(Minghui.org)

Zdravím Vás, ctěný Mistře!
Zdravím vás, spolupraktikující!

Jsem praktikující Falun Dafa ve středním věku. Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 2013. Po mém propuštění z vězení se mě místní policista několikrát pokusil vyfotografovat. Nespolupracovala jsem s ním. Objasňovala jsem mu pravdu. Choval se slušně a nedělal mi potíže. Přesto jsem pociťovala psychický tlak. Čas od času se ve mně vynořovala substance „strachu“. Když jsem dokončila rozdávání pravdu objasňujících materiálů a zaslechla kroky nebo hluk na chodbě, klepání na dveře či policejní sirény venku, znervózněla jsem a začala jsem být na tyto zvuky velmi citlivá. Obávala jsem se, že mě policie znovu přijde obtěžovat a pronásledovat.

Věděla jsem, že bytost, která pociťuje strach, není mým pravým já. Záchrana vnímajících bytostí je tou nejspravedlivější věcí v tomto vesmíru a je mým posláním. Policista byl otráven propagandou Komunistické strany Číny (KS Číny) a měl by být zachráněn. Strach představoval pro praktikujícího zkoušku života a smrti. Musela jsem se strachu zbavit a zlepšit se. Hodně jsem studovala Fa a učila se ho nazpaměť. Když se objevil strach, odmítala jsem ho a rozkládala. Díky neustálé kultivaci se můj strach výrazně zmenšil. Ráda bych se podělila o své nedávné zkušenosti s odstraňováním strachu a podala o nich zprávu Mistrovi. Prosím, laskavě mě upozorněte na cokoli, co není v souladu s Fa.

Obnovení cestovního pasu

Během mého pobytu ve vězení mi vypršela platnost cestovního pasu. Slyšela jsem, že lidé, kteří byli uvězněni, nesmějí po dobu pěti let od propuštění vycestovat do zahraničí. To platilo zejména pro praktikující Falun Dafa, kteří nemohli získat cestovní pas ani si ho obnovit. Tato skutečnost na mě vyvíjela určitý tlak. Po propuštění z vězení jsem o cestování do zahraničí ani o obnovení pasu neuvažovala. Jednoho dne mě a mého manžela jedna nová praktikující pozvala na týdenní plavbu do zahraničí. Chtěla, aby během této cesty její manžel začal praktikovat Falun Dafa. Pomoci jejímu manželovi získat Fa bylo spravedlivou věcí. Cesta měla trvat jen týden, což nebylo dlouho, a tak jsem souhlasila. Musela jsem si proto obnovit cestovní pas. Trochu jsem se vyděsila. Začal se do mě vkrádat strach. Obávala jsem se, že jsem na černé listině KS Číny. Pokud by se mi nepodařilo pas obnovit, zdržela bych cestu a ostatní by mohli získat negativní představy o Falun Dafa.

Manžel řekl, že bychom si měli pasy obnovit hned následující ráno. Vynořily se mé spravedlivé myšlenky. Jsem občankou, která dodržuje zákony, nikoli zločincem. Zločinu se dopustila KS Číny, když mě pronásledovala. Mít cestovní pas je právem občana. Pouze jsem uplatňovala své zákonné právo. Nedovolím zlu, aby manipulovalo státními úředníky a přimělo je páchat zločiny proti praktikujícím Falun Dafa. Měli by mi pas obnovit. Je to jejich práce.

Prvních několik kroků při obnovování pasu proběhlo hladce. Při posledním kroku, kdy mi měli sejmout otisky prstů, se to však úřednici ani po několika pokusech nedařilo. Několikrát se na mě podezřívavě podívala. Upravila jsem svůj stav a uklidnila se. Klidně jsem se na ni s úsměvem podívala a vysílala spravedlivé myšlenky směrem k odznaku KS Číny na její hrudi, abych nedovolila zlu využít ji k páchání zločinů proti Falun Dafa. Když jsme to zkusily znovu, mé otisky prstů byly úspěšně zaznamenány. Moje žádost o obnovení cestovního pasu byla schválena. Obnovení pasu nemělo nic společného s tím, že jsem byla pronásledována, ale odhalilo mé připoutání ke strachu.

