Čínská Fahui | Moje kultivační cesta při přípravě informačních materiálů o Falun Dafa a psaní článků

(Minghui.org) Měla jsem to štěstí, že jsem v roce 1997 začala praktikovat Falun Dafa. Mistr Li, zakladatel této praxe, mě, člověka plného karmy, zachránil z moře utrpení tohoto světa a prostřednictvím Falun Dafa mě přivedl na cestu návratu k mému pravému já. Během oněch téměř třiceti let kultivace byl každý můj krok neoddělitelně spjat s Mistrovou soucitnou ochranou. Jeho hluboké učení Fa mi proměnilo život.

Na této cestě jsem zažila těžkosti, radost i štěstí. U příležitosti této Čínské Fahui sepisuji některé své kultivační zkušenosti, abych Mistrovi a ostatním praktikujícím podala zprávu o své kultivaci.

Příprava materiálů je zároveň procesem vlastní kultivace

Příprava materiálů o Dafa je pro mě již více než deset let zároveň procesem zlepšování charakteru. Vnímala jsem, že každá tiskárna, kterou jsem používala, přišla kvůli Fa, má duši a tiše se mnou spolupracuje na záchraně vnímajících bytostí. Práce s nimi mi přinesla mnoho radosti a pomohla mi prostřednictvím kultivace odstranit řadu lidských připoutání.

Když jsem v prvních letech materiály připravovala a tiskárna přestala fungovat, nedívala jsem se do sebe. Místo toho jsem z toho vinila samotnou tiskárnu a myslela si, že je rozbitá a už se nedá používat. Požádala jsem tedy jednu praktikující, aby našla někoho, kdo by ji opravil. Když ji technik zapnul, fungovala bezchybně. Mně však stále nešla. Požádala jsem ho o další opravu, ale ani potom mi nefungovala. Technik, který byl také praktikující, mi řekl, abych se podívala do sebe, a doporučil mi více studovat Fa. Uvědomila jsem si, že musím pilně studovat Fa a skutečně se kultivovat v souladu s Dafa.

Od té doby se při každém zádrhelu s tiskárnou nejprve podívám do sebe. Jakmile odhalím své nedostatky, tiskárna začne okamžitě fungovat.

Když jsem si nedokázala udržet charakter, v tiskárně se zasekával papír a objevovaly se další potíže. V takových chvílích jsem pátrala po tom, jaká mám připoutání, kvůli nimž starým silám umožňuji těchto situací využívat. To, co jsem v sobě objevila, mě šokovalo. Ukázalo se, že mám spoustu negativních myšlenek pramenících z běžného lidského pocitu, že se ke mně druzí chovají špatně. Roky těžkostí a utrpení ve mně zanechaly zášť. Staré síly v jiných dimenzích to jasně viděly. Jak by toho mohly nevyužít? Zřetelně viděly, co se mi odehrává v mysli. Uvažovala jsem jako běžný člověk, nikoli jako učednice Dafa, a staré síly mnou kvůli tomu pohrdaly. Jejich podstatou je snaha zabránit praktikujícím v dosažení osvícení. Chytají se našich slabin a využívají je k tomu, aby nás stáhly dolů, a nakonec tak dosáhly svého zlého cíle – našeho zničení.

Prohlédla jsem uspořádání a pronásledování ze strany starých sil a při přípravě materiálů jsem usilovně pracovala na tom, abych sebe a své nedostatky napravila.

Nedávno jsem překonala další velkou zkoušku charakteru. Moje sousedka Fang bydlí velmi blízko a vídáme se každý den. Je stejně stará jako já a známe se už desítky let. Má velmi špatnou povahu a je neuvěřitelně lakomá. Kamkoli přijde, bere si věci, které se jí zalíbí. Když si s ní člověk povídá, vždy utrousí něco zraňujícího a v jejích očích není nikdo dost dobrý. Snažila jsem se od ní proto udržovat odstup.

Fang má nemocného manžela. Často býval v nemocnici a nemohl pracovat. Občas proto mého muže požádali o pomoc s pracemi kolem domu. Bylo mi jejich rodiny líto, a tak jsem proti tomu nic nenamítala. Manžel má motorku a vozí Fang na trh. V duchu jsem to ale nesla nelibě.

