lidí praktikovalo Falun Dafa a bralo ohled na druhé.“

Odpoledne jsem téměř dokončil hydroizolaci koupelny, když jsem náhle ucítil silnou bolest v bedrech. Sotva jsem se mohl hýbat. Všiml si toho i majitel domu.

Pomyslel jsem si: „V mé kultivaci musí být nějaký nedostatek, který starým silám umožnil do mě zasahovat.“

Podařilo se mi dokončit zbývající práci. Před odchodem jsem manželům řekl, že druhý den ráno přijedu lepit obklady, a vysvětlil jim, jak mají před mým příjezdem připravit maltu.

Doma jsem manželce řekl, co se stalo. Zeptala se, zda budu zítra schopný pracovat. Odpověděl jsem: „Už jsem jim řekl, aby brzy ráno připravili maltu. Až se vyspím, budu v pořádku.“

Druhý den ráno jsem při cvičení zjistil, že si kvůli bolesti nemohu dřepnout. Zavolal jsem majiteli a požádal ho, aby maltu nemíchal, dokud nepřijedu.

Podíval jsem se do sebe: „Když se objeví problém, měl bych se nejprve podívat na sebe. Když jsem dříve u někoho pracoval, snažil jsem se odvést dobrou práci a potom objasnit pravdu. V tomto domě jsem postupoval stejně. Proč se to stalo? Už jsem jim řekl o Falun Dafa a o tom, jak mi zlepšil zdraví. Nemohu dopustit, aby si lidé o Dafa vytvořili špatný názor. Ať se děje cokoli, dnes tam musím jet.“

Když jsem přijel, viděl jsem, že majitel s bratrem už smíchali písek a cement, ale ještě nepřidali vodu. Oba mi řekli, že bych se neměl nutit do práce, pokud mě bolí záda.

Řekl jsem: „I bez přidání vody cement ztvrdne. Byla by ho škoda. Přidejte vodu. Začnu pracovat, a pokud to opravdu nepůjde, pojedu si domů odpočinout.“

Když jsem začal lepit obklady, stále jsem se zkoumal. Potom jsem si uvědomil, že jsem začal být příliš spokojený sám se sebou. Během posledních dvou dnů mě tato rodina neustále chválila a říkala, jak dobře pracuji. Také objasňování pravdy probíhalo velmi hladce. Dříve jsem si pamatoval, že každý úspěch přichází díky Mistrově podpoře. Tentokrát jsem však kvůli všem těm pochvalám začal být na sebe pyšný. Málem jsem zapomněl, že jsem se stal dobrým člověkem díky praktikování Falun Dafa. Vypěstoval jsem si připoutání k pochvale.

Když jsem si to uvědomil, zarazil jsem se: „Způsobilo tuto těžkost mé připoutání k pochvale?“

Právě tehdy přišla manželka majitele a řekla: „Zvládáte pracovat? Jestli ne, nic se neděje. Máme náplasti proti bolesti i léky. Přineseme vám je.“ Zdvořile jsem jí poděkoval, ale odmítl jsem. Do koupelny přišli také její manžel s bratrem a řekli: „Pracujete tak rychle. Polovina této stěny už je hotová. Zpomalte a šetřete se.“ Usmál jsem se a odpověděl: „Jsem v pořádku. Copak už mi není mnohem lépe?“

Tuto těžkost jsem překonal tím, že jsem se podíval do sebe a našel své připoutání. Rodina byla zachráněna a rekonstrukce byla také úspěšně dokončena. Jsem Mistrovi opravdu vděčný za jeho soucitnou spásu. Uvědomil jsem si také, že v kultivaci na sebe člověk musí v každém okamžiku klást vysoké nároky. I malé polevení může vést k těžkostem, které navíc přidávají k břemenu, jež nese Mistr.

Náhlá zkouška

Jedné noci koncem letošního června, právě když jsem dokončil půlnoční vysílání spravedlivých myšlenek a chystal se ulehnout, přišel spolupraktikující Bing. Řekl: „Po dnešním studiu Fa odvedla místní policie Zhanga a Zhoua a dosud se nevrátili. Chtěl bych, abys s námi zítra ráno šel na policejní stanici požádat o jejich propuštění.“

Rozhodli jsme se vyrazit následující ráno. Ještě v posteli jsem chvíli vysílal spravedlivé myšlenky a prosil Mistra, aby pomohl praktikujícím, kteří se ocitli v nesnázích. Přestal jsem myslet na své příbuzné, kteří měli potíže. Myslel jsem jen na praktikující jako celek, na zachraňování lidí a na to, jak spravedlivými myšlenkami rozložit zlé pronásledování. Když ve tři hodiny ráno zazvonil budík, s Bingem jsme se rychle sbalili a vyrazili.

K domu praktikujícího Zhanga ve městě jsme dorazili dvacet minut před šestou. Rozhodli jsme se počkat, v šest hodin vysílat spravedlivé myšlenky a teprve potom jít na policejní stanici. Krátce po našem příchodu se však Zhang vrátil domů. Řekl nám, že ho propustili po půlnoci, ale Zhou utrpěl šok a nyní je na jednotce intenzivní péče. Policie souhlasila, že převezme plnou odpovědnost a uhradí náklady na léčbu.