Tato událost posílila mé spravedlivé myšlenky. Praktikující Falun Dafa jsou dobří lidé. Jsou to ještě lepší lidé. Měla bych všechno dělat důstojně a spravedlivě.

Cesta do domu mého syna v hlavním městě provincie

Můj syn pracoval v jedné organizaci v hlavním městě jiné provincie. Každý rok jsem u něj několik dní pobývala. Jednoho dne mi po osmé hodině ráno zavolal a řekl, že v šest hodin ráno mu na dveře zaklepal policista. Zeptal se ho, ve kterém pokoji bydlím, a prohlédl si jeho byt. Nenašel mě tam, ale syna odvedl. Policista pak se synem v autě jel obtěžovat další praktikující a několik z nich odvezl.

Na policejní stanici se policisté syna vyptávali na mou situaci. Řekl jim, že nic neví, protože jsem u něj už dlouho nebyla. Poté byl propuštěn. Domníval se, že policie mohla zjistit, že jsem u něj doma navštívila webové stránky Minghui, a podle IP adresy ho vypátrala. Požádal mě, abych si sbalila své věci související s Dafa, protože se obával, že mě policie zatkne. Z této události jsem si vzala ponaučení. Neměla bych používat počítač běžného člověka k návštěvám webových stránek Minghui a stahování článků. Nebyla jsem dostatečně obezřetná, pokud jde o bezpečnost. Chtěla jsem si jen usnadnit práci a myslela jsem si, že mi to projde. Policie v tomto hlavním městě provincie praktikující tvrdě pronásledovala. Na webových stránkách Minghui se téměř každý den objevovaly zprávy o pronásledování z tohoto města.

Od té doby jsem syna navštívila pouze jednou. Nechtěla jsem k němu cestovat vysokorychlostním vlakem, protože jsem se obávala, že jsem na černé listině. Chtěla jsem, aby nás tam manžel odvezl autem. Hotel jsem si rezervovala na doklad totožnosti jiné osoby. Syn se měl ženit a potřeboval s námi probrat mnoho věcí, například rekonstrukci bytu a svatební obřad. Manžel nechtěl řídit, protože cesta dlouhá 500 kilometrů by pro něj byla příliš únavná. Řekl, že bude lepší jet vysokorychlostním vlakem.

Nemohla jsem dovolit, aby se manžel a syn dozvěděli o mých obavách. Kdyby o nich věděli, dostali by se pod psychický tlak a zatěžovalo by je to. Byla to otázka mé vlastní kultivace. Potřebovala jsem se v kultivaci zlepšit. Vzpomněla jsem si na Mistrův Fa:

„...Spravedlivých myšlenek síla Fa
roztlouká démonů doupata“
(„Obklíčit a zničit“, Hong Yin II)

Opičí král vstoupil do břicha princezny Železného vějíře a dělal v něm kotrmelce. Mám Mistra. Mistr je po mém boku. Spravedliví bohové jsou po mém boku. Čeho jsem se bála? Toto město bylo plné zla. Vysílala jsem spravedlivé myšlenky přímo do doupěte zla, abych ho odstranila.

Koupila jsem jízdenky na vysokorychlostní vlak. Celou cestu na nádraží jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Když jsem vystoupila z vlaku, vysílala jsem spravedlivé myšlenky po celou cestu k synovu domu. Každý den jsem v bytě svého syna vysílala spravedlivé myšlenky, abych rozložila zlo v dané oblasti. Přestože jsem nic neviděla, cítila jsem, že mé tělo obklopuje silná energie. Pokaždé, když jsem vysílala spravedlivé myšlenky, vycházely mi z hlavy a z mých prostředníčků vlny energie.

Pod vlivem ateistické teorie jsem věřila, že „uvěřím, až uvidím“. Nevěřila jsem, že mám schopnost odstranit zlo. Dívala jsem se na věci prostřednictvím lidských představ a potlačovala své božské schopnosti. Byl to projev nedostatečné víry v Mistra a Fa. Mistr nám dal božské schopnosti. Je s námi a neustále nás chrání. Proč bych se tedy měla bát?