Letos k nám Fang chodila velmi často a chtěla úplně všechno, co u nás viděla. Moc jsem si jí nevšímala. Ani manželovi se její chování nelíbilo, ale nechtěl se s ní dohadovat. Jednou ráno kolem šesté přišla a požádala ho, aby ji odvezl na trh. Řekla jsem: „Je příliš brzy. Ještě jsme nesnídali.“ Fang odpověděla, že musí vyrazit brzo, aby se stihla vrátit a hrát mahjong. Manžel se hned oblékl a chystal se odjet. Řekla jsem: „Nejdřív se nasnídej.“ Odpověděl, že se nají, až se vrátí. Nasedl na motorku a odvezl ji.

Dříve jsem nedokázala druhým odpouštět, v tom jsem se už hodně změnila. Přesto ve mně toto nečekané narušení našeho rána vyvolalo zášť. Zlobila jsem se na manžela, že je tak poddajný a slepě skáče, jak píská někdo bez sebemenšího vychování. Zášť jsem cítila i vůči této hašteřivé sousedce, která ve vesnici šikanovala nejen běžné lidi, ale i praktikující Falun Dafa. Když se v rodině Fang konala svatba, rodina praktikující Aiyin jim nedala dar. Fang jim nepřestávala spílat, dokud jí Aiyin nakonec dar nepřinesla. Další praktikující, Beishan, Fang ničím neprovokovala, přesto vůči ní Fang chovala zášť a dokonce se s ní u ní doma poprala. Když praktikující Jing nechtěně upustila peníze, Fang je sebrala a nechala si je. Potom ještě několikrát přišla k Jing domů a chtěla po jejím manželovi, aby ji odvezl na trh. Někteří praktikující říkali, že Fang zneužívá naší laskavosti. Myslela jsem si, že je to všechno proto, že jsme jí my praktikující zkrátka příliš ustupovali.

Když jsem udělala snídani, uklidnila jsem se a začala o tom přemýšlet. Byla to snad náhoda, že mi takto zasáhla do života? Samozřejmě že ne. Jak by se mohla božská bytost zlobit na člověka? Pokud se my praktikující chceme zlepšovat a vrátit se na úroveň božských bytostí, neměli bychom se na nikoho zlobit. Neklesla jsem právě teď kvůli svému hněvu zpět na úroveň běžného člověka? Jakmile mi to došlo, onen nahromaděný hněv, který mě tížil u srdce, okamžitě zmizel.

O hodinu později se manžel vrátil v dobré náladě a přivezl velký meloun. V klidu jsme se společně nasnídali. Po snídani se však má připoutání znovu vynořila a neubránila jsem se tomu, abych před manželem Fang nezmínila a opět o ní neřekla pár nepěkných věcí.

Druhý den jsem při přípravě materiálů dvakrát nechtěně zavadila o kabel od tiskárny. V obou případech došlo ke zkratu a dva listy papíru se zničily. Potom se samovolně zvýšil nastavený počet tištěných stran, takže se vytisklo osm výtisků Týdeníku Minghui a osm letáků Přejeme vám pokoj a mír navíc, protože materiály, které jsme kompletovali, se tiskly po dvou na jeden list.

Po mnoho let jsem vůči Fang chovala hluboko skrytou zášť, soupeřivost a pohrdání. Každé setkání s ní ve mně vyvolávalo odpor. Jak by Mistr mohl o mých myšlenkách nevědět? Proč mi pořád zasahovala do života? Uvědomila jsem si, že to Mistr uspořádal, aby odhalil mou démonickou povahu, pomohl mi najít a odstranit připoutání, vyvedl mě ze světa běžných lidí a pozvedl můj charakter.

Z jiného pohledu je Fang jen běžný člověk, který má ve vesnici tak špatnou pověst, že se s ní nikdo nechce stýkat. Je jí přes sedmdesát, manžel je nemocný a syn žije jinde. Když potřebuje s něčím pomoct, může se obrátit jen na ty, kteří jsou jí nejblíž. A my jsme její sousedé. Můj manžel je laskavý a vždy ochotný pomoci – měla bych být hrdá na to, že mám tak dobrého muže. Pocítila jsem k Fang soucit. Neměli by snad praktikující být soucitní? Co jsem vlastně celou tu polovinu života v Dafa kultivovala? Neměla bych snad ke druhým chovat soucit?

