(Minghui.org) Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zahyne při dopravních nehodách přibližně 1,35 milionu lidí ročně. To v přepočtu znamená ztrátu 3 700 životů denně neboli jedno úmrtí každých 25 sekund.
Jak je to ale s „nehodami“ ve vesmíru? Co kdyby došlo ke srážkám nebo jiným typům katastrof, které by zasáhly přímo Zemi? Jak si ukážeme, ve skutečnosti k nim čas od času skutečně dochází.
(Pokračování z 1. části)
Čeljabinský meteorit v Rusku
V roce 2000 sestavil časopis Discover seznam 20 způsobů, jakými by mohl skončit svět. Na prvním místě figuroval „náraz asteroidu“. Meteorit, který v únoru 2013 vstoupil do atmosféry nad oblastí jižního Uralu v Rusku, mohl vyhladit polovinu světové populace, ale těsně před dopadem záhadně explodoval.
Dne 15. února v 9:20 dopoledne se asi 30 kilometrů nad městem Čeljabinsk na Sibiři náhle rozzářilo oslnivé bílé světlo řítící se k zemi. Ohnivá koule ozářila oblohu nad celým městem a následně vybuchla.
Vědci později z obrazových dat zjistili, že šlo o těleso o poloměru 8,5 metru a hmotnosti asi 7 200 tun. Americký monitorovací satelit jej detekoval v momentě, kdy vlétlo do atmosféry rychlostí 19 kilometrů za sekundu. Vzhledem k rychlosti a zbývajícím sekundám do dopadu bylo jeho zachycení lidskými prostředky nemožné. Podle trajektorie by meteorit dopadl méně než 100 kilometrů od čeljabinské jaderné elektrárny a skladu jaderných surovin. Jeho ničivá síla odpovídala 500 000 tunám TNT (což je 30krát více energie než u bomby v Hirošimě) a způsobila by explozi jaderného zařízení. Eurasijský kontinent by mohl přestat existovat a lidstvo by čelilo riziku vyhynutí.
Civilní pilot, který se v té době nacházel v oblasti, uvedl, že posádka cítila tepelnou vlnu, která letadlem otřásla, a viděla rozpad meteoritu na kusy. Událost zůstávala záhadou až do chvíle, kdy Rusko o tři dny později zveřejnilo video z palubní kamery. Na něm je vidět, jak neznámý objekt meteorit těsně před dopadem dohání a roztříští jej. Jelikož se meteorit pohyboval rychlostí 18 kilometrů za sekundu, vědci odhadli, že se onen objekt musel pohybovat rychlostí přibližně 40 kilometrů za sekundu – což je mnohonásobně více než rychlost nejvýkonnějších střel (6,4 km/s). Ruské úřady potvrdily, že nepodnikly žádné kroky, protože těleso včas nezachytily.
Čeljabinský meteorit, 15. února 2013.
Mnoho svědků pád a zničení meteoritu vyfotografovalo, včetně objektu odlétajícího z místa rozpadu. Přestože úlomky poškodily přes 7 000 budov a zranily téměř tisíc lidí, nebylo zaznamenáno jediné úmrtí. Zvláštní úkazy pokračovaly i v muzeu, kde jsou zbytky tělesa uloženy. List The Moscow Times 18. prosince 2019 informoval o incidentu, kdy se nad úlomkem v expozici záhadně vznesl těžký skleněný kryt, což zaměstnanci muzea nedokázali racionálně vysvětlit.
Další těsný průlet
Podobně jako v Čeljabinsku byly i jiné incidenty ohrožující lidstvo vyřešeny nevysvětlitelným způsobem. Příkladem je rok 2012, spojovaný s mayským proroctvím. Zatímco mnozí varování ignorovali, v červenci téhož roku došlo ke kritické situaci.
Deník Washington Post v červenci 2014 uvedl, že 23. července 2012 Slunce uvolnilo dva masivní mraky plazmatu (výrony koronální hmoty – CME), které jen těsně minuly Zemi. Šlo o nejsilnější sluneční bouři za posledních nejméně 150 let.
Fyzik Daniel Baker z Coloradské univerzity zdůraznil, že načasování bylo rozhodující. Kdyby k erupci došlo o týden dříve, kdy Slunce směřovalo přímo k naší planetě, následky by byly katastrofální. Analytici odhadují, že přímý zásah by vyřadil z provozu veškerou elektroniku, způsobil celosvětové výpadky elektřiny a zastavil i dodávky vody, které jsou závislé na elektrických čerpadlech.
Observatoř Solar Dynamics Observatory (NASA SDO) tehdy zveřejnila snímky anomálií v aktivních oblastech slunečních skvrn. V momentě, kdy vědci propadali beznaději nad rozsahem erupce, došlo k něčemu neobvyklému. Na povrchu Slunce a v jeho okolí se objevily stovky černých neidentifikovaných objektů, které začaly sluneční energii pohlcovat, načež se bouře od Země odklonila.
Pod ochranou vyšší moci
Země a její obyvatelé od pradávna přečkali mnoho hrozících pohrom. Proč nás doposud provázelo takové štěstí? Je možné, že lidstvo požívá ochrany božských bytostí?
Pan Li Hongzhi, zakladatel Falun Dafa, v lednu 2023 publikoval článek s názvem „Jak vzniklo lidstvo“, ve kterém uvádí:
„Stejně jako vesmír prochází utvářením, stagnací, degenerací a zničením, i lidské bytosti procházejí narozením, stárnutím, nemocí a smrtí. Toto jsou zákony vesmíru...“
„Nebesa, Zemi, lidstvo i božské bytosti stvořil Stvořitel a nikdy se nestane, že On někoho protežuje a druhé ošidí. Důvod, proč někteří lidé vedou šťastný život a jiní ne, spočívá v odměnách a odplatách za minulé skutky.“
„Důvodem, proč lidé přišli do tohoto světa a stali se lidmi, bylo odčinit své hříchy a karmu a dosáhnout významného duchovního pokroku. Lidé přišli na tento svět, aby získali spásu. Přišli a převzali lidskou podobu, aby čekali na Stvořitele a na spasení zpět do svých nebeských království. A zatímco čekali, hromadili si v průběhu svých mnoha minulých životů zásluhy; a to bylo účelem jejich převtělování. Neklidná povaha tohoto světa je zamýšlena k tomu, aby z těchto životů udělala něco úžasného.“
Vezmeme-li tyto souvislosti v úvahu, možná lépe pochopíme hlubší smysl lidské existence i to, proč je naše civilizace v kritických chvílích chráněna.
(Konec)
Článek byl původně zveřejněn 4.dubna 2023.
Názory vyjádřené v tomto článku představují autorovo vlastní pochopení. Veškerý obsah publikovaný na těchto webových stránkách je chráněn autorským právem Minghui.org.
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