Policie klepe na mé dveře

Jednoho dne kolem čtvrté hodiny ráno, když jsem prováděla cvičení, jsem uslyšela zvonit domovní zvonek. Myslela jsem si, že soused omylem zazvonil u našich dveří. Pokračovala jsem ve cvičení. Zvonek však zvonil dál. Zmocnila se mě zlá předtucha. Objevily se negativní myšlenky. Přišla policie prohledat náš byt? Znervózněla jsem, protože jsem nedávno na webových stránkách Minghui četla několik článků o tom, že policie zatýkala praktikující uprostřed noci.

Manžel zaslechl zvonění a vstal. Otevřela jsem okno a uviděla na ulici policejní auto s blikajícími výstražnými světly. Několik policistů zvonilo na zvonky u vchodu do domu. Znervózněla jsem. Navenek jsem však zachovala klid a řekla manželovi, aby neotvíral dveře. Vrátila jsem se do svého pokoje a začala vysílat spravedlivé myšlenky.

Policisté pravděpodobně zazvonili u některého ze sousedů, který je pustil dovnitř. Vyšli nahoru. Brzy jsem uslyšela klepání na naše dveře. Měla jsem pocit, že každou chvíli vniknou dovnitř. Manžel nervózně vyšel ze svého pokoje. Řekla jsem mu, aby neotvíral dveře a nedělal žádný hluk. Pokračovala jsem ve vysílání spravedlivých myšlenek. V tu chvíli jsem pocítila smutek a beznaděj. Odvede mě policie znovu? Prohledají nám opět byt? Zavřou mě zase do temné vazební věznice? Myslí mi bleskly výjevy z předchozího pronásledování.

Ne, tohle by neměly být moje myšlenky. Okamžitě se mi vyjasnila mysl. Mistr mi nezařídil, abych se kultivovala ve vězení. Mistr nám zařídil, abychom se kultivovali v běžné společnosti a každodenním životě, objasňovali lidem pravdu a zachraňovali vnímající bytosti. Vazební věznice a věznice nejsou místa, kde bych měla pobývat. Mistr a bohové ochraňující Fa jsou se mnou. Jsem Mistrova učednice. Neuznávám žádné jiné uspořádání. Kráčím pouze po cestě, kterou mi zařídil Mistr. Budu se napravovat podle Fa a ve Fa odstraňovat svá připoutání a představy. Nikdo kromě Mistra a Falun Dafa nemá právo mě zkoušet. Měla bych zcela odmítnout staré síly.

Vzpomněla jsem si na jeden článek, který jsem četla na webových stránkách Minghui. Když policisté klepali na dveře jedné praktikující a pokoušeli se vylomit zámek, pokračovala ve svém pokoji ve vysílání spravedlivých myšlenek. Díky Mistrovu posílení bylo pronásledování během tohoto střetu dobra se zlem odstraněno.

Mé spravedlivé myšlenky zesílily. Bez ohledu na to, jak policisté klepali na dveře, jsem od 4:30 do 6:00 soustředěně vysílala spravedlivé myšlenky. Potom jsem přešla k oknu. Manžel mi řekl, že policie už před nějakou dobou odešla. Děkuji Vám, Mistře, že jste mi umožnil vzpomenout si, jak se jiná praktikující postavila zlu se spravedlivými myšlenkami a spravedlivým jednáním, a že jste posílil mé spravedlivé myšlenky. Náhlé pronásledování bylo odstraněno.

Několik dní předtím jsem koupila jízdenky na vysokorychlostní vlak. S manželem jsme se chystali navštívit jeho starého otce. Den před odjezdem jsme si sbalili zavazadla. Nevěděli jsme, zda nás policie znovu nepřijde obtěžovat. Rozhodli jsme se proto jízdenky zrušit, požádat o vrácení peněz a okamžitě vyrazit autem. Po sedmé hodině ráno někdo dvakrát zavolal manželovi. Bylo to neznámé místní číslo. Telefon jsme nezvedli. Manžel si byl téměř jistý, že volala policie, která předtím klepala na naše dveře. Byl rozmrzelý, díval se na mě s nenávistí a řekl, že mu způsobuji problémy.