Mé pochopení se konečně prohloubilo a uvnitř jsem pocítila mnohem větší lehkost a jasnost. Najednou mi všechno připadalo krásné. V následujících dnech jsem vždy z celého srdce podpořila manžela, kdykoli se Fang dostala do úzkých a požádala ho o pomoc. Jednou mi pak Fang upřímně řekla: „Máš dobré srdce.“

Zlepšování prostřednictvím psaní

Už předtím, než jsem začala praktikovat Falun Dafa, jsem milovala literaturu a sama jsem i psala. Získala jsem tak základ pro psaní, kterému jsem se začala intenzivněji věnovat po zahájení praxe.

Na jaře roku 2002 jsem napsala dopis objasňující pravdu, úřady Komunistické strany Číny (KS Číny) mě však kvůli němu křivě obvinily a začaly mě pronásledovat. Kvůli pronásledování jsem byla nucena opustit domov a žít bez stálé střechy nad hlavou. Koncem roku mě jedna praktikující přivedla zpět do našeho kraje. Jiná laskavá praktikující mi pak pronajala dům, abych mohla pomáhat s místními projekty v období nápravy Fa.

Krátce poté, co jsem se zabydlela, mě jedné noci probudila z hlubokého spánku hlasitá hudba. Cítila jsem, jak se celé mé tělo zvedá do vzduchu a vznáší se do nebeských říší. Viděla jsem nespočet shromážděných bytostí. Uprostřed tohoto obrovského zástupu stál velký a nádherný lotosový trůn, který se otáčel nad shromážděnými bytostmi. Pomyslela jsem si, že tyto bytosti čekají na návrat svého Pána či Krále. Bytosti kolem upíraly své zářící oči na prázdný lotosový trůn a jejich pohledy vyjadřovaly nesmírnou naléhavost a touhu. V očích měly hluboké očekávání a ve tvářích naprosté soustředění.

Vyprávěla jsem jedné praktikující o tom, co jsem viděla, a ta mě povzbudila, abych to sepsala a poslala na Minghui.org. Zveřejněný článek na místní praktikující velmi zapůsobil. Od té doby jsem začala sepisovat zkušenosti i ostatních praktikujících a posílat je na Minghui.org.

Odstraňování připoutání ke slávě

V roce 2008 jsem si doma s velkou pomocí ostatních praktikujících zřídila malé místo pro výrobu materiálů. Praktikující s technickými znalostmi mi ukázali, jak psát na počítači, upravovat texty a odesílat příspěvky. Dokázala jsem pak články psát přímo na počítači a sama je posílat na Minghui.org.

Když Minghui v roce 2016 zveřejnilo výzvy k zasílání příspěvků ke Dni Falun Dafa a na Čínskou Fahui, jedna praktikující mě požádala, abych jí pomohla článek sepsat. Jeho následné zveřejnění na internetu ostatní velmi povzbudilo a všichni mě začali žádat, abych i jim pomohla napsat příspěvky na další konferenci. Někteří mě dokonce nazývali „zázračnou spisovatelkou“. Navenek jsem se tvářila docela skromně, ale uvnitř jsem byla nadšená. Dvě praktikující, které koordinovaly naši práci, mi několikrát připomněly: „Prosím, nebuď připoutaná ke slávě.“

Dávala jsem si na touhu po slávě pozor, protože jsem věděla, že takové připoutání není dobré a kultivující by ho měli odstranit. Chvála od ostatních praktikujících však toto připoutání silně přiživovala a byla jsem sama se sebou velmi spokojená. Při setkání s praktikujícími se mě jeden z nich zeptal: „Ten článek v Týdeníku Minghui jsi psala ty? Je jasné, že je tvůj, je opravdu dobře napsaný.“ Ze všech sil jsem se snažila potlačit své vzrušení, ale uvnitř jsem překypovala radostí. Neuvědomovala jsem si, že se u mě rozvinulo i další připoutání – přehnané nadšení. Mnoho praktikujících mě žádalo, abych sepsala jejich příběhy, a někteří dokonce čekali, až na ně přijde řada. Samozřejmě jsem všem vyhověla a celý měsíc jsem se tak nezastavila. Jen velmi málo mých příspěvků však bylo nakonec přijato ke zveřejnění. Místo toho, abych redakci Minghui.org pomáhala, jsem tak praktikujícím, kteří tam pracují, spíše přidělávala práci. Velmi mě to mrzelo.