Vzali jsme nějakou hotovost a spěchali za ním do nemocnice. Když ošetřující lékař nastoupil do služby, seznámil Zhouovy příbuzné s jeho stavem a řekl: „Včera večer nebyla provedena platba. Než budeme moci pokračovat v léčbě, musíte nyní uhradit dlužnou částku.“ Příbuzní volali na policejní stanici, ale nikdo telefon nezvedal.

Uvědomili jsme si, že se místní policie snaží vyhnout odpovědnosti. Řekl jsem: „Nemůžeme jen čekat tady v nemocnici. Musíme najít velitele policejní stanice. Pokud nebude souhlasit se zaplacením léčby, ze stanice neodejdeme.“ Ani Zhouovi příbuzní se nebáli a všichni odpověděli: „Rozumíme.“

Po příchodu na místní policejní stanici řekl Zhouův příbuzný strážnému: „Potřebujeme mluvit s velitelem stanice. Člen naší rodiny je v nemocnici v kritickém stavu.“ Strážný odpověděl, že velitel není přítomen. Zeptal jsem se: „K tomuto incidentu došlo včera večer na stanici. Někdo za něj přece musí nést odpovědnost?“ Strážný zavolal, aby si vyžádal pokyny, a brzy za námi vyšlo několik policistů. Mezi nimi byl i jeden z těch, kteří se účastnili zatčení a výslechu.

Zeptal jsem se ho: „Jaký zákon tento mladý muž porušil? Proč jste vtrhli do jeho domu a odvedli ho na policejní stanici?“ Přerušil mě a důrazně se zeptal: „Víte, co udělal?“

Nenechal jsem se jeho otázkou odvést od tématu a odpověděl jsem: „Vím, že rozváží zákazníkům jídlo, aby si vydělal na živobytí a uživil rodinu.“

Policista zmínil, že Zhou rozdával „určité věci“, ale jakékoli zmínce o Falun Dafa se vyhnul. Zdálo se, že ví, že pronásledování Falun Dafa nemá žádný právní základ.

Řekl jsem: „Tvrdíte, že porušil zákon. Který konkrétní zákon porušil? Nemyslete si, že obyčejní lidé o zákonech nic nevědí. To, co děláte, je nezákonné. Policie má lidem sloužit, ne je svévolně zatýkat.“

Mezitím na stanici přišlo mnoho lidí vyřizovat různé záležitosti. Jeden policista se obával, že nás ostatní uslyší, a řekl mi, abych nemluvil tak nahlas. Jeden se nás také snažil zastrašit tvrzením: „Rozdáváním brožur o Falun Dafa porušil zákon.“ Teprve tehdy, po tak dlouhé době, konečně vyslovili slova „Falun Dafa“.

Po celou dobu jsem s nimi jednal klidně a důstojně, bez podlézavosti i povýšenosti. Řekl jsem jim: „Lidé by měli konat dobro a vyhýbat se špatným skutkům. Je zákonitostí vesmíru, že dobré i zlé skutky přinášejí odpovídající následky. Naléhavě vás žádám, abyste okamžitě promluvili s velitelem stanice, protože jde o lidský život.“

Díky Mistrově posilující podpoře a mocným spravedlivým myšlenkám praktikujících z celé oblasti jsme necítili strach. Mé spravedlivé myšlenky sílily a naléhal jsem na policii, aby zaplatila Zhouovu léčbu.

Po chvíli se jeden policista vrátil a řekl: „Peníze byly převedeny. Můžete odejít.“ Okamžitě jsme si to ověřili v nemocnici, ale tam nám řekli, že peníze nedorazily. Zhouovi příbuzní se shodli: „Neodejdeme, dokud to pro nás nevyřídíte.“

Policista zašel za roh a znovu telefonoval. Po několika minutách se vrátil a oznámil nám, že peníze byly převedeny. Jakmile platba dorazila, lékaři zahájili léčbu. Před odchodem jsem policistům řekl: „Člověk by měl v životě konat více dobra.“ Mlčeli, sklopili hlavy a vrátili se na svá místa.

Byla to náhlá a skutečně zlovolná zkouška. Bez Mistrovy ochrany by pro mě bylo nesmírně obtížné jí projít. S Mistrovou pomocí a se spravedlivými myšlenkami spolupraktikujících jsme svedli boj mezi dobrem a zlem a nakonec rozložili zlé faktory v naší oblasti. O několik dní později se Zhou vrátil domů.

Falun Dafa praktikuji už 27 let. Hluboce si uvědomuji velikost Mistra i velikost Fa. V omezeném čase, který zbývá pro nápravu Fa, se musím dobře kultivovat a pomoci více lidem poznat pravdu, aby mohli mít šťastnou a krásnou budoucnost. Budu i nadále dobře dělat tři věci a vrátím se s Mistrem domů.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)