Bylo mi těžko u srdce, ale řekla jsem si, že to není náhoda a že je to zkouška, které musím čelit s klidem. Nikdo ji za mě nemůže podstoupit. Byla to příležitost ke zlepšení mého charakteru. Kultivace je vážná věc. Musela jsem se podívat do sebe. Našla jsem svá připoutání k žárlivosti, zášti, nenávisti a usilování o osobní prospěch. Nechtěla jsem navštívit tchána, protože byl silně otráven propagandou KS Číny. Když jsem se mu pokoušela objasnit pravdu, nechtěl mě poslouchat. Po propuštění z vězení jsem mu napsala dlouhý dopis, ve kterém jsem vysvětlila, proč jsem byla pronásledována. Řekl mi, že pokud mu budu dál vyprávět o Falun Dafa a o pronásledování, měla jsem raději zůstat ve vězení.

Tchán měl nízké příjmy, užíval léky a často pobýval v nemocnici. S manželem jsme se o něj starali a finančně ho podporovali. Byl ve špatném zdravotním stavu a obtížně chodil po schodech. Koupila jsem mu proto byt v přízemí. Když mě však KS Číny pronásledovala, mluvil o mně velmi bezcitně. V srdci jsem vůči němu cítila zášť. Stěžovala jsem si na něj a pohrdala jím. Myslela jsem si, že neví, kdo se k němu chová dobře.

Také manželovu sestru a bratra jsem výrazně finančně podporovala. Když se ocitli v obtížných situacích, z celého srdce jsem jim pomáhala. Nechtěla jsem po nich ani korunu na podporu jejich otce. Když jsem však byla pronásledována, odsuzovali mě a stěžovali si na mě. Mluvili o tom, jak obtížná je situace mého manžela, a vůbec mě nechápali. Jednali proti svému svědomí a popírali, že po zahájení praktikování Falun Dafa viděli mé pozitivní změny.

Držela jsem se lidských představ a přela se s nimi o to, kdo má pravdu a kdo se mýlí. To neodpovídalo standardu praktikující. Chovala jsem vůči nim zášť a oni mě neposlouchali, když jsem se jim pokoušela objasňovat pravdu. Jejich chování souviselo s mým kultivačním stavem. Rozhodla jsem se odstranit svá připoutání k žárlivosti, zášti, stěžování si, povýšenosti, touze po odměně a pochvale i usilování o osobní prospěch. Měla bych se k nim chovat laskavě. Protože jsem si nevedla dobře, nedokázali pocítit krásu Falun Dafa. Pomáhali mi zlepšovat se. Měla bych jim poděkovat. Mé srdce se odlehčilo a rozjasnilo.

Během manželovy jízdy autem jsem vysílala spravedlivé myšlenky. Asi po hodině cesty mu zazvonil mobilní telefon. Volal náš místní policista. Manžel hovor nepřijal, protože se domníval, že musí souviset s ranní událostí. Rozrušilo ho to a mluvil se mnou nepříjemně. Tento policista už několikrát přišel k nám domů. Objasňovala jsem mu pravdu. Řekla jsem manželovi: „Není dobré, že jeho telefonáty nepřijímáme. Jsme dobří lidé a neudělali jsme nic špatného. Jsme občané, kteří dodržují zákony. Pokud jeho hovor nepřijmeme, bude to vypadat, jako bychom udělali něco špatného.“ Z manželova mobilního telefonu jsem policistovi poslala textovou zprávu. Napsala jsem mu, že jedeme po dálnici a nemůžeme přijmout hovor, a zeptala se, zda pro něj můžeme něco udělat. Zeptal se mě, jestli znám určitého člověka, a uvedl jeho jméno. Zdálo se, že si tato osoba měla pronajímat můj byt. Odpověděla jsem mu, že toho člověka neznám a že jsem svůj byt nikdy nepronajímala. Řekl, že už tomu rozumí.