Podívala jsem se do sebe, abych zjistila, jaké připoutání se za tím skrývá. K psaní mě vedla sobecká touha, aby mi vycházelo více článků a mohla jsem tak vyniknout mezi ostatními praktikujícími – zkrátka silná touha po slávě. Teprve když jsem zabloudila na tuto nesprávnou cestu, pochopila jsem hluboký význam Mistrových slov:

„„podoba věcí se rodí z mysli“.“ (Učení Fa na poradě The Epoch Times).

Odstraňování touhy po osobním prospěchu a připisování si zásluh

Před rokem jsem posílala své články na několik webů, včetně Minghui.org a dalších stránek provozovaných praktikujícími Falun Dafa. Některé články tak vyšly i na dvou webech současně. Proč jsem to vlastně dělala? Měla jsem zkrátka silnou touhu po tom, aby mé věci vycházely. Říkala jsem si, že když článek nevydá jeden web, vydá ho jiný, mé úsilí tak nepřijde nazmar a dosáhnu svého. V konečném důsledku to pramenilo z pouhého sobectví.

Loni pak na Minghui.org vyšel článek upozorňující na problém „zasílání stejného článku do více periodik“. Hluboce mě to zasáhlo a uvědomila jsem si, že mé jednání bylo nesprávné. Z pohledu běžného člověka je zasílání téhož článku do vícera periodik projevem nerespektování autorských práv. Z hlediska kultivace se za tím však skrývá touha, kterou by kultivující neměli mít, a také silné připoutání ke slávě.

Během posledního roku jsem na sebe v tomto ohledu velmi přísná. Kdykoli dokončím nějaký příspěvek a objeví se touha po chvále, okamžitě ji v sobě zachytím a potlačím. Jsem praktikující Dafa, a proto musím respektovat autorská práva ostatních praktikujících na webech Dafa a brát na ně ohled. Musím v sobě prostřednictvím kultivace odstranit sobectví. Jako kultivující získáváme život v novém vesmíru a měli bychom proto vědět, že měřítkem nového vesmíru je nesobeckost. Než začnu psát, nejprve se rozhodnu, kterému webu je článek určen, a pošlu ho výhradně tam.

Letos jsem v sobě objevila ještě další připoutání. Za těch více než dvacet let, kdy psaním potvrzuji Fa, jsem si často připadala jako skvělá spisovatelka jednoduše proto, že jsem napsala tolik článků. Není to ale zjevné připisování si cizích zásluh, když mi ve skutečnosti tolik pomáhal Mistr? Literaturu jsem milovala už před zahájením praxe. Neuspořádal to snad Mistr pro mě už dávno? Nepečuje snad Mistr o každého praktikujícího Dafa po mnoho našich životů? Co mě vůbec přivedlo k zasílání příspěvků na Minghui.org? Toho roku mé hlavní vědomí opustilo tělo a vstoupilo do jiné dimenze. Viděla jsem onen velkolepý výjev bytostí, které dychtivě očekávaly návrat svého Pána. Až tehdy jsem začala psát a posílat články. Dá se říci, že to byl Mistr, kdo mě k Minghui.org přivedl.

Dříve, když jsem byla běžným člověkem, jsem si musela hodně lámat hlavu a vynaložit spoustu úsilí, abych napsala něco, co by vůbec stálo za zveřejnění. Poté, co jsem začala praktikovat Falun Dafa, mi to ale šlo rok od roku lépe. Jakmile jsem si v mysli vytvořila základní osnovu, psaní už přicházelo zcela přirozeně. Byl to zjevně Mistr, kdo mi otevřel moudrost a daroval mi božské pero, abych se mohla v této čisté zemi Dafa kultivovat. Na co bych tedy měla být pyšná? Co bych dokázala bez Mistra? Zcela nic. Ráda bych tímto také upřímně poděkovala redaktorům Minghui za veškerou péči, kterou mým příspěvkům věnovali.

Radost ze záchrany lidí

Od chvíle, kdy jsem začala lidem objasňovat pravdu tváří v tvář, s sebou pokaždé, když jdu ven, nosím materiály o Dafa a rozdávám je. O pronásledování říkám i prodejcům, kteří přijíždějí k nám do vesnice nabízet své zboží.

