(Minghui.org) Falun Dafa jsem začala praktikovat v roce 1997 a nyní je mi 76 let. Za uplynulých 29 let praktikování dal Mistr svým učedníkům tolik. S blížícím se 27. Světovým dnem Falun Dafa bych se ráda podělila o několik příběhů o tom, jak vnímám ztrátu a zisk.
Ztráta vlastnictví prvního bytu
V roce 1995 jsem žila u rodičů a můj syn se chystal dokončit vysokou školu. Sourozenci navrhli, aby můj syn si našel práci v našem městě, aby rodiče mohli často vídat svého vnuka.
Souhlasila jsem a koupila jsem v centru města starší byt o rozloze přes 100 metrů čtverečních, přičemž vlastnický list byl napsán na synovo jméno. Po promoci se však stal státním úředníkem ve městě, kde pracoval manžel, asi 160 kilometrů od domu mých rodičů. Syn byl se svou prací velmi spokojený.
Protože jsme na byt vydali téměř všechny úspory, plánovali jsme jej s manželem prodat. Rodiče nás však přesvědčili, abychom ho půjčili mé mladší sestře, která v tom městě podnikala. Žila na venkově a každodenní dojíždění pro ni bylo dlouhé a vyčerpávající. Přestože to pro nás znamenalo finanční zátěž, rozhodli jsme se přání rodičů vyhovět a byt jsme si ponechali.
V roce 2004 moje mladší sestra a její manžel přišli nejen o stovky tisíc jüanů, které vydělali, ale navíc se značně zadlužili kvůli hazardu. Bez mého vědomí sestra zavolala mému synovi a požádala ho, aby přijel do města a přivezl s sebou vlastnický list a občanský průkaz. Tvrdila, že městský bytový úřad potřebuje dokumenty ověřit.
Syn jí plně důvěřoval a udělal, co mu řekla. Podepsal všechny dokumenty, které mu předložila, a tam, kde bylo třeba, připojil otisk prstu. Aniž by o tom věděl, dokončil tak převod vlastnictví. Poté ho sestra požádala, aby jí dokumenty nechal s tím, že bude praktičtější, kdyby bylo třeba vyřídit další papíry.
Jakmile převedla byt na své jméno, prodala ho, aby splatila dluhy z hazardu. Ceny nemovitostí mezitím výrazně vzrostly a dodnes nevíme, za kolik byl byt prodán.
Protože věděla, že věc nemůže tajit navždy, o několik měsíců později se matce přiznala. Matku to rozrušilo natolik, že vážně onemocněla. Koneckonců to byla ona, kdo původně navrhl, aby sestra v bytě bydlela. Nikdy by ji nenapadlo, že její dcera něco takového udělá.
S pláčem mladší sestře vyčítala: „Tvoje sestra a švagr tak těžce pracují, aby se uživili, na tento byt šetřili každou korunu a ty jsi všechno promrhala…“ Manžel se také velmi rozrušil. V té době jsem už několik let praktikovala Falun Dafa. Přestože mi to bylo trochu líto, chápala jsem princip příčiny a následku.
Utěšovala jsem matku a mladší sestru jsem laskavě povzbuzovala, aby se chovala čestně a přestala hrát hazardní hry. Sestra věděla, že na tom nejsme dobře. Naše továrna byla tehdy na pokraji uzavření, manžel trpěl smrtelnou nemocí a za léčení jsme utratili mnoho peněz. Život jsme měli velmi těžký.
Právě když byla naše finanční situace nejhorší, zavolala mi snacha, která podnikala v jiném městě: „V podnikání se mi teď mimořádně daří, nemusíš si dělat starosti o naši budoucnost.“ Věděla jsem, že to byl Mistr, kdo pomohl své učednici, a také moje rodina věděla, že praktikování Falun Dafa přineslo našemu domovu požehnání. Děkuji Vám, Mistře!
Jednou jsem při rodinném setkání u rodičů objasňovala pravdu o Falun Dafa. Mluvila jsem o pronásledování Falun Gongu Komunistickou stranou Číny a vysvětlovala, že když jeden člověk praktikuje, má z toho prospěch celá rodina.
Moje mladší sestra, kterou oklamala propaganda KS Číny, řekla: „Co má tvoje praktikování společného se mnou?“
Odpověděla jsem: „Sestro, jak by se tě to netýkalo? Nepamatuješ si, jak ses dostala ze svých potíží? Nechtěla jsem po tobě, abys mi vrátila, co mi dlužíš. Kdybych nepraktikovala Falun Gong, nenechala bych tě z toho jen tak vyváznout. Splátky hypotéky přece nejsou malá částka…“ Všichni přítomní byli svědky mých fyzických i duševních změn po začátku praktikování Falun Gongu a mladší sestru napomínali, aby nemluvila neuváženě.
