Čínská Fahui | Zlepšování charakteru v obtížných situacích

(Minghui.org) Zdravím Vás, soucitný Mistře! Zdravím vás, spolupraktikující!

Nyní je mi 77 let a Falun Dafa, známý také jako Falun Gong, jsem začala praktikovat v roce 1996.

Články se zkušenostmi ostatních praktikujících mě vždy inspirovaly a přemýšlela jsem, že bych sepsala i své vlastní zkušenosti. Vždy jsem však měla pocit, že jsem docela obyčejná a nemám o čem zvláštním psát. S povzbuzením spolupraktikujících jsem se rozhodla podat Mistrovi zprávu o svých kultivačních zkušenostech a podělit se o ně se všemi.

Poznávám úžasnou moc Dafa

Do invalidního důchodu jsem odešla už ve 42 letech, protože jsem měla srdeční onemocnění, revmatoidní artritidu a žaludeční potíže. Měla jsem to štěstí, že jsem poznala Falun Dafa, a krátce nato všechny mé nemoci zmizely. Cítila jsem se dobře, vypadala zdravě a lidé říkali, že jsem o deset let omládla.

Na našem cvičebním místě bylo více starších praktikujících a ti mladší museli chodit do práce. Nabídla jsem se tedy, že pomohu praktikujícím nakoupit knihy Dafa. Vybrala jsem od nich 2 000 jüanů, uložila je do malého váčku a ten vložila do velkého batohu v košíku svého kola. Projížděla jsem kolem farmářského trhu a zastavila u stánku s melouny. Zaparkovala jsem kolo, vybrala meloun a zvážila ho. Když jsem se otočila pro batoh, zjistila jsem, že váček zmizel.

Po návratu domů mi bylo hrozně a málem jsem se rozplakala. Zvedla jsem oči k Mistrovu portrétu. Díval se na mě soucitně. Mysl se mi vyprázdnila a cítila jsem, jak mě obklopuje soucitná a pokojná energie. Uklidnila jsem se a vzpomněla si na Mistrovo učení:

„Proč na tyto problémy narážíte? Jsou všechny způsobeny vašimi karmickými dluhy. Už jsme odstranili hodně vaší karmy a ponechali jsme vám jen tuhle malou trošku, která se rozdělí do utrpení na různých úrovních, abyste si mohli zlepšit charakter, utužit mysl a odstranit různá připoutání.“ (Přednáška čtvrtá, Zhuan Falun)

Dluhy se musí splácet a tímto způsobem jsem měla splatit to, co jsem dlužila. Pochopila jsem princip Fa, odložila své připoutání a pocítila radost.

Na počátku kultivace jsem měla silné připoutání k usilování. Soustředila jsem se jen na dosažení pocitu lehkosti těla, ale přestože jsem Mistrovy přednášky poslouchala mnohokrát, nic jsem necítila. Čím více jsem o tento stav usilovala, tím vzdálenější se zdál. Když jsem si to uvědomila, přestala jsem o něj usilovat.

O několik měsíců později jsem musela na kole přepravit velkou krabici knih Zhuan Falun. Bylo to obtížné, protože krabice byla přivázaná vzadu na kole, a tak jsem šla ulicí pěšky a kolo tlačila. Po chvíli jsem měla pocit, že nemohu pořádně uchopit řídítka a že se mé nohy nedotýkají země. Zdálo se mi, že se já i kolo každou chvíli vzneseme. Začala jsem panikařit, protože jsem šla po strmé cestě s těžkým nákladem. Když se vše ustálilo, vzpamatovala jsem se a pomalu pokračovala.

Vzpomněla jsem si na Mistrova slova:

„Po včerejší přednášce mnozí z vás cítili, že celé vaše tělo je plné energie.“ (Přednáška druhá, Zhuan Falun)

Bylo to přesně tak, jak Mistr popisoval. Cítila jsem se lehká jako pírko, jako bych se vznášela vzhůru. Dafa je opravdu úžasný!