Věděla jsem, že se nic nestane a nebezpečí bylo odstraněno. Mistr mi pomohl nebezpečí odstranit, když viděl, že jsem se podívala do sebe a zlepšila svůj charakter. Svou vděčnost Mistrovi nedokážu vyjádřit slovy. Na povrchu to vypadalo jako náhodná událost. V kultivaci však nic není náhodné. Když jsem viděla blikající výstražná světla policejního auta před domem, slyšela policisty klepat na dveře a věděla, že se je chystají vyrazit, cítila jsem se stejně jako tehdy, když mě zatkli. Měla jsem pocit, že pronásledování stojí přímo přede mnou. Tentokrát jsem si však vzpomněla na Mistra a Fa. Vzpomněla jsem si, že mám používat božské schopnosti, které mi Mistr udělil, dívat se do sebe a chránit Falun Dafa i dobré jméno praktikujících Falun Dafa. Mistr mi pomohl touto zkouškou projít.

Řekla jsem manželovi, že je všechno v pořádku, a požádala ho, aby nebyl nervózní. Odpověděl, že bych neměla věřit tomu, co říká policie, protože mě možná chce přimět, abych polevila v ostražitosti. Po celou cestu k jeho otci jsem ho uklidňovala. Postupně už nebyl tak rozrušený.

Cestou domů si o mě manžel stále dělal starosti a požádal mě, abych na několik dní zůstala u naší příbuzné, která je také praktikující. On se měl nejprve vrátit domů a zjistit, jaká je tam situace. Souhlasila jsem. Praktikující v této oblasti byli v kultivaci velmi pilní a ráda jsem si s nimi vyměňovala kultivační zkušenosti. Velmi mi to pomohlo. S příbuznou jsme společně studovaly Fa a vysílaly spravedlivé myšlenky. Dívaly jsme se do sebe a sdílely své kultivační zkušenosti. Společně jsme dělaly tři věci a každý den jsme prožívaly radost. Dva týdny rychle uplynuly. Nastal čas vrátit se domů.

Manžel nechtěl, abych se vracela vysokorychlostním vlakem, a nabídl se, že pro mě přijede. Nesouhlasila jsem. Musela jsem se této zkoušce postavit sama. Obávala jsem se, že mě mohou zastavit při kontrole na nádraží. To byl strach. Jsem občankou, která dodržuje zákony, a mám stejná práva jako ostatní občané dodržující zákony. Policie by měla zatýkat pouze špatné lidi. Se mnou to nemá nic společného. Kdybych nechala manžela, aby pro mě přijel, znamenalo by to plýtvání jeho časem i našimi penězi. Můj strach by ho ovlivnil a v budoucnu by byl ještě bojácnější. Také by mi více zasahoval do vykonávání tří věcí.

Než jsem vyrazila na nádraží, prosila jsem Mistra, aby mě posílil a nedovolil zlu využívat policisty k páchání zločinů proti praktikujícím Falun Dafa. Když jsem dorazila ke vstupu na nádraží, nebyl tam jediný policista. Za normálních okolností policisté u vchodu kontrolovali cestujícím doklady totožnosti. Bez problémů jsem prošla bezpečnostní kontrolou. Byla jsem Mistrovi nesmírně vděčná. Kultivace je skutečně zázračná. Pokud zůstanu ve Fa, zlo nebude moci nic udělat a všechno bude jen iluzí. Po této události jsem dokázala meditovat dvě hodiny.

Po všech těchto zkouškách jsem cítila, že substance „strachu“ v mém těle zeslábla. Každý den se učím Fa nazpaměť. Mistr nám neustále říká, že bychom měli studovat Fa. Pokud máme Fa v srdci a dokážeme si v rozhodujících okamžicích vzpomenout na Mistra, můžeme proměnit nebezpečí v bezpečí a projít zkouškou. Děkuji Vám, Mistře, že jste mě po celou dobu posiloval. Přestože jsem na své kultivační cestě klopýtala, díky Mistrově ochraně jsem po ní dokázala dojít až sem. Stále mám mnoho připoutání a lidských představ. Budu se pilně kultivovat a dobře se kultivovat, abych dokázala dobře dělat tři věci, splnila své poslání a byla hodna Mistrovy oběti a záchrany.

Děkuji Vám, Mistře!Děkuji vám, spolupraktikující!

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)