Do vesnice často přijížděl jeden usměvavý mladý muž prodávat obilí a olej. Před dvaceti lety pochopil pravdu o Dafa a vystoupil z Mladých pionýrů. Během těch dvaceti let si ode mě vždy ochotně vzal materiály objasňující pravdu a pokaždé mi s úsměvem poděkoval. Je zřejmé, že skutečně chápe, jak je Falun Dafa dobrý, a jemu i jeho rodině se za to dostalo požehnání.

V průběhu let tento muž prodal malý rodinný obchůdek, koupil si velký dům a otevřel prostorný, dobře zásobený supermarket, který dnes patří k nejlepším ve městě. Jeho rodina prodává nejen obilí a olej, ale také potraviny, zboží denní potřeby a krmivo pro hospodářská zvířata, které farmářům rozvážejí nákladním autem až domů. Objem jejich prodeje je skutečně úctyhodný. Ve dnech, kdy se konají trhy, je v jejich supermarketu vždy rušno a proudí do něj nepřetržitý zástup zákazníků. S manželkou mají tolik práce, že museli zaměstnat čtyři nebo pět příbuzných, aby jim s prodejem pomáhali. Na Nový rok navíc prodává široký výběr petard. Jejich vlastní prostory jim už ani nestačí, a tak si museli pronajmout další.

Majitel jednoho řeznictví zpočátku váhal, zda si má vzít materiály, které jsem mu nabízela. Když jsem mu ale objasnila pravdu, pochopil to a od té doby už s radostí přijímal všechno, co jsem mu dala. Jeho manželce jsem předala i několik Mistrových článků, například „Jak vzniklo lidstvo“, a ona si je vždy pečlivě schovala. Je to velmi laskavá žena. Při každé návštěvě obchodu se ke mně chová úctyhodně a občas mi i dala nějaký ten dárek. Kalendáře Minghui objasňující pravdu, které jim každý rok nosím, vystavuje přímo na pultu v obchodě, aby je mohlo vidět co nejvíce lidí. I této rodině se dostalo obrovského požehnání, protože pochopili pravdu a chovají se k praktikujícím Dafa laskavě. Před několika lety dokázali za den prodat sotva maso z jednoho prasete. V posledních letech jsem jim často dávala bankovky s vytištěnými sděleními o Dafa a jejich obchodu se najednou začalo nebývale dařit. Jejich řeznictví má už léta tu největší nabídku masa ve městě a prodají ho zdaleka nejvíce. Dnes dokážou za jediný den prodat maso ze tří nebo čtyř prasat, a o svátcích dokonce z pěti či šesti, někdy až ze sedmi!

Oni sami pochopili, že za své štěstí vděčí Falun Dafa. Loni jsem jim šla přinést další bankovky se vzkazy o Dafa. Obchod byl tak plný zákazníků, že jsem musela počkat venku. Viděla jsem, jak se lidé hrnou pro maso, majitel ho nestíhá porcovat a jeho manželka přijímá platby. Zákazníkům vraceli přesně ty bankovky, které jsem jim přinesla, a dva obrovské svazky bankovek rychle zmizely. Když nápor konečně polevil, majitelova manželka ukázala na tržbu v zásuvce a řekla mi: „Všechny tyhle peníze máme díky tobě.“

Když k nim přijdu koupit maso, majitel mi vždycky dá slevu, jeho manželka mi ještě přidá něco navíc a občas mi prodají žebírka hluboko pod cenou. Bylo mi až nepříjemné tolik od nich přijímat, a tak jsem jim přinesla arašídy, místní specialitu z mého rodného kraje, a postupně jsme se tak stali dobrými přáteli.

Před třiceti lety jsem velmi trpěla nejrůznějšími nemocemi. Nyní se však s radostí těším požehnání Falun Dafa. Mistr mi toho dal tolik, a já jsem pro něj přitom udělala tak málo. V tomto velmi omezeném čase, kdy náprava Fa vstupuje do své závěrečné fáze, se proto musím opravdu usilovně snažit, abych dohnala ostatní praktikující.

(Vybraný příspěvek pro 23. čínskou konferenci Fa na Minghui.org)