Zbavuji se zášti vůči manželovi

Vdala jsem se ve dvaceti letech a ve třiceti už jsem byla matkou tří dětí. Několik let po svatbě začal manžel kvůli pracovním povinnostem vynechávat společná rodinná jídla a vracel se domů až pozdě večer. Neměl čas starat se o děti ani pomáhat v domácnosti. Tak to pokračovalo více než deset let.

Manžel je jedináček, a tak jsme bydleli s jeho rodiči. Tchyně byla slabá, často nemocná a mnohdy upoutaná na lůžko. Když se její stav zhoršil, nedokázala se o sebe postarat. Někdo ji musel krmit, podávat jí léky, koupat ji a převlékat.

Po návratu z práce jsem se musela starat o tři děti a starou tchyni. Starostí bylo bez konce a domácí práce nikdy nekončily. Byla jsem vyčerpaná a zazlívala manželovi, že zanedbává rodinu, nezajímá se o domácnost a chová se nezodpovědně vůči dětem. Cítila jsem hořkost a únavu.

I poté, co jsem začala praktikovat, jsem vůči manželovi stále chovala zášť. Když se věci nevyvíjely podle mých představ, rozčílila jsem se a hádala se s ním. Zapomínala jsem, že jsem kultivující. Když mi nadával, oplácela jsem mu to a na každou jeho urážku odpověděla dvěma. Nepřestala jsem, dokud jsem ho úplně nevytočila. Manžel říkával: „Nechováš se jako praktikující.“ Často mi také opakoval: „Jsem tu, abych ti pomohl kultivovat.“

Má připoutání byla tak silná, že jsem nedokázala pochopit ani tyto zjevné náznaky. Trvalo to téměř dva roky. Věděla jsem, že bych se takto chovat neměla, ale nedokázala jsem se změnit. Považovala jsem rodinné hádky za maličkost, protože jsme se potom zase usmířili. Po hádce jsem svého chování litovala, ale jakmile vznikl další konflikt, nedokázala jsem zachovat klid. Stále jsem zapomínala, že jsem kultivující, a chovala se jako běžný člověk. Velmi mě to trápilo.

Často jsem stála před Mistrovým portrétem a vyjadřovala své odhodlání změnit se. Protože jsem se však nezlepšovala na základě Fa, nedokázala jsem odstranit skutečnou příčinu. Nějakou dobu jsem zášť potlačovala, ale potom jsem se začala hádat znovu.

Mistr řekl:

„Poněvadž lidské bytosti mají emoce… být rozčilený je emoce, stejně tak být šťastný je emoce, láska, nenávist, radost z vykonávání jedné věci a odpor k jiné, posuzování, že jeden člověk je nám milý a jiný ne, koníčky a antipatie – to všechno jsou emoce a obyčejní lidé žijí právě pro ně.“ (Přednáška šestá, Zhuan Falun)

Uvědomila jsem si, že zášť vůči manželovi je druhem citu, který mě pohlcuje a trýzní. Pokud se jí nedokážu vzdát, bude mě dál svazovat a tížit a nebudu se moci skutečně kultivovat. Jen odložením tohoto připoutání se mohu povznést nad lidskou úroveň a dosáhnout opravdového soucitu.

Všemu vládne zákon příčiny a následku. Musela jsem se k němu takto chovat v některém z minulých životů, a proto se nyní on choval takto ke mně. I já jsem v minulosti působila druhým bolest a ubližovala jim, a tak musím své dluhy splatit. Když se můj charakter zlepšil, pochopila jsem, že mi manžel pomáhá pozvednout se a že bych mu měla poděkovat. Nakonec má zášť úplně zmizela.

Před několika lety podstoupil manžel vážnou operaci a poté měl přetrvávající potíže. Byl velmi slabý a potřeboval každodenní péči. Starala jsem se o něj a pomáhala mu, jak nejlépe jsem dokázala, v souladu s požadavky na praktikující. Řekl: „Falun Dafa je úžasný! To, že mám manželku, která praktikuje Falun Dafa, je mým největším požehnáním!“

Odstraňuji další připoutání a kráčím po spravedlivé cestě

Kvůli tomu, že jsem mluvila s lidmi o Falun Dafa, mě odvedli na policejní stanici. Během zadržení se u mě objevily příznaky nemoci a rodina požádala policii o mé „propuštění na kauci do soudního jednání“.