Nakonec díky mému neustálému, trpělivému a laskavému přesvědčování mladší sestra konečně prohlédla. Opakovaně říkala svým přátelům: „Poslechněte moji sestru: můžete milovat svou zemi, ale nesmíte milovat Stranu.“ Přestala hrát hazardní hry a spolu s manželem dál podnikala, aby se uživili. Její syn vystoupil z KS Číny a jejích přidružených organizací, a tím získal požehnání: byl přijat na postgraduální studium a po promoci získal dobře placené zaměstnání.
Ztráta vlastnictví druhého bytu
S manželem jsme byli zaměstnáni ve stejné továrně. V roce 1997 nám byl podle pravidel bytové reformy přidělen byt o rozloze 100 metrů čtverečních. Protože šlo o dotované bydlení, byl mnohem levnější než komerční byty. Stačilo za něj zaplatit 20 000 jüanů.
Na jaře roku 1999 nám jeden známý řekl, že ceny nemovitostí mohou brzy vzrůst. Protože jsme počítali s tím, že syn bude po svatbě potřebovat byt, koupili jsme za všechny své úspory starší byt v centru města.
Manželův starší bratr a jeho žena odešli v roce 2001 do důchodu a vrátili se do rodného města. Jeho rodičům bylo přes osmdesát a také jeho tři děti se vrátily, aby si hledaly novou práci. Když se celá rodina vrátila, v domě jednoduše nebylo dost místa.
Když se dozvěděl, že máme dva byty, přišel za námi a požádal nás, abychom se vzdali našeho dotovaného bytu od továrny, aby v něm mohla bydlet jeho rodina. Řekl, že nám zaplatí původní cenu 20 000 jüanů.
Byli jsme ve velkém rozporu a opravdu jsme se bytu nechtěli vzdát. V té době už ceny nemovitostí vzrostly a 20 000 jüanů za byt o rozloze 100 metrů čtverečních nestačilo na koupi bytu ani na venkově. Navíc se měl syn brzy ženit a potřeboval místo k bydlení.
Jako praktikující však věřím, že bych měla nejprve myslet na druhé. Manželův starší bratr žil po desítky let odděleně od rodiny a po odchodu do důchodu měli šanci se znovu sjednotit. Kdyby neměli kde bydlet, rodina by se znovu rozdělila. Nakonec jsme mu vlastnický list klidně předali.
Začátkem roku 2006 manžel zemřel na nemoc. V roce 2009 ceny nemovitostí prudce vzrostly. Starší bratr se obával, že bych si po smrti jeho mladšího bratra mohla chtít dům vzít zpět. Vlastnické právo nikdy nebylo převedeno a manžel nezanechal závěť. Podle jakéhokoli rozumného měřítka jsem měla plné právo dům získat zpět a vrátit mu 20 000 jüanů.
Jako praktikující Falun Dafa jsem však věděla, co mám udělat. Bez váhání jsem se starším bratrem šla na místní bytový úřad a dokončila převod vlastnictví.
Zpráva o mém pozitivním postoji ke ztrátě dvou domovů se rozšířila mezi rodinou a přáteli. Někteří mě nazývali pošetilou, jiní říkali, že praktikující Falun Gongu jsou skutečně jiní. Ano, dva byty mají dnes značnou hodnotu, ale ničeho nelituji. Výměnou za tyto dva byty moji blízcí poznali pravdu o Falun Dafa a jejich životy byly zachráněny. Nyní mě podporují nejen moji příbuzní, ale i příbuzní z manželovy strany začali věřit ve Falun Dafa.
Když jsem byla kvůli své víře zadržena, manželův bratr a jeho syn šli na místní policejní stanici požadovat moje propuštění. Synovec se dokonce fyzicky střetl s policistou. Po vydání knihy Devět komentářů ke komunistické straně téměř všichni moji příbuzní, kteří kdysi vstoupili do KS Číny a jejích přidružených organizací, postupně vystoupili. Podpora Falun Dafa ze strany mých příbuzných a jejich laskavé činy byly odměněny požehnáním.
V naší širší rodině se starší generace těší dlouhému životu – více než tucet příbuzných je ve věku osmdesáti až devadesáti let. V mladší generaci se daří těm, kteří podnikají, a absolventi vysokých škol získali dobře placená zaměstnání. Všichni vědí, že Falun Dafa je dobrý a že zachraňuje lidi. Když si kupují nové auto, první, na co pomyslí, je pověsit si do něj přívěsek, který jsem jim dala a na němž stojí: „Falun Dafa je dobrý, Pravdivost-Soucit-Snášenlivost jsou dobré.“
Jsem Mistrovi nekonečně vděčná za Jeho soucitnou spásu!
(Vybraný příspěvek zaslaný u příležitosti Světového dne Falun Dafa 2026 na Minghui.org)
Copyright © 1999-2026 Minghui.org. Všechna práva vyhrazena.
