Vzpomínka na poklidný apel v Pekingu z 25. dubna 1999

(Minghui.org) Uplynulo čtyřiadvacet let, přesto mi v paměti stále živě zůstávají vzpomínky na historický apel deseti tisíc praktikujících Falun Gongu v Pekingu.

V noci před 25. dubnem 1999 jsem se dozvěděl, že v Tianjinu byly protiprávně zatčeny desítky praktikujících Falun Gongu. Následujícího rána jsem jel autobusem do ulice Fuyou v Pekingu, kde sídlil Státní úřad pro podávání odvolání. Protože jsem bydlel poměrně daleko od centra města, musel jsem cestou třikrát přestupovat. Když jsem dorazil na místo, bylo už po deváté hodině ráno.

Spatřil jsem praktikující seřazené na chodníku na západní straně ulice Fuyou. Bylo jich tolik, že nebylo možné dohlédnout na konec řady. Protější strana ulice byla téměř prázdná. Za vysokou červenou zdí se nacházel Zhongnanhai, sídlo ústřední vlády Komunistické strany Číny (KS Číny). Nad vstupní branou visela velká tabule s nápisem „Státní úřad pro podávání odvolání“ a na stráži stáli vojáci.

Tehdy jsem vládě plně důvěřoval a chtěl jsem úředníkům sdělit, že napadat a zatýkat praktikující Falun Gongu v Tianjinu není správné. Přál jsem si vládě říct, že Falun Gong je dobrý, učí lidi laskavosti a ohleduplnosti k druhým. Falun Gong mi osobně velmi pomohl, a tak jsem doufal, že ho vláda podpoří. Věřím, že ti, kdo se tehdy shromáždili, měli podobné úmysly.

Šel jsem dál a hledal někoho známého. Když jsem zabočil do ulice Chang’an, viděl jsem zástupy lidí, jak tiše stojí na chodníku v řadě, klidně a ukázněně. Někteří si četli v knize Dafa. Ti, kteří stáli v řadě, nechali volný průchod pro chodce. Na druhé straně seděli další praktikující, většinou mladí lidé nebo lidé středního věku, někteří byli v uniformách. Všichni byli naprosto klidní, upřímní a trpěliví. Neměli s sebou žádné transparenty.

Byl jsem ohromen onou vznešenou a čestnou atmosférou. Se slzami v očích jsem cítil něco, co jsem nikdy předtím nezažil – srdce bez stížností či výčitek, nesmírnou trpělivost, sebekázeň a neochvějnou odvahu. Je to pocit, který lze prožít jen osobně, slovy jej nelze plně vyjádřit.

Všiml jsem si dvou policistů opřených o zeď, jak si povídají a kouří. Kdyby praktikující Falun Gongu skutečně „obléhali Zhongnanhai“, jak později o tomto pokojném shromáždění tvrdila státní média, byli by policisté ve službě takto klidní a bezstarostní? Na konci ulice jsem uviděl volné prostranství. Také tam sedělo mnoho lidí – někteří četli knihy Dafa, jiní cvičili. Nakonec jsem spatřil několik praktikujících z našeho cvičebního místa. Všichni se na mě usmáli a já se k nim přidal.

Později jsme se dozvěděli, že několik praktikujících bylo pozváno přímo do Zhongnanhai jako zástupci. Požadovali propuštění zadržených a vyjádřili přání mít klidné prostředí pro cvičení. Trpělivě jsme čekali na výsledky jednání. Občas projelo pomalu auto, ze kterého nás fotografovali nebo natáčeli. Projela také dodávka, která amplionem vysílala hlášení ve smyslu: „Vláda proti lidem cvičícím qigong nic nepodnikne. Prosíme, co nejdříve se rozejděte.“ Nevěnovali jsme tomu přílišnou pozornost a zůstali jsme na místě, čekajíce na zprávy ze setkání našich zástupců s úředníky.

V jednu chvíli se zdálo, že někdo něco rozdává, což vyvolalo mírný rozruch. Jedna praktikující okamžitě vstala a zvedla papír se čtyřmi velkými znaky: „Udržujme si charakter (xinxing).“ V tu ránu všichni ztichli a posadili se přesně tak jako předtím. Také jsem si všiml dvou mladých praktikujících, které procházely mezi lidmi a sbíraly odpadky, ačkoliv okolí bylo prakticky čisté. Později jsem se dozvěděl, že praktikující posbíraly naprosto vše, dokonce i nedopalky cigaret, které tam odhodili policisté.

Vedle nás seděla asi sedmnáctiletá dívka, prostě oblečená, s růžovými tvářemi a jasnýma očima. Tiše četla knihu Dafa, zatímco seděla v lotosové pozici. Působila velmi pokojně a přirozeně. Připomněla mi jedno rčení: „Čistota Dafa vytváří čisté lidi.“ Přesně tak na mě ta dívka působila.

Kolem čtvrté hodiny odpoledne jsme stále neměli žádné zprávy a já musel odejít kvůli jiným povinnostem. Náš asistent mě požádal, abych pomohl shromáždit ostatní praktikující na našem cvičebním místě. Vzal jsem magnetofon a šel tam. Několik praktikujících už čekalo, tak jsem je informoval o situaci a společně jsme cvičili.

Později jsme se dozvěděli, že úředníci slíbili propuštění zadržených v Tianjinu a zaručili, že proti cvičícím nebude zasahováno. Jakmile jsme tuto zprávu obdrželi, pokojné shromáždění asi deseti tisíc praktikujících se bez jakýchkoliv komplikací rozešlo. Tehdy jsme netušili, že KS Číny brzy spustí bezprecedentní celonárodní pronásledování.

Ještě té noci mi zavolal můj zaměstnavatel a vyptával se, kde jsem byl přes den a kdy jsem se vrátil domů. Od té doby pronásledování praktikujících Falun Dafa v Číně neustalo, ale stejně tak neutuchá ani naše pokojné úsilí objasňovat pravdu a bránit se útlaku. Zlo nikdy nemůže zvítězit a pronásledování laskavých lidí v Číně jednou skončí.

Článek byl původně zveřejněn 25. dubna 2023.