Po mém návratu domů jsme si všichni mysleli, že je záležitost vyřešena. O rok později však policista oznámil rodině, že se musím dostavit k soudu. Řekla jsem jim: „Nepůjdu tam. Pronásledují mě a já s nimi nebudu spolupracovat.“

Policie stále volala synovi, protože se za mě zaručil při propuštění na kauci. Manžel na mě naléhal, abych šla, ale odmítla jsem. O několik dní později začali vyvíjet nátlak na rodinu a vyhrožovali, že pokud se k soudu nedostavím, odvedou mého syna. Snacha dostala strach a plakala, manžel nevěděl, co dělat, a dcera se také rozplakala.

Když jsem viděla jejich reakce, zaváhala jsem. Pokud nepůjdu, orgány veřejné bezpečnosti mohou mé rodině ublížit. Už před několika lety zadržely na týden mého nejmladšího syna, protože nemohly najít mě. Nechtěla jsem, aby nejstarší syn a zbytek rodiny trpěli, a tak jsem uvažovala, že k soudu půjdu. Zároveň jsem však cítila, že bych tím přijala pronásledování.

Tváří v tvář tomuto dilematu jsem na dva dny odešla z domova, abych se uklidnila a vše si promyslela. Praktikující, kteří o mé situaci věděli, dělali vše pro to, aby mi pomohli. Mnozí vysílali spravedlivé myšlenky, někteří volali k soudu a objasňovali pravdu, další navštěvovali mou rodinu a utěšovali ji. Svým úsilím odstraňovali špatné prvky v jiných dimenzích. Studovala jsem Fa, vysílala spravedlivé myšlenky a dívala se do sebe. Jak byly ničeny zlé faktory, cítila jsem, že se mé energetické pole pročišťuje a tělo i mysl jsou stále jasnější a průzračnější.

Mistr řekl:

„Ať je situace jakákoliv, nespolupracujte s požadavky a příkazy zla nebo s tím, co podněcuje.“ („Spravedlivé myšlenky učedníků Velkého Zákona jsou mocné“, Podstata dalšího pokroku II)

Uvědomila jsem si, že kdybych šla k soudu, spolupracovala bych s úřady a uznala pronásledování. Věděla jsem, že musím odmítnout uspořádání starých sil a následovat pouze cestu, kterou pro mě uspořádal Mistr. Všimla jsem si svých přehnaných obav o rodinu a citového připoutání k ní, které vycházely z lidského myšlení a citů. To vše jsou připoutání, která musí kultivující odstranit. Jak se můj charakter zlepšoval, dokázala jsem citové připoutání k rodině odložit.

Ráno třetího dne jsem se s jasnou myslí vrátila domů. Rodina seděla v autě a čekala na mě. Měli radost, že mě vidí, a vesele řekli: „Pojďme se projet.“ Usmála jsem se a nastoupila. Po společném jídle se děti vrátily do svých domovů. Řekla jsem jim: „O maminku se nebojte. Nikdo mi nemůže ublížit. Buďte klidní, Mistr nade mnou bdí!“

Po návratu domů jsem studovala Fa a vysílala silné spravedlivé myšlenky, abych rozložila špatné prvky stojící za nezákonným soudním jednáním. Druhý den ráno soud oznámil manželovi, že jednání bylo zrušeno. Pod Mistrovou soucitnou ochranou bylo toto pronásledování namířené proti mně rozloženo.

Když se ohlédnu za svou třicetiletou kultivační cestou, každý krok jsem učinila pod Mistrovou ochranou a každou těžkost překonala díky principům Dafa. I nadále budu mít naprostou víru v Mistra a Fa a vrátím se s Mistrem domů.

Děkuji Vám, Mistře! Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)